Recenze

Shellshock: NAM 67 - recenze

Řada her sází na extrémní brutalitu a nyní se takto snaží na přeplněném trhu s válečnými týmovými akcemi prosadit Shellshock, který sliboval realistické zpracování bojů ve Vietnamu. Bohužel tiskové zprávy někdy lžou...

ReCore - recenze

Ještě několik měsíců zbývá, ale ReCore je pro mě jedním z největších překvapení roku. Až na úvodní trailer neudělaly v mých očích videa hře moc dobrou službu, a po vyloženě špatně vybrané hratelné ukázce na E3 jsem už skoro ztratil naději. Nepomohlo ani oznámení Microsoftu o nižší ceně, kde šel mezi řádky vycítit strach o kvality titulu. ReCore je naštěstí ten vzácný případ, kdy se obavy ukázaly jako liché, a pod neznámou slupkou vás čeká slušná porce zábavy.

The Walking Dead: Season 2 - recenze 3. epizody

Říká se, že třetí den je kritický. Ne tak v adventurách od Telltale. První řada The Walking Dead se mi nesmazatelně zapsala do paměti až svou lesní procházkou z konce třetí epizody, The Wolf Among Us je aktuálně také na vrcholu a nakonec i prostřední epizoda druhé sezóny The Walking Dead nabízí dosud nejsilnější momenty.

The Wolf Among Us – recenze 4. epizody

Bigbymu je co závidět. Vidí jako rys, čmuchá jako žralok a mluví charizmatickým hlasem Adama Harringtona, který by lámal dívčí srdce i přes telefonní drát. Co je ale nejdůležitější, Bigby toho hodně vydrží, což je pro šerifa Fabletown klíčové. Kumpáni do něj mohou vyprázdnit půl kila olova a on jim beztak zakroutí krkem. Bigby to moc dobře ví a svou dominanci si užívá. Jenže pak schytá jednu stříbrnou kulku a skácí se k zemi jako upír. Čert vem otevřenou zlomeninu předloktí, ta se za pár hodin zhojí, ale stříbro, to vážně bolí. Na první minuty čtvrté epizody The Wolf Among Us se vám zkrátka nebude koukat dobře.

Marvel vs Capcom 3 - recenze

Japonské bojovky u českého publika často narážejí na odpor, téměř až hmatatelný. Platí při tom, že čím kresleněji hra vypadá, tím výš je zvednuté obočí českého hráče. Bod pro Tekken a velmi špatný start pro Marvel vs Capcom. A přesto před sebou máme jednu z nejlepších a nejpropracovanějších bojovek současnosti. Potvrzuje Captain America.

WRC 5 - recenze

Situace okolo WRC série je natolik zamotaná, že by bylo vůbec nejlepší zahodit veškeré číslování a značit ji ročníkem jako v případě sousední F1. Považte sami - začala v roce 2001 jako World Rally Championship a slavnostně se dopracovala až ke čtvrtému dílu, aby byla následně resetována a začala zase hezky od jedničky (2010), tentokrát v režii Milestone a s oficiální licencí, což je vždy zdůrazněno v podtitulku. Pětka, vydaná loni v říjnu poprvé pro konzole současné generace a režírovaná novým studiem Kylotonn Games, měla možnost ten zamotaný číslovkový kruh konečně rozbít a vyjít jako WRC 2015. Ale možná se prostě jen producenti nechtěli dostat pod ročníkový bič, kdy by museli vydávat novou verzi rok co rok. Stávající WRC epizodky opravdu spíš připomínaly sprint updatovaných statistik a mírně potuněné grafiky, která však zaostávala za mainstreamem v jiných virtuálních závodničkách. Teď je tu ale nový začátek a nová technika. Je na čase si vyhrnout lokty a dát WRC další šanci.

Blade & Soul - recenze

Oblečky, které by vyvolaly pozdvižená obočí i ve striptýzovém baru, lascivní pózy, šílená porce grindu, ale také svěží bojový systém, chytlavá dynamická hratelnost a parádní zadostiučinění, když se dílo podaří. Vše zmíněné nyní nabízí západním hráčům free to play MMORPG Blade & Soul od společnosti NCSoft, která letos vyšla pro evropský a americký trh.

Diablo III: Reaper of Souls Ultimate Evil Edition - recenze

Mé první setkání s Diablo III se odehrálo teprve před několika dny a neslo se v poněkud rozpačitém duchu. Přece jen, když si představíte moloch jako Blizzard, do kterého tečou milióny dolarů každý den díky stále populárnímu World of Warcraft, očekáváte, že nástupce legendární série akčních RPG vás krátce po vložení disku do mechaniky zanechá sedět v němém úžasu s dokořán otevřenými ústy a extatickou slinou v koutku. Jenže Diablo III ne. Pořád mám v paměti slova Karla Drdy, když mi do telefonu popisoval původní PC verzi: „Jako je to fakt dobrý, ale…“

Candle - recenze

Candle od španělského studia Teku na první pohled působí jako typická hra "z Kickstarteru". Vizuálně výrazné zpracování doprovází spíše průměrná hratelnost, na níž se projeví tvůrčí nezkušenost autorů. Candle naštěstí patří do jiné ligy. Vodovkami ručně malovaná hopsací adventura nešetří napínavými situacemi a hádankami, ale především baví.

SimplePlanes – recenze

I když už dobrou dekádu můžete slyšet varování, že letecké simulátory jsou mrtvé, v poslední době znovu zažívají nečekanou renesanci jak skrze arkádovější hry, tak i tituly, v nichž si můžete letadlo či jiný dopravní prostředek postavit sami. Po fenomenálním úspěchu Kerbal Space Program se o něco podobného snaží rámcově velmi podobná hra SimplePlanes.

Stargate Resistance - recenze

První oficiální herní zpracování slavného sci-fi seriálu v čistě multiplayerové akci. Bohužel byla ušita horkou jehlou - zaujme někoho jiného než věrné fanoušky?

Vampire: The Masquerade – Coteries of New York – recenze

Ta nejtemnější tajemství je nutné strážit přísněji než sebedražší poklad. Jak byste se například tvářili, kdyby se profláklo, že je po soumraku možné někde na ulici potkat vybledlého jedince, jemuž nebije srdce, nedýchá, ale zato nekonečně lační po vaší krvi? A aby to bylo ještě divnější, tahle podivná choroba jej dokonale konzervuje přesně v té podobě, v níž ho postihla. Ne, opravdu nechcete vědět, že existují upíři.

Avowed – recenze fantasy RPG ze světa Pillars of Eternity

Jak si zkrátit čekání na Elder Scrolls VI?

Perimeter 2: New Earth - recenze

Stejně jako vyzdvihovaný první díl se i dvojka odklání od standardů RTS, ale rozhodně není hrou pro každého a musí se překousnout úvodní zmatenost.

Lost Ark – recenze obřího hitu na poli MMORPG

Pro milovníky skvělých raidů

2Dark - recenze

“Necháme tatínka postavit stan a půjdeme do temného lesa pro dřevo.” Klasická rodinná dovolená kdesi v lesích, však to možná znáte. Spousta nadávek při zatloukání stanových kolíků, ale najednou bum. Manželka mrtvá, děti někdo unesl a sedm let uteklo jako voda. Dlouhé roky nekvalitního života se na detektivu Smithovi těžce podepsaly, ale už chybí jen několik krůčků k odhalení zločinecké organizace, která má únosy dětí na svědomí. Vítejte v Gloomywoodu, líhni zvrhlíků.

Wheels of Aurelia - recenze

Už nevím, která státní instituce to byla, ale nedávno se na sociálních sítích chlubila revitalizovanou polní cestou. Rozkošná venkovská promenáda, vybízející k podzimní procházce, dostala chodník z dlažek a betonový lem. Cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly, napadlo mě okamžitě, a napadlo mě to podruhé za poslední měsíc, protože totéž jsem si říkal během cestování s Wheels of Aurelia.

Guitar Hero 5 - recenze

Klesajícímu zájmu o hudební hry má čelit již pátý koncert prapůvodce kytarových simulátorů, který celé šílenství rozpoutal. Dokázal ještě přinést něco nového?

Heroes of Might & Magic III HD Edition - recenze

Skoro šestnáct let uplynulo od vydání Heroes of Might & Magic III: Restoration of Erathia, jedné z nejlepších tahových strategií všech dob, a zároveň i příčiny rozkolu mezi přáteli, rodinami či partnery vlivem vydařeného hotseat režimu na jediném počítači. HoM&M III se však zároveň stala i vrcholem série, který žádný z následovníků nepřekonal. Logika proto velí, že by aktuální HD verze pro PC Windows a iOS/Android tablety měla zábavu stále vyzařovat s nezměněnou intenzitou. Tak jednoduché to ale s Heroes of Might & Magic III HD bohužel není.

Fallout New Vegas: Lonesome Road - recenze

Poslední přídavek k Fallout New Vegas pojmenovaný Lonesome Road (Cesta osamění) byl obestřen atmosférou neznáma. Před každým dosavadním DLC jsme prakticky přesně věděli, jakou kostru bude mít hlavní linka, v jakých kulisách se bude odehrávat a jakým bude prodchnuto tématem. V Dead Money jsme byli lapeni v perimetru bezpečnostního systému předválečného kasina a museli jsme spolu s ostatními postavami spolupracovat tak, abychom se přinejmenším alespoň my sami dostali ven. Ústředním tématem byla touha vlastnit, konat, znát a neschopnost nechat být.

Worms W.M.D - recenze

Od roku 1995, kdy vyšla první Worms hra, uplynulo už 21 let. V mezičase vyšlo víc než dvacet Worms titulů. Říkal jsem si proto, o čem tak asi Worms W.M.D může být. Co může hra nabídnout nového nebo jiného, aby byla zábavná a neokoukaná. Vždyť už přeci tvůrci v jednotlivých hrách vyzkoušeli snad všechno! Hra naštěstí na všechny tyto otázky odpovídá jednoznačně, navíc pozitivně. Vítá staré i nové hráče s otevřenou náručí, která je plná výborné hratelnosti. Pryč jsou časy podivných pokusů o 3D zpracování a jiné podobné experimenty. Worms W.M.D staví na klasických 2D základech, známých zbraních a obecně hratelnosti, kterou do moderní doby přenáší s pomocí několika zábavných vylepšení. K těm se však ještě dostaneme. Ze všeho nejdříve je totiž nutné si připomenout základní pravidla a postupy Worms her v kampani.