| Autor: Warlock Publikováno: 21.května 2009 | Verze hry: PC/anglická/finální Doba recenzování: 2 týdny |
Doposud vydané recenze nebyly příliš lichotivé a ani vzdáleně se neblížily téměř devítkovým hodnotám jako v případě prvního dílu z roku 2004. Perimeter se mi však líbil a trochu mi přišlo divné, že by najednou vývojářům z KD Labs „ruplo v bedně“ a vytvořili nestravitelnou směsku žánru RTS. Zprvu to tak skutečně vypadalo a několik prvních misí jsem trochu tápal. Poté se všechno krásně rozjelo a bylo konečně vidět, jak jednotlivé herní principy do sebe zapadají. Chtělo to přitom jenom trochu času, než mi celý systém přešel do krve. Ale to bych trochu předbíhal. Boj o novou a lepší Zemi právě začíná. •Hledání pokračuje Příběh druhého Perimeteru se podobně jako jeho předchůdce točí okolo zkázy „staré“ Země a portálů sloužících k cestování na jiné planety, odkud však nepřichází vůbec nic dobrého. Je tak načase si sbalit svých pět švestek a využít pomoci mimozemských Spiritů, kteří jako praví dobrodějové poskytují lidstvu nejrůznější technologie. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
Při pátrání po nové Zemi však dojde k jistým rozporům ohledně víry ve Spirity a přeživší se rozdělí do dvou nesmiřitelných táborů. Frakce Harkback už má pochyby o schopnostech Spiritů a už vůbec nevěří, že stará Země je skutečně mrtvá. Naopak odnož Exodus chce veškerou energii věnovat v pátrání po nové obyvatelné planetě. Netřeba snad dodávat, že celý problém vyeskaluje ve válečný konflikt. Celý děj je však daleko květnatější se spoustou odkazů na předchozí díl a je zajímavé sledovat, jak každá z frakcí má právě tu svojí pravdu. Bohužel prezentace příběhu není zrovna na úrovni, a pokud vás nebaví poslouchat před začátkem každé z misí syntetizovaný hlas, nejsou zde prakticky žádné berličky, které by děj přiblížily třeba ve formě videí či cutscén. Tak trochu pokulhávají i samotné mise, kde se jenom zřídka dočkáte nějakých vedlejších úkolů či zásadních zvratů, kdy byste museli úplně měnit plány. Jednoduše na začátku dostanete určité rozložení budov a jednotek a v 80% případů máte za úkol vyhladit protivníka a ve zbylých 20% naopak musíte po určitý čas bránit danou budovu. Celá kampaň vám pak v součtu zabere zhruba tři delší odpoledne. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
•Klíčové generátory 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
Když už je řeč o štítu neboli Perimeteru, je příhodné zmínit, že už nemá takový význam jako v prvním dílu. Jeho aktivace totiž stojí enormní množství energie a i pokud ho zapnete pouze nad některými generátory, nevydrží většinou déle jak 20-30 vteřin. Navíc v ten okamžik se ocitnete úplně na suchu a musíte čekat, než se energie opět nastřádá. Smyslu pozbyla svým způsobem úprava terénu pomocí speciální ruky a na stavění hlubokých příkopů zkrátka už není čas. Hodí se pouze na vykopávání krystalů schovaných na mapě, které slouží k vylepšení velitelských sil.
•Utnuté tvoření V druhém Perimetru už se bohužel nedočkáte tvoření nejrůznějších jednotek z menších celků, ale pouze s několika málo kousky, které se umí povětšinou transformovat do své létající obdoby. Je to opravdu velká škoda, protože v prvním dílu toto skládání jednotek patřilo k té největší zábavě. Nyní se musíte spokojit prakticky s lehkým, středním a těžkým vznášedlem/stíhačkou, která disponuje lasery, raketami nebo granáty. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
•Špatná prezentace Grafika rozhodně není silnou stránkou Perimeteru a poznáte to prakticky na všech objektech ve hře. Navíc okolní prostředí působí velmi sterilně a designéři si s nějakou velkolepostí podání nedělali vůbec velkou hlavu. Body navíc si tak odnáší Perimeter pouze za možnost oddálení kamery, které si v ničem nezadá se Supreme Commader. Bohužel nelze přesně nastavit zorný úhel a přednastavit pohyb do stran na klávesy WSAD. Musíte si vystačit pouze se šipkami. Nejspíš nízký rozpočet se podepsal i na hudebním doprovodu a pokud nějaká hudba vůbec hraje, jedná se o pár skladeb z úvodního menu. Naopak výtečné jsou hardwarové nároky a na sestavě Core2 Duo E6300, 3,3GB RAM, Radeon X1950 jsem si mohl užívat všech detailů nastavených na maximum. I tak Perimeter příliš vábně nevypadal, ale naštěstí se na tento fakt dalo díky slušné hratelnosti zapomenout. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
další obrázky v galerii •Smutný konec Perimeter 2 není tak složitou strategií se spoustou možností, jak by se mohlo zdát a co by nejspíše očekávali hráči prvního dílu. Základní principy jsou však velmi zábavné a o tom, že podobně jednoduché zákonitosti mají budoucnost, dokazuje například World in Conflict. Osobně oceňuji svižnou hratelnost a odklon od běžných standardů RTS. Na druhou stranu musím uvést, že Perimeter rozhodně není hrou pro každého a ten, kdo mu dá šanci, bude muset navíc překousnout úvodní zmatenost. 
zdroj:
Archiv
Bohužel všechno ostatní dopadlo hodně špatně - ať už začnu stereotypními misemi kampaně, prakticky jedinou stranou konfliktu, pokulhávající grafickou stránkou a dalšími chybami v prezentaci celé hry. Velmi jsem postrádal transformování jednotek a těch dalších pár podstatných maličkostí, za které si první díl vynesl tak vysoké hodnocení.Stáhněte si: Trailery Související články: Novinky, Perimeter 1 recenze |
| Warlock | |
| autorovi je 19 let, studuje na ČVUT v Praze a přispívá i na server o mobilních telefonech; zaměřuje se na strategie všeho druhu a nechá se zlákat i kvalitní FPS; řadí se mezi filmové fandy, příznivce metalu a rád jezdí na horském kole |
