Recenze
Planet Coaster 2 – recenze druhého dílu stavitele zábavních parků, který nebyl tak úplně potřeba
19. 11. 2024
|
Michal Krupička
Lepší i horší, ale hlavně docela stejný
Call of Duty: Black Ops 6 – recenze nového dílu největší akční série
29. 10. 2024
|
Michal Krupička
Když je kampaň delší a multiplayer akčnější
Legacy of Kain: Soul Reaver 1 & 2 remastered – recenze
20. 12. 2024
|
Michal Krupička
Jeden z nejslavnějších herních hrdinů se vrací oslavit 25. narozeniny
The Finals – recenze multiplayerové střílečky, která vás nechá zničit téměř vše
17. 1. 2024
|
Michal Krupička
Vyhodit dům do vzduchu je hračka
Satisfactory – recenze nového krále automatizace
18. 9. 2024
|
Michal Krupička
Pět let čekání, které se vyplatilo
Stargate: Timekeepers – recenze Commandos ze světa Hvězdné brány
26. 1. 2024
|
Michal Krupička
Hra, která se snaží být seriálem, a přitom na vlastní seriál zapomíná
El Paso, Elsewhere – recenze střílečky inspirované Maxem Paynem
30. 10. 2023
|
Michal Krupička
Zpomalený čas, prokletá láska a analgetika
Michael Jackson The Experience - recenze
6. 5. 2011
|
Jiří Škrampal
Pokud jste vždy obdivovali taneční čísla krále popu a marně hledáte využití pro PlayStation Move, mohla by vás novinka od Ubisoftu zaujmout. Která taneční hra by mohla mít větší potenciál než právě Michael Jackson: The Experience? Velký potenciál a velká očekávání však bývají předzvěstí dost tvrdého pádu v okamžiku, kdy se vám produkt konečně dostane do ruky. Ne jinak je tomu s novou taneční hrou od Ubisoftu, která se veze na vlně nadšení pohybového ovládání a nově získané popularity zesnulého krále popu Michaela Jacksona. Virtuálního tanečníka a zpěváka nejspíš zaujme především provedení a seznam skladeb, které si pro hru Ubisoft připravil. Ani jedno ovšem není na takové úrovni, jakou by si Jackson a jeho nesmrtelná hudba zasloužil.
Michael Schumacher Kart 2002 recenze
30. 7. 2002
|
Redakce Games.cz
Podobně jako jiní ostatní piloti Formule 1, i slavný jezdec Michael Schumacher začal budovat svou kariéru na miniaturních motokárách, které zpracovává závodní hra Racing World - Kart 2002.
Pokémon Let’s Go Pikachu & Eevee – recenze
21. 12. 2018
|
Michal Souček
Říkali jste si někdy, jaké by to bylo, hrát Pokémon Go, aniž byste se museli obtěžovat chozením dlouhých vzdáleností? Nebo jste kdysi v mládí hráli Pokémony na svém Gameboyi a chcete zavzpomínat na staré časy v novém kabátě? Pokémon Company právě pro vás představilo novou hru na Nintendo Switch: Pokémon Let’s Go Pikachu a Pokémon Let’s Go Eevee.
Crossroads Inn – recenze
6. 11. 2019
|
Michal Vojkůvka
Jak praví klasik: bez hosta hospodu neuživíš. A uživíš-li, nepobavíš se. Hostinec tajemstvími opleteného strýčka Martyna ovšem o hosty žádnou nouzi nemá, i proto, že takové malichernosti, jako je otevírací doba, obyvatele malebného světa Delcrys vůbec netíží. Ti jsou zkrátka připraveni nalévat se pořád a vaší prací, jakožto právě plnoletého Martynova svěřence, je jim toto konání zpříjemnit všemi dostupnými prostředky.
Commandos II - HD Remaster: recenze jedné hereze
2. 2. 2020
|
Michal Vojkůvka
Ano! Sny se plní! Desetiletý kluk ve mě tak zajásal, když mu Ježíšek v lednu nadělil HD verzi už skoro dvacet let staré klasiky taktických strategií Commandos 2: Men of Courage. O to větší bylo moje zklamání, když jsem zjistil, že právě kuráže těmto veteránům už moc nezbylo. Studiu Yippee se totiž podařila až neuvěřitelná věc. Vzít výbornou předlohu, na které není co zkazit, a následně zkazit prakticky všechno.
Interrogation – recenze komorního L.A. Noire
5. 12. 2019
|
Michal Vojkůvka
Je noc. Prší. Nad spisem, který vůbec nedává smysl, už sedíte nejmíň hodinu. Whiskey v lahvi podstatně ubylo, zato popelník by zasloužil vysypat už notných pár cigaret zpátky. Spánek je luxus, který si nemůžete dovolit – jde o životy, o pověst, o princip. Do hlavy se prožírá klidná, ale podivně kakofonicky zvrácená melodie... Tohle není začátek temné newyorské detektivky. Tohle jste vy po několika hodinách hraní Interrogation: You will be deceived.
NHL 18 - recenze
15. 9. 2017
|
Lucie Jiříková
Byl to naprosto jedinečný rok. Arizona Coyotes vyhráli Stanley Cup, když ve finále porazili Vervu Litvínov. Jarda Jágr hrál na farmě za 650 tisíc dolarů, ale po sezóně oznámil, že s hokejem končí. A nejproduktivnějším střelcem základní části byl Michal Řepík. Nepředvídatelné situace, ať už na ledě či mimo něj, má série NHL dávno v krvi. Přesto se můžete těšit na velkou spoustu novinek, z nichž některé jsou výrazné.
Tokyo Mirage Sessions #FE - recenze
6. 9. 2016
|
Jiří Pavlovský
Michal David pomocí svého Talentu bojuje s útočníky z alternativní dimenze, kteří naše tvůrčí schopnosti používají jako palivo... a po boku s ním vstupuje do boje Eva a Vašek, aby pak Honza Nedvěd zasadil přízrakům poslední ránu z milosti. Tak by to asi dopadlo, kdybychom převedli Tokyo Mirage Sessions do české podoby. Naštěstí se odehrává v Japonsku a j-pop je spíš roztomilý než děsivý. Ale v podstatě to sedí. Zpěváci pop music bojují se zloději duší.
Transformers: The Game - recenze
23. 7. 2007
|
Redakce Games.cz
Obrovský rozpočet, skvělé triky a příběh jak z učebnice filmových klišé. Tak je definován režísér Michael Bay a snímek o obřích robotech, kteří se dají několika triky předělat na krásný automobil. Funguje to i pro účely hry?
Frostpunk: The Last Autumn - recenze skvělého datadisku
4. 2. 2020
|
Michal Vojkůvka
Strategií není nikdy dost. A jen málo z těch dostupných nechá hráče opravdu budovat a růst, aniž by se musel neustále chvět při představě orčí invaze, obléhání Turky či trošky přátelského atomového volejbalu. Ti z nás, kteří si rádi ničím nerušeni kopou na svém vlastním písečku a staví města, hrady či zábavní parky do pěkně symetrických uliček, se tak nemohli dočkat už druhého rozšíření kriticky uznávané survival strategie Frostpunk jménem The Last Autumn. Strategie, kde největším nepřítelem není jiný člověk nebo emzák, ale hlad, omrzliny a blížící se absolutní nula. A teď i podzim.
The Surge 2 – recenze
30. 9. 2019
|
Michal Vojkůvka
Fanouškům nervydrásajících her a adrenalinových prožitků jistě není třeba The Surge dlouze představovat. Exoskelety, roboti, apokalyptické kulty a zásoba vskutku netradičních zbraní jako stvořených pro megalomanský cosplay, to všechno přelepené atraktivní soulslike nálepkou. Dva roky po vydání této kybernetické řeže spatřil světlo světa druhý díl, který s sebou sice nepřináší žádnou převratnou novinku, ale zato si v něm autoři dali záležet detailech. A díky nim si The Surge 2 zaslouží vaši pozornost.
Wulverblade – recenze
14. 12. 2017
|
Patrik Hajda
Když vám na úvod povím, že plošinovková hardcore rubačka Wulverblade s pouhými osmi herními úrovněmi vznikala dlouhých pět let, pravděpodobně vám nad tím zůstane rozum stát. K tomu si ještě připočtěte fakt, že za určitých „dokonalých“ podmínek proběhnete každou úroveň během několika málo minut. Ptáte se, kde v tom případě Michael Heald – stvořitel této zkoušky nervů – utopil pět let vývoje? Věřte tomu nebo ne, Wulverblade není jen bezduchá mlátička, ale také odrazový můstek pro začínající nadšence do historie.
Baldur’s Gate II: Enhanced Edition - recenze
28. 11. 2013
|
Michal Nemec
Baldur’s Gate je legendární série, která znovu dokázala na obrazovkách oživit počítačový svět Forgotten Realms. Je začátkem a zároveň i koncem. Koncem jedné éry počítačových RPG a začátkem té následující. Jde o základní stavební kámen tvorby společnosti BioWare, protože všechno, co přišlo po Baldur’s Gate hrách byla, svým způsobem, jenom variace na motivy načrtnuté v této sérii.
Realms of Arkania: Blade of Destiny - recenze
17. 10. 2013
|
Michal Nemec
Někdo vnímá remake jako sprosté slovo, pro jiného jde zase o způsob, jak přiblížit starší klasiku novým generacím hráčů. Jeden bere remake jako parazitování na původním díle, druhý v tom vidí způsob, jak vydělat nějaké peníze na starém nápadu. Trošku ho oprášit, tady něco vylepšit, tam něco přidat, přizpůsobit ho moderním trendům nebo ho jen zkrátka vydat, aby to nějak slušně vypadalo, a pamětníci před tím automaticky otevřeli peněženky. A když se k nim přidá nedůvěřivá „mládež“, o to lépe. Znamená to více peněz pro všechny, hlavně pro majitele značky.
Alice: Madness Returns - recenze
15. 6. 2011
|
Michal Maliarov
Alenku v Říši divů od Lewise Carolla zná snad každý. Když ne z osobní zkušenosti, tak alespoň z tisíce reinkarnací, které navštívily téměř každé multimediální odvětví. Hráčům libujícím se v groteskních fantaziích a halucinogenní hratelnosti pak zajisté neunikl výtvor American McGee’s Alice z roku 2000, pocházející z hlavy geniálního designéra Jamese McGeeho. Hra měla úspěch. To, co ale stačilo před jedenácti lety, dneska stíhá držet krok jen stěží. Má tedy novodobá Alenka co nabídnout?
Leviathan: Warships - recenze
2. 6. 2013
|
Michal Rybka
Tempus fugit. Čas běží! Před necelými dvaceti lety, v roce 1996, jsme mohli hrát realtimovou strategii Close Combat od Microsoftu. Byla sice jednodušší, než tahovka Steel Panthers (kterou dodnes hraji, protože mezi tím nevzniklo nic lepšího), ale byla to „tahová realtimovka“, což tehdy frčelo. Zadávali jste panákům příkazy, co mají dělat, pak jste aktivovali tah, oni vaše příkazy chvíli poslouchali, pak se do toho uprostřed tahu vynořil německý Tiger nebo do nich začal střílet minomet a oni pochcípali, čímž se vaše akce zhroutila. Inu - válka.
Cryostasis - recenze
6. 2. 2009
|
Redakce Games.cz
Jako budgetovka by to bylo docela dobré. Takhle je to pouze ucházející pokus o chladný horor, ale zamrzlý tak nějak na půli cesty - stejně jako ten atomový ledoborec u polárního kruhu, který budete prozkoumávat.
Intrude - recenze
5. 9. 2016
|
Pavel Válek
Vedle „velkých“ projektů typu Kingdom Come nebo Arma vzniká v ČR celá řada menších, zajímavých a často i netradičních projektů. Často doslova na koleni. Intrude od Michala Kruby je ukázkový příklad. Inspiruje se hrami jako Wolfenstein 3D nebo Doom a jejím cílem je vyvolat ve vás pocity z dob, kdy jste i poslepu dokázali speedrunovat rozlehlé levely s jednou rukou za zády. V patnácti úrovních tak sbíráte barevně odlišené klíče ke dveřím, hledat skryté místnosti a střílíte do všeho, co se vám dostane do zorného pole. K tomu vám poslouží čtyři zbraně, mezi kterými nechybí oblíbená brokovnice a záložní nůž, když se věci vymknou kontrole.
Limbo - recenze
4. 8. 2010
|
Petr Poláček
Myslíte si, že jde udělat zábavná plošinovka bez barev, tří rozměrů, precizní grafiky a s ovládáním na pouhá dvě tlačítka? Tato zase jednou povýšila hru na umělecké dílo.
Fallout 3 - rozdílová recenze
30. 12. 2008
|
Redakce Games.cz
Dodatečné srovnání, v čem se mezi sebou liší PS3, X360 a PC verze jedné z nejúspěšnějších her podzimu. Nejsou to sice drastické rozdíly, ale mohou sehrát v rozhodování roli.
Guitar Hero IV: World Tour - recenze
12. 2. 2009
|
Redakce Games.cz
Jedna z nejúspěšnějších her loňského roku obohacuje vesměs tradiční prvky série o nové hudební nástroje a koncerty celé kapely najednou, což přemění váš obývák v koncertní síň až do pozdních nočních hodin. + FOTKY
Skyward Collapse - recenze
14. 7. 2013
|
Michal Rybka
Je poměrně obtížné popsat, o čem je vlastně Skyward Collapse. Tvůrci hry říkají, že to je jedna z poutavých her na Boha, kdy pod sebou ovlivňujete planetární dění a ukájíte své ego jako Peter Molyneux. Osobně jsem toho názoru, že tvořit a hrát „božské hry“ je spíše projevem nějakého duševního problému, protože i původní Populous byla značně nudná a rovněž tak i drtivá většina následujících her tohoto žánru včetně Black & White. Jejich pověst a renomé byly vždycky mnohem větší, než jejich skutečná zábavnost a dlouhodobá hratelnost. Ale někdo je zkrátka rád, když se k němu lidi modlí, i když jsou jenom virtuální.