Cryostasis - recenze
5/10
zdroj: Archiv

Cryostasis - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

6. 2. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Jako budgetovka by to bylo docela dobré. Takhle je to pouze ucházející pokus o chladný horor, ale zamrzlý tak nějak na půli cesty - stejně jako ten atomový ledoborec u polárního kruhu, který budete prozkoumávat.

Autor: Michal Jonáš
Publikováno: 6.února 2009
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze: PC/anglická/review
Doba recenzování: pár týdnů

Obrázek zdroj: Archiv
Aby na mrazivém severu ztroskotal atomový ledoborec, to se ani u polárního kruhu běžně nestává. Píše se rok 1981, když polární meteorolog Alexandr Nesterov nalezne takovou zdánlivě mrtvou loď, trefně nazvanou Severní vítr, smrtelně raněnou silným sevřením ledových ker. Chlapík statečná se tak pustí do pátrání na vlastní pěst, když zjistí, že z původní posádky se staly ohyzdně zmutované kreatury adaptované na silný mráz...

 NVIDIA PhysX podruhé
Cryostasis bylo propagováno jako druhá velká hra, obohacená o plnohodnotné PhysX efekty v podání NVIDIE. Když ale nepočítám sporadický výskyt páry, vlajících hadrů a předmětů na shození, tak jediným zřetelnějším efektem je v plné verzi rozmrzání ledu, popř. tekoucí voda, jež na hratelnost nemá žádný vliv. Vždy, když spustíte větší zdroj energie, tedy např. generátor, z okolních zdí se pomalu začne roztékat led, což vypadá opravdu působivě, stejně jako reálně stříkající voda z prasklého potrubí (jak to, že nezmrzla?).

Naproti tomu led už vypadá standardně, ostatně skoro jako celá grafika v první půlce hry. Nudné prostředí zpočátku uniformních a většinou holých místností není asi vhodným materiálem pro grafické zázraky, byť při pozdějším oteplení už je pohled citelně živější.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Při tom je hra dosti náročná. Při standardním rozlišení 1280x1024 na mé sestavě (Intel C2D 2,7 GHz, 4GB RAM, GF8800GTS 320MB) se hra často škubala i na střední detaily, pro plné nastavení jsem musel ponížit na 1024x768. Vzhledem k vesměs uzavřeným prostorám o nějaké dobré optimalizaci, jako u minulé PhysX hry Mirror’s Edge, nemůže být ani řeč. Výkon by měla brát hlavně premiérová simulace kapaliny přímo v GPU, však proto NVIDIA doporučuje pro plynulé hraní při 1280x1024 alespoň GF9800GTX+. Po vypnutí PhysX se ale snímkování nezlepšilo (více viz benchmarky a tech-demo).

 S ventilem po hlavě
Zpočátku je Nesterov zcela beze zbraně, takže musí vzít zavděk tím, co najde na palubě. A věru není toho mnoho, když za celé své putování vystřídá pouze osmičku zbraní (+ jednu speciální), navíc pouze z poloviny střelných. To je samozřejmě myšleno schválně pro navození tísnivého pocitu, protože Cryostasis se tváří jako pravý survival horor, tedy podobně jako nedávný Dead Space. Hlavní hrdina je tak ještě rád za utržený ventil, nebo požární sekerku, kteréžto mu na úvod dodají alespoň částečný pocit bezpečí, pokud se o něčem takovém na prokleté lodi vůbec dá mluvit.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Ke střelným zbraním se dostanete zhruba po první třetině hry, v což počítám signální pistoli, pár pušek a samopal poplatných tehdejší době. Střelba se ale vůbec nepovedla, když od boku jsou hlavně zoufale nepřesné a při zacílení je zase přiblížení naprosto přehnané. V rukou navíc můžete držet pouze zbraň, která je k tomu určená.

Po lodi se někdy válí i další haraburdí, jako např. lopaty, kladiva a nože, ale žádný předmět mimo ten daný po hříchu nelze vůbec sebrat. Kromě základního ataku a krytu můžete protivníky překvapit také údery z různých stran. Pokud budete úspěšní při hbitém ťukání do klávesnice, naučíte se navíc útoky řetězit, což se určitě dobře uplatní v pozdějších úrovních, kdy jsou zmutovaní nepřátelé již docela nepříjemní.


 Radioaktivita + mráz = mutant odolný
Zatímco zpočátku vám zmutovaná posádka moc problémů nenadělá, protože útočí zpravidla pouze po jednom, později už na scénu přilétnou (a to doslova) těžší kalibry. Notně se zvýší i počet nepřátel v úrovních a tak přituhne nejenom všudypřítomným holomrazem. Hodně dlouho si budu pamatovat zejména obra smontovaného se samopaly (je skrápěn i v tech-demu), zatímco finální boss není nebezpečný, jako spíše překvapivý. Bohužel takovýchto strašidelných okamžiků není mnoho, naprosto lineární a přímý postup jedním tunelem lodních prostor v mém případě spolehlivě odklidil jakoukoli hororovou atmosféru do stoupy.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Ve zmíněném Dead Space jsem se bál místy hodně, zde až na pár okamžiků jsem ale necítil žádné zlověstné mravenčení na zádech. Na vrub to připisuji hlavně chybějící hudbě, ale to není všechno. Dlouhé hodiny jsou totiž nepřátelé stále stejní, ba co je horší, prostory lodi jsou zcela sterilní a skoro úplně identické. Vesměs zmrazené ocelové místnosti se od sebe většinou liší jen tím, že mají dvojici dveří na jiných stranách.

Celá hra se tak nese v silně stereotypním duchu, kdy otevřete dveře, vlezete do místnosti, popř. zabijete mutanta, nebo stisknete přepínač a na druhé straně otevřete další dveře do další podobné místnosti. A tak vlastně stále a dokola. Prostě hotelový dveřník by to nezvládl lépe. A těch několik exteriérů zážitek nespraví. Vstupní dveře se samozřejmě zpravidla neprodyšně zabouchnou, takže cesta je jen jediná a pouze za nosem. I ta se ale někdy zkomplikuje, to když např. provedete něco, s čímž hra počítá až později. To se pak můžete třeba rozkrájet, ale hra vás dál prostě nepustí.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 V cizí kůži
Vcelku tajemný příběh je dávkován kromě občasných FMV vlastně jen flashbacky, které je hlavní hrdina schopen přímo ovlivnit. Meteorolog totiž „trpí“ také jemnou mutací, totiž schopností zvanou Mental Echo, skrze kterou musí prožívat poslední minuty života členů posádky. Když najdete mrtvolu s ještě pulzujícím srdcem, převtělíte se do tohoto nešťastníka chvíli před jeho fyzickou smrtí. Poslední minuty života námořníků vám tak vždy prozradí další střípek do mozaiky katastrofy na ledoborci, načež nešťastníka musíte ještě zachránit.

Záchrana spočívá zpravidla ve vyřešení drobné hádanky, nebo pomoci kolegům. Pouze jejich vyřešením vás hra pustí dále. Tím napravíte další zkaženou duši a sobě přidáte větší odolnost vůči mrazu. Ta je vlastně pouze jinou variací na téma stupnice života. Hlavního hrdinu totiž kromě zmutované posádky sužuje ještě šílený mráz, vůči kterému je imunní pouze určitý čas, indikovaný měřákem v levém dolním rohu. Ze stejného důvodu ani nevydrží déle běžet, což je škoda, protože každý normální člověk by se tím trošku zahřál. Proto musíte neustále vyhledávat pravidelně rozmístěné zdroje tepla, které vás ohřejí a dodají nových sil do soubojů. To sice zní zajímavě, ale po pár hodinách už je neustálé natahování rukou za teplem mrzuté a zdlouhavé.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry v galerii

 Co tomu dává korunu
Navíc na totálně prochladlé lodi, kde vám hned zamrzne i slina na jazyku, v rohu kajuty vesele plápolá táboráček a tam je zase zapíchnutá pochodeň. Zahřívání od obyčejné žárovky také logicky nepůsobí, ale korunu tomu nasazuje voda v kapalném stavu uvnitř trupu, i když všude kolem jsou desítky stupňů pod nulou! Když se pak nalodíte na malý gumový člun, drobný proud vás sám zanese dále. Vy jen nudně sedíte, točíte reflektorem po ledových stěnách vůkol a odrážíte útoky mutantů.

Ti jsou zřejmě lehcí jak pírko, protože pod vámi se běžně propadnou prokřehlé mostky (mimo dveří a trubek zpočátku prakticky jediné prvky ve většině místností), ale pod nimi již nikoli. Jejich hloupý instinkt jim velí pouze přímý útok, ale běda když je před nimi větší překážka. To se pak zaseknou např. o zábradlí ve vytrvalé měsíční chůzi na místě, za kterou by se nestyděl ani Michael Jackson, nebo prostě projdou zdí. Naprosto tupí mutanti několikrát také přímo přede mnou vystřihli efektní piruetku místo útoku. Z otáček vyšších než má Kaplanova turbína za plného průtoku, je vyléčil až můj příchod do jejich těsné blízkosti, nebo bacení utrženým ventilem po hlavě.

Stáhněte si: Tech-demo, Videa, Trailery...

Související články: VIDEO-Zoom, Novinky, Vivisector recenze

Michal Jonáš
autorovi je 30 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry


 
 
Michal Jonáš

Verdikt:

Celé promrzlé dobrodružství vám nezabere více než dva-tři večery, znovuhratelnost je prakticky nulová a multiplayer úplně absentuje. Cryostasis by mě tak více sedla jako solidní budgetovka, která by dejme tomu za pár stovek svojí hodnotu určitě měla, protože i přes hromadu chyb má stále hodně zajímavých momentů. Nicméně za cenu blízkou tisícové hranici, za níž se má v ČR prodávat, se mi hra jeví spíše jen jako dobrý pokus o chladný horor, ale zamrzlý tak nějak na půli cesty.

Nejnovější články