Recenze

Iron Front: Liberation 1944 - recenze

ArmA 2 má svůj nenapodobitelný styl. Není to jen tím, že se snaží v co největší možné míře simulovat účinnost zbraní. Boj v ArmA 2 je specifický díky otevřené krajině i extrémně rozmanité bojové technice a významně ho také tvaruje chování AI, která ne vždy dobře dokáže otevřené prostředí využívat. Iron Front: Liberation 1944 přitom tento styl přejímá se vší jeho krásou i chybami, až si člověk říká, jestli si zaslouží postavení samostatné hry (kterou formálně je!), nebo patří spíš do škatule běžných druhoválečných módů.

The Dark Pictures: Little Hope – recenze hororové jednohubky

Vítejte v Silent... tedy v Little Hope

Destiny: The Taken King - recenze

Před pár lety měli v Bungie představu o kříženci onlineovky a first person akce. Měla to být hra, která skloubí grind a hon se za stále lepší výbavou s příběhem a spektakulární podívanou. Nazvali ji Destiny a v roce 2014 vydali jako nedodělaný produkt plný neduhů, absentujícího vyprávění a monotónního end game obsahu. Rok na to se ale na pulty obchodů dostává datadisk The Taken King a spolu s ním se naplňuje i zmíněná představa tvůrců. Ano, Destiny konečně po roce, dvou DLC a velkém datadisku našla svou zamýšlenou podobu a povětšinou funguje tak, jak měla při vydání. To všechno díky Oryxovi a takzvaném roku 2.0, který jeho příchod provází.

Red Steel - recenze

Starší hráči naříkali, že jim na Wii chybí singleplayerová akce neorientovaná na děti nebo celou rodinu. Přesně takovou "dospělou" hrou je FPS s revolučním ovládáním, která se nepřehlédnutelně inspirovala filmem Kill Bill.

Tomb Raider I-III Remastered – recenze

Když byla Lara ještě hranatá

Quake II – recenze remasteru legendární střílečky

Pochoutka pro nostalgiky... Ale co nováčci?

Blacktail – recenze dechberoucí slovanské pohádky

Nezlob, nebo si tě odnese klekánice

Darksiders III - recenze

Takhle dlouhé intro je jako stvořené pro ztrátu pozornosti. Tuhle cimrmanovskou parafrázi jsem si říkal několikrát během asi tříminutového úvodu vedeného neuvěřitelně monotónním hlasem, který se snaží zasvětit hráče do Darksiders III. Pokud si dáte tu trpělivost a budete správně rozeznávat jednotlivá slova ztracená v absurdně hlubokém hlase, dozvíte se něco málo o čtyřech jezdcích Apokalypsy, vedoucí úloze Charred Council a především o velice netrpělivé jezdkyni Fury, se kterou se pustíte do záchrany lidstva.

Medieval II Kingdoms CZ megarecenze

Řinčení zbroje, dusot koňských kopit a neodmyslitelná krvavá řež středověkých bitev stále nebere konce. Nabírá naopak na intenzitě v odlehlých končinách Evropy, na Blízkém východě a v Novém světě - jde totiž o 4 datadisky v jednom! + VIDEA

Observer - recenze

Píše se rok 2084, a pokud vám snad tento letopočet nápadně evokuje název jistého Orwellova románu, jste částečně doma. Budoucnost není zdaleka růžová a svět si prošel globálním super ničivým konfliktem, který zdevastoval valnou část vyspělé civilizace. Její zbylé ostrůvky ovládají megakorporace, které si usurpují politickou moc. A i přesto, že se náš příběh odehrává na území takzvané Páté Polské Republiky, jde pouze o skořápku reminiscence, chycenou do područí pevného korporativního diktátu Chironu, protože právní státy jako takové přestaly de facto existovat.

The Splatters - recenze

Zatímco mainstream logické hry ze svého portfolia až na výjimky (čest Portalům) vytěsnil, na nezávislé scéně se s podobnými hrami doslova roztrhl pytel. Další zástupce této početné skupiny se objevil na Xbox Live pod názvem The Splatters. Jde o prvotinu izraelského vývojářského studia Spiky Snail a nutno dodat, že vcelku podařenou.

Joint Task Force - recenze a videa

Ať už budou teroristé mávat klacíky nebo atomovkou, válka proti nim zůstane pořád stejná. V teple domova vám naštěstí bude hrozit jen poté, až vám tato moderní RTS vyrazí dech svou grafikou a strhujícím tempem.

Pacific Storm - recenze české verze

Zdají se vám letecké simulátory moc náročné, RTS nudné a taktické strategie málo propracované? Existuje jistá alternativa, která by vás mohla uspokojit. Snaží se zaujmout svou komplexností i zajímavým mixem žánrů.

MotoGP 20 – recenze

Italské studio Milestone zvládá najednou vyvíjet dvě série offroadových motorek, MXGP a Monster Energy Supercross, a dvě série silničních motorek, Ride a MotoGP. Většinu z nich dodává každý rok v lehce obměněném stavu a dá se říct, že se s každým dalším dílem zlepšují. Platí to i o letošním MotoGP 20, ale evoluce je natolik střídmá, že by se tvůrci měli zamyslet nad kadencí vydávání svých her.

Krev, pot a pixely – recenze knižního hitu

Zatímco o retro osmdesátkách a jejich videoherním vývoji máme nepřebernou zásobu veselých a někdy i šílených historek, současná tvorba her je zakryta hávem korporátních tajemství, mlčením a svěrací kazajkou podepsaných smluv vyplněných frontami „endéáček“. Jedno je ovšem jisté: Historii si přibarvujeme na růžovo. V odlišném světle vnímáme jednu a tu samou situaci, pokud se odehrává v současnosti, nebo naopak před třiceti, čtyřiceti lety. Nejvýraznějším příkladem je tzv. „crunch“, nezřízené pracovní nasazení objevující se zejména při dokončování titulů před jejich uvedením na trh.

LOTR: Battle for Middle-Earth - recenze

Obdivovatelé fantastické říše Středozemě z Pána Prstenů letos měli Vánoce předčasně díky RTS, která potěšila příznivce kladných hrdinů jako Gandalf, Aragorn či Frodo, tak i sil Zla reprezentovaných legiemi Mordoru.

Downward Spiral: Horus Station – recenze

Virtuální realita navzdory dřívějším optimistickým předpovědím spíše skomírá. Poměrně slibně vypadal Fallout VR nebo Resident Evil 7 VR, žádná z těchto her však nepřekročila svůj stín. To znamená, že takový ten klíčový titul, který by ke koupi VR vybavení přiměl i docela obyčejné lidi, nejen technické nerdy, stále ještě chybí. Downward Spiral: Horus Station je další z her, která by to mohla změnit. I ona však od začátku nabízí dva módy – s VR brýlemi a bez VR brýlí. A tak na sebe v podstatě hned vysype, že ambicemi změnit situaci nehýří.

Brothers in Arms - recenze

Být v kůži výsadkáře Matta Bakera o půl druhé ráno 6. června 1944 by asi nikdo nechtěl. Ocitnout se s holýma rukama uprostřed nacisty okupované Normandie, kdy nevíte, kde jste a kde jsou parťáci, je dost adrenalinové.

Steel Division: Normandy 44 - recenze

Hrozně rád bych se někdy podíval do Normandie. Procházel bych se půvabnými severofrancouzskými městečky, zíral přes kanál na břehy Albionu, schovával se před bouřlivým počasím, představoval si, kam bych umístil těžký kulomet, do kterého lesíka bych uschoval jednotku parašutistů a jakou silničku bych zvolil tepnou své ofenzivní operace. Tohle trošku znepokojivé fantazírováni mi do hlavy nasadila Steel Divison: Normandy 44. Tahle výborná real-time strategie z druhé světové války před vás totiž (jakmile proniknete její tvrdou, špatně poživatelnou slupkou) postaví takovou iluzi generálského řemesla, až vám jedna ruka automaticky vklouzne do kabátu.

Minecraft: Story Mode – recenze 1. epizody

Minecraft: Story Mode není Minecraft. Není to hra o kreativním stavění, není to hra s otevřeným světem a ani to není hra, u které byste museli kdovíjak přemýšlet. Když dojde na budování, akorát mačkáte Qčko a ono se to udělá samo. Když máte craftit, tvoříte elementární předměty jako meč a luk. A když chodíte po světě, pohybujete se v malých uzavřených uličkách plných neviditelných bariér. Co tedy Minecraft: Story Mode vlastně je? Je to příběhová adventura s úplně novými postavami, odehrávající se v ikonickém světě Markuse „Notche“ Perssona.

Madden NFL 15 - recenze

Do konce zápasu zbývá pár desítek vteřin, prohráváte o pět bodů. Míč má vaše offense na 35 yardech soupeřovy poloviny. Dva první downy nedopadly podle představ, konzervativní běhy přinesly jen čtyři yardy. 3rd&6 chcete hrát krátkou rychlou přihrávku na tight enda. Line of scrimmage stojí, playclock nekompromisně odečítají vteřiny. Zkouknete rozestavení obrany. Vidíte, že na levá straně je jenom jeden safety na vaše dva receivery, čas běží, rychle měníte hru, obrana se ve zmatku trošku hne, ale nezareaguje správně. Snap, tři kroky vzad, dlouhé dvě vteřiny čekáte, pocket drží, mačkáte čtvereček a přihrávka letí. Obránce váhal, hlídal bližšího receivera a nemá dostatek času zareagovat. Nikdo mu nepřišel na pomoc. Catch, touchdown, extáze. A tohle je ve zkratce Madden NFL 15.