zavřít

Brothers in Arms - recenze

Vychází na platformách: Windows, Wii, PS2, Xbox

Verdikt: Do stagnujícího žánru válečných stříleček přineslo Brothers in Arms svěží závan originality a důraz na co největší realističnost. Jedná se o precizně opracovaný šperk, na kterém zamrzí jen pár drobností.

Hodnocení redakce 9/10

Jak hodnotíme

metacritic 87/100

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Být v kůži výsadkáře Matta Bakera o půl druhé ráno 6. června 1944 by asi nikdo nechtěl. Ocitnout se s holýma rukama uprostřed nacisty okupované Normandie, kdy nevíte, kde jste a kde jsou parťáci, je dost adrenalinové.

Autor: Kopulkon
Publikováno: 21.března 2005
První česká recenze této hryVerze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 3 dny


Ocitnout se v kůži výsadkáře Matta Bakera o půl druhé ráno 6. června 1944 by asi nikdo nechtěl. Pobyt s holýma rukama uprostřed nacisty okupované Normandie, kdy nevíte, kde jste a kde jsou vaši kolegové ze 101. výsadkové divize „Screaming Eagles“, by se dal označit za značně adrenalinový. A přesně o tohle v Brothers in Arms jde. Co nejpoutavěji a nejvíce autenticky přiblížit hráčům hrůzy druhé světové války a boj proti německému zlu.

 Bratrstvo neohrožených
Tato first-person akce začíná poměrně netradičně vlastně na samém konci děje, kdy je celé vaše družstvo pod útokem nacistické pěchoty a tanků v zákopu u kopce 30. Teprve po výbuchu granátu, který zabije Bakerova spolubojovníka a jeho samotného omráčí, se děj posune o osm dní nazpátek na palubu dopravní Dakoty, kde je skvělým, dalo by se říci filmovým způsobem ztvárněn zásah letounu a nucený předčasný seskok do jámy lvové. Následuje setkání se seržantem „Macem“ Hassayem a postupné zasvěcování do příběhu.

Narozdíl od většiny podobných her tohoto žánru se v Brothers in Arms musíte spoléhat na vojáky pod svým velením. Je totiž velmi těžké zabít Němce, který je v krytu. Musíte tak využívat taktiku, kdy nepřítele zasypete palbou, dokud nepřestane klást odpor. O míře zastrašení nepřátel vypovídá kruhový ukazatel, který si ovšem opravdoví fajnšmekři vypnou a budou se orientovat jen podle výkřiků a svých bratrů ve zbrani. Když je tedy nepřítel dostatečně zneschopněn přehradnou palbou, je na čase jej obejít a usmrtit z odkrytého boku. Hra je udělaná tak, že vždy nějaká boční ulička existuje a nejste nikdy nuceni na nepřítele útočit čelně bez přípravy.


TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Kdo obejde, vyhraje
Náplň osmnácti misí je sice lineární, ale splnit je obvykle můžete vícero způsoby. Většinou máte za úkol dobýt určitou pozici a odrazit následný protiútok nebo třeba dojet s tankem na křižovatku a tam vybojovat bitvu. Stereotyp ale rozhodně nehrozí. Hra není tak brutálně naskriptovaná jako třeba Call of Duty, takže nepřátelé reagují pokaždé trochu jinak. Není nouze o nervy drásající situace, kdy se k vašim pozicím blíží nepřátelský tank a mezi vámi a bednami s pancéřovými pěstmi stojí družstvo nacistické pěchoty. Sice lze obrněnce zničit i bez nich, ale vyšplhat na korbu tanku a vhodit do prostoru posádky ruční granát není opravdu vůbec nic jednoduchého.

Aby autoři vykompenzovali známý fakt, že se výsadkáři učili nazpaměť mapy cílových oblastí, můžete si i vy bojiště v klidu prohlédnout. Slouží k tomu takzvaný Situational Awareness View (obrázek), kdy se veškerá akce zastaví a vy vidíte polohu všech svých vojáků, umístění konečného cíle mise a také nepřátelské vojáky, ale pouze ty, které jste již v boji konfrontovali. Jedná se o poměrně užitečnou funkci, která dále přispívá k taktičnosti hry. Nicméně se v tomto módu nedá naplánovat postup vašich týmů, jen získáte přehled o situaci. A je to tak dobře, vždyť skutečný velitel také nemohl říct Němcům, ať chvíli počkají, že si potřebuje naplánovat útok.

SROVNÁNÍ S FULL SPECTRUM WARRIOR OČIMA FRIXE
Pokud jste nezapomenuli na Full Spectrum Warrior z loňského podzimu, jistě vás zarazí zjevná podoba s Brothers in Arms. Oba tituly mísí do akce i element strategie, kdy musíte velet několika týmům a zajistit si tak převahu nad nepřítelem. Jsou zde však i rozdíly - ve FSW šlo z valné části o strategii, s výjimkou granátometu nešlo na nic střílet z vlastního pohledu a vojáci měli jasně definované specializace, které bylo nutné k dosažení úspěchu využívat.

BiA oproti tomu nabízí oba žánry v rovnováze, hráč sám se musí s puškou pěkně ohánět z pohledu první osoby, na druhou stranu strategie je značně jednodušší. Vojáci jsou rozděleni jenom elementárně a nelze jim dávat speciální rozkazy, dokonce ani nedovedou použít stacionární kulomet a podobně. Obě hry mají něco do sebe a stojí za to je vyzkoušet. Pokud patříte mezi fanoušky čistých akcí a čekáte od BiA druhé Call of Duty, jste na hodně špatné adrese. Je potřeba často a hodně zapojovat taktické myšlení, i když FSW je v tomto ohledu ještě o několik kroků dál.

Není dovoleno ukládat pozici kdykoliv, ale je uplatněn systém checkpointů, což se mi líbí daleko více než možnost ukládání hry po každých pěti krocích. Navíc je hra natolik benevolentní, že pokud několikrát za sebou musíte načítat, nabídne vám možnost vyléčení celého družstva a oživení mrtvých. V zájmu hratelnosti se vaši padlí spolubojovníci vždy objeví na začátku další mise živí a zdraví, což je rozdíl oproti podobným hrám. Ale proč ne, vždyť nakonec samí autoři říkají, že válka není fér, ale počítačová hra by fér být měla.

Po úspěšném splnění mise se vám v menu hry zpřístupní bonusové materiály. Pro každou misi autoři přichystali čtyři zajímavosti, ať už ohledně historie výsadkářů nebo tvorby Brothers in Arms ve filmové nebo obrazové podobě. Pokud chcete vidět všechny bonusy, musíte nejprve dokončit všech osmnáct misí hry, což zabere průměrnému hráči okolo 15 hodin a následně jednotlivé úrovně pokořit na nejtěžší obtížnost "Authentic", která není od začátku přístupná.


 Rambo úspěch neslaví
Postupem času se pod vaše velení dostanou dva několikačlenné týmy. Palebný tým je vyzbrojen puškami a lehkými kulomety. Je určen právě k zastrašování nepřátel a potlačování jejich zpětné palby. Druhý tým má ve svém arzenálu spíše samopaly a slouží k zasazování konečných úderů na zastrašené nepřátele. Kromě těchto dvou družstev budete v několika misích velet i tanku, který se skvěle hodí k oběma zmíněným úkolům a dokonce si můžete vylézt na korbu a střílet z těžkého kulometu. Ohrozit jej mohou samozřejmě jen ostatní tanky, děla a vojáci s pancéřovými pěstmi.

Naštěstí je ovládání svěřených týmů velice intuitivní a vystačíte si s jediným tlačítkem a myší. Spoléhat se jen na sebe se na vyšší úrovně obtížnosti rovná jisté sebevraždě. Ostřílení hráči stříleček si asi řeknou, že přece nejsou lamy a nacisty takzvaně „vyskillují.“ Chyba lávky - i střelba se zaměřením je poměrně nepřesná, neboť váš voják není robot a zcela logicky se mu trochu klepou ruce a po výstřelu to se zaměřovačem pořádně cukne.

Už vůbec nepočítejte s účinnou palbou od boku nebo z běhu. Ve hře je defaultně vypnutý klasický křížový zaměřovač, takže pokud si neuděláte uprostřed monitoru fixem tečku (nebo nezapnete crosshair v Options, thx Frix :), budete střílet pánu bohu do oken. „Sprejovat“ se vyplatí jedině samopalem na vzdálenost maximálně několika metrů. V zoufalství si ještě můžete pomoct údery pažbou, ale to bude pravděpodobně už jen vaše labutí píseň.

 Schopní vojáci...
Umělá inteligence spolubojovníků je poměrně vyspělá, nikdy se mi nestalo, že by se nechali nějak zbytečně postřílet nebo nesplnili úkol. Pokud je někam pošlete, vždy si najdou v okolí vhodný kryt, střílí po smysluplných cílech a pokud k tomu nedostanou rozkaz, nehrají si na hrdiny. Stejně tak pokud jim žádné rozkazy nevydáte, drží se při vás, nepřebíhají volná prostranství, pokud to není vyloženě nezbytné a chovají se víceméně jako vycvičení vojáci. Snad jen občas naštve chování tanku, pokud jste na korbě a střílíte z jeho kulometu. Ten má totiž omezený palebný úhel, takže pokud se řidič rozhodne tank otočit k nepříteli zádí, máte bohužel smůlu. Aby bylo jasno - tank nemůžete sami ovládat, ale máte pouze k dispozici stejné příkazy jako pro svůj palebný a útočný tým, takže o řízení a palbu z děla se stará počítač.


Nepřátelé také nejsou žádní tupci. Chovají se sice poněkud pasivněji, ale to je v rámci hratelnosti v pořádku. Líbilo se mi, že se nejedná o žádné telepaty ani věštce, tudíž pokud se jim nepozorovaně dostanete do boku, skutečně o vás jakoby neví a pálí kupříkladu po vašem podpůrném týmu. Teprve až na ně zahájíte palbu, podniknou příslušné kroky. Když zjistí, že je situace beznadějná, pokusí se změnit kryt a ustoupit. Nejsou-li zastrašeni palbou, s radostí třeba hodí zpátky váš odjištěný granát a návdavkem přidají dávku se samopalu. Nevím, jestli je v tomto případě přání otcem myšlenky, ale mám pocit, že se němečtí elitní Fallschirmjägerei chovají inteligentněji než čerství branci, kterým čelíte na začátku hry. Takže umělá inteligence BAiA si zaslouží jen chválu.

 ... i poetičtí drsňáci
Co se týče proklamovaných unikátních osobností vašich spolubojovníků, musím dát reklamnímu hype za pravdu. Vojáci jsou opravdu zpracováni věrohodně, k čemuž přispívá propracovaná mimika. Neberou si servítky a jejich mluva je místy dosti vulgární, což ale pomáhá k navození té správné atmosféry. Od vojáků uprostřed bitvy opravdu nemůže nikdo chtít dodržování bontonu dle Gutha Jarkovského.


Na druhou stranu mezi nadávkami a peprnými vtípky pozorný hráč zaslechne i sentimentální vzpomínky na domov, na vlast a třeba i kratinký úryvek z básně Walta Whitmana v podání vojína Leggetta. Celou hrou se vine poměrně smutné vypravování hlavního hrdiny a v náznacích je poodhalována jeho minulost. Příběh je celkově opravdu hodně silný a pro někoho, kdo se do hry opravdu ponoří, místy i jímavý.

A jaký arzenál tentokrát dostanete do rukou? Jsou to samozřejmě autentické zbraně té doby - Američané tedy bojují svým legendárním M1 Garandem, karabinou M1A1, odstřelovacím Springfieldem, samopalem Thompson a třešničkou na dortu jsou kulomety ráže 0,3 a 0,5 palců. Chybět nemůže ani legendární Colt 1911. Němci kontrují svým mauserem, samopalem MP40, útočnou puškou MP44 a kulomety MG42. Na obou stranách pak nechybí granáty, bazuky, pancéřové pěsti, tanky a v případě Němců protitanková děla. Vše vymodelované přesně podle skutečnosti.



 Pískání v uších
Tím se dostáváme k další velké zbrani Brothers in Arms a sice ozvučení. Konečně jsem měl opravdu pocit, že střílím z pořádných kvérů a ne ze špuntovky. Pokud vlastníte něco lepšího než jsou plastové chrastítka z vietnamské tržnice, tak se připravte na skvělý zážitek. Stejně tak jsou bezchybné hlášky vojáků. Skutečně se podle nich dá orientovat a cítíte se opravdu „in.“ Umíte-li alespoň pár slov německy, nepotřebujete ani indikátory zastrašení, protože Němci začnou panikařit a vykřikovat hlášky typu: „Všichni tady stejně chcípnem“ a podobně.

Pokud vedle vás exploduje granát, hodí to s vámi o zem, začne vám pískat v uších a trvá poměrně dlouho, než se vzpamatujete. Autoři také používají poměrně jednoduchých triků, aby v hráči vyvolali pocit napětí a zranitelnosti. Na HUDu chybí klasický procentuální ukazatel zdraví, přehled máte jen přibližný. Pokud se do zídky, za kterou se kryjete, zaryje nepřátelská kulka, odštípnou se její kousíčky a zhorší vám výhled. Garantuji, že se pak rozhodně hned nevydáte na zteč, ale místo toho se budete zoufale krčit a přát si být maličcí, až úplně nejmenší na celém světě.

 Lehání na zem zakázáno
Není mi ovšem jasná jedná věc. Když už si autoři hry najali válečné veterány, aby dohlíželi na realističnost hry, když jsou všechny postavy i události v Brothers in Arms vytvořeny podle skutečného příběhu, proč si nemůžu lehnout? Kolikrát jsem se skrčen pohyboval podél zdi a toužil po tom, abych mohl zalehnout a nevystrkoval na odiv svou hlavu, do které to náckové vděčně pražili ze svých zbraní. Leč nejde to, můžete jen stát nebo se krčit, nic víc. Zamrzí také nemožnost se vyklonit za roh a nevystavovat tak na odiv celé své tělo.

Také mě zarazilo pár nelogičností, třeba když se Němec začne krýt za plůtkem z dřevěných fošen, chová se, jako by před sebou měl pancíř. Dřevo prostě neprostřelíte, ani kdybyste se rozkrájeli. Křoví naštěstí prostřelit jde a těch dřevěných ohrádek ve hře zase tolik není, takže nad tím bych přivřel oko. Nechybí zde ani multiplayer, ale o tom až někdy jindy, až ho pořádně otestujeme.


další vytípané obrázky z hraní najdete zde nebo v naší galerii

 Hardwarové nároky
Majitelé nadupanějších strojů si užijí opravdu detailních modelů postav nebo okolí a již zmiňované působivé mimiky vojáků. Animace pohybu také nemá chybu a běh postav vypadá opravdu uvěřitelně. To si bohužel vybírá svou daň v podobě vyšších hardwarových nároků. Na dnes průměrném počítači s procesorem Athlon XP 3000+ osazeném grafickou kartu GeForce FX 5900XT a 512 MB RAM se dá plynule (tzn. snímková frekvence nad 35) hrát na téměř nejvyšších detailech, ale samozřejmě bez anisotropního filtrování, vyhlazování hran a některých speciálních efektů.

Nicméně mám potvrzeno od přátel, že na naprosto nejhorší nastavení detailů se dá v rozlišení 800*600 pohodově hrát i na letité GF4 Ti 4200. V porovnání třeba s Call of Duty je BiA samozřejmě daleko náročnější, ale z konfrontace s nedávným Medal of Honor: Pacific Assault zase vychází BiA lépe.

Hudba hraje pouze při animacích a v úvodním menu. Při bitvě se žádného doprovodu nedočkáte, walkmany za druhé světové ještě nebyly, takže to je pochopitelné. Skladby dokáží člověka příjemně naladit na hru a pěkně podbarvují atmosféru. Mě osobně se zkrátka líbí. Není bez zajímavosti, že je nahrával Pražský symfonický orchestr.

V České republice vydá společnost Playman nejprve anglickou verzi Brothers in Arms do konce března a v plánu je i oficiální česká lokalizace (formou titulků), jejíž datum dokončení není prozatím přesně známo, ale snad se ji dočkáme do léta.

Stáhněte si: Patch, Trailery, Videa, Cheaty...

Související články: Preview (7/2004), Novinky...

 
Kopulkon
autorovi je 17 let, studuje střední školu v Havířově, ve svém volném čase se věnuje překládání her a sportům všeho druhu






 
 
Kopulkon

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.