Recenze
XIII Remake – recenze hry, která nikdy neměla vzniknout
27. 11. 2020
|
Pavel Makal
Nejhorší hra za poslední roky
Werewolf: The Apocalypse – Heart of the Forest – recenze vlkodlačího příběhu
18. 11. 2020
|
Zbyněk Povolný
Gamebook v herní podobě
Astro's Playroom je nejlepší ukázkou schopností PlayStationu 5
14. 11. 2020
|
Pavel Makal
Robůtci, DualSense a výlet do historie
Bright Memory – recenze glorifikované demoverze na novém Xboxu
10. 11. 2020
|
Pavel Makal
Dema by měla být zadarmo
The Dark Pictures: Little Hope – recenze hororové jednohubky
3. 11. 2020
|
Pavel Makal
Vítejte v Silent... tedy v Little Hope
Control: The Foundation & AWE – recenze DLC pro paranormální střílečku
16. 10. 2020
|
Šárka Tmějová
Předzvěsti věcí budoucích
Crash Bandicoot 4: It's About Time – recenze návratu slavného bandikuta
14. 10. 2020
|
Pavel Makal
Hrdinný vačnatec opět zachraňuje svět. Tedy světy
Super Mario 3D All-Stars – recenze
9. 10. 2020
|
Patrik Hajda
Tři historií prověřené hry na jedné konzoli
Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 – recenze remaku skejtové legendy
1. 10. 2020
|
Pavel Makal
Před dvaceti lety vyšla jedna z nejlepších her všech dob
Tell Me Why – recenze nové hry od tvůrců Life Is Strange
14. 9. 2020
|
Zbyněk Povolný
Taková normální rodinka
Vigor – recenze české střílečky na Nintendo Switch
30. 7. 2020
|
Pavel Makal
Postapo Norsko po česku
Recenze Valorant – jak dopadla střílečka od tvůrců League of Legends?
17. 6. 2020
|
Martin Knýbel
Žánrová konkurence je tvrdá
Help Will Come Tomorrow – recenze
21. 5. 2020
|
Jan Slavík
Pokud byste si sestavili osobní žebříček věcí, které dovedou poměrně spolehlivě pokazit večer, havarovat s vlakem uprostřed sibiřské tajgy v roce 1917 by nejspíš zaujímalo jednu z předních příček. Jestli se tedy nejmenujete Edward Grylls a zážitek podobného ražení si pro zábavu nestřihnete dvakrát do měsíce, samozřejmě. Většina účastníků nehody v Help Will Come Tomorrow však žádné zkušenosti s přežitím v divočině nemá, a proletář tak si bude muset v zájmu života a smrti podat ruku s bělogvardějcem, protože pomoc rozhodně nepřijde zítra.
Iratus: Lord of the Dead – recenze
12. 5. 2020
|
Jakub Šindelář
Zástupy mrtvých pochodují a ve vzduchu je cítit pach rozkládajícího se masa. Mumie bojuje bok po boku se zombií a kostlivcem… a lidé prchají. Zbylé šiky odvážných se shlukují, aby bránily poslední zbytky svobody. Země živých už nikdy nebude jako dřív. Nekromant Iratus si ji hodlá podmanit, tvrdě a nekompromisně, jednou provždy.
Alder’s Blood – recenze
6. 5. 2020
|
Václav Pecháček
Nezabíjejte boha. Zabít boha je pěkně blbý nápad. Nietzsche to udělal, a co se mu stalo? Umřel. Stejně jako umírají všichni kacíři a bezvěrci, kterým se ve strategii Alder’s Blood poštěstilo zavraždit svého otce a stvořitele, protože z posvátné krve se rodí monstra s jediným cílem. Celkem podobným tomu, jaký kdysi měla Potopa světa.
Gears Tactics – recenze překvapivě skvělé strategie
27. 4. 2020
|
Miloš Bohoněk
V herní branži existuje jedno nešťastné stigma: když se studio proslaví střílečkovou sérií, všichni od něj očekávají už jen střílečky a domnívají se, že nic jiného neumí. Samotní vývojáři se neradi nechávají takto zaškatulkovávat a historie už mnohokrát ukázala, že jde o nesmyslný předsudek. Vždyť i mistři RPG umějí shootery (Blizzard), i bohové gangsterek zvládají ping-pong (Rockstar) a i notoričtí akčňáci dokážou nečekaně dobré tahovky (Coalition/Splash Damage). A právě o jedné takové tahovce bude dnes řeč.
MotoGP 20 – recenze
24. 4. 2020
|
Patrik Hajda
Italské studio Milestone zvládá najednou vyvíjet dvě série offroadových motorek, MXGP a Monster Energy Supercross, a dvě série silničních motorek, Ride a MotoGP. Většinu z nich dodává každý rok v lehce obměněném stavu a dá se říct, že se s každým dalším dílem zlepšují. Platí to i o letošním MotoGP 20, ale evoluce je natolik střídmá, že by se tvůrci měli zamyslet nad kadencí vydávání svých her.
XCOM: Chimera Squad – recenze
23. 4. 2020
|
Adam Homola
Na XCOM 3 čekám jako na smilování, a tak jsem v redakci minulý týden s nadějí zadržel dech. Firaxis totiž najednou oznámili jakýsi XCOM: Chimera Squad s tím, že hra vychází zhruba za týden. Jenže to netrvalo dlouho a já zase vydechl, protože jsem si krátce po spuštění uvědomil, že tohle není ten XCOM, který hledám.
Panzer Corps 2 – recenze
9. 4. 2020
|
Patrik Hajda
Druhoválečná strategie Panzer Corps z roku 2011 si dala za cíl navázat na legendární sérii Panzer General a v mnohém se jí to podařilo. Od jejího letošního pokračování se proto očekávalo mnohé, a pokud doufáte, že tato recenze bude plná přímého srovnání se zmíněnými hrami, pak vás radši rovnou zklamu. V textu vás totiž čeká pohled nováčka dříve nepolíbeného tahovými válečnými strategiemi, který má ale jasné poselství: nebojte se toho, vystupte ze své komfortní zóny a zažijete něco skvělého! Panzer Corps 2 je pro novopečené stratégy jako dělaný.