Game Builder Garage – recenze tvůrčí hry, která není hrou
9/10
zdroj: Nintendo

Game Builder Garage – recenze tvůrčí hry, která není hrou

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

10. 6. 2021 16:00 | Recenze | autor: Pavel Skoták |

Odmala jsem byl vystavován hrám, které mě měly něco cíleně učit, ať už to byla anglická slovíčka, nebo jako v případě kouzelníka Baltíka základy programování. Uchytila se pouze první varianta, protože moje hlava jednoduše odmítala spolupracovat na uchopení základů skriptování. Jenže za těch více než dvacet let od doby, kdy mi po CRT monitoru pobíhal Baltík, se toho změnilo hodně. A jedním z mnoha důkazů této skutečnosti je novinka, která umožní nadšencům objevovat základy tvorby her na Nintendo Switch.

Kam se poděl můj instalatér?

I když není Game Builder Garage klasickou hrou, ale spíše výukovou platformou pro tvorbu nenápadných hříček, nabízí se jistá spojitost s jinými nintenďáckými tituly, které už v minulosti ukázaly, že Nintendo podobné věci umí. Oproti Super Mario Maker 2 jde ale Builder Garage až na dřeň a dává vale známým tvářím, které mají nalákat hráče a nadšence do tvorby herního obsahu. Troufnu si dokonce říct, že pro někoho může tato novinka působit až nehostinným dojmem – paradoxně i proto, že toho nabízí opravdu hodně.

Na začátku vás přivítá pětice výukových a pětice opakovacích lekcí. Výukové jsou postavené na jednoduchém základu, kdy hráč/uživatel tvoří několik primitivních her a je mu názorně demonstrováno, co platforma vlastně umí. Začíná se platformingem pro dva hráče (takový deathmatch) a přes střílení mimozemšťanů s kosmickou lodí se propracujete až k tvorbě závodní hry.

Všechno, co budete v Game Builder Garage vytvářet, je automaticky cíleno na Nintendo Switch, a počítá se tak s nejrůznějšími prvky, kterými samotná konzole disponuje. Hraní více hráčů implementuje dva Joy-cony a pohybové senzory, což jsou věci, nad kterými jako hráči často ani nepřemýšlíme, ale při tvorbě vlastní hry je naplno doceníte.

Cílem není jenom ukázat hráči, co lze pro Switch vytvořit, ale předvést mu i to, jak konzole funguje, co je na ní možné rozběhat a v neposlední řadě jak o vývoji her a hříček uvažovat.

Postav třeba chleba, upeč třeba zeď

Obecně vzato lze jedině doporučit absolvování několika hodin napříč výukovými režimy, během nichž si hráči a uživatelé Game Builder Garage osahají jednotlivé prvky a možnosti, které platforma nabízí. Bez tutoriálu se dle mého soudu obejdou jen lidé, kteří už mají s vývojem her alespoň nějakou zkušenost a ví, jak o vývoji přemýšlet. Pokud se totiž vrhnete přímo do volného režimu, bude na vás zírat z obrazovky takové množství prvků a nastavení, že bez jasné vize jednoduše nic nevytvoříte – respektive skončíte u toho, že jakýmsi způsobem navrhnete ovladatelnou postavu, upravíte podobu herního světa... A budete frustrovaní z toho, že nevíte, co dál.

zdroj: Nintendo

Jediný pomocník existuje v podobě výukových her, kde se budete učit nové mechaniky a odstraňovat problémy, které „způsobili“ sami autoři s cílem vyzkoušet vaše logické myšlení. Jednotlivé kapitoly zabírají v průměru hodinu čistého času, který strávíte tím, že budete zjišťovat, jak sestavit daný typ hry. Game Builder Garage vás vede krok za krokem a nenechá vás udělat chybu, pokud sama nechce.

Ruce máte svázané tak natěsno, jak je zrovna potřeba a nutno říct, že hra moc dobře ví, jak pracovat s odměnami, abyste jako hráči/uživatelé neztratili motivaci pokračovat v objevování dostupných prvků a mechanik. Že nemusí být výsledek přesně podle vašich představ, je logickým důsledkem toho, že se učíte a netvoříte. Na tvoření je tu již zmiňovaný kreativní režim, kde se teprve naplno projeví vaše tvůrčí schopnosti.

Povinně volitelné předměty

Je potřeba si uvědomit, že obrovské množství nabízených možností je zároveň velmi limitované tím, co po vás autoři Game Builder Garage vlastně chtějí. Hra sice nabízí primitivní grafický editor na tvorbu vlastních spritů, ale stejně jako při tvorbě herních mechanik musíte alespoň tušit, co a jak chcete navrhnout.

Jinak jste odkázaní na předem připravené možnosti – těch je opravdu plno, ale zároveň jsou vlastně velmi omezující. Hratelná postava bude vypadat jako panák, prostě bude, i kdybyste se na hlavu stavěli. Tvary můžete různě měnit a z obyčejné koule udělat například rotujícího mimozemšťana, ale opět, budete volit především z nabídky spritů, které už jsou ve hře.

Pro mě to neznamenalo problém, protože šance, že bych sám přišel s něčím originálním, je mizivá, takže jsem si milerád vystačil s prefabrikovaným obsahem. To ale zároveň vede k docela zásadní otázce: Pro koho tato hra/platforma vlastně je?

Je určená pro amatérské vývojáře her? Za to bych ruku do ohně nedal, protože jistě existují jiné způsoby, jak tvořit hry, a volně dostupné enginy a návody poslouží přinejmenším stejně dobře jako Builder Garage.

Má zaujmout úplné začátečníky a zvědavce? Ani pro tuhle myšlenku nejsem ochoten odevzdat končetinu stravujícím plamenům, protože pokud nedisponujete tím správným druhem kreativního myšlení, reálně hrozí, že po absolvování výukové části hry nebudete příliš vědět, co dál.

Právě proto se mi recenze na tento titul píše těžko. Nejsem si totiž jistý tím, co přesně recenzuju. Jestli to je výukový program, chce se mi ve finále sáhnout po absolutním hodnocení, protože tato část je jednoduše skvělá a pro člověka, který má zájem zjistit něco víc o tom, jak funguje zákulisí vývoje, jak se tvoří podmínky nebo na co všechno je třeba při designu myslet (třeba výběr správné osy, podle níž budou předměty rotovat) nebo jak náročný je vlastně celý vývojový proces i u sebemenší hry, je Game Builder Garage opravdu bezchybnou ukázkou.

Hra nabízí jasné vysvětlování, jasné definování mechanik a vlastností předmětů, jasný cíl, ke kterému se od začátku směřuje. V tomto směru jí opravdu nejde cokoliv vytknout, protože dělá spoustu černé práce a potenciálně přivede na scénu nové amatérské tvůrce, kteří se pak vyřádí na game jamech a budou vznikat tituly jako Jim is Moving Out, kterého podobný osud potkal a díky Cinemaxu se z něj pak stal plnohodnotný titul, kterému platforma jako Switch vyloženě seděla.

A naopak. Pokud byste si snad Game Builder Garage chtěli pořídit jako hru, u níž budete trávit večery samoúčelným ubíjením času, nedělejte to. Zapřísahám vás, nedělejte to. Není to hra! Abyste si ji užili, musí vás sžírat zvědavost, musíte chtít sami sebe dotlačit k novým tvůrčím výkonům. Pokud vás podobný červík netrápí, na tuhle hru zapomeňte.

Klenot, který není pro všechny

Game Builder Garage bude sklízet rozporuplná hodnocení, tím jsem si jistý. Bude to zapříčiněno i tím, že po výukové části platformě chybí obsah – obsah, který si musí hráči teprve vytvořit, začít ho mezi sebou sdílet, a inspirovat tak další uživatele k tomu, aby zkusili vytvořit něco podobného a třeba i lepšího, protože zpozorují designérskou chybičku nebo potenciál.

Jak říkají anglicky hovořící jedinci: „Sky is the limit.“ V této hře to platí bezezbytku. Takže seberte rozum do hrsti, zhluboka se nadechněte a začněte tvořit. Jedině tak opravdu doceníte to, co Game Builder Garage nabízí.

Verdikt:

Game Builder Garage není klasickou hrou, proto ji nemůžu jako klasickou hru hodnotit. Je to spíš výuková platforma, která bude sloužit začínajícím vývojářům a tvůrcům her a hříček. Výukovou část si užije každý, zbytek je jen pro otrlé, ale právě o něm v budoucnu Game Builder Garage bude.

Nejnovější články