Recenze

F.E.A.R. 3 - recenze

Je docela paradoxní, že hra, která svým názvem představuje příslib děsu a hrůzy, vešla ve známost hlavně díky neskutečně intenzivní akci plné nadčasových efektů. Jednička prakticky ukázala veškeré soudobé konkurenci, jak se to má dělat. Dvojka na druhé straně neukázala konkurenci takřka nic. Sice těžila z původního, byť omlazeného enginu, ale graficky ani herně již ohromit nedokázala.

Layers of Fear 2 – recenze

Když jsem před lety recenzoval první Layers of Fear, byl jsem rozpolcen. Hru se mi vlastně ani nechtělo moc hrát, prvoplánové lekačky byly sice efektní, ale pořád šlo jen o lekačky. To nejlepší na hře byla atmosféra, kterou se autoři rozhodli upozadit na úkor strašení. Ruku v ruce s ní šel skvělý design prostředí, které mluvilo hlasitěji než všechny ostatní aspekty hororového dobrodružství dohromady. Pokračování vystřídalo viktoriánský dům za zaoceánskou loď, ovšem strašit se chystá i tentokrát.

F.E.A.R. 2 - mega-recenze

Kdopak by se oživlé Almy bál? Ten, komu nevadí zachování tunelovosti, přestože se tvůrci distancovali od datadisků pro jedničku, nebo ten, kdo upřednostňuje atmosféru a kubíky krve nad samotnou hratelností.

F.E.A.R. Perseus Mandate - recenze

Toužíte po tom zahrát si potřetí tu samou hru* a zaplatit za to vesměs odpovídající čtyři stovky? Klepete na správné dveře, opět vítejte v žánru "chodbových chodiček".

F.E.A.R. Extraction Point - recenze

Datadisk k jedné z nejúspěšnějších stříleček minulého roku je tady. Dokázal se jiný vývojový tým vyrovnat svému excelentnímu předchůdci nebo se spíš veze ze setrvačnosti, než aby něco podstatného přidal? +Videa

F.E.A.R. - recenze finální české verze

Za devatero hardwarovými horami a devatero psychologickými řekami je atmosféra tak hustá, že by se dala krájet. A za ní na první pohled běžná střílečka, ale už na ten druhý...

Dark Fear - recenze

Hra původem z mobilu, respektive minimálně pro mobily dělaná, a ještě k tomu za pár korun. To už v jednom vyvolá pochyby, které v případě Dark Fear ještě utvrzuje minulost a webovky autorů. Na první pohled tedy nic, co by vás na Steamu zaujalo a věřím, že většina navíc nad skutečně stařičkou grafikou ohrne nos. Zdání ale někdy může klamat. V zásadě jde o zajímavě pojatý horor, který táhne právě retro stylizace, a byť naráží na limity platformy, může zaujmout alespoň milovníky retra.

Layers of Fear – recenze

Hororových her či adventur sice vychází v posledních letech relativně hodně, ale najít mezi nimi skutečnou kvalitu je stále obtížnější. Layers of Fear je navenek stejná, ale zároveň jiná než ostatní hororovky. Svým netradičním námětem a vizuálním zpracováním zaujala už v early access verzi, a verze plná ambice tvůrců naštěstí do značné míry potvrzuje.

Fear Equation - recenze

Strach, nejistota ale také ohromná vůle žít charakterizují neobyčejnou jízdu vlakem ve hře Fear Equation. Cestovatelská strategie okořeněná survival hororem ohromí originalitou, komplikovaností, depresivní atmosférou a houževnatým bojem neohroženého mašinfíry proti paranormálním jevům. Takřka dokonalý strategický kus „kazí“ snad jen vysoká obtížnost.

Cold Fear - recenze

Venku je počasí, že by psa nevyhnal, ale tvrdí chlapi z pobřežní stráže musí nazout gumáky, zapnout větrovku, pozřít pár tablet kynedrilu a vzhůru na rybářskou loď, kde už se tetelí paraziti a zombíci z hororu Cold Fear.

The Sum of All Fears - recenze

Jméno spisovatele Toma Clancyho dodává produkci Red Stormu punc a tak nás zajímalo, zdali hra The Sum of All Fears k příležitosti stejnojmenného filmu jde ve stopách Rainbow Six a Ghost Recon.

Penumbra: Overture - recenze

Kdo by označil F.E.A.R za nejstrašidelnější věc, tomu by adventura přiložená k Levelu zlostně plivla do tváře. Vedle atmosféry sází ještě na řešení hádanek za pomoci fyzikálního enginu v neobvyklém pohledu z vlastních očí.

Amnesia: The Dark Descent - recenze

Probudit se s rozsáhlou amnézií v interiéru temného hradu, v němž se na vás sápe jeho krvavá minulost a značně podivná současnost, to je premisa hodná těch nejděsivějších nočních můr. Frictional Games, autoři vynikající série Penumbra, se žádných hororových námětů nebojí a tak hráče bez obav vhodí doprostřed jednoho takového komplexu a vnuknou mu jednoduchý úkol – přežít. Amnesia: The Dark Descent doopravdy není hrou pro bábovky a strašpytle, kteří své nehty strachem zarývali do myši už při hraní F.E.A.R. či jiných, jen okrajově tajemných her. Amnesia chce primárně děsit. Vlastně se jedná o jeden z velevzácných kousků, které nepoužívají tmu a strach z neznámého prostředí jen jako součást vnitřních monologů hrdiny, ale jako styčný prvek hratelnosti. Dokáže takovýto horor zaujmout fanoušky klasických adventur?• Příběh bez minulosti Popravdě mě testovaná hra, navzdory skvělým referencím od zahraničních redaktorů, hned zpočátku lehce zklamala. Sérii Penumbra jsem hodnotil velmi kladně, ale prvky beletrie v ní hráč musel hledat zvětšovacími skly. Amnesia řeší hrdinovu minulost, důvody a okolnosti ztrátou paměti a než jsem si stačil na prakticky bezejmenného hrdinu zvyknout, už dávno jsem se probíral druhou polovinou hry. Možná jsem poněkud staromilný, ale nedokážu vnímat horor bez toho, abych věděl, proč a z jakého důvodu je všechno kolem mně tak děsivé. Odhalování minulosti komplexu z nalezených papírů a mluvených flashbacků sice není špatné řešení, ale pro příště už bych raději zvolil nějaký ucelenější způsob vedení děje.

Payday 2 - recenze

Američané jsou unikátní národ. Krom staré pravdy, že toho docela dost snědí, rádi konzumují i fenomén rozdvojování osobností. Nic prý nesmí vypadat tak, jak logika předpokládá, takže když se jde třeba krást, nesmíte vypadat jako zloděj. A protože módní policie spí asi ještě míň než ta normální, před akcí "banka" stráví Američan víc času v šatníku než nad strategickými plány. Maskování zkrátka do zámořské kultury násilného kýče patří. Je v něm kus národní historie, psychologie i tragiky a je vcelku jedno, zda se inspirujete Batmanem či Texaským masakrem a budete vypadat jak něco, co uteklo z manéže nebo chytalo puky.

Quake IV - recenze

Vypadá jako DOOM 3, ale není to DOOM 3. Koncepčně se zapomněl v minulém století, přesto se nehraje špatně. DOOM 3 byl klaustrofobickým hororem, on zpracovává válku. Kdo to je? Zjistíte v tradičně první české recenzi...

TimeShift - recenze

Buďte páni svého času. Pro někoho možná fráze z učebnice "Jak být úspěšným manažerem", pro hlavního hrdinu nové FPS však ztělesnění životního stylu.

SpecForce CZ - recenze

Jsou tomu už dva roky, co polské studio Techland přišlo s Chrome, které byla ve své době velmi solidní FPS, ale nároky hráčů a konkurence se logicky mění a to vše se negativně podepsalo na pokračování SpecForce.

The Mark - recenze

Dva agenti, desetimilionové město k záchraně. Takový je reklamní slogan neznámé first-person střílečky, která hodně sází na spolupráci a odlišný styl hraní za dva hrdiny bojující proti komu jinému než teroristům.

Dreamkiller - recenze

V české budgetové střílečce hraje psycholožka, která díky své schopnosti vstupovat do snů ostatních lidí léčí ty nejtěžší případy psychických poruch a fóbií.

Pathologic - recenze

Deviantní neotesánek z Ruska dává šanci herním pamětníkům připomenout si staré časy, kdy rčení "nezáleží přece na grafice, nýbrž na hratelnosti!" nebylo jen prázdnými slovy, ale pravým životním stylem.

Condemned 2: Bloodshot - recenze

Máte raději Sedm, Saw nebo Klub rváčů?

Alpha Prime CZ - recenze

Hluboko do vesmíru na jeden asteroid, kde se nachází opuštěný důl, vás zve FPS od českých tvůrců, jejímž lákadlem mělo být podílení se spisovatele Ondřeje Neffa. Jak se nakonec podepsal na hře? Zjistíte v první recenzi.

Area 51 - recenze

Tajná základna Area 51 se dočkala slávy, když tam vědci údajně zkoumali spadlý létající talíř včetně jeho mimozemské posádky. Teď nad ní visí hrozba cizího viru a dějí se tam divné věci...

You Are Empty - recenze

Když se dělají super-vojáci, dopadá to většinou špatně. Když se do toho pustí rudí komunisté, jinak než špatně to ani dopadnout nemůže. A o tom vypráví příběh této FPS. Dva a půl roku odkládané. Z Ruska. Jak dopadla?

The Matrix Online - recenze

Zvolíte si modrou pilulku a život v klidné nevědomosti nebo raději sáhnete po červené pilulce, pokud chcete poznat nemilosrdnou pravdu o úrovni virtuálního pobytu v herním online světě Matrixu?

Vivisector: Beast Inside CZ - recenze

Co mají mazlíčci rádi? Brokovnice, bazuky, kulomety a zuby ve vašem pozadí. Alespoň v akci podle románu H.G. Wellse o ostrově plném geneticky zmutovaných zvířat, jež musíte zpacifikovat silou svých výbušných argumentů

Star Wars: Battlefront 2 - mega-recenze

U narychlo upečených pokračování se vyplácí být dopředu skeptikem, ale strhující multiplayerové bitvy na planetách z filmové Epizody III vás přesvědčí o tom, že se jedná o nejúspěšnější Star Wars hru zcela právem.

SiN Episodes 1: Emergence - recenze

Je první díl seriálu SiN Episodes revoluce, evoluce nebo slepá ulička vývoje her? Naše noční můra se zhmotnila, na monitory se dostává telenovela. Perex je sice trochu melodramatický, ale vše vysvětluje první česká recenze.