Pathologic - recenze
7/10
zdroj: Archiv

Pathologic - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

14. 9. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Deviantní neotesánek z Ruska dává šanci herním pamětníkům připomenout si staré časy, kdy rčení "nezáleží přece na grafice, nýbrž na hratelnosti!" nebylo jen prázdnými slovy, ale pravým životním stylem.

Autor: Martin Holas
Publikováno: 14.září 2006
Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 1 týden

Deviantní neotesánek z Ruska dává šanci herním pamětníkům připomenout si staré časy, kdy rčení "nezáleží přece na grafice, ale na hratelnosti!" nebylo jen prázdnými slovy, ale pravým životním stylem.

Obrázek zdroj: Archiv Právě jsem prožil jeden z nejzajímavějších herních zážitků tohoto roku a nemám věru ponětí, co bych k tomu mohl dodat. Částečně proto, že Pathologic, honosící se titulem nejlepší ruské hry minulého roku, je tak nabitý skvělými nápady, atmosférou a dalšími drobnými maličkostmi, které dělají výtvory jako Deus Ex legendami, až to vyráží dech. Ale nejen to, tento simulátor přežití, jak o hře její autoři rádi mluví, je prostě tím, čím hráč chce, aby byl. Proto se tolik těžce popisuje tak, aby text přesně vystihl podstatu, která je stejně zákeřná a neuchopitelná jako protivník, s nímž budete bezmála týden herního času zápolit.

 Smrtka kosou mává
Nevzpomínám si, kdy naposledy se nějaká hororová hra pokusila sevřít naše strachotvorné buňky pomocí inteligentního hororového příběhu a neviditelnému živlu, proti kterému je člověk slabý a bezmocný. Snad jen The Thing, ale i ten se brzy proměnil v klasickou mutantí řezničinu za taktu pumpovací brokovnice. Šklebící se bubáci vystřižení z lekacích scén teenagerovských hororů mě ale přestali bavit kdysi v šestnácti letech a tmavých koutů s kuželem světla od baterky jsem se dostatečně nasytil vloni při příležitosti uvedení F.E.A.R. Smrtelná choroba s pandemickými skony je přesně to, na co jsem měl chuť, co mým zmlsaným nárokům už nějaký čas chybělo.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Určitě ovšem nikoho nechci uvést v iluzi, že je Pathologic typickým zástupcem survival horror žánru. Samozřejmě si autoři z okružní jízdy po tomto fenoménu herního průmyslu pár suvenýrů odnesli, ovšem ve hře se ředí spíše v neurčitou mlhu melancholické nervozity a deprese než ve skutečný strach. Čekají na vás tři kapitoly, propletené příběhy tří lidí, kteří přicházejí do neznámého městečka za svým vlastním cílem, jen aby byli strženi do nečekaného víru událostí. Skvělé na tom je, že s výběrem postavy nesouvisí jen změna skinu hlavního hrdiny, ale de facto se jedná o tři hry s odlišným přístupem a zážitkem.

 Dlouhý, široký a bystrozraký
Nejdříve se vžijete do kůže studenta medicíny, jenž se rozhodl prošetřit příčinu nezvyklé dlouhověkosti jednoho ze zdejších vážených občanů. Bohužel brzy po příjezdu našeho přítele čeká nepříjemné zjištění - předmět jeho studia byl znenadání zavražděn a než se naděje, celé město se ocitne v karanténě. Nezbývá než se z pověření úřadů postarat o vyšetření série vražd, účinný boj proti rostoucí epidemii a pokud možno vlastní přežití. Naštěstí už od začátku máte dostatek finančních zdrojů a neposkvrněnou reputaci mezi obyvatelstvem, tudíž nic nebrání příjemnému rozjezdu a pomalému rozkoukávání.

V kapitole druhé vás ovšem čeká pravý opak. V ní se vám pod ruku dostane dědic váženého městského mastičkáře, který po nenadálé smrti svého otce přijíždí po letech zpět do svého domova. No, co si budeme nalhávat, ve světle nevysvětlených vražd se mu místo chleba se solí na uvítanou dostane pár ran dýkou a přezdívky "Rozparovač." Bez peněz, těžce zraněný, vyhladovělý a s reputací, díky které by asi chodil kanály, kdyby ve hře nějaké byly, musí psanec na útěku co nejrychleji obnovit svoji pověst. No a když vám jde po krku půlka města a obchodníci jen odmítavě vrtí hlavou, nejsou to záviděníhodné startovní podmínky. No a nakonec v poslední kapitole se vám vyjeví osud mladičké dívky zvláštních schopností, což už dále rozebírat nebudu. Bez hlubšího obeznámení s příběhem by to ani nemělo smysl.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Brilantní balada na monitoru
Hrdinové a ostatní postavy, na které narazíte, jsou maximálně věrohodné a dokonale sedí na svá místa. Ani jedna není zbytečná a symbolizují nitky v klubku pohlcujícího děje, jehož rozpletení vám zabere několik dnů herního času. Natolik propracovanou kombinaci lží a intrik jsem už dlouho neviděl a okamžitě jsem si ji zamiloval. Pathologic bohužel i tímto mučednicky vykopal hrob vlastní komerční úspěšnosti, ale to už je holt život. Kvanta dialogů se už dnes nenosí a těžko zaujmou někoho jiného než hardcore hráče, které ovšem přivede k nejednomu extatickému orgasmu. Zpackaná anglická lokalizace a objem textu spadající do knižních sfér se bohužel podepisuje na poměrně hodně těžké stravitelnosti - nezbývá než doufat, že se to podaří připravované české verzi vyřešit.

Vedle hlavních příběhových úkolů, které musíte pod pohrůžkou game overu každý den plnit (docela divná designerská berlička, udržující věci v chodu), se vám dostane možnosti si pěkně přivydělávat na živobytí řádkou zajímavých, byť nepovinných subquestíků. A některé na sebe dokonce velmi pěkně navazují. Například vás stařík pověří nalezením své zmizelé dcery. V tu samou dobu jste však kolegou doktorem pověřen přinesením čerstvého srdce infikovaného člověka. No abychom to neprotahovali, nakonec se vše vyvrbí tak, že doktorovi přinesete srdce pohřešované dívky a starci oznámíte jen smutnou novinu. Otec je ale krapet cholerik a zaváže se vymýcením všeho zla v podobě smrtelné infekce očistným ohněm. Další den vás čeká nové poslání - odstranění vůdce vznikající fanatické sekty...

 Ukojení potřeb
V Pathologic se nedočkáte osvědčeného bodíkového vývoje postavy. O radost z růstu vašich schopností naštěstí určitě nepříjdete, i když se tak děje výrazně nepřímou cestou. Autorům se podařila nesnadná věc - vyvolat iluzi přirozeného sebezdokonalování především na základě zkušenosti s okolním prostředím, prohlubujícím se chápání vztahů mezi obyvateli a předmětů, které během toulek městem posbíráte. Je to zvláštní, ale i navzdory faktu, že reálně silnější nejste ani o chlup, už od poloviny hry budete mít pocit výrazného nárůstu vašich možností a schopností.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Už jsem zmínil, že alfou a omegou celé hry je přežití. Každá ze statistik může v případě jejího zanedbání přivodit velmi snadno vaši záhubu. Je nezbytné starat se o zdravotní stav, pravidelný přísun potravin a spánku. Před vstupem do rizikových oblastí se doporučuje preventivní nadopování léky, a pokud se už tím svinstvem nedejbože nakazíte, k dispozici je vám celá paleta antibiotik pro potlačení příznaků nemoci.

Stejně úspěšně dokáže zlomit hráči vaz klesající reputace mezi obyvatelstvem, která se snadno ztratí, ale mnohem hůře získá nazpět. Převeliká škoda, že vývojáři nedohnali péči o svěřence do extrému. V současné verzi například neexistuje více druhů zranění a nemusíte věnovat pozornost psychickému stresu, podchlazení nebo pitnému režimu, třebaže láhve a vodu běžně nacházíte.

Souboje nejsou ani trochu zábavné a vůbec by nevadilo, kdyby byly omezeny ve hře na minimum. Bojové použití úkroku se rovná nule, protože je pohyb do stran neuvěřitelně pomalý. Většina šarvátek se tak zvrhne do trapného běhu pozadu před oponentem a jeho trpělivé okusování. A protože jsou střelné zbraně šíleně nepřesné a nábojů za celou hru naleznete tak do dvou plných hrstí, 90% střetů se řeší kontaktním způsobem, kde stupidní přímost a jednoduchost AI ještě více vynikne.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Programátory vystřelit na Měsíc!
Grafika je mírně řečeno sto let za opicemi a řada věcí je víceméně provedena improvizací. Ostatně okolní obrázky jsou dostatečně reprezentativní. Ani kód není kdovíjak optimalizovaný, a tak se setkáte s všudypřítomnou mlhou v exteriérech a dramatickým poklesem framerate při zažehnutí pochodně nebo třeba jen střelbě z revolveru, což není vzhledem k úrovni enginu skutečně na místě. Rozplizlé textury a nízkopolygonovost všech objektů hrůzný dojem jen prohlubují. Technické zpracování zkrátka v kontrastu s perfektním vyprávěním příběhu vyvolává v hráči zklamání a lítost.

Zvětšit zdroj: Archiv Pro dnešní hráče bude také nepřekousnutelné, že hra svým způsobem přenáší budování atmosféry na hráče, který je nucen řadu věcí přehlížet a domýšlet. Chápu, že v dřevních dobách RPG bylo běžné, aby jste mezi vzhledově identickými budovami naráželi pořád dokola na tu samou "krabicovou" postavičku v tisíci kopiích nebo aby vás nepřátelé pronásledovali po celém levelu a vypařili se, jakmile vejdete do interiéru. Tehdy se nad tím nikdo nepozastavoval, ale přijde-li srovnání se současnými standardy designu... Uh uh.

Stáhněte si: Demo, Videa, Cheaty...

Související články: Novinky...

Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)





 
 
Martin Holas

Verdikt:

Pathologic je chrabrým rytířem v otrhané mnišské kutně. Prohlédnete-li jeho převlekem, dostane se vám omračujícího příběhu, který zhltnete na jedno posezení. Bohužel neodpustitelné nedokonalosti technického rázu mě donutily srazit výsledné hodnocení více, než jsem si přál a doufal. Pro hardcore znalce RPG žánru a hráče adventur se ale pořád jedná o jasný "must-have" titul, zvlášť za cenu 299 Kč v případě české verze.

Nejnovější články