| Autor: Martin Holas Publikováno: 9.února 2008 | Verze hry: finální/anglická/PC Doba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Koncept stejně jako v Extraction Pointu silně připomíná průchod jednou dlouhou chodbou, jehož jediným smysluplným cílem je dostat se z bodu A, kde vás helikoptéra vyložila, do bodu B, kde vás helikoptéra zase naloží. Snaha o odpoutání se od zmatených příběhových kořenů rodiče Perseus Mandate nikterak nepomohla, protože děj, ač by měl být pojat zbrusu nově, je odvyprávěn pro sérii tradičním, kolosálně zmateným způsobem. Hráči F.E.A.R.em dosud nepolíbení se ztratí, aniž by cokoliv chápat začali, zasvěcenější to po čase nejspíše vzdají taky a půjdou debatovat o pointě na diskuzní fóra s ostatními nadšenými fanoušky. Dost možná to souvisí s vágním způsobem, s jakým autoři k řešení tohoto herního aspektu přistoupili. Na každém rohu naleznete telefon s krátkou zprávou nahranou na záznamníku anebo otevřený laptop s videem. Naskriptované události ve hře jsou neuvěřitelně neoriginální. Odposlouchávání pseudodůležitých rozhovorů za skleněnou stěnou jsme už viděli tolikrát, že to ani nestojí za zmínku, a vrcholem všeho jsou nesmrtelné „příběhové“ postavy a situace, kdy jste odříznuti od zbytku týmu náhlým uzavřením dveří, výbuchem anebo sesuvem půdy. • Evergreen stereotypu Design levelů se od minule zlepšil jen trochu. Už v recenzi na Extraction Point si kolega Pavel Oreški stěžoval na extrémní linearitu a nenápadité, šedé prostředí. Mně nezbývá, než udělat to samé a Perseus Mandate nenazvat střílečkou, ale „chodičkou“. Kanceláře, chodby, šachty, tunely a ještě jednou tunely. Nebudu daleko od pravdy, pokud řeknu, že jsem si připadal někdy jako křeček v jednom velkém nelogickém bludišti. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Sem tam se Perseus Mandate opravdu blýskne. Honička s raketovým mechem skrz kanceláře a hledání dostatečně silného kalibru na jeho zneškodnění byla bezvadná. Super byly i přestřelky na vlakovém nádraží, hororové pasáže v zapomenutých prostorách starého metra nebo příležitostné mezihry, během kterých kulometnou věží kosíte přibíhající posily nepřítele. To vše jsou však jen stopové úniky invence v jinak k uzoufání nudném prostředí. Dalším problémem je fakt, že co působilo strašidelně kdysi, nyní se už jaksi míjí účinkem. Nové nápady lezou z autorů jako z chlupaté deky a bohužel hrátky se stíny, „děsivé“ postavy rozpadající se v prach, tajemné zvuky na pozadí a svítící oči ve tmě asi šokují už málokoho. Na dívenku Almu narazíte navíc jen epizodně a není tak žádné velké zlo na pozadí, kterého by se mělo cenu bát. Po pravdě, vzrušení jsem během hry zažil jen jednou, a sice ve chvíli, kdy se za mými zády zjevila zakrvácená postava. Jinak jsem pozoroval dění na obrazovce s jen velmi lehkým (ne)zaujetím. A to, když uvážíme, že jsem hrál v noci, není pro Perseus Mandate úplně dobrá vizitka. • Modernizace arzenálu Jistým přínosem datadisku jsou nové zbraně. Bleskomet a granátomet bohužel prakticky nevyužijete kvůli drastickému nedostatku munice, přestože se jedná o poměrně zajímavé nástroje a větší prostor by si rozhodně zasloužily. Nakonec tedy zbývá snad jen nový samopal s infračerveným hledím, do něhož je nábojů sice dostatek (vzhledem k hojnému využívání této zbraně protivníky), nicméně další standardní „flinta“ do F.E.A.R.u mnoho nové hratelnosti nepřidává. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Nečekaně vysoká obtížnost Je škoda, že co se týče obtížnosti, autoři nevykročili směrem zdokonalování umělé inteligence. Ta je sice pořád výtečná, vojáci kooperují a snaží se vám vpadnout do zad, případně zariskovat a zaútočit přímo, ale svoje mezery stále má. Místo toho byla kvalita AI nahrazena buď kvantitou nepřátel a jejich zdraví, anebo kvalitou jejich výzbroje – mnohem častěji narazíte na vojáky ozbrojené nějakou tou těžkou artilerií. Alespoň že jednotlivé stupně obtížnosti byly navrženy velmi dobře. Na své si díky desítkám lékarniček přijdou jak sváteční hráči, tak staří harcovníci, kteří čekají od hry nějakou tu výzvu. Přes všechnu tu neoriginalitu a minimální přidanou hodnotu se ale hraje F.E.A.R. pořád stejně dobře. Jen ta délka mohla být vyšší, s velkým optimismem odhaduji herní dobu na 6-7 hodin na střední obtížnost (pro srovnání zhruba stejně jako v případě Extraction Pointu). Autoři si toho byli patrně vědomi, a tak na závěr zařadili ještě něco bonusových „nepříběhových“ map naplněných nepřáteli, které ale tak jako tak na více než hodinku zábavy nevydrží (konkrétně jsem každé z nich věnoval cca 15 minut). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii • Doba cválá kupředu zdroj: Archiv F.E.A.R. Perseus Mandate gameplay video Stáhněte si: Demo, Trailery Související články: Novinky, F.E.A.R. Extraction Point recenze, F.E.A.R. CZ recenze |
| Martin Holas | |
| autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-) |
![Destiny 2: Renegades | Teaser Trailer [UK]](https://im.tiscali.cz/video/2025/05/07/1726029-destiny-2-renegades-teaser-trailer-uk-base_16x9.jpg.288?1746606757.0)
