The Mark - recenze
6/10
zdroj: Archiv
Recenze

The Mark - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

25. 1. 2007 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Dva agenti, desetimilionové město k záchraně. Takový je reklamní slogan neznámé first-person střílečky, která hodně sází na spolupráci a odlišný styl hraní za dva hrdiny bojující proti komu jinému než teroristům.

Autor: Lichtenberg
Publikováno: 25.ledna 2007
Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: pár týdnů


Obrázek zdroj: Archiv Světu opět hrozí teroristé, kteří se ve first-person střílečce The Mark spojili s ruským zbraňovým expertem, Iljou Rakovem. Jeho znalosti by jim měly pomoci ke stvoření atomové bomby, čemuž se snaží zabránit Steve Fletcher, jeden z hlavních hrdinů této hry. Steve je kapitán amerických vojenských jednotek a navíc odborník přes nálože, který chce vývoj pumy zastavit. Jeho tažení proti terorismu pomůže Rakovův otec, který s konáním svého syna nesouhlasí a posílá Fletcherovi muže v černém, žoldáka SAS, Austina Hawka. Člověka, který dříve střílí než myslí. Do příběhu se zamotá i Fletcherova sestra Sandy, která je jako zkušená vojanda na straně dobra a představuje snadný cíl teroristů.

 Případ pro dva
The Mark obsahuje šest kratších kampaní o třech misích, před jejichž začátkem si můžete zvolit, zda chcete ovládat Fletchera nebo Hawka. Ti v misích buď putují spolu, anebo se alespoň někde potkají, což má příznivý vliv na hratelnost a částečně i na vnímání příběhu. Oba hrdinové jsou totiž naprosto rozdílní a jejich rozhovory jsou většinou plné vtipu a nadsázky, což téma hry příjemně nadlehčuje.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Fletcher má raději klasické vojenské pušky a jeho speciální schopností je chvilkové zpomalení času. Hawk zase miluje brokovnice a vlastní brýle, které vidí protivníky i přes zdi. Tím však jejich možnosti nekončí. Váš výběr postavy neznamená jen výměnu textury panáka, ale i určitý rozdíl v průběhu mise. V případě, že se hrdinové rozdělí, zažívají oba úplně jinou akci a dokud na sebe někde nenarazí, postupují po své vlastní ose. Tato příjemná vlastnost zajišťuje hře dost podstatnou znovuhratelnost. Důležité ovšem je, aby vůbec hráči chtěli hrát The Mark ještě jednou…

 Standardní akce
V základu je The Mark naprosto klasickou střílečkou s jasným úkolem – všechny postřílet a dostat se dál. Z mrtvých nepřátel padají náboje, v lokacích jsou rozházeny pušky, granáty a lékárničky a k sebrání je stačí jednoduše přejít. Když jsem již nakousl uzdravování, lékáren u sebe můžete nosit rovnou šest a každá vám přidá zhruba sedmdesát bodů. Zdraví ovšem po použití stoupá jako šnek a proto vám tohle v přímé palbě pomůže minimálně.

Ovládání postavy je k mé radosti plynulé a bezproblémové. Klasická směrová tlačítka doplňují další standardy na klávesnici a The Mark se dá tedy v klidu dohrát na předem definovaném nastavení kláves, jako by tomu mělo být vždy.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Co se týče zbraní, nenajdete v The Mark žádný luxus, ačkoliv slavný český samopal škorpion v rukou teroristů bude pro našince velkým potěšením. Nenabízí sice takovou kadenci jako (též přítomné) AK-47 či zmutovaná verze M-16 s optikou, ale střílí se z něj výborně. Další bezejmenné zbraně si můžete prohlédnout v galerii a já ze všech vypíchnu ještě raketomet, pistoli podobnou Coltu M1 či zvláštní minisamopal s laserem. K dispozici je také malá puška, která místo kulek střílí zvláštní granáty.

Potkáte několik druhů nepřátel, lišící se prakticky jen texturami a zbraněmi, které třímají v rukou. Prvotními protivníky jsou agenti v různobarevných kvádrech či turbanech a v pozdější části hry na vás budou čekat i lépe ozbrojení profesionálové. Odolní jsou ovšem všichni podobně a proto pro dohrání hry stačí něco kolem osmi hodin čistého času.

 Hloupý a nesmrtelný parťák
Vzhledem k tomu, že ve většině misí s vámi po lokacích běhá váš parťák, je umělá inteligence dvojnásob důležitá. AI je založena na docela slušných skriptech, kdy se tu a tam objeví nepřítel velice nečekaně, nebo narazíte na parťáka právě během nějakého souboje s protivníky. The Mark těmito situacemi rozhodně netrpí a škoda, že se neopakují častěji. V kampani, odehrávající se v doupěti teroristů, příjemně překvapili třeba atentátníci na motorce či vrtulník, který musíte sundat, jelikož útočí na kolegu. Bohužel, když se musí jít, jak se říká „na věc“, kulhá umělá inteligence skoro jako Terry Fox.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Utrpením je, když jdete do akce bok po boku s partnerem. Zde dochází k klasickému zasekávání se za rohy, zastavení se na začátku lokace, nebo například běhání protivníkům přímo do rány. Narozdíl ovšem od jiných her, kde by takovéto dělání živého cíle znamenalo rychlý quickload, zde má kolega téměř neměnný ukazatel se zdravím a zabít by jej dokázal maximálně granát v ústech. I přes tuto nesmrtelnost je chování parťáka miizerné a to hlavně díky nedostatku animací.

Inteligenci protivníků přeci jen není tak viditelně špatná, jako u vašeho partnera (ve hře samozřejmě :), ale například na F.E.A.R. ani zdaleka nemá. Co mne ale nejvíce zarazilo, bylo často nesmyslné narození nepřítele přímo před vaším nosem. Když na mne zezadu, kde byla jen slepá ulička, vyskočil agent ze samopalem, nestačil jsem se divit, co tam dělá a už jsem musel načítat poslední uložení. Ještě legračněji působilo, když se během přestřelky s dvěma muži objevil vedle nich náhle třetí a po chvíli zase zmizel kamsi do časoprostoru.

 Technicky zvláštní
Nejsilnějším okamžikem z doby strávené s The Mark pro mne byla hned první mise, kde jsem si jen velice těžko zvykal na podivný grafický engine. Pamatujete si na rozostřený obraz toho, na co se přímo nedíváte, z Call of Juarez? The Mark tuto zajímavost využívá ve velkém a po prvotním zděšení jsem tomu ke své radosti přišel na chuť. Grafika prostředí navíc není špatná, čemuž dopomáhá i slušná rozmanitost lokací, kdy se z továrny dostanete na slunný hrad a přes letadlovou loď se prostřílíte až na konec. Slušnou grafiku ovšem sráží nepříliš pohledné animace, při nichž vojáci chodí, jako kdyby jim padaly kalhoty.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Dalším zásadním minusem jsou hardwarové nároky. Na mašině s dvoujádrovým Athlonem 64 3500+, 2 GB RAM a Geforce 7600 GT běhala hra na plné rozlišení (1280x960) velice dýchavičně a i když jsem ji dohrál bez jakéhokoliv rušení, o něco slabší počítače by v otevřených lokacích měly již problémy. Na to, že The Mark vypadá „jen“ průměrně, tato horší optimalizace zarazí. Hra vyžaduje grafickou kartu s podporou pixel shaderů 2.0 (doporučuje se však PS 3.0 karta s 256 MB, P4/2,8 GhZ procesor a 1 GB RAM).

Kvalitních videí se také moc nedočkáte a kromě lahůdky, kdy terorista s katovskou kápí stojí v podzemí hradu připraven k činu (pochopitelně nesdělím k jakému), nejsou tyto krátké sekvence příliš akční ani atraktivní. Nijak zvlášť nemohu pochválit ani nedopečený zvuk a hudbu. Snad jen dabing obou hlavních hrdinů snese o něco přísnější měřítko a s trochou přesvědčování bych mu snad ukázal vztyčený palec.

 Závěr
Zvětšit zdroj: Archiv Z prvotního zděšení se z The Mark stala celkem solidní, leč průměrná střílečka. Zaujala hlavně střídáním sympatických hrdinů, kteří svým vtipem dodali příběhu šťávu. Slušná rozmanitost lokací společně s grafikou zajišťuje celkem zábavnou konstrukci klasických střílecích misí. Škoda jen, že ta umělá inteligence není o něco chytřejší a hardwarové nároky zase o něco nižší. V potaz musím brát i přiměřenou cenu 499 Kč.

Stáhněte si: Demo, Trailer, Češtinu

Související články: Novinky...
 
Lichtenberg
editor: jd






 
 

Verdikt:

Béčková střílečka s dobrým námětem, střídáním hlavních hrdinů, slušným humorem a grafikou, na kterou si musíte zvyknout. Lehce nadprůměrnou hratelnost bohužel sráží chyby v umělé inteligenci a hlavně krvavé nároky na železo. The Mark dokáže chvilku pobavit, povinností pro milovníky akcí však není…

Nejnovější články