Autor: Lichtenberg Publikováno: 29.září 2007 | Verze hry: finální/PC/anglická Doba recenzování: 1 týden |
![]() ![]() ![]() Pokud bych měl označit F.E.A.R jako nejstrašidelnější hru poslední doby, Penumbra by mi zlostně plivla do tváře. Mapy, kterými hráč prochází, nehýří grafickými vymoženostmi ani nenahánějí hrůzu rozmašírovanými těly naházenými přes cestu. Lokace Penumbry jsou naopak většinou poloprázdné, ale za to úzké, temné a neobyčejně děsivé. Předskriptovaných scén si příliš neužijete a pokud přeci jen přijdou, opravdu stojí za to. Největších pocitů strachu si užijete hlavně na začátku, kdy ještě nevíte, co na vás v chodbách čeká a např. první zvuk vlka kdesi ve tmě je situací přivádějící těžké mrazení v zádech. Nemyslete si však, že atmosféra časem upadá – slézání po žebříku dolů vyvolává infarktové stavy i v pozdějších částech hry. Pokud tedy tíhnete po něčem hororovém, co vás na dlouhé (pod)zimní večery spolehlivě uzemní, je Penumbra dobrou volbou bez ohledu na další herní aspekty. Takovou atmosféru, odvážím si tvrdit, žádná jiná hra současnosti nemá. Ono tajemno mi připomnělo některé horory spisovatele Stephena Kinga, konkrétně např. Černý Dům nebo povídku Noční Směna. ![]() ![]() ![]() Co ovšem z Penumbry dělá zajímavou značku, je pro adventuru netradiční systém hraní. Hlavního hrdinu řídíte klasicky tlačítky WASD, na což jsme zvyklí především ze stříleček a s postavou se navíc můžete skrčit, zrychlit či zpomalovat... Zde jste pravděpodobně namítli, že toto již nabídl například třeba Sherlock Holmes: Awakened. Máte samozřejmě pravdu, jádro enginu je schované ještě o něco hlouběji. Předměty umístěné v lokacích totiž nejsou jen napevno přibitými překážkami, nýbrž tahounem celé hratelnosti. Kromě jejich prozkoumání či případného přidání do inventáře s nimi můžete hýbat a dle velikosti předmětu dokonce i házet. Důvtipnějším z vás možná už došlo, že tato fyzika objektů, typičtější spíše pro novodobé FPS, řeší i většinu logických hádanek, které jsou díky tomu ve valné většině úplně nové, ne tak okoukané. Abyste si udělali obrázek, popíšu jeden příklad za všechny. V první části hry se potřebujete dostat do místnosti s dynamitem. V cestě vám však stojí velký, elektřinou nabitý přístroj, kterého když se dotknete, udělí vám pořádnou pecku. Zatímco v klasické point&click adventuře byste pravděpodobně museli hledat nějaký vypínač, Penumbra: Overture si podobné problémy řeší po svém. V místnosti vedle najdete velký sud, ze kterého by elektrická překážka šla přeskočit. Teď jej stačí jen povalit a před sebou jej dotlačit k místu zádrhelu. Postavit, mezerníkem udělat hop a řešení je na světě! Čili něco jako logické hádanky v Half-Life 2. ![]() ![]() ![]() Nepovedená akční část Sbírání předmětů je ve hře šíleně nepřesné a kurzor pro zvednutí naskakuje většinou o několik centimetrů spodněji. Po několika minutách zvykání vám to nejspíš přestane vadit, ale v rámci atmosféry tento bug působí jako tichý záškodník. To, co však Penumbře láme nohy, je její akční část. Tvůrcům totiž tvorba adventury nestačila a proto se v příběhu objevuje kromě tradičního inventáře s předměty i nabídka výzbroje. Baterka či světlice přijdou vhod téměř v každé situaci, avšak improvizované zbraně jen v případě, že si musíte rozrazit zatarasenou cestu nebo je třeba skolit zvířecího nepřítele. ![]() ![]() ![]() Druhým stylem útoku je házení předmětů z lokací na nepřítele. Ti jsou však na každou ze tří možných obtížností slušně odolní a například rána sudem vlkovi způsobí jen minimální škrábnutí. Každý si však nakonec svojí cestu najde a pokud by vám akční část hry opravdu nepřirostla k srdci, pořád můžete před havětí utíkat a ukrývat se za nejbližší dveře… Návrh lokací je založen hlavně na všudypřítomné tmě. Ocenit musím především realistickou hru světel a stínů, která mě plně uspokojila. Zvukům koneckonců také nemůžu nic namítnout, jelikož do stylu hry skvěle zapadají a lépe být vyvedeny snad ani nemohly. Daň za fyzikální engine platí samozřejmě minimální hardwarové nároky, které se zastavily na dost vysoké hranici - procesor 1,5 GHz, 512 MB RAM a 128 MB grafická karta. Na dvojnásobně silnějším počítači jsem neshledal žádné problémy s výkonem. Grafika je však vskutku zastaralá, což můžete vidět na okolních obrázcích. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry v galerii První díl trilogie Obtížnost Penumbra: Overture je díky zajímavým hádankám a bohužel i lehce depresivním soubojům poměrně vysoká a vystačila mi tak na 12-15 hodin hororového zážitku (hráno na střední obtížnost). Frictional Games navíc tvrdí, že Overture je prvním dílem chystané trilogie a recenzovaná hra je vlastně jen epizodou rozsáhlého příběhu. Tímto označením se však nenechte zmást, vystačí vám stejně dlouho jako leckterá „plnohodnotná“ adventura. Penumbra: Overture je rozhodně zajímavý mix hororové adventury a akčních postupů, jejíž principy jsou založeny na používání velmi slušného fyzikálního enginu. Hlavně ten dává hře nepřehlédnutelný šmrnc, ačkoli v akční složce výrazně pokulhává a do příštího dílu Black Plague mají tvůrci ještě hodně co pilovat. Za dvacet dolarů nebo dvě stovky korun za českou verzi u Levelu je to však sbírka děsu, jakou si fanoušek hororů může jen přát… Stáhněte si: Demo Související články: Novinky |
Lichtenberg | |
editor: jd |