Dead Space 3 demo od plné hry neodrazuje, naopak
Při hraní Dead Space se prý někdo zbláznil. Taky jste to slyšeli? Nevím, jestli je to skutečně pravda, ale s přihlédnutím k náplni hry bych tomu klidně i věřila. Starý Dead Space byl prostě horor se vším všudy. Dobře vystihl tíživou atmosféru a nechybělo ani spousta lekavých momentů.
Dojmy z hraní preview verze DMC - Devil May Cry
Nový Dante je nenáviděný. Má špatnou barvu vlasů. Špatný výraz tváře. Je emo! Není to starý Dante. Nestojí za ním Japonci. Dokonce to došlo tak daleko, že nějaká duševně postižená individua vyhrožovala tvůrcům z Ninja Theory smrtí. A videa ze hry? Inu, občas dobrá, občas stylová, občas křečovitě cool. Jednoduše, z rebootu (což je syndrom, který nemám rád) jménem DMC - Devil May Cry kouká každým coulem průšvih. Kvalitativní i finanční. Vždyť to nedělají Japonci. A má špatnou barvu vlasů. A ...no ten zbytek už víte.
Dojmy z hraní české verze Sly Cooper: Thieves in Time
Vyhlášený chlupatý zlodějíček se po dlouhé době vrací na scénu v cross-platform arkádě Sly Cooper: Thieves in Time pro PlayStation 3 a PlayStation Vita, kterou jsme si vyzkoušeli v péestrojkové verzi a příjemně se navnadili na konec března, kdy se objeví v celé své kráse. Přestože nové eskapády protřelého mývalího chmatáka mají provedením blíže k dětskému publiku než třeba oblíbené duo Ratchet & Clank, má hra co nabídnout i odrostlejším příznivcům arkádového žánru, který osvěžuje nenásilně implementovanými stealth prvky.
PlanetSide 2 - první dojmy
Když je člověk fandou multiplayerových stříleček a má možnost zdarma vyzkoušet a teoreticky i celou dobu hrát PlanetSide 2, byl by hřích toho nevyužít. Takže jsem také nasedl do rozjetého tanku hry a výsledkem jsou první dojmy po páru desítek hodin strávených ve hře. Když pominu velké problémy s evropským launchem, kdy hra nejela několik hodin, je samotný start hry břitký a rychlý. Mám na výběr jednu ze tří stran a neomylně volím revolucionáře z NC, protože mi evokují ty nejlepší z nejlepších - SVER z MAGu. Co jsem pochopil, řídí se tím, že nevadí, jak moc zbraň kope, hlavně, když rána z ní bolí víc, než ta zženštilá laserová ukazovátka od Vanu. Žádná úprava vizuálu postavy, prostě hop a už letím v modulu na nějaké bojiště.
Company of Heroes 2 - dojmy z multiplayerové bitvy
Právě jsem vyhrál svůj soukromý Stalingrad. Zhruba dvacet minut jsme se s anonymním novinářem z opačného konce sálu přetahovali o zdánlivě nezajímavý hrb země, čouhající ze zamrzlého jezera. Pařez, který na hrbu dřepěl jako bradavice, patrně ukrýval nějaký carský poklad, protože na mapě svítil ikonou kóty, jejíž dobytí tu vyhrává bitvy.
Uživatelské dojmy z nové konzole Nintendo Wii U
Konzole od Nintenda se rády chlubí neobvyklými herními zážitky, které přímo souvisí s nezvyklostí hardwaru. Stačí se podívat na poslední kusy: Nintendo Wii, Nintendo DS a 3DS a nyní Wii U s ovladačem připomínajícím tablet. To prostě Microsoft ani Sony nemají. Pointa nového přírůstku? Zatímco na televizi běží hra, zobrazují se dodatečné informace nebo identický obraz na ovladači. Tím Nintendo rozvíjí nápad s dvěma displeji, který úspěšně použilo u DSka.
Halo 4 multiplayer pod drobnohledem
Multiplayer v Halo hrách byl vždy jistým měřítkem kvality pro podobné tituly v rámci stejného žánru. K nováčkům, kteří naskočili do dávno vydané hry, byl ale krutý, protože sázel víc na um hráče, než na výbavu. Pamatuji se, jak jsem s přetékajícím sebevědomím z hraní prvního Modern Warfare nastoupil do multiplayeru Halo 3 a jen jsem nešťastně zíral na kolem poskakující postavy, které znají každý centimetr mapy a při výskocích mi zvládají dávat headshoty. Byla to drsná škola. Na druhou stranu je třeba říci, že bylo velmi uspokojující sledovat, jak se na základě mnoha tvrdých lekcí sami zlepšujete. Bungie zkrátka multiplayer uměli.
World of Tanks přeřadila na osmičku - jak jí to šlape?
Tank je ve skutečném světě stroj smrti a budí respekt. Ve hrách ho však potkáváme tak často, že ho bereme jako samozřejmou kulisu války a jednu z nezbytných součástí bojiště. Právě pro jeho samozřejmost je až neuvěřitelné, jakého úspěchu dosáhla hra World of Tanks, postavená na jednom válečném stroji. Před výskytem World of Tanks jen málokomu něco říkal název tanku SU-122, PzKpfw III, M24 Chaffee....takovým přehledem se pyšnilo jen několika málo historicky studovaných hráčů a tvrdých wargamerů. Dnes už jsou jejich názvy v herním světě všeobecně známé.
WoW: Mists of Pandaria se za bojiště a raidy nemusí stydět
Během posledního měsíce jsme Pandarii důkladně prozkoumali a poznali ze všech stran (viz první a druhý článek). Až na dva nejprestižnější aspekty WoWka – PvE a PvP. V posledních dojmech z Pandarie před recenzí, která vše na nějaký čas uzavře, si tedy pojďme odkrýt novinky či změny, které postihly nová i stará bojiště.
Na max levelu zábava v Mists of Pandaria teprve začíná
Minulý článek končil přibližně ve chvíli, kdy jsem byl v polovině prozkoumávání ostrova a cítil veskrze pozitivní dojmy. Aktuálně mám zdárně doexpeno. Převaha mírumilovných lokací a méně akčních úkolů je příznačný motiv první poloviny levelování v novém datadisku. Druhá polovina Pandarie rozhodně není temná, nicméně je zpustlá. Minimum osídlených vesniček a nahuštění questů poukazuje na působení zlé síly Sha, jak Pandareni nazývají zhoubu postupně zabírající další a další území. Zloba doslova vyvěrá z nejhůře zasažených míst a vám nezbývá nic jiného, než se pokusit o nemožné a bojovat. Spíše než o boj jde ale o trénink. Přípravu na nadcházející události. Pravé boje se odehrají až v instancích a raidech.
Dojmy z uzavřené bety StarCraft II: Heart of the Swarm
“Myslím, že máme velmi reálnou šanci stihnout letošní rok,” tvrdil v létě Dustin Browder, šéf vývoje a hlavní designér StarCraft II: Heart of the Swarm, různým webům. “Myslím, že to nestihnou,” tvrdím v říjnu já a dovolím si tak se strategickým guru nesouhlasit. Velmi bych se divil, kdyby vyšel druhý díl SCII trilogie ještě letos. Aktuální stav beta verze tomu moc nenasvědčuje.
První kroky v datadisku World of Warcraft: Mists of Pandaria
Blizzard nám nedávno předložil nový World of Warcraft datadisk Mists of Pandaria, v němž nás čeká dalších pět levelů navíc, takže se dostaneme zase o kousek blíže bájné stovce, konkrétně na 90ku. Z Pandarie logicky na každém rohu cítím snahu přiblížit se asijské kultuře. Hudba, prostředí a v neposlední řadě celkový pocit z pandarenů mi navozuje pocitu klidu a celkové relaxace. A vlastně to funguje - aktuálně jsem přibližně v půlce datadisku a cítím příjemný pocit z postupného prozkoumávání nových lokací s pomocí Chena a Lili.
Zdarma dostupný Ghost Recon Online stojí za vyzkoušení!
U free to play her je obvyklé, že opravdu dlouhou dobu běží ve stavu otevřené bety s tím, že tvůrci pak na základě postřehů, rad a pochopitelně i nadávek na fórech titul dále upravují až do (relativně) konečné podoby. Stejnou politiku prosazuje i Ubisoft v Ghost Recon Online a ne bezúčelně - hra krom jiného potřebuje pořádně poladit jak z pohledu balancu jednotlivých aspektů hry, tak z pohledu synchronizace serverů, což je aktuálně asi nejpalčivější problém. Neznamená to ale, že Ghost Recon Online je jeden velký problém, právě naopak!
Jak se hraje za ženskou asasínku - dojmy z AC III: Liberation
Nesmí se mluvit o příběhu. Nesmí se mluvit o velikosti týmu. Nesmí se mluvit o budoucnosti hry. Nesmí se mluvit o spojení s Assassin's Creed III. Nesmí se mluvit o multiplayeru. O čem se může mluvit? O Assassin's Creed III: Liberation na PS Vita. Ale, nezapomeňte, nesmí se mluvit o...
Guild Wars 2: Deník šampóna Karrulla #5
Stojím na vysoké zasněžené hoře a dívám se kolem sebe. Všude jen samý sníh, vichr bičuje moji tvář a já si říkám, že jsem měl radši zůstat doma. S mečem to umím, s kladivem také, ale ti noví nepřátelé? Jsou celí z kovu, místo rukou mají takové zvláštní pařáty, které se vám zakousnou do těla jako lžička do šlehačkového dortu. A mají stroje, které za ně bojují. Svět se zbláznil. Celý život jsem se motal kolem Divinity's Reach, ale že tak blízko od domova potkám něco takového? Lornarův průsmyk je místem, kde si každý sáhne na dno svých sil.
Tři hodiny s Assassin's Creed III - pokažený čajový dýchánek
Londýnský Tower na břehu Temže zažil za necelých tisíc let své existence události, při kterých se vraždilo, kradlo a intrikovalo ve velkém. Kdyby kameny, shlížející na britské korunovační klenoty, mohly vyprávět, mluvily by jak o násilí, tak o krásné britské absurditě. Slyšeli byste třeba příběh o tom, jak Richard I. Lví srdce dotáhl z křížové výpravy krokodýla a na laně ho venčil v řece, dokud plaz neutekl. Anebo o partě šimpanzů, kteří dostali nábytkem vybavený pokoj. Nebo o slonovi, lvovi, pštrosovi krmeném železem... Ze zvířat přežívají dnes pouze legendární havrani a ti, když náhodou z přežraných těl dostali minulé pondělí nějaký zvuk, zakrákali: „Už vícreed ne!“
Guild Wars 2: Deník šampóna Karrulla #4
Putování světem Tyrie je jako ochutnávka dobře upečeného dortu. Ty nejlepší a nejchutnější věci se skrývají a vy se k nim musíte poctivě prokousat. Guardian Karrull se nehoní za zkušenostmi, nehledá dobrodružství za každou cenu, přesto je každý den několikrát překvapen a uhranut světem, který funguje.
XCOM: československé dojmy z hratelné verze
Chápu, že minout první UFO je v pamětnické sféře přinejmenším hrdelní zločin, ale tak už to někdy chodí. K člověku se v éře zavirovaných disket dostávaly náhodné vzorky tehdejší herní špičky a já zůstal v tomhle případě stranou. Ke komu ale pár takových disket doputovalo, to byl Michal "Mick The Mage" Němec, retronaut z nedalekého východu, kterého jsem povolal do zbraně, abychom společnými silami a zároveň dvěma rozdílnými pohledy nahlédli pod víko s názvem XCOM (Michalův text je v kurzívě). Oba jsme z novinářské verze (jako na potvoru utnuté ve chvíli, kdy události naberou grády) vykřesali něco kolem deseti hodin a navrch si ještě dali po čuni v multiplayeru. Aby bylo odlišnosti učiněno zadost, Michal hrál klasicky na myši a já nedal z ruky — o tempora! o mores! — třistašedesátkový gamepad.
GC 2012 dojmy: kulhající kooperace v Epic Mickey 2
Kontrast. To nejpřiléhavější slovo. Sedíme ve skromné konferenční místnosti s Warrenem Spectorem a posloucháme ho (a natáčíme, rozhovory budou brzy) entuziasticky mluvit nejenom o své lásce k Disneyho postavičkám, zatímco o dveře dál pokračuje kolečko prezentací, na kterých jsme si před chvílí vyzkoušeli Warrenovu novou hru.
Guild Wars 2: Deník šampóna Karrulla #3
Komplexnost světa Guild Wars 2 udivuje i po více než týdnu hraní. Samozřejmě že velikost údivu a odehraný časový úsek ještě nic neznamenají, protože hry tohoto typu své chyby odhalí mnohdy až po půl roce hraní. Přesto lze říci, že směrem k tvůrcům stále míří palec nahoru.
