E3 2012 dojmy: Sebejistý Dishonored poprvé na vlastní ruce
Malou chvíli zvažuju různé varianty, ale nakonec pošlu krysy, aby za mne poslední stráž před cílem mise vyčistily rychle a bez hluku. Bylo to moje „poprvé“, co se právě krys týče, přestože jsem měl za sebou prakticky celý level v Dishonored a zrovna tuhle schopnost jsem v akci viděl nejméně po páté. I když, tentokrát jsem ji konečně nejenom viděl, ale měl ji plně pod kontrolou. Pouhých pět měsíců před vydáním jsem se poprvé dostal k hraní jedné úrovně Dishonored a neměl po ruce ani Harvey Smithe ani Rafa Colantonia, aby mi ukazovali, co je pro danou situaci nejlepší dle jejich vývojářských srdcí.
E3 2012 dojmy: Speleologie podle Gilberta v The Cave
V záplavě osvětlených a přezvučených stánků v jižní hale losangelského výstaviště působí bílá krychle s logem Segy tak trochu nepatřičně. Asi jako automat na Grog2 v tisíce let staré jeskyni. Okolo se blýská a duní na lepší digitální časy, ale tahle nápadně nenápadná budka nevykazuje žádné z obvyklých příznaků výstavního moru. Žádná světla, žádné hostesky, žádný sound systém. Přesto před ní stojí skupina lidí. „Přijela jsem jen kvůli tomu,“ říká starší novinářka. Z celé výstav jí zajímá jen to, co je v budce. Stejně jako ostatní stojí před dveřmi dlouho. Nehnutě. S mírnými úsměvy.
E3 2012 dojmy: Nový začátek Tomb Raidera
V krabičce zbývá poslední sirka a navlhlé chrastí, nahrabané v rychlosti na malou hromádku, dostává poslední šanci. Ruce se neovladatelně klepou zimou, nervozitou a strachem a oči přitom neustále bezelstně sklouzávají k hluché vysílačce, která leží opodál. Ale podaří se. Oheň se rozhoří a vyděšená Lara Croft získává alespoň trochu naděje, že přežije noc. Najednou se ale z vysílačky ozve chrapot... "Conráde, jsi to ty?? Prosím tě, dostaň mě odsud!"...
E3 2012 dojmy: Resident Evil 6 spojuje staré s novým
Zombie horečka nabírá v posledních měsících zase na síle, ale může to vůbec někoho překvapit? Jak Pavel v recenzi adventury Walking Dead trefně poznamenal, zombie se nám v různých podobách vrací čas od času jako bumerang a dá se říci, že v této chvíli nás všechny trefil přímo do zátylku. A mě to už začíná otravovat, přestože zombie walk na živo považuju za super zábavu, která sbližuje lidi v tom, že si zrovna hrají na mrtvolky.
Civilization V: Gods & Kings - "pobožné" první dojmy
Před více než rokem a půl vydaná pátá Civilizace se s tradicemi nijak zvlášť nemazlila. Přinesla příjemné osvěžení v soubojové složce a konečně se dala nazvat user friendly softwarem. Cestou za blahem mainstreamového publika však nabrala i pár zatuchlých vandráků v podobě na kost osekaných mechanismů, nefungující diplomacie, zmatené AI, diskutabilní optimalizace a DLC politiky – naštěstí, aniž by zanevřela na modding, což z DLC pro Civ V dělá příjemný a profesionálně provedený bonusový obsah.
První dojmy z akčního RPG Krater
Původně jsem měl z hraní Krater napsat plnohodnotné dojmy, nicméně po spuštění údajné bety se ukázalo, že je to vlastně alfa verze a vlastně ani není moc o čem psát. Povím vám tedy aspoň to málo, co se o ní povědět dá.
Nerovný boj s lákadly Carrier Command - dojmy z hraní bety
Hraju a přispívám, ale zatím jenom poznámkami na fóru, finančně ještě ne. Nejsem tedy typický fanoušek Carrier Command, který si musel (respektive chtěl) za přístup do současné beta verze hru de facto koupit. Logicky si z toho můžete odvodit, že jsem původní Carrier Command viděl leda tak z rychlíku, dokud to necuklo (ale vím, oč jde), což vysvětluje, proč jsem jako zelenáč po každé noční schůzce s hrou padal do pelechu s příjemným pocitem násilně tlumené radosti. Prostě se mi nestává často, aby mě v oblasti klasických větších her dokázalo něco nachytat ve spodcích překvapeného a dětsky rozjuchaného díky svěžímu přístupu, který je minimálně neokoukaný.
Guild Wars 2 beta zvládá questy a obtížnost na jedničku
Uzavřená beta Guild Wars 2 před časem naznačila, jakým směrem se tvůrci rozhodli ve svém konceptu vykročit. Otevřená beta, která proběhla minulý víkend, pak mohla v mnohých zapálit pořádně silný oheň emocí, které lze uhasit snad jen rychlým vyřízením předobjednávky. A to prosím těch několik týdnů mezi neveřejným a otevřeným nepřineslo žádné razantní změny. Jen se pomalu a jistě ukazuje, že dvojka bude opravdu vychytaná.
Horké léto 2 - obstála česká klasika s Izerem v iOS konkurenci?
Zatímco na GoGu se mi záloha starých a starších her od zahraničních firem utěšeně rozrůstá, nikdy mě vlastně nenapadlo, že bych si chtěl podobným způsobem „archivovat“ i hry české, kterých mám u rodičů ve sklepě úplný pytel. Všecko uvnitř jsem hrál, ale sběratelská vášeň mě nepoutá ani k jedné z těch her. Jejich kouzlo, které řadu zahraničních her ještě stále obestírá, vyprchalo s dobou a dnes už jsou z nich jen rarity a kuriozity. Tedy byly z nich rarity a kuriozity, dokud nenašly nový život třeba na iOS a Android zařízeních, jak jsem sám s překvapením zjistil.
Borderlands 2 - dojmy z kooperativní řezanice
Autor má horečku, letadlo dvouhodinové zpoždění a Oyster karta se válí zapomenutá doma. Posílat mě do Londýna hrát nevydané hry je záležitost očividně proklatá, ale vysvětlujte to šéfredaktorovi, když o vás dobře ví, jak máte rádi Borderlands. Nebudu zapírat, že mi tahle Diablem nakažená střílečka sedla až neuvěřitelně, když je svým způsobem blbá jak poleno a já nejsem z těch, kdo by blbost považovali za přidanou herní hodnotu. Borderlands naštěstí od prvních minut na Pandoře kouzlí atmosféru, míchající sci-fi a western způsobem veskrze odzbrojujícím. Hra přitom zbraněmi paradoxně přetéká a najít si tu vlastní (a pojmenovat ji třeba "Vera") je s prvním headshotem začátek krásného přátelství.
První kroky v betatestu Guild Wars 2
Každý z nás si některé věci spojuje s určitým zážitkem. Když se řekne Guild Wars 2, tak si jako první vybavím největší reklamní tašky na světě, které na Gamescomu rozdávali německým fanouškům vývojáři. Uhrovití adolescenti se s nimi potulovali po veletrhu a zarputile do nich ukládali kvanta propagačních materiálů. Po víkendové betě jsou ale tašky zapomenuty a na přetřes se dostává konkrétní dojem ze hry, který je...velkolepý.
Assassin's Creed III na vlastní oči aneb zdání klame
Americká revoluce nemůže být pro Evropana zajímavá a hopsání v korunách stromů namísto průzkumu zákoutí krásných historických měst je krok zpět větší, než Brno. S podobnými myšlenkami v hlavě, i když nevyřčenými, jsem seděl v improvizovaném kinosálu a poslouchal hudbu z Posledního mohykána.
Edna & Harvey: Harvey’s New Eyes aneb adventura s duší
Německé studio Daedalic Entertainment je v současnosti lídrem mezi vývojáři klasických, ručně malovaných, adventur. Jejich The Whispered World (2010) a A New Beginning (2011) patřily k nejlepším adventurám roku, a totéž se očekává od jejich připravovaných kousků Deponia a The Dark Eye (obě vyjdou již letos). V portfoliu však mají také jeden projekt, který se nadšené hráčské přízně nedočkal. Alespoň tedy v celosvětovém měřítku ne.
Karlovy Vánoce: Konečně si zahrál betu Diablo III
Ty pocity nelze popsat jedním slovem nebo snad jednoduchou větou. Každý hráč s trochou nadhledu moc dobře ví, že nejde o žádné propracované RPG, že hra je jednoduchá jako facka a postrádá hlubší rozměr. Jenže, sednete k počítači a už během stahování hromady dat z Battle.net cítíte, že právě děláte něco zcela nepochopitelného a výlučného, že zrovna vy budete hrát Diablo III. A v břiše začne takové to příjemné šimrání.
Dojmy z hraní Risen 2 - co o hře napověděla preview verze?
"Dobré ráno, vojáku. Trochu nesvůj, heh? Já též, máš tady, jako když se selka odkope. To jsi důstojník inkvizice? Spíš mecenáš lihovarníků. Zahoď láhev a kmitej ke kapitánovi, máme problém. V zátoce si dal titánský kraken další loď k obědu. Tohle musí přestat. Caldera se bortí v základech, v téhle vesnici už nás zítra nikdo neuvidí. Možná proto, že jsme tu zůstali úplně sami..."
Tera - dojmy z nadějné akční onlineovky
Čtenáře Games máme rádi z mnoha různých důvodů, jedním z nich jsou i články na různá témata, které nám posílají a my je pak rádi vydáme, když to má smysl. Několik článků ohledně chystané onlineovky Tera jsme tedy vzali všema deseti. Pokud vás hra zaujala, budou se vám články, koncipované čtenářem s nickem „Ringwraith“ jako dojmy z hraní několika testovacích fází, možná hodit. Dnes tedy něco na úvod.
Hodina a půl s (téměř) finální verzí Mass Effect 3
Za 90 minut čistého času se dá zvládnout leccos, a kdybych se hodně snažil, stihnul bych v téměř finální verzi Mass Effect 3 odehrát mnohem více, než „jenom“ dva úvodní segmenty na Zemi a Marsu. Když už to ale nejde v reálu, tak alespoň ve hrách se přísně držím toho, že nerozhoduje množství, ale kvalita. Prostě jsem si tu hodinku a půl v klidu užil a na to, že z toho pak budu chtít napsat článek pro vás, jsem s prominutím zvysoka kašlal.
Settlers Online - jak se hraje legendární strategie v browseru?
ICQ zpráva ze 17. ledna 2012: "Kajo, poslu ti za moment pristup k The Settlers Online a budu z toho potrebovat clanek s dojmy/preview." Tak takhle to vážení a milí čtenáři začalo. Z jednoduché zprávy, která neměla valnějšího významu, než že pár hodin strávíte u beztak provařeného titulu, jen předělaného do online podoby, se vyklubala velmi návyková věc, která může na mnoho měsíců připravit spousty lidí o čas a několik stovek zaměstnavatelů o produktivitu a výkonnost jejich poslušných ovcí.
Jak se hraje Shogun 2: Pád samurajů - první dojmy z datadisku
Když jsem kdysi zmiňoval, že Shogun 2 nebude díky svému zaměření hrou pro každého, udělal jsem dvě věci. Podcenil jsem fanoušky téhle série a nedocenil jsem, co vše jde ještě v tomto koutku světa a historie vytvořit. U samostatné (nepotřebujete původní hru) expanze Pád samurajů se dostáváme do období války Bóšin, která je teoreticky jen pro znalce japonské historie, a vedla k revolučním změnám v japonské společnosti. Zároveň je však díky svým specifikům, kulturním i vojenským, pekelně zajímavým obdobím pro milovníky válečné historie obecně a všechny počítačové stratégy. Po pár hodinách totiž musím konstatovat, že je tahle hra zvláštní, opravdu zvláštní, ovšem v dobrém slova smyslu.
Star Wars: Old Republic - Pašerákův zápisník, díl 3.
Jedna věc je být pašerák, který se snaží ze všeho vykecat, místo světlé a temné strany preferuje zlatou, cinkající stranu a za prvních pár levelů stihne flirtovat s více ženami, než ten nejodvázanější Jedi. Čas od času je však zkrátka třeba vykašlat se na okecávání a vytáhnout věrné blastery, tedy pokud hrajete gunslingera alias pistolníka. A na porovnání toho, jak na tom skutečně jste při konfliktu s jinými hráči, není nic lepšího než arénové PvP, které v případě Star Wars: The Old Republic představují Warzony. Do nich se můžete přihlásit v jakémkoliv okamžiku a po zařazení do fronty jste přiděleni k nějaké hře, v drtivé většině případů ještě nezapočaté, takže nehrozí, že byste se do hry dostali před jejím finišem (což jsou ale zase levně vydělané zkušenosti).
