Viděl jsem pracovité čerty, poctivé mnichy, beatboxující mloky, skřehotající papoušky, učitelské duchy, zádumčivého mravenečníka, svědomitého čajovníka, vesmírného draka, kosmickou krakatici, zmatené kraby; vystřelil jsem měsíc na nebe, zajamoval s podivnými bytostmi, prošel podzemní říší plnou ohně, ztratil se mezi houbami; navštívil jsem žlutou, rudou, termití, sopouchovou a domácí planetu a další nebeská tělesa a nakonec se zeptal Jakuba Dvorského: „Jak se ty planety jmenují?“ Šéf studia Amanita se zatvářil zaskočeně a odvětil: „Nemají jména.“ To mě u hry, která vybuchuje fantazií a je ve vývoji pět let, překvapilo. Všechno je propracováno do detailu, na obrazovce se hýbou tisíce animací a každý pixel je tam, kde má být. Informace, že ve vesmíru Samorost 3 jsou bezejmenné planety? To je prostě k nevíře. Zbytek vlastně také, ale hlavně kvůli tomu, jak skvěle vypadá.

Je vedro! Překvapivě, vzhledem k tomu, že vrcholí léto. Přesto jsme se i tuto středu pokusili podat během vysílání tradičního podcastu Fight Club slušný výkon. Předstírat, že jsou „cool“ se pokoušeli Pavel Dobrovský, Adam Homola, Lukáš Grygar a Petr Poláček, kteří rozebrali následující témata.