Recenze
The Devil in Me – recenze parádního hororu z antologie The Dark Pictures
21. 11. 2022
|
Jakub Žežule
Kolik postav zachráníte?
Thronebreaker: The Witcher Tales – recenze
19. 10. 2018
|
Šárka Tmějová
Sběratelské karetní hry mají jednu zásadní potíž: jsou zatraceně návykové, a pokud podobně jako já trpíte syndromem „pochytej je všechny“, připraví vás o víc peněz a času, než by bylo zdrávo. Je Gwent sběratelská karetní hra? Ano, je. Je jí i Thronebreaker? Ne tak docela. Dovolte mi jedno klišé hned na úvod – je totiž ještě mnohem víc.
Navy Seals - recenze
30. 5. 2002
|
Redakce Games.cz
Zhostili byste se rádi role osamělého člena elitní jednotky amerického námořnictva na Dálném východě? A co takhle zkusit hru, která posunuje meze počítačové zábavy? Odpověď zní: Navy Seals.
The Last Campfire – recenze příjemné adventury od tvůrců No Man’s Sky
15. 9. 2020
|
Patrik Hajda
Kouzelný svět hodný jedné návštěvy
Attentat 1942 - recenze
14. 11. 2017
|
Jan Slavík
Dávno pryč jsou doby, kdy všechno, co jste od drtivé většiny her mohli čekat, byl osvalený alfasamec v hlavní roli, na jehož bedrech spočinula záchrana světa a obligátní divize spoře oděných slečen. Médium se vyvíjí, dospívá, expanduje, a stejně tak roste i šíře tematiky, kterou zpracovává. Některé hry si berou za úkol třeba vyprávět o pohnutých dobách v národní minulosti, což je případ i české novinky Attentat 1942.
Abiotic Factor – recenze jednoho z nejlepších survivalů za poslední roky
6. 8. 2025
|
Michal Krupička
Když nemáte Gordona, musí stačit stážista
Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder's Revenge – recenze nejlepší želví hry posledních dekád
28. 6. 2022
|
Pavel Makal
Turtle Power!
Rise of the Triad - recenze
3. 8. 2013
|
Ondřej Švára
Pryč s rudolfínskými elixíry! Omládnout se dá jedině hrami. Často mi něco v tom smyslu tvrdí moje matka. Pokaždé, když se zeptá, jak mi jde psaní od ruky, skončí rozhovor poznámkou, že už bych si měl konečně najít slušné zaměstnání. V jejích očích zůstávám stále dítětem, neboť hraji hry. A to už mi přitom táhne na třicet. Do svých mladých let se teď ale stále častěji vracejí i vývojáři.
Europa Universalis II CZ - recenze
1. 6. 2002
|
Redakce Games.cz
Europa Universalis II je strategie, kde se stanete vládcem jednoho ze světových státù v rozmezí let 1420-1820. Díky čemu disponuje atmosférou jako Civilizace a jak dopadl překlad do češtiny?
Train Mechanic Simulator 2017 - recenze
17. 4. 2017
|
Ondřej Švára
Simulovat se dá leccos, třeba i nemoc, viďte? Jen o tom neexistuje žádná hra, což je zvláštní, protože počet různých druhů nepříčetných simulátorů určitě neklesá. Dělá a vydává je dnes každý, kdo kašle na recenze a hodnocení – naše i hráčské. Nutno přiznat, že Train Mechanic Simulator 2017 patří aspoň mezi ty méně pošetilé žánrovky. Z určitého úhlu pohledu je to vlastně docela slušná směs hříčky na kutily a dopravní simulace. K dokonalosti má ale pořád zatraceně daleko.
GRID 2 - recenze
28. 5. 2013
|
Václav Rybář
Závodní žánr se mezi prvním a druhým dílem GRID změnil k nepoznání. Všichni jako by pochopili, že polorealistické, ale přeci jen mírně odosobněné simulátory sice vyhrávají ceny, ale jejich tržby nevypadají příliš sexy v powerpointových koláčích. A tak se i největší hráči na trhu ženou za co nejširší cílovkou a snaží se balancovat na hraně obecného zájmu a pověsti vybudované na seriózním závodění. Není to jen o věčném a celkem černobílém rozdělování na simulace a arkády - je to především o snaze nějak to závoděním hráčům pocukrovat. A v tomhle směru zatím všichni slaví spíše rozpačité úspěchy.
SHIFT 2 Unleashed - recenze bývalého Need for Speed
29. 3. 2011
|
Václav Rybář
Před několika týdny jste si mohli v prvních dojmech Shift 2 alespoň trochu osahat. Jeho kastle je povědomá, ale pod kapotou bije naštvanější a cílevědomější oturbené srdce, vzdalující se původní sérii Need for Speed za hlasitého prásknutí oktanovým bičem. Ano, jisté snahy tu byly už s Pro Street, ale až druhý Shift pouští vyhřátý pelíšek frančízy k vodě a hodlá se poprat s konkurencí sám za sebe.
Battlestations: Midway - recenze
8. 2. 2007
|
Redakce Games.cz
Vody Pacifiku jsou během války velmi zrádné. Můžete být na bitvu perfektně připraveni – mít na stanovištích stíhačky, bombardéry, lodě i ponorky a přesto nezvítězit, což názorně dokazuje tahle arkádová námořní simulace.
Rise of Industry – recenze
2. 5. 2019
|
Pavel Válek
Nebudu lhát, jakmile spustím novou hru a do deseti minut narazím na bug zabraňující dalšímu postupu, byť je to jen v tutoriálu, daný titul to má v tu chvíli o mnoho těžší. Zvlášť když je ona hra, Rise of Industry, v early accessu již více než rok a zrovna tato chyba byla komunitou dávno nahlášená. Navíc s odpovědí od vývojáře doporučující celý tutoriál přeskočit a vrhnout se přímo do hry, než se tým dostane k jeho přepracování. Vzhledem k tomu, že se verze 1.0 nebezpečně přiblížila a tutoriál existuje stále ve své původní podobě, první dojem mě zanechal poněkud chladným.
Mantis Burn Racing - recenze
24. 10. 2016
|
Ondřej Švára
Sláva Amigy je dávno pryč. Naštěstí ale přežilo kouzlo her, které byly pro tuto kdysi opěvovanou počítačovou platformu tolik typické. Jejich nápad, svižnost a chytlavost bude u hráčů v kurzu asi navždy, a proto může uspět každá nová hra, která se jimi inspiruje. Tak jako Mantis Burn Racing, která ve velkém stylu oživila klasický závodní hit Super Cars. Souboje smrsknuté do světa „matchboxových angličáků“ jsou stejně návykové jako kdysi, parádní hře kazí útok na vyšší hodnocení jen horší optimalizace a pozvolný nástup stereotypu.
Okhlos - recenze
3. 9. 2016
|
Ondřej Švára
Když se lůza rozhněvá, pokazí to nejednomu vládci den. A když začne ve velkém pobíjet a bořit, panika zachvátí dokonce i bohy. V případě zběsilé akční arkády Okhlos rovnou ty ze starořeckého Olympu. Máte-li chuť vyprášit roucho těm, kdo z nebes pořád jen otravují bouřkami a bídou, nová akční groteska se vám zalíbí. Nečekejte však víc než jen vtipnou herní jednohubku. Tahle hra svůj potenciál poměrně brzy vyčerpá.
Superhot - recenze
25. 2. 2016
|
Miloš Bohoněk
Svět se hýbe, jen když se hýbete také. Pokud stojíte na místě, stojí i nepřátelé. Když vystřelíte, projektil zasáhne cíl až v momentě, kdy ukročíte o kus vedle. A pokud někdo pošle olovo vaším směrem, můžete se mu vyhnout natolik elegantně, že by i Neo z Matrixu závistí padal na záda. Zní to skvěle? Je to skvělé. Superhot je střílečka, ale hraje se úplně jinak než ostatní střílečky. Rychlý pohyb, reflexy a dynamickou akci nechte doma. Naopak se připravte na šnečí tempo a pečlivé plánování každého pohybu.
Test Drive: Ferrari Racing Legends - recenze
10. 1. 2013
|
Ondřej Švára
Slightly Mad Studios jsou kuchaři s michelinskou hvězdou na čele. Znají recept na závodní hry, které chutnají milionům strávníků. Přestože nejsou ochotni dělat kompromisy, dokáží klohnit pro labužníky i nenáročné. Dvojice závodních her Shift je toho důkazem. I dnes lze prostě udělat herní mainstream kvalitně, oslovit s ním nejen konzolisty ale i opravdové závodníky, a pozvednout s ním třeba i jednu zničenou herní značku.
Duke Nukem Forever - recenze
14. 6. 2011
|
Dan Vávra
V roce 1996 jsem stopoval s kamarádem někde v Úlibicích u Jičína, u sebe měl Score s recenzí Duke Nukem 3D a nadšeně mu vykládal jak neuvěřitelná hra to je: „Jde v ní dělat úplně všechno! Seš ve velkým městě, můžeš chodit do obchodů, prohlížet si tam časopisy, čuřit na záchodě, hrát kulečník, používat bezpečnostní kamery, zhasínat a rozsvěcet světla, nebo jít do pornokina! Navíc je to strašná prdel!“ Nadšení bylo pochopitelné. V době, kdy kraloval Doom II a jeho všemožné deriváty, se jednalo o splněný sen každého hráče. Konečně hra, která místo anonymního hrdiny a generických bludišť nabídla reálné prostředí a postavu, která měla koule!
F.E.A.R. 2 - mega-recenze
16. 2. 2009
|
Redakce Games.cz
Kdopak by se oživlé Almy bál? Ten, komu nevadí zachování tunelovosti, přestože se tvůrci distancovali od datadisků pro jedničku, nebo ten, kdo upřednostňuje atmosféru a kubíky krve nad samotnou hratelností.
Anarchy Online: Shadowlands - recenze
27. 2. 2004
|
Redakce Games.cz
Anarchy Online sice nepatří mezi nejžhavější novinky, ale to je u MMORPG spíš plusem, neboť již stihlo dozrát a navíc bylo na podzim obohaceno o atraktivní datadisk Shadowlands, jehož náplň vám zde také přiblížíme.
Vampire: The Masquerade – Bloodlines 2 – recenze pokračování upírské klasiky
20. 10. 2025
|
Pavel Gotthard
Kouše, rdousí, ale především saje
Tainted Grail: The Fall of Avalon – recenze vyzyvatele The Elder Scrolls
22. 5. 2025
|
Michal Krupička
Artušovské legendy, jak je neznáte
Commandos: Origins – recenze návratu taktické legendy
9. 4. 2025
|
Adam Homola
Solidní návrat bez ambicí
SteamWorld Quest: Hand of Gilgamech – recenze karetního RPG
7. 5. 2019
|
Patrik Hajda
Studio Image & Form mě dříve potěšilo výbornými kousky SteamWorld Dig 2 a SteamWorld Heist. Dvě naprosto odlišné, originální a prostě skvělé hry, které jsou zasazené do jednoho krásného, vtipem nacucaného světa. Že mě bude zajímat i SteamWorld Quest: Hand of Gilgamech, jsem věděl ještě před jejím oznámením. Cokoliv se značkou SteamWorld ve mně vyvolává absurdní touhu. Novinka ji sice uspokojila, ale po předchozích zkušenostech jsem čekal přeci jen víc.
Dear Esther - recenze
24. 2. 2012
|
Vilém Koubek
Dříve, než spolu zabředneme do symbolického rozplétání příběhů, bádání v náznacích a empatického truchlení bez zjevného důvodu... Než podnikneme cestu na ostrov, který ve skutečnosti vůbec nemusí existovat bez ohledu na povahu světa... Dříve, než naprosto odradím všechny z vás, co pohrdáte poezií a podobnými formami krásy, tak by se snad slušelo poznamenat, že Dear Esther není hra. Daleko více jí sluší označení „interaktivní zážitek“ a dost možná by se dalo říci, že zážitek s velkým „Z“.
Mortal Kombat - recenze
28. 4. 2011
|
Václav Rybář
Dějové kejkle u posledních Mortal Kombatů začaly až nebezpečně připomínat zápletky Ordinace v růžové zahradě a dokonce ani crossover Mortal Kombat vs. DC nedosáhl podobných kvalit jako konkurenční Marvel vs. Capcom. Jeho třetí díl na Street Fighter IV enginu je mimochodem pro Mortal Kombat solidní konkurencí. Oba pojí 2,5D herní systém (3D postavy v 2D ringu), ale tam, kde si Capcom hraje a kombinuje mnohdy nezkombinovatelné - v dešti orgastických megakomb - tam se Mortal Kombat pokorně vrací ke svým kořenům a servíruje snad nejmacatější kampaň jednoho hráče, kterou jste kdy v bojovce zažili.
Dark Quest - recenze
6. 6. 2013
|
Pavel Dobrovský
„Jděte do podzemí a zabijte všechny nestvůry, které ohrožují naší vesnici,“ praví muž na náměstí středověké vesnice. Ví, co říká a především je starý a moudrý. Poslechnete ho, sejdete do labyrintu, patnáct minut bojujete o holý život, vrátíte se s kapsami plnými zlata a s nepřátelskými trofejemi na opascích. Namísto slov díků uslyšíte: „Jděte do podzemí a zabijte všechny nestvůry, které ohrožují naší vesnici.“