Okhlos - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

Okhlos - recenze

Datum vydání:
18. srpna 2016
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

3. 9. 2016 16:30 | Recenze | autor: Ondřej Švára |

Když se lůza rozhněvá, pokazí to nejednomu vládci den. A když začne ve velkém pobíjet a bořit, panika zachvátí dokonce i bohy. V případě zběsilé akční arkády Okhlos rovnou ty ze starořeckého Olympu. Máte-li chuť vyprášit roucho těm, kdo z nebes pořád jen otravují bouřkami a bídou, nová akční groteska se vám zalíbí. Nečekejte však víc než jen vtipnou herní jednohubku. Tahle hra svůj potenciál poměrně brzy vyčerpá. 

Pan Petiška by určitě zíral, jak lze znásilnit staré řecké báje a pověsti ve prospěch počítačové zábavy. Řeckou mytologii převrátili autoři z argentinského studia Coffee Powered Machine vtipně naruby. Jako duchovní vůdce malých pixelatých, ale hodně naštvaných Řeků, budete cestou přes několik legendárních regionů (Delfy, Sparta, bájná Atlantida, vždyť víte...) ničit vše, co souvisí s uctíváním olympského božstva, a pro sichr srovnáte se zemí i všechno ostatní. Jsou to bohové - nebo vlastně všichni mimo rozlícený dav - kdo se nyní mají klepat hrůzou.

Lidé a dobytek ve zbrani

V Okhlos se mytologické Řecko rozprostře do série akčních obrazovek, v nichž se doslova všechno obrátí v prach, jakmile jimi projdete. Vysoké herní tempo, roguelike prvky a „kill´em all“ styl akce učiní z této arkády záležitost pro herní masochisty. Když se však přidá onen absurdní humor, rysy hry se zjemní tím správným směrem.

Cesta vaší bandy, jakýchsi starořeckých husitů, začíná vždy nevinně uprostřed tržiště, kde dochází k náboru prvních „rekrutů“. Proces je to snadný. Prostě si zvolíte hlavního hrdinu povstání (mimochodem pokaždé je to filozof), a jak tak chodíte starověkými uličkami, automaticky se k vám připojí postavičky různého sociální a dokonce i druhového zařazení. S týmem složeným z občanů, vojáků, otroků, ale i domestikovaného zvířectva, pak vypálíte první městskou branou za dobrodružstvím.

zdroj: Archiv

Zdvojený pohyb

Jak se tak za řičení mečů a bučení krav potloukáte krajinou (a sem tam narazíte na nějakého toho boha) přivyknete docela originálnímu způsobu ovládání. Bojová taktika se ve hře vede relativně moderně. Zatímco válečný guru, kterého ovládáte směrovými šipkami, zůstává takticky v pozadí, horda rebelů běhá jako osel za mrkví po stopě ukazatele myši. Podobá se to waypointingu ze strategií či RPG, jenom je všechno mnohem rychlejší. Stačí „čárat“ myší po mapě, klikat na nepřátele a stádo věrně utíká a bojuje.

Zdvojené ovládání chce cvik, protože výše popsaná taktika je už výsledkem pokročilých zkušeností. Zpočátku se vám naopak budou plést nejen postavy na scéně, ale i ruce. Z toho důvodu bude vůdce narážet do svých věrných, ten či onen panák z davu se každou chvíli někde zatoulá, a to je samozřejmě problém, protože nešikovné ovládání je zkratka na cestě do pekla. Je-li bloudivá parta zdecimována nepřáteli, zachrání ji pouze urychlené nabrání nových postaviček, což se ne vždy poštěstí. A když zemře velký učitel, nelze zachránit už vůbec nic. Jakmile se filozof ocitne sám před kyklopem či jakoukoliv jinou silnou obludou, čeká vás nemilosrdný návrat na start kampaně.

Roguelike zvyky

Protože má Okhlos manýry roguelike her, nepočítejte s ukládáním pozic a naopak se připravte na ustavičné opakování svých nájezdů od samého počátku. Protibožská kampaň je vítězná, jen pokud ji zvládnete na jeden zátah. Naštěstí touha dostat se v každém pokusu o něco dál je velmi silná a na podporu motivace si hra po vzoru roguelike žánru připravila i několik dalších specialit.

Hlavní atraktivitou hry je obrovské množství použitelných jednotek. Svodům davu na jeho cestě neodolá nikdo, ani slepice a kohouti, a navíc každý rekrut má pestré osobnostní statistiky. Ke kýženým úspěchům tedy vede zejména dobré namixování družstva. Typové složení vzbouřenců lze samozřejmě v průběhu hry upravovat.

Nejsnadněji se složení bandy mění obětováním určité části populace v boji a jejím nahrazováním novými členy za pochodu hry. Ztrácet a nabírat vzbouřence můžete v mapě libovolně až do početního limitu, který vychází z momentálních zkušeností či použitých bonusů. Druhý způsob doplňování stavu je ještě přímočařejší. Lůzu prostě nakupujete nebo měníte na příležitostných trzích, jsme přece ve starověku. Udat pár otroků za těžkooděnce není problém.

zdroj: Archiv

Silný tým, totální válka

Dalším motivačním faktorem je růst zmíněných zkušeností týmu. S tím jak budete úspěšně likvidovat bohy či obludy, poroste družstvu bojovnost, výdrž, morálka i obrana, čemuž je nesmírně zábavné přihlížet, protože rozběsněný dav se chová opravdu jako zemětřesení. Když se valí městem, hroutí se chýše i paláce a v lese místo třísek létají celé stromy. Asi si dovedete představit, co to pak dělá s běžnými protivníky. Naštěstí před vás hra staví i opravdu silné soupeře, a tak nuda z jednoduchosti nehrozí.

Korunu zkušenostnímu systému nasazují volitelní hrdinové. Ty buď osvobozujete cestou, anebo si je určitým způsobem vždy zasloužíte. Taková Penelope, věrná a trpělivá manželka Odysseova, zvýší tělesnou pohodu tábora až o 40 procent! A pak že se ženské na cesty neberou… Nabídka mnoha mytologických hrdinů, co každou bandu postaví na nohy, posypává hru opravdu zábavným kořením.

Brzy se začne opakovat

Okhlos se z mnoha úhlů jeví jako akční arkáda par excelence. Proč tedy to nižší výsledné hodnocení? Inu, ačkoliv hra v mnoha ohledech překypuje nabídkou všeho možného, dohromady nejde o nijak rozsáhlý projekt. To odhalíte už po první hodince či dvou, kdy se vás zmocní stereotyp, doprovázený úmorným opakováním. Okhlos se od určitého okamžiku promění z atraktivní akce v opakující se a mechanicky stále stejnou záležitost.

Zatímco nabídka jednotek je opravdu solidní, hra se ve všem ostatním brzy vyčerpá. Zejména v prostředí, které je málo rozsáhlé i málo pestré, a to navzdory procedurálně generovanému obsahu. Brzy budete procházet hrou naprosto strojově a bez zaujetí, bude to jako chodit do práce na směny.

Související problém představuje i celkový koncept akce, který je až příliš přímočarý. Všechna čest dvojitému pohybu, ale jinak je boj otázkou rychlého a přesného zaměřování ukazatele, což je takový Duckhunt po zemi.

Jednoduchý formát hry a časté návraty na start činí z Okhlos dílo, které je na jednu stranu moc fajn, ale zároveň nevydrží být dlouho opravdu zábavné. Berte ho jen, pokud hledáte intenzivní rozptýlení na jedno odpoledne. Po krátký čas tahle arkáda zabaví mistrovsky.

Verdikt:

Ztřeštěné povstání starověkých Řeků proti svým bohům má vtip a šmrnc. Naneštěstí se ale zběsilá akce brzy vyčerpá herně i myšlenkově. Okhlos, jako nezvyklá interpretace řeckých mýtů, je fajn zábava na krátkou chvíli.

Nejnovější články