Recenze
The First Descendant – recenze korejského etalonu grindování
24. 7. 2024
|
Michal Krupička
Skvělá střelba, hloupé dialogy, unylý grind
Age of Empires II: Dawn of the Dukes – recenze rozšíření s Janem Žižkou
16. 9. 2021
|
Václav Pecháček
Jednooký trnem v oku krále
Aquanox Deep Descent – recenze podmořské střílečky
20. 10. 2020
|
Patrik Hajda
Nedovařený návrat legendy
3D Dot Game Heroes - recenze
24. 6. 2010
|
Redakce Games.cz
Bylo nebylo jedno království jménem Dotnia. A v něm se odehrává hra, která chce vzdát hold osmibitovým klasikám. Je to Zelda? Není to Zelda?
Xenoblade Chronicles X: Definitive Edition – recenze hry, která předběhla svoji dobu
19. 3. 2025
|
Aleš Smutný
Ovšem už v roce 2015...
Heroes of the Storm - recenze
25. 6. 2015
|
Adam Homola
Blizzard si tentokrát ukousnul své asi největší sousto. Ambice Heroes of the Storm totiž není malá: zpřístupnit komplexní žánr MOBA širokému okruhu hráčů. Cílem firmy tedy nejsou stávající hardcore hráči League of Legends a DotA 2, ale spíše všichni ostatní, co zmíněné hry doposud nehráli. Při honbě za tímhle cílem se vývojáři nebáli do "posvátného" žánru pořádně říznout, hezky ho přešít a výsledkem je přístupnější alternativa DotA 2. A můžou za to právě zmíněné radikální zásahy.
Mulaka – recenze
8. 3. 2018
|
Miloš Bohoněk
“That is not Zel… that game”. Tak se jmenuje achievement, který získáte v momentě, kdy se pokusíte rozflákat velkou hliněnou nádobu s vidinou toho, že by z ní mohl vypadnout nějaký ten penízek. Hliněné nádoby se však v Mulace rozbíjet nedají a žádné rupie z nich také nepadají. Jinak tu ale těch podobností se Zeldou najdete vskutku požehnaně. A tak je fér, že když už autoři kopírují, aspoň to skrz vtipný achievement i přiznávají.
God of War: Ragnarök – recenze PC verze
2. 10. 2024
|
Jan Slavík
Konec světa přichází na novou platformu
Shadow Tactics: Blades of the Shogun – Aiko’s Choice – recenze
3. 12. 2021
|
Adam Homola
Malý nášup v podobě tří misí
Pathfinder: Wrath of the Righteous – obří recenze obřího RPG
11. 11. 2021
|
Jiří Svák
Megalomanské... a skvělé
Wolfenstein II: The Amazing Deeds of Captain Wilkins - recenze
9. 4. 2018
|
Ondřej Švára
Každé dobrodružství jednou skončí. Na bonusové epizody k Wolfenstein II: The New Colossus se ale nebude vzpomínat v dobrém. Série The Freedom Chronicles nepřesvědčila ani s posledním dílem The Amazing Deeds of Captain Wilkins. Masakr nacistů s vojákem na vysokých podpatcích má sice své kouzlo, ale kampaň z recyklovaného obsahu, s jepičí trvanlivostí je potvrzením zmaru celé trilogie, která je historicky nejhorším přídavkem do série Wolfenstein.
Wolfenstein II: The Diaries of Agent Silent Death - recenze
16. 2. 2018
|
Ondřej Švára
Ve válečných zápiscích s podtitulem The Diaries of Agent Silent Death se odhalují další tajemství z okupované Ameriky. Pointa však chybí. Spíše se potvrdil podivný kurz bonusové série, která do akční pecky Wolfenstein II: The New Colosuss dodává recyklovaný obsah, krátkou herní dobu a čím dál nesmyslnější nápady, jak ničit nacisty. Po demoliční zábavě z minula se přihlásila stealth hratelnost, se kterou Machine Games ukázali, jak hluboko lze po tvůrčí stránce klesnout.
Dragon Quest VII: Fragments of the Forgotten Past - recenze
16. 1. 2017
|
Jiří Pavlovský
A je to tu zase. Další masivní porce japonského RPG. Tak masivní, že je ideální před hraním opustit zaměstnání, školu, manželku, děti... v podstatě všechno, co neobnáší klikání do stroje od Nintenda. Jedinou změnou od zavedeného vzorce je to, že místo jednoho epického příběhu o záchraně světa dostanete celou haldu dobrodružství. Každý ostrov, na který se dostanete, přinese jeden příběh. Komický i tragický. Ano, v Dragon Quest VII budete putovat po ostrovech ztracených v čase. A pokud splníte mise, vynoří se ostrov v současnosti a vy ho budete moci znovu navštívit, abyste zjistili, co všechno se změnilo, a jak jste se stali součástí legendy.
Rise of the Tomb Raider: 20 Year Celebration - recenze
24. 11. 2016
|
Jan Olejník
Ještě pár týdnů a dvacetileté výročí budu slavit i já: téměř dvě dekády uplynuly od doby, kdy jsem poprvé zasedl ke konzoli PlayStation, a s vyvalenýma očima zíral na perfektní grafiku, fantastické úrovně a dech beroucí architekturu, kterou na obrazovky přinesl první Tomb Raider. Kdybych jen tehdy tušil, že za dvacet let budou vycházet další díly, a že i zbrusu nový a zmodernizovaný Rise of the Tomb Raider mě bude bavit skoro stejně jako ten první tenkrát.
Pillars of Eternity: The White March - recenze 2. části
9. 3. 2016
|
Václav Pecháček
Když se na erpégéčko Pillars of Eternity loni na podzim nabalilo sněžné DLC The White March - Part I, nebyli jsme z toho v redakci zrovna nadšení, jak dokládá recenze a šestkové hodnocení. Přemíra tupého bojování se zasnoubila s chudým příběhem a jejich potomkem bylo nemastné a neslané rozšíření. Takové dítě bez duše. White March - Part II je na tom ale mnohem lépe. Právě proto, že se vydává úplně jinou cestou než starší bratříček.
Pillars of Eternity: The White March - recenze 1. části
11. 9. 2015
|
Václav Pecháček
Občas se stane, že vám v restauraci naservírují vynikající jídlo, na kterém si pochutnáte, až se oblizujete za ušima, a navíc je ho přesně tak akorát. Možná vám v žaludku ještě zbývá místo na jeden dva knedlíčky a sběračku omáčky, ale… spíš ne, spíš je všechno úplně tip ťop. Přibližně tak jsem se cítil po dohrání Pillars of Eternity, jehož hlavním chodem byl vynikající příběh, kvalitní dialogy a velmi dobrý soubojový systém. Chtěl jsem si po té baště dát dvacet, ale kuchtíci v Obsidianu se rozhodli, že mi přece jen ještě trošku té dobroty přidají. A tak mi na stole přistál první díl datadisku The White March.
The Alters – recenze netradičního manažerského survivalu s klony
16. 6. 2025
|
Michal Krupička
Jak přežít sám se sebou
Rayman Legends - recenze
2. 9. 2013
|
Alina Holušová
Pokud existují univerzálně zábavné hry, Rayman Legends mezi ně suverénně patří. Pestrý svět s dechberoucími barvami a roztomilými bytostmi si užije zarputilý fanoušek krvavých stříleček i milovník vojenských strategií nebo fantasy adventur. Raymanovské legendy vyvolávají jen pozitivní pocity i ve chvílích, kdy už podesáté začínáte ze stejného místa. V Raymanovi je totiž všechno fajn, dokonce i umírání.
Stronghold Legends - recenze
30. 12. 2006
|
Redakce Games.cz
Oprosťme se od nudných historických faktů, na scénu přicházejí pohádkové bytosti a kouzla. Ekonomická a bojová část přidala na tempu a dobývání hradů už není, co bývávalo. Povedlo se osvěžit zavedený koncept?
The Last Campfire – recenze příjemné adventury od tvůrců No Man’s Sky
15. 9. 2020
|
Patrik Hajda
Kouzelný svět hodný jedné návštěvy
Mario vs. Donkey Kong Remake – recenze sympatické, logické plošinovky
14. 2. 2024
|
Adam Homola
Moderní retro
Detective Pikachu Returns – recenze detektivní adventury s Pokémony
5. 10. 2023
|
Adam Homola
Sympatická hra s obrovskými problémy
Tchia – recenze hry, která vás zavede do nádherné Nové Kaledonie
5. 4. 2023
|
Patrik Hajda
Za mořem, kulturou a požírači dětí
MX vs ATV Legends – recenze ostudně rozbitých a zastaralých závodů
29. 6. 2022
|
Patrik Hajda
Do next-genu daleko
Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 – recenze remaku skejtové legendy
1. 10. 2020
|
Pavel Makal
Před dvaceti lety vyšla jedna z nejlepších her všech dob
Outcast: A New Beginning – recenze dobrodružství na mimozemské planetě
14. 3. 2024
|
Jakub Malchárek
Návrat ke kořenům
Age of Empires II: Definitive Edition – recenze
26. 11. 2019
|
Václav Pecháček
„Už zase?“ odfrkl si pohrdlivě skeptik, když se jeho sluchu doneslo oznámení Age of Empires II: Definitive Edition. „Byl tu originál, byla tu HD edice, tak k čemu ještě potřebujeme nějakou definitivní edici? Jenom chtějí vytáhnout z lidí prachy.“ Máte pravdu, pane skeptiku, to oni určitě chtějí. Jenže za ty prachy na oplátku nabízejí strategický poklad. Relikvii, která si zaslouží generovat zlato.
Metroid Prime Remastered – recenze návratu dokonalé hry
17. 2. 2023
|
Pavel Makal
Dvacet let a v plné síle
Solar Ash – recenze Shadow of the Colossus v neonovém světě
14. 1. 2022
|
Šárka Tmějová
Fialová, nikoli modrá planeta