Recenze
Diablo IV: Vessel of Hatred – recenze fajn datadisku
21. 10. 2024
|
Jan Slavík
Prastará nenávist v srdci džungle
Metal Gear Rising: Revengeance - recenze
16. 4. 2013
|
Petr Poláček
„Milostný dopis fanouškům“ je jedna z mnoha floskulí, jaké herní kritici často užívají k jednoduché charakterizaci hry, kterou jim šéfredaktor hodil na stůj s jasným rozkazem „zrecenzuj to“. Snaží se tím říct, že jde o hru, která je bez výhrad střižená na tělo dost specifické skupině hráčů a objektivně v řadě aspektů chybuje, ale zároveň má něco, co ze všech těch chyb dělá pozitivní atributy. Jistě, jenom pro úzkou skupinu hráčů, ale právě v této výlučnosti spočívá pro fanoušky nezanedbatelné kouzlo a přitažlivost.
Alone in the Dark – recenze nemastného, neslaného návratu slavné značky
20. 3. 2024
|
Pavel Makal
Tahle hra zůstane sama v temnotě
Mario vs. Donkey Kong Remake – recenze sympatické, logické plošinovky
14. 2. 2024
|
Adam Homola
Moderní retro
Max Payne - recenze
30. 7. 2001
|
Redakce Games.cz
Policista Max toužící po pomstě je hlavním hrdinou vynikající akční hry Max Payne, která vyšla po dlouhých čtyřech letech.
MotoGP 13 - recenze
15. 7. 2013
|
Ondřej Švára
Licencované sportovní hry to mají u kritiky vždycky těžké. Co mohou kromě aktualizovaných soupisek nabídnout, aby se daly hodnotit jako nové zboží? Některé se o inovace snaží alespoň v nepravidelných vlnách. Například letos bychom se po dlouhém čase mohli dočkat dvou zcela parádních fotbalů s novou fyzikou.
Vaporum: Lockdown – recenze slovenského „akčního dungeonu“
20. 7. 2021
|
Jan Hrdlička
Přenosný výlet do steampunku
Blacksad: Under the Skin – recenze
2. 12. 2019
|
Zbyněk Povolný
Blacksad je výborný komiks, který v roce 2012 získal cenu Fabula Rasa v kategorii nejlepší komiks a nejlepší kresba, a po vzoru povedené adventury The Wolf Among Us od zaniklého studia Telltale si tenhle panteří detektiv ze staré školy brousí drápky i na videoherní médium. Vaškovy dojmy z Gamescomu ve mně moc nadějí nevzbuzovaly a po dohrání musím bohužel konstatovat, že se s chutí vrátím ke knižní verzi a na tu herní radši zapomenu.
Disco Elysium – recenze „nového Planescape: Torment“
25. 10. 2019
|
Vilém Koubek
Pokud se studiu pod rukama rodí prvotina v podobě adventurního RPG, které je přirovnáváno k Planescape: Torment, nemůžete se coby vzdálení pozorovatelé ubránit skepsi. Že by se nějací nezkušení nováčci dokázali přiblížit klenotu z nejvzácnějších? Estonští vývojáři ZA/UM se však se svými ambicemi popasovali relativně dobře a jejich hra rozhodně stojí za vyzkoušení.
Dark Souls: Remastered - recenze
25. 5. 2018
|
Vilém Koubek
Remaster „souls titulu“, který zpopularizoval žánr, zní zcela logicky. Ostatně hráči si jej svého času pomocí petice dokonce vyřvali vedle konzolí také na PC, a není tedy důvod pochybovat, že by i následující generace chtěla navštívit zemi Lordran, v níž se ono notoricky obtížné dobrodružství Dark Souls odehrává. Má ale smysl remaster kupovat, pokud již vlastníte původní hru?
Fire Emblem Warriors - recenze
31. 10. 2017
|
Miloš Bohoněk
Fire Emblem Warriors je hra, kde hned prvním úderem během prvního souboje natlučete deseti nepřátelům najednou. Což je ještě docela vlažné tempo, které bude postupem času už jen zrychlovat. Pro znalce série Dynasty Warriors nebo zeldovské odbočky Hyrule Warriors, z nichž Fire Emblem Warriors vychází, nejde o žádné překvapení. Všichni ostatní si na tento masomlýnek budou muset chvilku zvykat. Ale zvyknete si docela rádi, to se nebojte.
Rogue Trooper Redux - recenze
27. 10. 2017
|
Mars Vertigo
Remastery starších her většinou vnímám s dost smíšenými pocity. Ono je sice pěkné oživit vzpomínku na herního seniora, obléct ji do nejnovějšího grafického kabátu, pokud možno s podporou 60FPS a UHD rozlišením textur, apod. Jenže, co hráči? Co vlastně dostávají jako protihodnotu za svoje peníze? Vystačí si s audiovizualním pozlátkem, anebo dostanou plnohodnotný titul, řádně opatchovaný, vylepšený po všech stránkách a doplněný o moderní ovládání a popřípadě i nový obsah? V případě Rogue Trooper Redux jsem tak trochu v rozpacích. Oxfordští Rebellion se rozhodli zasahovat do původní hry jen minimálně, jít klasickou cestou upgradu rozlišení, zvuku a detailu textur a světel. Přibyla též možnost hrát hru v samostatných módech online a podpora ovladače pro PC.
Rime - recenze
6. 6. 2017
|
Ondřej Švára
Vyprávět ve hrách příběh beze slov je velké umění. Tok myšlenek se musí dokonale vlévat do obrazu, zvuku, atmosféry a odpovídající herní mechaniky. Jakmile selže jediný detail, selže i celek, protože ho hráč nepochopí. Logická adventura Rime (Steam, PS Store) naštěstí pronikla až takřka k soutoku geniality a smíchala skvělou hratelnost s úžasnou atmosférou. Přestože hra není zcela originální, ani technicky skvěle vyladěná, strávíte v ní krásné chvíle.
I am Setsuna - recenze
29. 3. 2017
|
Miloš Bohoněk
„Mám pro tebe úkol, žoldáku. Nedaleko od pobřeží se nachází malý ostrov a na něm malá vesnička. Žije tam mladá dívka, která letos oslaví osmnáctý rok věku,“ vypráví hlavnímu hrdinovi záhadný posel, který se zničehonic objevil uprostřed zasněženého lesa. Člověk v ten moment čeká, že dostane za úkol dívčinu zachránit před hladovým drakem nebo něco podobného. Jenže úkol zní docela jinak: „Tvým úkolem, Endire, je tuto dívku zabít.“
Kim - recenze
22. 11. 2016
|
Jan Slavík
Román Kim od Rudyarda Kiplinga, který byl původně vydáván po částech během let 1900 a 1901, je mnohými kritiky považován za nejlepší spisovatelovo dílo. Věnuje se osudu sirotka Kimballa O'Hary, který vyrůstá v ulicích indického města Lahora, aby se následně vydal na pouť s tibetským lámou. Herních adaptací klasické literatury nicméně moc nenajdete, což se nelíbilo tvůrcům z britského studia The Secret Games Company, kteří se rozhodli situaci napravit.
Blood Alloy: Reborn - recenze
5. 10. 2016
|
Jan Slavík
Existují hry nabité možnostmi, až oči přecházejí. Jiné projekty se zase specializují na určitý aspekt hratelnosti, který vyzdvihují, a staví na něm své mechaniky. Někdy ale narazíte na počin, který toho nabízí tak málo, že by jako sůl potřeboval ještě několik měsíců v inkubátoru a každodenní transfuze obsahu, aby ho bylo možné nazývat hrou. Bohužel je to případ Blood Alloy: Reborn od studia Suppressive Fire Games.
Bohemian Killing - recenze
13. 8. 2016
|
Ondřej Švára
Pod rouškou sladkého večera se v Paříži stala vražda. Kdo za ni bude pykat? Rozhodne soud! Avšak pozor, klasická detektivní adventura vás v Bohemian Killing nečeká. Autoři z polského studia The Moonwalls roztočili kolo nápadů a výsledkem je mimořádně originální dílo. Zahrajete si přímo za pachatele vraždy, snažícího se obalamutit soud lživou výpovědí, která vzniká samotným hraním. Tahle adventura nemá připravený scénář. Příběh kráčí tam, kam zrovna chcete, což je fantastická myšlenka. Naneštěstí to ale kvůli nešikovnému zpracování není až taková zábava, jak by se dalo čekat.
Clash Royale - recenze
11. 7. 2016
|
Jan Hrdlička
Rodokmen. V herním průmyslu se na něj dá jako v málokterém jiném odvětví. Historie ukázala, že talentovaní tvůrci jsou schopní opakovaně vytvářet hity, které se u hráčů těší velké oblibě. Naopak rozporuplný titul zpravidla vede k zaškatulkování vývojářů jako “těch špatných”. Někdy se nicméně na rodokmeny spoléhat prostě nelze. Studio Supercell možná stojí za Clash of Clans i Hay Day, masivními mobilními stroji na peníze. S Clash Royale je to ale jinak. Propojení pravidel MOBA her se zásadami tower defense žánru je totiž trefa do černého.
Grim Dawn - recenze
8. 4. 2016
|
Václav Pecháček
Ach, diablovky. Hned po pastičkách a kocourech největší postrach myší. Žánr, který světu přinesl nový druh hudby: tiché a nikdy neustávající “klik-klik-klik-klik-klik”, doplňované hlubokými tóny zuřivého klení pod vousy. A taky žánr, jehož dosud nepřekonaný vrchol podle mnohých přišel už před mnoha lety s prvními dvěma hrami série, které mu daly jméno. Udělat dobrou klikací mlátičku podle vzoru Blizzardu prostě není jen tak. Ani když opravdu jste Blizzard, o čemž hráče přesvědčilo Diablo III. Ale pokud vás už omrzelo po sto osmdesáté zachraňovat dědka z klece, neházejte zkrvavený obouručák do žita. Protože je tu Grim Dawn.
Agatha Christie: The ABC Murders - recenze
28. 3. 2016
|
Ondřej Švára
Vraždit se dá i podle abecedy. Ukázala to Agatha Christie v jedné ze svých nejlepších detektivek s názvem The ABC Murders, která se dočkala videoherního zpracování. Adventura od Artefacts a Microids však úplně nezazářila. Stát se legendárním Herculem Poirotem je sice velká čest, nicméně hra zklame linearitou a stereotypem. Belgičanovo charisma naštěstí zůstalo neotřeseno.
Punch Club - recenze
30. 1. 2016
|
Pavel Skoták
Pouliční rvačka, o které si člověk myslí, že ji zdárně vyhrál. V tom se objeví tajemná postav a vystřelí. Jeden ze zúčastněných umírá s kulkou v hrudi, čemuž přihlíží dotyčného syn. „Ještě než umřu, chlapče, musíš mi něco slíbit. Stane se z tebe labilní mladý muž posedlý fitkem. Budeš brát steroidy, které tě připraví o rozum. A chraň bože, abys vedl i normální život!“ Vítejte v Punch Clubu.
NHL 16 - recenze
27. 9. 2015
|
Jan Vitík
V zámoří se pomalu žehlí dresy na další sezónu, u nás běží Extraliga naplno a do obchodů dorazil nový díl série NHL od EA Sports. Září je jednoduše oblíbeným měsícem hokejového fanouška. Ne všichni ale mají tolik důvodů k jásání. Třeba my, fanoušci Slavie a St. Blues, musíme zkousnout druholigovou příslušnost a velmi nepřesvědčivý kádr v dresech s notou na hrudi. Proto se musíme upínat k virtuálním světům a doufat, že právě tam si splníme sny o trofejích, které jsou nyní tolik vzdálené. Přináší nám tedy nový díl sportovní ságy spíš radost, nebo jen utvrzení v nadcházející hokejové depresi?
Painters Guild - recenze
22. 9. 2015
|
Jan Slavík
Zachtělo se vám někdy spravovat svůj vlastní umělecký cech v renesanční a raně Itálii? Pravděpodobně nikoliv, vývojář Lucas Molina se i přesto domnívá, že byste si to měli zkusit. Podivných simulací se za desetiletí na našich harddiscích vystřídala celá řada, a nakonec - vedle simulace mraveniště, chleba, kamene, kozy nebo posmrtného života nevypadá správa skupinky malířů zas tak praštěně.
Recenze Hitman: Agent 47 - další film podle hry, další promarněná šance
30. 8. 2015
|
František Fuka
Takže: Je tu další filmová adaptace videohry, která je pravděpodobně rebootem, neboť zcela ignoruje existenci osm let staré adaptace téže videohry s jinými herci. Ale je to celkem jedno, protože nebýt tetování na zátylku a červené kravaty, pravděpodobně by mnohé z vás vůbec nenapadlo, že film má něco společného s nějakou videohrou.
Divinity: Original Sin II - recenze
28. 9. 2017
|
Václav Pecháček
První Divinity: Original Sin je skvělá hra. Zábavná výprava originálním fantasy světem plná povedených dialogů a komplexních tahových soubojů, kterou ještě navíc můžete absolvovat s kamarádem a vyzkoušet si tak jeden z nejlepších kooperativních zážitků. Kdyby se belgické studio Larian rozhodlo druhý díl vytvořit podle stejné šablony a prostě do něj šoupnout nové vyprávění, nikdo by se nemohl ani v nejmenším zlobit. Jenže oni si vybrali složitější cestu. Cestu, na jejímž konci najdete jedno z nejlepších RPG všech dob.
Paper Mario: Thousand-Year Door HD – recenze povedeného remaku papírového JRPG
22. 5. 2024
|
Adam Homola
Jiný, ale pořád zábavný Mario
Cyberpunk 2077: Phantom Liberty – recenze špionážního datadisku
20. 9. 2023
|
Šárka Tmějová
Slibuji věrnost Novým spojeným státům americkým
Let's School – recenze středoškolské budovatelské strategie
8. 8. 2023
|
Jan Slavík
Zvládnete postavit gympl snů?
The Lord of the Rings: Gollum – recenze nefalšované katastrofy
25. 5. 2023
|
Václav Pecháček
Nevytrpěl si toho Glum už dost?
BomberFun - recenze
8. 2. 2003
|
Redakce Games.cz
Jedním z důležitých milníků počítačové zábavy se před deseti lety stala akčně-logická hra Dynablaster, kterou se nyní pokouší napodobit BomberFun přenášející kladení bomb do třetího rozměru.