Autor: Justman Publikováno: 13.dubna 2003 |
Herní módy Jedna z vlastností hry, která mě mile překvapila, byl počet herních módů. Autoři Downtown Run si dali záležet a vytvořili pro naše vyžití celkem osm herních módů, které se nyní pokusím blíže specifikovat. Dělíme je opět do tří kategorií. První nese název Normal. Zde si můžete zvolit klasický Quick Race, kde si vyberete jednu z odblokovaných tratí, nastavíte počet kol, soupeřů a závodíte. V tomto módu jsou dostupné všechny power-upy, ke kterým se dostaneme níže. Jiným módem z Normal kategorie je Count Down, ve kterém máte za úkol projíždět checkpointy v daném čase. Dále je zde Championship, ve kterém jedete klasický šampionát a navíc je to jediný mód ve hře, kde můžete odblokovat další tratě. Posledním módem je Time Attack, kde bojujete proti svému nejlepšímu času v podobě „ghosta“. Druhou kategorií je Special, kde najdete mód Last Man Standing, ve kterém musíte vydržet jako poslední na závodním poli, resp. pokusit se hrubou silou v kombinaci s power-upy „odstranit“ všechny ostatní soupeře dříve, než oni vyřadí vás. Chybí zde bonus na opravu a nezranitelnost vozidel, ale podle mého názoru jde o jeden z nejzábavnějších módů celé hry. Další je Chase, v němž se autoři nechali inspirovat sérií závodních her NFS. Chcete být hunter (policista) nebo hunted (utíkající)? Vřele doporučuji hrát spíše za hunted. Posledním módem je Sudden Death, ve kterém jde jen o dojetí závodu, aniž byste nabourali do soupeřů či okolních zdí. Poslední kategorie se jmenuje Extra a najdete v ní jediný mód s označením Bet Race. Ten doporučuji hrát až jako poslední. Jsou to závody o vysoký počet prestižních bodů, za které postupně odblokováváte tratě a automobily. To, co máte na trati provést, má přesně definovaná pravidla, takže obtížnost tohoto módu je opravdu vysoká. Downtown Run obsahuje i hru více lidí, ale předem se moc netěšte - multiplayerem totiž autoři myslí jen split-screen, čili hru dvou hráčů na jednom počítači s rozděleným monitorem na dvě poloviny, ale je to lepší než nic. Bonusové power-upy Ke každé arkádové závodní hře patří samozřejmě power-upy. V Downtown Run jich najdeme hned dvanáct a rozdělíme si je do dvou skupin. První nese název Enhancing (zvyšující) a druhá Offensive (útočná). Mezi Enhancing patří High Grip (lepší zatáčení), King of the Road (zvyšuje rychlost), All in Wonder (rychlost+zatáčení) a nesmí chybět Repair (opravování). Do útočných řadíme Instant Penalty (sníží ovladatelnost), Oil Slick (pořádně Vám rozhodí řízení a tím i kontrolu nad vozidlem), Nails (klasické hřebíky, obohacené o to, že auto zatáčí na tu stranu, kde si prorazí pneumatiku), Chip Buster (paprsek, který vypne motor), Inverted Controls (obrácené ovládání, tento power-up vás nejednou přivede do blízkosti šílenství :), Blast (bomba, která dokáže zastavit všechny automobily v dosahu výbuchu, velice „šikovná“ ve větším hloučku oponentů) a posledním je Instant Spin (otočí auto na místě). Na power-upech mě zklamalo především to, že si nemůžete vybrat, jaký z nich seberete. Na trati projedete jen jakousi rotující kostkou a hra vám po krátkém losování nějaký power-up přidělí. Většinu útočných power-upů se vyhazuje na silnici, kde spokojeně leží a čekají, kdo přes ně přejede (vyjma Blastu, který vybuchne hned, jakmile ho vyhodíte). Pokud chcete mít jistotu, že vaše olejová skvrna nepřijde nazmar, stačí jet například na druhém místě, přesně kopírovat soupeřův automobil, vyčkávat na méně přehledný usek trati jako je třeba zatáčka a následně vyhodit power-up v soupeřových vyjetých stopách, což určitě „ocení“ soupeř za vámi :) Dále mě nepotěšilo, že power-upy nejdou mezi sebou kombinovat, takže jich nemůžete použít více najednou. Ve hře postupně odblokujete čtrnáct tratí a všechny lze jet také zrcadlově. Zazávodíte si v Londýně, Paříži, Montrealu, New Yorku, Římě, Transylvánii a dalších lokacích. Tratě nejsou příliš těžké a naučíte se je po třech až pěti kolech. Škoda jen, že okolní prostředí je u většiny tratí skoro stejné, takže např. rozdíl mezi New Yorkem a Montrealem je minimální. Také mě zklamalo, že všechny tratě jsou vytvořeny jen jako okruhy. Maximální počet na jednu trať je třicet kol. Zpracování Na dnešní poměry je grafika průměrná, místy možná i podprůměrná. Modely automobilů jsou sice docela pěkné, ale autoři si pravděpodobně nedělali hlavu s přesnými mírami a velikostmi, takže vozy působí proporcionálně špatně a některé jsou poměrně vzdálené realitě. Efekty vytvořené pomocí power-upů jsou nehezké a připadají mi, že zaspaly dobu přibližně o dva roky. Též systém kamer je k uzoufání. Na výběr máte totiž jen DVA pohledy na hru, z nichž je jeden absolutně nepoužitelný. První pohled je klasický, tedy kousek za vozem. Druhý bych nazval „TV-přenos“, během nějž kamery přeskakují po celé délce okruhu jako v jiných hrách při funkci replay a snímají Vás jak přijíždíte, projíždíte a odjíždíte :) Opravdu netuším, jak se s tímto pohledem udržet na cestě a ještě pomýšlet na dobré umístění. další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Hra Downtown Run je vcelku jednoduchá a časem lehce stereotypní. Pokud uděláte chybu, většinou se ocitnete na konci závodního pole. Pak se opět probojujete na čelo pomocí power-upů a díky tomu, že soupeř pomalu projíždí zatáčky (nepoužívá ruční brzdu), ale opět uděláte chybu a zase ostatní doháníte. A tak stále dokola. Pro úplnost je nutné uvést, že také předem nevíte, jak se vůz zachová při nárazu. Jednou se jen lehce odrazíte a podruhé uděláte nesmyslných osm salt a šest přemetů. Také se mi příliš nelíbí poškození vozidel. Automobily jsou pořád jako nové a míra poškození se zobrazuje jen na malém ukazateli. Myslím, že si zde mohli autoři dát trochu více práce. Hra je nejprve nezábavná a zdá se těžká, až se naučíte ovládat automobil a jezdit s ruční brzdou, začne Vás Downtown Run trochu bavit a až zkusíte různé módy nebo začnete vyhrávat jednotlivé závody, hra vás bude velmi rychle nudit. Nenáročné majitele konzolí, pro něž hra rovněž vychází, možná zaujme, ale pro nás PCčkáře působí pouze průměrně. Stáhněte si: Trailer, Cheaty Související články: Novinky |
Justman připravil: jd |