Recenze

Age of Empires II: HD Edition - recenze

Říkejte si tomu extrém, ale neupravená nebo lehce faceliftovaná HD retra by měla vycházet úplně zdarma. Pokud si totiž lidé zvyknout kupovat jednu hru dvakrát, stanou se bezcenné remaky normou a velet jim bude Age of Empires II: HD Edition. Tahle hra stojí pět set korun, ale ve skutečnosti má úplně stejnou hodnotu, jako starý originál ze zaprášené krabičky. Tedy nulovou. Vzhledem k tomu, co nabízí, je to hotový výron nesoudnosti.

Call of Duty: Black Ops 2 - recenze

Když jsem v závěru recenze Medal of Honor: Warfighter psal, že i díly Call of Duty od Treyarchu jsou o stupeň a někdy i o dva lepší, než Warfighter, v kontextu to vyznělo jako lichotka, i když jsem v zápětí dodával, že se v žádném případě nejedná o zázraky. Treyarch totiž opakovaně v historii CoD dokázal, že jeho příspěvkům do série prostě něco chybí. Něco, co by je dělalo zábavnými a zajímavými.

Crusader Kings II: Sword of Islam - recenze

Když jsem recenzoval vynikající historickou strategii Crusader Kings II, vyjádřil jsem politování nad tím, že zde není možnost hrát za muslimské vládce a přidal jsem logický odhad, že se jistě tato možnost objeví v rámci DLC. A stalo, i když opravdu nebylo těžké něco takového předpovědět. Sword of Islam je už majitelům hry nějakou dobu k dispozici, takže skalní fandové už DLC vesele hrají. Otázkou ovšem je, zda má pro běžného hráče cenu si přídavek pořizovat, nebo postačí základní hra.

Sins of a Solar Empire: Rebellion - recenze

Stejně jako se hudebníci drží pravidla "Když nevíš co bys, vydej bestofku", následovali Ironclad Games herní ekvivalent téže mantry a vydali za skoro plnou cenu Sins of a Solar Empire s podtitulem Rebellion, který přináší jen pomálu nového. To je největší, ale naštěstí jediný, zásadní hřích (I see what you did there!) tvůrců..

Call of Duty: Modern Warfare 3 - recenze

Když jsem před čtyřmi lety rozehrál Call of Duty 4: Modern Warfare, byla to pro mě hra, která vojenské střílečky přenesla do „next-gen“ éry. Spojovala solidní kampaň s kvalitním multiplayerem, který kladl důraz na pěchotní boj a navzdory své akčnosti nebral hráči možnost, sáhnout v určitých situacích po taktičtějším způsobu hraní. Teď jsme v roce 2011, ze značky Call of Duty je nejvýdělečnější herní artikl a díky tomu do značné míry diktuje, jak má moderní válečná střílečka vypadat. A z části je určitě nutné dodat - „bohužel“.

IL-2 Sturmovik: Cliffs Of Dover - recenze

Nikdy, opravdu nikdy jsem nerecenzoval hru tak dlouho, jako IL-2 Sturmovik: Cliffs Of Dover. Poprvé jsem ji dostal do rukou skoro před půl rokem a od té doby čekám. Proč? Protože před těmi několika měsíci šlo o nehratelný a technicky totálně zdevastovaný kus softwaru, který se nějakým způsobem hlásí ke slavné a oblíbené značce. A možná je i dobrý, jenže v tom nánosu technického balastu to nebylo vidět. Takže jsme se domluvili, že hru nepopravíme, protože nešla hrát a recenze by měla tak dvě věty a verdikt - stoprocentně záporný. Rozhodli jsme se počkat na CZ verzi s tím, že už snad bude hratelná. Všechno šlo podle očekávání: jeden patch, druhý... dvanáctý...

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad - recenze

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad je milník v historii multiplayerových stříleček. Ovšem pozor, chce to nadhled a silnou dávku optimismu. Kdybych měl zrak krtka a odmítal vidět do budoucnosti, smetl bych tuhle nedodělanou hru ze stolu, jako smradlavou rybu. Momentálně je rozervána tornádem chyb a komunita zuří. Má proč. Jenomže oproti jiným zabugovaným hrám je u Rudého orchestru zřetelné, že má poctivé jádro a až bude napumpovaná desítkami patchů, zaslouží si ještě o stupeň vyšší hodnocení, než jaké jsem ji nyní dal. Zde jsou pádné argumenty.

Čtenářská recenze: Call of Duty: Black Ops

Počet fanoušků Games.cz na Facebooku se zvedl o další stovku, což znamená, že vydáváme další čtenářskou recenzi, jak jsme na začátku slíbili. A pořád platí, že k tomu do budoucna přistoupíme pokaždé, když se počet našich fanoušků na Facebooku zvedne o 100. A nyní již recenze od jay.jay.13 (původní znění najdete zde).

Call of Duty: Black Ops (multiplayer) - recenze

Když jsme nedávno recenzovali Medal of Honor (singleplayer, multiplayer), řada čtenářů suše konstatovala, že si raději počkají na Black Ops, který bude tou letošní správnou volbou v žánru FPS. Soudě dle recenze singleplayeru od Martina Bacha, se nedočkali. Napraví online část nejprodávanější střílečky všech dob hráčům chuť ze singlu, nebo se také jedná o podprůměrný pokus navázat na předchozí úspěchy Infinity Ward?

Call of Duty: Black Ops (singleplayer) - recenze

Tato recenze si neklade ambice otevřít vám oči. Pokud patříte mezi milióny fanoušků série Call of Duty, pravděpodobně už totiž Black Ops hrajete a se zhruba stejnou pravděpodobností jste si vědomi toho, jaké limity a chyby herní systém tohoto válečného opusu dlouhodobě má. Vytýkat dnes některé hře v sérii CoD striktně lineární postup v misích, přehnaně megalomansky naskriptované scény nebo relativně krátkou herní dobu nemá valného smyslu. Z toho všeho se za ta léta staly standardní vlastnosti série, se kterými hráči počítají a v mnoha případech je dokonce vyhledávají.

Dawn of War II: Chaos Rising - recenze

Po záplavě Tyranidů čelí celý sektor nové hrozbě - krvelačnému démonu Chaosu a jeho bizarním pohůnkům. Vytrvají Blood Ravens či podlehnou zakázanému ovoci?

18 Wheels of Steel Extreme Trucker rec.

Jezdit v osmnáctikoláku napříč USA už zřejmě není v módě. Nyní tu máme ledovou Kanadu či vyprahlou Austrálii. Škoda, že extrémní jsou na tuto sérii i změny.

Death to Spies: Moment of Truth - recenze

Čárovým kódem omarkovaný Hitman se zahrabal kdesi v průměrném filmu a Sam Fisher trochu změnil styl. Tuhých a tichých stealth akcí je proto potřeba si vážit.

IL-2 Sturmovik Birds of Prey - recenze

Dlouho ignorovaní majitelé konzolí se konečně dočkali epického zpracování druhé světové války na úrovni simulátoru. Nasaďme kožené čapky a směle do kokpitu!

Theatre of War 2: Africa 1943 - recenze

Viděli jste film Tobruk režiséra Václava Marhoula? Pak máte představu, co vás čeká v RTS s vysokým stupněm realismu a věrným zpracováním bitev v Africe.

Eat Lead: Return of Matt Hazard - recenze

Jeden z nejslavnějších herních hrdinů je zpět. Že nevíte, o koho se jedná? Pochopíte ve hře, která má pohasínající hvězdě ala Duke Nukem zajistit triumfální návrat.

Neverwinter Nights 2: Storm of Zehir rec.

Mix RPG a strategie není zase takovou výjimkou. Tento datadisk je ale prvním takovým kouskem postaveným na oblíbené licenci Dungeons & Dragons, podobá se Baldurs Gate a v některých aspektech ho překonává.

Fate of Hellas VS Golden Horde - recenze

Výhrůžky, že se engine z Ancient Wars stane odrazovým můstkem celé sérii historických strategií, nabývají docela realistických rozměrů a od stromu se odkutálela hned dvě jablka naráz.

Kingdom Under Fire Circle of Doom rec.

V příhodném období relativního herního sucha přichází asijská hack&slash rubačka, která narozdíl od předešlých dílů série zcela postrádá jakékoli RTS prvky.

Age of Emp. III: Asian Dynasties rec.

Děj druhého datadisku pro nejlepší RTS roku 2005 se odehrává na prozatím nedotčeném Dálném východě. Na odpor evropským dobyvatelům se tentokrát postaví Čína, Japonsko a Indie. + VIDEA

Guild 2: Pirates of European Seas rec.

Vloni jsme uvázli na mělčině tragické nedodělanosti, v datadisku však konečně můžeme napnout plachty, vyvěsit pirátskou vlajku a s větrem v zádech vyplout na moře parádní hratelnosti.

Empire at War Forces of Corruption rec.

O životě na hraně zákona by vám mohl vyprávět Han Solo, ale zde se můžete seznámit s mnohem tvrdším kriminálním živlem, který se chce za pomoci korupce stát nejmocnějším zločincem v celé široké galaxii.

Dark Messiah of M&M - mega-recenze

Zapomeňte na rozjímání nad šachovnicí. Svět Might & Magic se přestěhoval do žánru, kde o osudu světa nerozhodují armády, nýbrž hrdina s několika tvářemi. Pronikněte v 1. recenzi do všech tajů Temného Mesiáše.

Black & White 2: Battle of Gods - recenze

Hordy kostlivců, zombifikovaná opice, svižnější styl, nekonečné nabubřelé projevy nemrtvého hospodina a potrhlá želva. Tak by se dal charakterizovat obsah datadisku pro božskou strategii Black & White 2.

Empire Earth 2: Art of Supremacy recenze

Zdá se, že vytvořit kvalitní datadisk je úkolem těžším než udělat hru pěkně od podlahy. To, co bylo u loňské RTS EE2 trápením, se s civilizacemi Francouzů, Rusů, Zulů a Masajů stává doslova dojením krve místo mléka.

Medal of Honor: European Assault (PS2) - recenze

Druhá světová se zase připomíná, tentokrát na konzolích. A znovu je tu nepřehlédnutelný americký hrdina, který svou aktivní účastí přispěje k pádu Třetí říše. Nakolik mu vypomohou skripty či zmrtvýchvstání?

Prince of Persia: Písky času CZ - recenze

Akční hra, která navazuje na klasická dobrodružství perského prince, po necelém roce konečně vyšla i ve verzi s českým dabingem, který jsme srovnali s originálním anglickým zněním a to včetně MP3 ukázky.

Heroes of Might & Magic IV CZ - recenze

Jak přinést něco nového do čtvrtého dílu Heroes of Might & Magic a současně nenarušit úspěšný koncept těchto tahových strategií? Odpověď najdete v recenzi pocházející z lokalizované verze této hry.

Baldurs Gate 2

Baldur's Gate 2: Shadows of Amn - recenzeAutor: AnubisPublikováno: 23.října...

The Walking Dead: Season 2 - recenze 5. epizody

Konečně se při hraní The Walking Dead zasmějete. Většina známých už je po smrti, hrstce zbývajících omrzají prsty a už pár dní nikdo neměl pořádně co do chřtánu. Zrovna se ale na noc utábořili pod trafostanicí, rozdělali oheň a Luke se pochlubil, že má narozeniny. Čas slavit! Bonnie vytahuje poslední flašku rumu, kterou schovávala pro zvláštní příležitost, a po několika rundách vybublává historka o tom, jak si Luke užíval s Jane a zapomněl na stádo dotírajících zombíků. „Chtěl jsem aspoň na deset minut zapomenout na to všechno, co se děje kolem,“ hájí se. „Deset minut? To je víc, než kolik bych teď vydržel já,“ odpovídá šklebící se Mike.