Autor: Martin Holas Publikováno: 20.března 2006 | Verze hry: prodávaná/česká Doba recenzování: 10 dnů |
![]() Tři střípky z historie Mezi největší lákadla datadisků ke strategiím patří standardně nové mapy a kampaně. Takové střípky z lidských dějin najdeme v Art of Supremacy celkem tři (kampaně), přičemž za skutečně zajímavé, ač dobově nejkratší tažení lze považovat pouze jedno z nich. Jsou zde vylíčeny boje nomádského kmene Masajů proti útlaku nelítostné nadnárodní megakorporace a jedinečné je právě z důvodu dobového zasazení mezi léty 2037 a 2039. ![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek ![]() Další balík misí vás provede osudy Egypta na sklonku vlády faraona Neferkara. Poslední výprava vás vžene do víru napoleonských válek a v kůži ruského cara Alexandra se pokusíte zastavit francouzský pochod na Rusko. Jak jistě uznáte, zvláště tohoto tématu jsme si už ve strategických hrách užili, až to není pěkné, a spolu s takřka absolutní absencí nových jednotek se vše tu a tam podepisuje na záživnosti hraní. Nebýt ruských speciálních houfnic Licorn, které jsou jen tak mimochodem takřka k nerozeznání od obyčejných děl, ani nepoznáte, že jde o novou hru, která vychází bezmála rok starého originálu. Design jednotlivých misí kampaně je cítit lehkou nedodělaností, určitě by mu prospěla větší pečlivost a zamyšlení nad smyslem každé z map. Nepůsobí na mě zkrátka moc důvěryhodně, když v dnešní době mají profesionální vývojáří nutkání posílat vám v pravidelných intervalech teleportující se nepřátelské jednotky do týlu místo toho, aby se vám pokusili zatopit nějakým rozumnějším způsobem. Malou náplastí jsou poměrně povedené úkoly, které byly houfně okořeněny paletou sekundárních (jejichž splnění vám stejně jako dříve zajistí lepší podpory v dalších bojích). ![]() ![]() ![]() Cíle misí často vyžadují vaši neodkladnou pozornost a reakci, a tak vám nezbývá než riskovat. Například musíte ochránit rodinnou hrobku na druhé straně mapy před chtivými vykradači a podobnou lůzou. Pochopitelně nezbývá nic jiného, než seskupit hrstku vojáků, které máte od začátku k dispozici, a vydat se plnit svoji povinnost. Tím ale necháváte na čas rozvíjející se domovskou základnu téměř bezbrannou... Zlomové bitvy Jako bonus ke kampaním přibyly dva zlomové body, historické bitvy, které si můžete zahrát za obě strany nebo-li (jak hlásají propagační materiály) pokusit se potvrdit nebo změnit historii. Jde v první řadě o Kursk, který hyzdí asi ten samý problém okoukanosti jako ruskou kampaň, navíc je kurská mapa navržena nudně. Připomíná práci amatéra, který se jednoho dne rozhodne postavit si v editoru po paměti sousední vesnici, ale baví ho na tom jen vidina peněz. ![]() Druhý zlomový bod je už zajímavější. Za inspiraci si bere méně známou bitvu o britskou koloniální základnu Rorke's Drift roku 1879, kdy proti moderním evropským zbraním povstali křováčtí domorodci s kopími a luky. Nebudu ani dodávat, že takový přímý útok proti opevněné stanici vydal na důkladný masakr. Mapa se sice v nápaditosti od té kurské moc neliší, posílání zástupů obětních beránků bez špetky rozmyslu na jistou smrt však v sobě má podivuhodně uklidňující auru. Člověk si při něm aspoň dobře vybije stupňující se frustraci ze zbytku hry. Neprobádaný africký kontinent Z předchozích odstavců jasně vyplynuly některé z celkem čtyř nově hratelných národů. Francie a Rusko jsou mírně řečeno nadbytečným nošením dříví do lesa. Od většiny ostatních evropských a západních civilizací se až na trio speciálních jednotek (např. kyrysník pro Francouze nebo slavný ruský tank T-90) a národní bonusy liší pouze nepatrně, dalo by se říct vůbec. Proto nezbývá než upnout pohledy k novým dvěma příchozím z afrického kontinentu, kteří dopadli mnohem lépe. ![]() ![]() ![]() Novinky pro více hráčů ![]() Na papíře to vypadá jako zajímavý způsob, jak v jednom utkání plně využít celého technologického stromu, který Empire Earth nabízí. Zelená je teorie, šedivý strom praxe. Boj o svrchovanost po pár odehraných pokusech lze považovat za přehnaně složité řešení tam, kde až doposud elegantní jednoduchost stačila. To samé platí i o tzv. "režimu věrnosti". Pokořený hráč může přísahat věrnost svému dobyvateli a stát se vazalem. Hraje pak do konce matche doslova roli otroka - odvádí svému pánu desátky, dává k dispozici vlastní jednotky a může být kdykoliv jediným kliknutím ze hry vymazán. Lidé hrají většinou kvůli něčemu jinému, než aby sloužili protivníkovi, a tak si troufám tvrdit, že se tato nová vlastnost příliš používanou nestane. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Posledními dvěma novinkami, které stojí za zmínění, jsou editor civilizací a hrdinové. Editor funguje přesně tak, jak by asi každý očekával. Nastavíte z rolovací nabídky vlastní bonusy, speciální jednotky a ostatní podstatnější věci a můžete hrát. Bohužel dále tvůrci nezašli a tak si s důkladnějším balancováním vašeho národa zase tolik nepohrajete. Hrdinové povstávají z jednotek, které si v boji vedly obzvláště dobře. Ostatní jednotky pak dokážou sjednotit pod své velení a propůjčit jim celkem solidní bonusy. Máte sice pocit, že hrdinové se objevují víceméně náhodně, ale určitě potěší pár jich ve své barvě mít. Zajímá-li vás technické provedení hry, z okolních screenshotů je jasně patrné, že ke změně grafiky od původní hry se ani nemusím vyjadřovat. Žádná totiž nenastala, a vzhledem k zastaralosti enginu jako takového, moc chvalitebně se o ni rozepisovat nemůžu. Hudba a zvuky zůstaly taktéž při starém, tudíž špatné nejsou, jen pro dabování úvodních filmečků mohli být najati o něco zkušenější herci. Jejich teatrální výstupy moc nezaujmou. ![]() Stáhněte si: Videa, Cheaty... Související články: Novinky, Empire Earth 2 CZ recenze (5/2005) |
Martin Holas | |
autorovi je 19 let, píše i pro Gamestar; studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-) |