Prince of Persia: Písky času CZ - recenze
9/10
zdroj: Archiv

Prince of Persia: Písky času CZ - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

3. 10. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Akční hra, která navazuje na klasická dobrodružství perského prince, po necelém roce konečně vyšla i ve verzi s českým dabingem, který jsme srovnali s originálním anglickým zněním a to včetně MP3 ukázky.

Autor: Nukem
Publikováno: 19.prosince 2003 / 3. října 2004
Verze hry: finální/anglická + česká
Doba recenzování: 1,5 týdne


Pod recenzí anglické verze hry z prosince 2003 naleznete nové zhodnocení české lokalizace.

Obrázek zdroj: Archiv Přestože se v dnešní době asi jen těžko najde významná hra, kterou by neprovázela okázalá reklamní kampaň, ne vždy vynaložené úsilí na reklamu odpovídá kvalitám hry samotné. Zdá se ale, že kanadští vývojáři firmy Ubisoft nevsadili úspěch jen na oblbování hráčské veřejnosti a na dobrou pověst, jakou si za dlouhá léta sérií prvních dvou dílů Prince of Persia získali, ale že měli skutečně o čem světu zvěstovat. Ačkoliv, nebo možná právě proto, že dosud poslední díl Princ of Persia 3D sklidil více negativních ohlasů než chvály, rozhodli se uvést v život čtvrté pokračování. Tentokrát ale neponechali nic náhodě a tak se stalo, že Prince of Persia: The Sands of Time se stal velkým překvapením minimálně tohoto podzimu, což se nepovedlo ani daleko více očekávaným titulům jako Deus Ex 2 a dovolím si tvrdit, že ani Max Payne 2 nepřinesl tolik nového, kolik Princ.

 Jako z pohádek tisíce a jedné noci
Poslední příběh prince, jehož skutečné jméno nám zůstane asi navždy utajeno, se točí kolem vzácné relikvie nazvané „Dýky času“. Tuto dýku princ získá, a to už s vaší pomocí, pro svého otce, vládce Persie. Ten mezitím porazil mocného maháradžu, v jehož mocenském sídle se kromě dýky nachází další unikátní předmět. Jde o obrovské přesýpací hodiny. Ty jsou, společně s několika ženami, odvezeny jako dar sultánovi za příměří mezi oběma zeměmi.

Na scénu přichází proradný vezír, bývalý maháradžův rádce, který vybídne prince, aby vrazil do hodin Dýku času a získal tak přístup k pokladu nesmírné ceny. Přes zoufalé protesty unesené maháradžovy dcery Farah tak princ učiní. Dalším událostem pak už může jen bezmocně přihlížet. Z hodin začíná unikat Písek času, který všechny strážné přemění na ohyzdné nestvůry, nyní podléhající vezírově moci...

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Princ si je vědom svého tragického omylu, proto jej musí napravit. Nejprve je ale nutné zachránit Farah z obklíčení nestvůr a pak do hodin vložit dýku na to správné místo. Jenomže než tak stačí učinit, hodiny jsou několika obrovskými ptáky uneseny na vrchol palácové věže. Dlouhá a strastiplná cesta plná nástrah a nepřátel začíná...

 Princ vypravuje
Zvětšit zdroj: Archiv Touto počáteční zápletkou, byť je odhalena celá až po několika odehraných lokacích, je řečeno vše. Úlohy jsou dány a během hraní vás již nečekají žádné neobvyklé události, které by třeba zvrátily průběh děje. Zbytek hry je tedy věnován jen části onoho příběhu – princově cestě za hodinami. Celá hra má vlastně charakter princových vzpomínek na toto dobrodružství, které kdysi zažil a nyní je s odstupem času vypráví. Velmi mile pak působí, když se vám během hraní podaří prince nenávratně zabít a objeví se obrazovka s možností opakování jistého úseku hry, že se princ ve vyprávění jakoby zastaví, zapřemýšlí a pronese nějakou větu typu: „Počkat počkat. Takhle se to vlastně nestalo. Tak znovu.“. Načež hru nahrajete a mírně „opravený“ příběh pokračuje. Za uznání stojí poněkud jiný závěr příběhu, než jaký bychom čekali, ale víc už neprozradím :-)

Jak jsem naznačil na začátku, designéři Ubisoftu se z posledního neúspěchu jistě poučili a veškeré své síly a zkušenosti soustředili na vývoj takové hry, která bude hráče ohromovat prakticky na každém kroku. Nebo alespoň po větší část hry, aby po jejím úspěšném dokončení zanechala v hráči pocit skutečně dobré investice. Přestože má PC verze Prince konzolové základy, jak se už ostatně stalo nedobrým zvykem u velkého počtu her poslední doby (viz tabulka níže), není tato skutečnost ve hře až tolik výrazná, jak by se dalo očekávat. Píle, s jakou byla hra vyvíjena, se tedy odrazila i v převodu na PC a snad kromě ovládání, ke kterému se dostanu později, není důvod se tímto faktem předem znepokojovat, neboť hra je postavena na jinak výborných základech.

 Efekty se nešetřilo
Je to především grafika, která hráče uchvátí prakticky okamžitě. Hra světel a stínů, pestrá prostředí exteriérů i interiérů, která nepostrádají mnoho detailů. Napadají mě třeba závěsy, jež se přirozeně hýbou ve větru, nebo když se jich dotknete. Je to také často přítomná mlha či prach a třpytící se písek času, a nesmím zapomenout na opravdově vypadající plameny ohně. Poněkud méně přirozená je tradičně voda a i všechny živé postavy by si zasloužily o pár polygonů navíc. Ovšem vzhledem ke značné dynamičnosti hry to zase tak nevadí.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Nakonec nemohu nezmínit i efekty spojené s používáním Dýky času, jako je zpomalení pohybů nebo scény a sním svázaný motion blur, světelné záblesky, dematerializace nepřátel, apod. Počítejte tedy s o něco vyššími nároky na hardware (minimálně GeForce 3 je podmínkou), ale nikoliv zase nesmyslně přehnanými. Na P4–1.8 GHz s GF4 Ti 4200 a 512 MB RAM byla hra v rozlišení 1024×768/32bit plynulá i při nejvyšším nastavení. Také nahrávání nových lokací i uložených pozic bylo vždy otázkou několika málo vteřin.

Zvětšit zdroj: Archiv  Cirkusový akrobat
Pokud jste shlédli dvě námi natočená videa ze hry, jistě vám neuniklo, kolika různých pohybů je princ schopen, jak při průchodu lokacemi, tak při souboji s nepřáteli. Je tu běhání po kolmých zdech a to buď směrem vpřed, přičemž z tohoto běhu umí ještě skočit na protější stranu, nebo na krátkou vzdálenost dokáže vyběhnout kolmou zeď i vzhůru. Nechybí samozřejmě ručkování po římsách, šplhání po sloupech či lanech a přeskakování mezi nimi.

Na hrazdě princ vyfikne bezchybný výmyk a v úzké průrvě mezi dvěma kolmými stěnami dokáže přeskoky „vyšplhat“ až na vrchol, nebo naopak seskákat dolů. Sám se na poslední chvíli zachytí za okraj propasti, pokud si jej při běhu vy nevšimnete. Jako cirkusový akrobat si počíná, když pomalu postupuje po úzkém trámku vysutém vysoko nad zemí a nebojí se z něj skočit na protější stranu.

Zvětšit zdroj: Archiv Co ale princ nedokáže, je plazení se po břiše, nebo třeba jen přikrčenou chůzi, a nezvládne ani jednoduchý výskok za běhu. Místo toho se vrhne do kotoulu, čehož lze ale občas i využít, např. při proskočení úzké mezery pod zavírajícími se dveřmi. To, že dříve vyjmenované pohyby princ nezvládne není dáno neschopností vývojářů, ale jde o úmysl, jak hráči ztížit průchod územím plným smrtelných pastí, jako jsou bodáky vyskakující ze země, otáčivé či posuvné břity nebo rotující zubaté disky. Často budete muset projít takové území na čas a stihnout tak proskočit zavírajícími se dveřmi. Jindy bude třeba posouvat kvádry či sochy, abyste se dostali k nějakému spínači či táhlu, nebo prostě jen mohli pokračovat dál.

 Jackie Chan Středního východu
Druhou oblastí, kde se můžete kochat princovou akrobacií jsou souboje. I zde na vás čeká plejáda úskoků a výpadu, kterými musíte přemoci mnohé nepřátele. Ti jsou z počátku extrémně tupí, takže je lze snadno oblafnout, ale časem narazíte i na takové protivníky, kteří některý z vašich výpadů dokáží odvrátit. Nicméně jde stále jen o hloupé a pomalé obludky, jež vás mohou porazit jen silou a nějakým povedeným sražením k zemi.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Přesto nejsou souboje zase tak jednoduché, neboť musíte bojovat s několika nepřáteli najednou, kteří se navíc umí přemisťovat skokově, takže jim nelze jednoduše utéct. Navíc, porazíte-li jednoho, ihned je na jeho místo teleportován další, takže nakonec musíte přemoci 10 nebo klidně i 20 nepřátel v jednom souboji. K doplňování zdraví slouží všudypřítomné kašny, bazénky či potůčky, ze kterých můžete pít vodu, dokud nemáte zdraví na maximu. Během souboje je ale pití celkem problematické, neboť na vás bude vždy někdo dorážet. Bojovat můžete i zavěšeni za okraj nějaké stěny, visíce na laně či na sloupu apod.
Zvětšit zdroj: Archiv
A jak se tedy s protivníky bojuje? K dispozici máte hlavní meč, který cestou třikrát vyměníte za silnější a samozřejmě mocnou Dýku času. Taktika bojů je vlastně jednoduchá. Blokovat nepřátelské výpady a následně přejít do protiútoku. Buď několika rychlými výpady, nebo přeskočením protivníka a útokem zezadu. Časem se ale objeví nepřátelé, kteří vás z toho skoku srazí na zem, ale proti nim pak využijete taktiku prudkého odražení se ode zdi přímo proti nim. Samozřejmě se najdou jiní nepřátelé, kteří umí blokovat zase tento typ výpadu. Sraženého protivníka pak musíte dorazit dýkou.

 Pánem svého času
Tady ovšem princovy bojové schopnosti nekončí, neboť Dýka času není jen "dokončovací" zbraní, ale umí toho daleko více. Vše se točí kolem Písků času, které se povalují všude kolem. Během vaší cesty narazíte na mnoho míst, kde ze země vyvěrá oblak písku (Sand Cloud). Když do něj princ vrazí dýku, získá určité množství písku, přičemž oblak zmizí. Množství nasbíraného písku je reprezentováno vlnitou nádobou (Sand Tanks) v levém horním okraji obrazovky, jejíž kapacita po osmi takových odběrech vzroste o další díl. Nasbíraný písek slouží k jedinému účelu, k vracení času. Toho využijete tehdy, pokud se vám nepovedl nějaký skok či jiný akrobatický kousek a padli jste takřka mrtvi na zem.

Vrátit čas lze samozřejmě i při souboji. Po stisknutí příslušné klávesy začne plynout čas obráceně do té doby, než klávesu pustíte, ovšem maximálně deset sekund zpět. Navíc čím déle otálíte s vracením času, ležíce na zemi téměř mrtvi, tím kratší dobu se lze vrátit. Velikost časového intervalu je reprezentována ubývajícím kruhem nad nádobou s pískem. Po návratu času ubude obsah jednoho dílu nádoby, navíc do dalšího návratu musíte chvíli počkat, než se kruh opět dokreslí. Zní to možná složitě, ale to jen tak vypadá z popisu. Druhou možností, jak písek postupně doplňovat, je jeho sběr z nepřátel pomocí dýky, ovšem každý takový sběr doplní nádobu pouze o jeden díl, oproti oblaku, který ji vždy doplní na maximum.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Když zamrzne čas
Vedle nádoby s pískem se během souboje objevují bílé půlměsíce (Power Tanks), jejichž počet roste s počtem zlikvidovaných nepřátel. I tyto půlměsíce se doplňují pískem, buď z nepřátel (co nepřítel, to půlka jednoho půměsíce) nebo z oblaku písku, který doplní všechny půlměsíce. Sílu půlměsíců využijete pouze v boji a to hned několika způsoby. Pomocí dýky můžete zmrazit v čase jednoho protivníka, který se tak začne pohybovat extrémně pomalu a vy jej můžete ihned rozseknout nebo se věnovat jinému protivníkovi. Tato akce vás bude stát jeden půlměsíc.

Zvětšit zdroj: Archiv Druhou možností je zpomalení času pro všechny, včetně vás, což vám přinese jen o málo větší výhodu. Poslední způsob, jak využít sílu půlměsíců tkví ve zmražení času, které ale platí jen pro nepřátele (Mega-Freeze), zatímco vás naopak neuvěřitelně zrychlí. Potom stačí jen mačkat klávesu pro útok a směrové šipky. Princ se pak přesouvá skokově mezi nepřáteli a jedním či dvěma údery je likviduje tak dlouho, dokud kruh nad nádobou s pískem nedoroste. Ovšem stát vás to bude veškerý obsah půlměsíců s tím, že pro uvolnění takové moci musíte mít všechny půlměsíce plné a musí jich být stejný počet, jako je počet dílů nádoby s pískem.

 Kupodivu snadné ovládání
Sami si nyní asi říkáte, že komplexnost soubojů i samotného putování hrou je na vysoké úrovni, a že ovládání hry musí být značně složité. Ovšem není tomu tak. Kromě směrových kláves tu je klávesa na skok, útok mečem, útok dýkou, společná klávesa pro obranu při soubojích a akci při průchodu lokací a druhá společná klávesa pro složení zbraní resp. pro spuštění se z okraje zdi, lávky apod. Vhod přijdou i klávesy pro natáčení pohledu, občas použijete pohled první osoby.

Nad tím vším pak bdí automatika, která se stará, aby se princ zachytil tam, kde má. Aby zaútočil na nejbližšího nepřítele, pokud prince nenasměrujete jinam. Aby použil dýku na sraženého protivníka, i když občas se zmýlí a místo toho zaútočí na vedle stojícího nepřítele, kterého dýkou zmrazí. Princ sám přeleze překážky, nejsou-li vysoké, takže nemusíte vždy používat skákání či běh po stěně. Sám se zachytí za okraj zdi nebo vodorovné tyče, pokud třeba k takovému místu přiběhnete po kolmé zdi atd. Dá se říci, že automatika je celkem dobře naskriptovaná a jen zřídka se stane, že provede něco, co nechcete. Při soubojích to pochopitelně zamrzí více.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 I tady se najdou mouchy
To, co si zaslouží výtku, je systém ovládání pohybu postavy, který jsem kritizoval v nedávné recenzi Broken Sword 3. I zde je pohyb vztažen na obrazovku, resp. na klávesy, takže šipka doprava vždy vyvolá pohyb vpravo, ačkoliv pro prince to je vlevo. Stejně tak šipka vpřed znamená vždy směr od vás, ačkoliv to někdy znamená, aby se princ otočil a vracel se zpět. Proto také neumí couvat. V Broken Sword 3 bylo toto, pro mě nezvyklé ovládání, usnadněno alespoň tím, že když jsem například běžel dopředu a v jistém místě se změnil úhel pohledu na postavu třeba i o 180°, postava pokračovala v běhu dál. Princ se v takové situaci ihned obrátí a běží zpět. I zde se tedy ptám, jak moc obtížné by bylo dát hráči na výběr, jaký systém hodlá při pohybu využívat - jestli ten Zvětšit zdroj: Archiv konzolový nebo ten klasický z dřívějších PC her?

Když už jsme u těch pohledů a kritiky, rád bych upozornil ještě na jednu maličkost. Ačkoliv se pohled kamery mění celkem rozumně, navíc jej můžete téměř vždy měnit, stane se, a to hlavně při soubojích, že se vám do cesty dostane vysoká překážka. Asi uznáte, že v takové chvíli, kdy tak tak zvládáte nápor třech nepřátel najednou, není nic horšího, než při tom ještě korigovat polohu kamery.

KONZOLE versus PC - co má přednost?
Protože primárním účelem vývoje hry není dobročinnost, ale vydělat co nejvíce peněz, je celý proces tvorby hry tímto faktorem pochopitelně ovlivněn. Vezmeme-li pak v potaz další fakt, že konzolových her se v celosvětovém měřítku prodá daleko větší množství než na PC, bylo by bláznovstvím tuto skutečnost ignorovat. A tak pokud dříve stály oba trhy ve dle sebe takřka nezávisle a jen některé PC hity byly posléze předělávány na jednotlivé konzole či naopak, situace v poslední době je poněkud jiná.

Vývoj posledních her je nyní totiž ovlivněn právě konzolemi s tím, že po jistých úpravách, z ekonomického hlediska spíše jen těch nezbytně nutných, je hra upravena a později i vydána na PC. Jmenujme Need for Speed: Underground, Deus Ex 2, sérii Sillent Hill, Broken Sword 3, Star Wars: Knights of the Old Republic atd. atd. Každý hráč pak ví, do jaké míry je konzole v té které PC hře cítit a jaké kompromisy je nucen při hraní přijmout. Nejinak tomu je logicky i u posledního Prince of Persia. Také jeho vývoj byl směrován především na PS2 a Xbox a až poté se dočkal jistých transformací na PC.

Zvětšit zdroj: Archiv Ale zpátky k hernímu systému, neboť ještě tu je pár vlastností, na než bych rád upozornil. Především je to asistence Farah. Od ranného počátku hry vám totiž začne dělat milou, někdy ale i trochu trpkou společnici na cestách. Pomůže vám otevírat dveře, přisouvat žebříky, či aktivovat mosty. Navíc vám asistuje i při soubojích, kdy zasypává nepřátele šípy, někdy se ale trefí i do vás, za což se alespoň omluví. Někdy napadají nepřátelé i jí, což boje trošku komplikuje, neboť nesmíte dopustit, aby Farah zemřela. Protože jde o velmi štíhlou dívku, protáhne se leckterou škvírou ve zdi a tak s vámi nemusí překonávat ty nejtěžší lokace plné mechanických pastí.

 Omezené ukládání
Další pomůckou při putování jsou jednak občasné průlety kamery novou lokací, jež vám ukáže cíl a případně nějaká důležitá místa. Dále tu jsou útržkovité vize z budoucna, které uvidíte před každým ukládacím bodem. Ukládání ve hře je tradičně omezené. Pokud zemřete, hra začne od nějakého význačného bodu. Jestliže tedy nechcete procházet znova určitý kus cesty, využijte (výše popisované) možnosti vrátit čas a pokus o zdolání překážky zopakujte.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Druhou možností jsou předem určená ukládací místa, která nejsou tak častá. Určitě vždy se objeví po souboji a někdy i na trase. Z těchto míst pak začínáte hru po jejím znovuspuštění, takže pokud hraní skončíte někde v půli cesty, musíte daný kus projít znova a nebo to dohrát až k ukládacímu bodu.

Zvětšit zdroj: Archiv Nakonec bych se zmínil o přítomnosti tajných lokací. Zpočátku hry jde o nevýrazné otvory ve stěnách, a až získáte meč schopný rozdrtit polorozbořenou zeď, pak bude takový průchod schován právě za ní. Na konci krátké chodby se ocitáte ve velké jeskyni, v jejímž středu stojí magická kašna, patrně s živou vodou, neboť jediný doušek zvýší natrvalo princovo zdraví.

 Zvukově střídmé
S ozvučením hry to není tak úžasné jako s grafikou. Hudba nehraje vždy, jen při soubojích, filmečcích a na vybraných místech. Většinou jde o arabské motivy v modernějším pojetí, občas dokonce zazní vyloženě rockové melodie. Dabing postav je na druhou stranu bezchybný. Prince i Farah, tedy postavy s největším počtem dialogů, namluvili určitě profesionálové, dle dialektu soudě, zjevně původem z britských ostrovů. Drtivá většina rozhovorů je ale věnována jen výměnám názorů mezi princem a Farah, či komentování aktuální situace.
Zvětšit zdroj: Archiv
Zkuste se například zadívat na Farah pohledem první osoby. Úsměvná je pak princova samomluva, v níž si sám sobě stěžuje, jak se tady plahočí, nastavuje krk a zatímco princeznička si jen pohodlně sejde schody, on může být rád, že dorazí živý. Zesměšňujícím hlasem pak napodobuje princeznu: „Sejdeme se v láááznííích...“ a rozhořčeně pokračuje: „Poroučí mi, jako bych byl její poskok.“.

Škoda jen, že ve hře nelze zapnout titulky. Přestože dialogů není zase tolik a jsou obvykle dost krátké, určitě se najdou hráči, kteří z mluvy nepochytí vše. Často, díky prostorovému zvuku, není ani slyšet, co vám Farah říká. Už proto by se titulky hodily. Tady pak vyvstává otázka, jaké hra poskytuje možnosti pro lokalizaci, když titulky chybí i v originále. Je ale teoreticky možné, že by Ubisoft mohl vydat patch, který hru o texty obohatí a umožní tak i snazší převod do národních jazyků. Česká verze Prince of Persia se očekává někdy na jaře příštího roku.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
Zvětšit zdroj: Archiv 15 dalších vytípaných obrázků z hraní jsme přidali do sekce screenshotů

 Čas na shrnutí
Sands of Time jsou tím nejlepším pokračováním, jaké si mohl legendární Princ of Persia přát. Jde o hru plnou akce, bez hluchých míst, i když se vás může časem zmocnit pocit jistého stereotypu, jenž je kompenzován minimálně pestrými lokacemi, skrz které musíte projít. Jde o interiéry rozpadajícího se paláce, okolní zahrady, obrovský komplex jeskyní s vodopády, podzemní štoly, vězení atd. atd. Snad na každých deseti metrech jste nuceni něco udělat. Od stisknutí vypínače, až po krkolomné skoky přes nekonečně hluboké propasti. Všude pak číhají různé pasti připravené vás zbavit tíže života dobrodruha.

Po určitých úsecích pak přichází boj, který ale vždy podléhá tomu samému scénáři - prakticky jen dvěma účinnými výpady postupně srážet k zemi stále se objevující protivníky a likvidovat je dýkou. Nicméně jde o strhující a velmi efektní souboje. Po vyčerpávajícím boji následuje uložení hry a další překážkový běh. Cestou vás nepřekvapí snad žádný zákys, tím nejtěžším úkolem je posouvání několika zrcadel a manipulace se zařízením představujícím jednotlivé fáze měsíce. Přesto se nedá hovořit o nudě, snad právě díky různorodosti jednotlivých lokací.

Zvětšit zdroj: Archiv Celá hra je pak jedním velkým jevištěm, na němž hlavní aktér představení uvádí přítomné publikum v úžas svými akrobatickými kousky. Dobrým nápadem bylo i přidání Farah, která princovi pomůže z mnoha nesnází a díky svému půvabu, jenž je podpořen kvalitním dabingem, působí odlehčujícím dojmem v jinak mrzuté atmosféře všudypřítomné smrti. I herní doba vychází celkem nadprůměrná. Asi 10 hodin čistého hracího času a nejmíň o polovinu více toho skutečného.


Zhodnocení české verze - Princ z Persie: Písky času

Měli jsme to potěšení dostat balíček s českou verzí hry Prince z Persie: Písky času, kterou nám zaslal přímo distributor, firma Playman, za což jí děkujeme. Naddimenzovaná krabice ve s svých útrobách ukrývá, kromě pohledu a CD pro přístup k internetu, i dvě instalační CD s hrou a útlý manuál, jehož elektronickou verzi naleznete po instalaci i na svých pevných discích. Jeho obsahem jsou stručné informace o ovládání, o ikonách na obrazovce, stylu boje atd. Jeho rozsah je identický s originálním vzorem.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Proč vznikla kompletní lokalizace?
Jak už jsem uvedl v závěru recenze anglické verze hry, Princ z Persie nebyl ani v originálu vybaven možností zapnutí titulků. To je samozřejmě komplikace pro všechny lokalizační týmy, které tak byly nuceny přistoupit k náročnější a pochopitelně dražší variantě překladu – k dabingu. Těžko říci, zda nepřítomnost titulků byl záměr, aby nerušily tu velkolepou podívanou, nebo prostě jen liknavost vývojářů. Tak či onak je to velká škoda. V prvé řadě byl originální dabing tradičně velmi povedený a v druhé řadě by prosté přeložení textů trvalo daleko méně času. V původní recenzi se objevil termín českého vydání letošní jaro, ale jak sami vidíte, nakonec je z toho konec léta (hra je u nás v prodeji od začátku září).

 Nic než jen slova
Informace o připravovaném dabingu mě z výše uvedených důvodů příliš nenadchla, spíše jsem doufal, že výrobce poskytne národním distributorům nástroje pro a implementaci titulků do hry. Sami také víte, že český dabing her v drtivé většině zaostává za originálním znění, byť dabing filmový je u nás ještě stále na vysoké úrovni. I tento fakt mě trochu znepokojoval.

Prakticky v celé hře, kromě jejího začátku a konce, slyšíte pouze dva hlasy. Ten princův a Farah. Ačkoliv český dabing svůj anglický vzor nepředčil, je znát, že se hlavní aktéři snažili, jak jen to šlo. Princovo vyprávění sice místy připomíná spíše výklad učitele, vlastní dialogy jsou už ale zdařilejší a lepší se i s postupem ve hře. Hlas Farah se mi líbil nejvíc. Jen Vezír zklamal, naštěstí moc příležitostí ve hře nemá. Na tomto místě si určitě rádi poslechnete srovnání (1,5 MB, MP3) jednoho třičtvrtěminutového rozhovoru z anglické i české verze. Celkově tedy hodnotím dabing kladně.

 Dabing naslepo
Kámen úrazu dabingů je v tom, že herci scénu nevidí a tak nemohou intonací hlasu přesně vystihnout danou situaci. Je jasné, že k popisu situace slouží různé poznámky u textu, dost možná, že i anglický originál (?), přesto to není úplně ono. A tak se stane, že zatímco Farah mluví tak, jakoby stála těsně u prince, ten jí odpovídá hlasitě, jakoby od ní stál desítky metrů. A ve skutečnosti to možná není ani těch 10 metrů. Navíc hlasitost řeči je také dost závislá na vzdálenosti kamery od postav, takže je mnohokrát neuslyšíte vůbec. To je ale vlastnost prostorového ozvučení, takže stejnou chybkou trpí i originální znění.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Někdy slovní výměny mezi postavami na sebe nenavazují úplně přesně, což je zase dáno tím, že ani překladatel(ka) zřejmě neznal(a) souvislosti dopodrobna a tak nezvolil(a) úplně vhodná spojení, byť je překlad jako takový v pořádku. Tak můžete slyšet dialogy typu - Princ: „Jak dlouho jsem byl pryč?“ a Farah na to odpoví: „Odešel? O čem to mluvíš?“ nebo Princ: „Buď opatrná!“ a Farah vzápětí: „Pozor na co?“ apod. Na druhou stranu česká verze obsahuje o dost bohatší množinu princových oprav ve vyprávění příběhu, když se vám jej podaří usmrtit.

Zvětšit zdroj: Archiv  Neposlušný instalátor
Nedá mi to, abych si nepostěžoval na instalátor u české verze hry. Instalace sice proběhne hladce, ale po jejím končení se vám v kořenu systémového disku objeví dva soubory (autorun.exe, PrinceOfPersia.ico) a tři adresáře (Autorun, DirectX9 a License). Nakonec vám mezi nainstalovaná písma přibudou dva zástupci na fonty Arial (český) a Atlantis MF (originální font anglického Prince, který v české verzi nelze pochopitelně použít). Zástupci pak vedou do zmíněného adresáře Autorun, takže jeho smazání znamená neplatnou cestu k fontu. Máte-li ale česká Windows, máte také český Arial, takže se nic neděje.

Bohužel aplikace fontu, ať už herního nebo systémového, není bez chyb. Menu hry je sice v pořádku, ale názvy úložných pozic se chovají poněkud divně (viz obrázky výše). Při ukládání jsou totiž písmena č, ž, ť apod. nahrazena jakýmsi paskvilem, avšak při nahrávání je většina z těchto problémových písmen v pořádku. Ale i zde, pro mě z nepochopitelných důvodů, chybí uvozovky a vykřičníky, resp. jsou nahrazeny čtverečky. Tady jsou pak překlepy typu: „spatoil“ namísto „spatřil“, „nádvooí – nádvoří“ a „píseeného – písečného“ naprostou banalitou.

 Závěr
Přes výše uvedené poklesky při instalaci, kterých si někteří ani nevšimnou, i znetvořené názvy ukládacích pozic, je Princ z Persie stále výbornou hrou, kterou by měl vyzkoušet každý fanda akčních her. Pakliže jste tedy čekali, až si Prince budete moct vychutnat v mateřštině, není důvod váhat. I když český dabing má ještě rezervy, špatný rozhodně není a budete se skvěle bavit.


Stáhněte si: Trailery, Videa, Cheaty...

Související články: Návod - 1., 2. a 3. díl, Novinky

Nukem
autorovi je 30 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-) (všechny články autora)



 
 
Nukem

Verdikt:

Prince of Persia: The Sands of Time je především velkolepou podívanou, která nemá daleko k filmu a celkem bych se nedivil, kdyby na základě této hry nějaký snímek vznikl. Díky jednoduchosti hraní lze hru doporučit téměř každému akčně laděnému hráči i třeba začátečníkovi. Ovšem ani herní profíci by tento titul neměli vynechat.

Nejnovější články