Autor: Ondřej Prokop Publikováno: 16. března 2010 | Verze hry: česká/prodávaná/PC Doba recenzování: 4 dny |
Název datadisku by mohl napovědět ledacos. Třeba by vám taky mohl našeptat, že se tentokrát nepustíte do boje v bitevním brnění Blood Ravens, ale osedláte démonického oře a za šíleného vřískotu vyjedete rozdávat radost jménem bohů Chaosu. Inu, to by vám našeptal špatně, protože Chaos Rising obsahuje kampaň jedinou, opět za ty hodné a politicky korektní. A příběh této kampaně je úplně stejně tuctový jako ústřední enemák. Nejsem přes univerzum Warhammeru kovaný expert, ale vždy mi připadalo natolik sofistikované, aby se na něm dala vytvořit opravdu kvalitní zápletka. Historka o honu na bubáka, která se samoúčelně klikatí čistě proto, aby hráč na střídačku konfrontoval všechny dostupné strany, taková očekávání splňuje jen stěží. Když připočtu ještě křečovitý, otevřený konec, neposkytující uspokojení z finální konfrontace, tak mi trochu připadá, že nám tu Relic upekli dortík podle receptu Babiččino uspěchané fiasko. Návrat k linearitě Béčkově neoriginální pozadí kampaně je vyváženo alespoň kvalitní prezentací. Průběh tažení je totiž o poznání lineárnější, než tomu bylo u původního Dawn of War II. To se na první pohled může rovněž jevit jako negativní prvek. Přece jen doba přeje komplexnímu přístupu k designu a širokým možnostem hráče. Já osobně to jen a jen vítám, protože roztahanost, daná kvanty nepovinných úkolů, které se podobaly doslova jako vejce vejci, mě v původní hře neskutečně nudila. Chaos Rising obsahuje asi dvacítku misí v předem připraveném pořadí. To mimo jiné umožnilo autorům soustředit se mnohem více na obsah, který je proto podáván hutnější, rozmanitější a šťavnatější formou. Velice mě potěšilo, že byl určitý důraz kladen i na hlubší prokreslení jednotlivých charakterů. Ty se často hlásí o slovo, komentují aktuální dění a sdělují vlastní poznatky. Často dokonce dojde situace tak daleko, že si naplno zažádají o účast na nadcházející misi z důvodu osobní zainteresovanosti. Udělá to kupříkladu zvěd Cyrus ve chvíli, kdy vyrážíte na záchranu několika skupin jeho bývalých učedníků, kteří narazili na neočekávaně tvrdý odpor nepřítele. Jako velitel na takové žádosti pochopitelně nemusíte brát zřetel, ovšem dotyční vás za to zrovna milovat nebudou a jen to napomůže jejich příklonu ke straně Chaosu. Stará parta Během kampaně se setkáte se všemi starými známými z minulého dílu. Avitus stále obstarává těžkou palebnou podporu, Thaddeus překvapivé útoky ze vzduchu, Tarkus je taktická holka pro všechno, neviditelný Cyrus sonduje terén vepředu a Thule ve svém roztomilém dreadnoughtovském oblečku přesouvá hory i s doly. Všechny postavy začínají kolem 18. levelu, ovšem o potěchu z jejich piplání nepřijdete, protože i level cap se náležitě posunul z 20. na 30. level. Spolu s tím logicky proběhla i restrukturalizace skillů, jichž je nyní zhruba o polovinu více. Jedinou novou posilou týmu je knihovník Jonah. Jonah je psyker, warhammerovská obdoba mága. Je s ním vážně zábava a perfektně doplňuje už tak sehrané kolegy o spoustu dodatečných možností podpory (štít proti střelám, plošné posílení melee u spojenců, léčení,...). Zajímavě je vyřešen také systém jeho schopností. Jednotlivá kouzla jsou reprezentována předměty a osazují se do tří slotů pro vybavení (ano, přesně tam, kam ostatní cpou granáty, miny a jiné technické vymoženosti). Aby ale mohl Jonah některý z takových předmětů použít, musí jej zároveň odemknout coby příslušný skill, což otevírá vrátka nutnosti důsledného plánování a specializace se jen na něco. Švestky z naší zahrádky Co dále je v datadisku nového? Ah, systém korupce, tolik oblíbené téma chvástavého PR oddělení. Tak korupce je naprosto typická ukázka toho, co vznikne, když se dobrý nápad nechá uhnít v půli cesty jeho realizace. Protože probouzející se Chaos v sektoru ovlivňuje úplně vše, Blood Ravens nevyjímaje, disponuje každý člen týmu ukazatelem míry korupce. Ten ovlivňuje spousta různých okolností. Vaše úspěšnost v misích nebo třeba absence dotyčného na misi, na níž si přál být. Občas naleznete i prokleté vybavení, které je sice velice silné, ale zároveň používáním jeho držitel rychle podléhá vlivu Chaosu. Všechno to zní hrozně pěkně, bohužel už ne tak pěkně to taky funguje. Prvním problémem je, že korupce nepůsobí dojmem opravdové možnosti výběru (více špatných skutků = více Chaosu), ale je spíše meřítkem neschopnosti hráče (větší lempl u klávesnice = více Chaosu). Pokud v misi dostanete korupční bodíky, většinou se tak stane v důsledku nesplnění nějakého bonusového úkolu. Nedokázali jste zabránit zničení budovy? Nesplnili jste časový limit? Budete po zásluze „odměněni“. Pokud tedy budete chtít být totálně zlí, asi vám nezůstane jiná možnost, než sami sobě sabotovat bitevní výsledky. Abych řekl pravdu, moc zábavné mi to nepřipadá. Druhou potíží je potom fakt, že celý systém korupce je v podstatě úplně k ničemu :-) Tím chci říct, že jeho vliv na hru je víceméně zanedbatelný a s trochou nadsázky se podle něj pouze vybere jedna ze čtyř závěrečných animaček. Naprosto nechápu. Když už se s něčím takovým patlám, tak snad si i hledím toho, abych to dostatečně zakomponoval do celkového obrazu, vývoje příběhu, atd. Zbavit se korupčních bodů je navíc hrozně jednoduché. Získal jsem kupříkladu artefakt, který umožňuje instantně sejmout osm bodů korupce všem na palubě. Nutno říct, že to není o moc víc, než jsem stačil nashromáždit za celou hru, a všechno tak pozbylo smyslu už úplně. další obrázky v galerii Temný obraz mariňáků Nová frakce vesmírných mariňáků Chaosu je hratelná pouze v multiplayeru. Vzhledem k velice podobnému stylu hry jako u normálních mariňáků představuje přínos spíše sporadický, přesto si jistě své příznivce najde. Hlavně se děsím toho, že po uvedení Chaos Rising na trh bude nějaký čas brutálně přechaosováno, ať už ze strany uživatelů, kteří si novinku chtějí vyzkoušet, nebo těch, kteří vlastní pouze Chaos Rising a za nic jiného jednoduše hrát nemůžou. Mimochodem, omezení pro výhradní vlastníky Chaos Rising se týká i skirmishe. Možná trochu zbytečná perzekuce, u datadisků k jedničce toto rozhodně neplatilo. Je každopádně příjemné, že byly obohaceny i staré frakce, každá o jednu jednotku, a že Tyranidé mají konečně Genestealery! K technickému zpracování se toho mnoho nového napsat nedá. Za uplynulý rok se změnilo asi tolik, že hra vypadá o rok starší. Zvláště po zoomu k bojišti vypadají některé prvky (porost!) hodně chudě, celkově se to ale ztratí v tom efektním pekle, co na monitoru zuří. Stačí pohled na dreadnoughta, kterak v pařátech drtí eldarského wraithlorda, a jsem ochoten grafice odpustit prakticky cokoliv, slintajíc si na triko. Dawn of War II: Chaos Rising u nás vyšel v české verzi koncem minulého týdne za 699 Kč a vyžaduje aktivaci přes Steam. Děkujeme CD Projektu za poskytnutí hry pro účely recenze. Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Novinky, Dawn of War 2 megarecenze a vše o prvním dílu Dawn of War: Soulstorm, Dark Crusade, Winter Assault, původní hra |
Ondřej Prokop | |