Recenze

Grand Theft Auto V - recenze

Pět a půl roku. Přesně tolik času uplynulo od vydání Grand Theft Auto IV. Telefony jsou chytřejší, lidi hloupější a okolní svět svou bizarností občas až nezdravě připomíná přepálenou satiru virtuálního opusu od Rockstar Games. Grand Theft Auto V tohle všechno reflektuje a znovu drží prst na tepu doby, když se dokáže všem aktuálním trendům vysmát nebo je rovnou nakopat do zadku.

I Am Alive - recenze

Nenašel by se zřejmě člověk, který by věřil, že lidstvo bude žít v poklidu donekonečna. Proto je postapokalyptické téma tak oblíbené. Předpovědi o konci světa se rok od roku množí a jednoho dne se určitě některá z nich vyplní. Otázkou spíš zůstává, co se vlastně stane a jak to bude vypadat bezprostředně po ničivé události.

Drakensang Online - recenze

Diablo je kultovní klasika, která založila subžánr takzvaných ..no diablovek. Podobnost se svým vzorem mají jednotlivé hry různou. Může to být izometrická kamera, může to být hratelnost zaměřená na vybavení a méně na jiné prvky RPG žánru, může to být identická grafika nebo může být daný titul v podstatě identický. Drakensang Online (homepage) spadá do poslední kategorie, a pokud máte nějaké Diablo za sebou (zejména pak třetí), budete se při hraní Drakensangu hry potýkat s výrazným pocitem déjà vu.

Train Fever - recenze

Máte horečku? A jediným lékem jsou vláčky? Proč ne! Nově vydaná strategie Train Fever nabízí nejenom vlaky, ale začleňuje i silniční dopravu a navíc se nebojí přiznat, že se snaží přenést legendární a nestárnoucí Transport Tycoon do nového tisíciletí. A upřímně, kdo tuhle letitou klasiku někdy hrál, musel se alespoň jednou zamyslet nad tím, proč vlastně zatím nevzniknul pořádný nástupce. Jak těžké to vlastně může být?

Saints Row: The Third - recenze

Třetí díl ujeté městské akce Saint Row je konečně tady a s definitivní platností potvrzuje, že tvůrci ani tentokrát neustoupili v nekorektním a běsném humoru. Dokázali, že nadsázka a ironie může směle konkurovat seriózně míněným titulům a že sandboxové hry ještě dokážou z vysoka kašlat na všelijaká cenzorská doporučení.

The Sims 3: Povolání snů - recenze

A máme je tu zase. Koho? No, přece malé oživlé postavičky, které se odpočaté a s čirou myslí vracejí z dobrodružných dovolených v druhém datadisku.

NHL 09 - mega-recenze

Další ročník next-gen verze hokeje od EA je tady. Jak obstály opěvované novinky a jak se hraje hvězdný mód Be A Pro? Vůbec poprvé si na konzolích také užijete lokalizace, s komentářem Bohdana Tůmy.

Pro Evolution Soccer 6 - mega-recenze

Již počtvrté přichází Konami se svým fotbalem, jenž se stal synonymem výborné hratelnosti. Přinášíme co možná nejkompletnější souhrn toho, co letošní ročník nabízí a jak se novinky projevují na jeho zábavnosti.

Pro Evolution Soccer 4 - exkluzivní recenze

„Fotbalovější a zábavnější než opravdová kopaná!“ Tak by se dal s trochou nadsázky nazvat čtvrtý, konečně i multiplayer podporující díl Pro Evolution Socceru, který převálcoval konkurenci téměř ve všech úhlech pohledu.

FIFA Football 2004 - recenze

EA Sports do nového ročníku fotbalu naslibovali řadu vylepšení včetně manažeru nebo systému Off the Ball pro uvolňování hráčů bez míče. Výsledný produkt je však jako obvykle hodně rozporuplný.

SimCity 4 - recenze

S novým rokem jsme se konečně dočkali čtvrtého dílu slavné budovatelské strategie SimCity, která posouvá tutu hru na starostu města k ještě větší dokonalosti. Detaily se dozvíte v obsáhlé recenzi...

Remember Me - recenze PC verze

Historie se opakuje i v budoucnosti. To není oxymoron ani experiment s logikou. Alespoň ne ve vizi francouzských vývojářů z Dontnod Entertainment. Pro svou akční adventuru Remember Me si stvořili svět roku 2084, který v mnohém kopíruje naši současnost i včerejšek, a protože se z nich neumí poučit, dodává mu to nezaměnitelného aroma podobně jako kávě vtíravá reklama.

Final Fantasy VII Remake – recenze

Jeden z nejslavnějších hrdinů (a s ním i jeden z nejikoničtějších záporáků) je zpět. Milované, kultovní a dnes již notně zubem času ohlodané JRPG Final Fantasy VII se konečně dočkalo vydání svého remaku. Krásného, moderního a také jen částečného přepracování, které za sebou určitě zanechá výraznou stopu kontroverze a hodně otázek.

Doom Eternal – recenze

Je půlnoc a já konečně dohrál Doom Eternal. Po téměř 30 hodinách mám oči podlité krví, rozdrcená klávesnice kliká z posledního a těším se, že konečně ulehnu do nebeského klidu. Jenže ne a ne zabrat. Tepovku odhaduju na 100+ a mysl je stále ve střehu, připravena ve zlomku vteřiny uskočit, změnit směr, vystřelit, rozdrtit démonickou lebku. Hrát nového Dooma je do značné míry intenzivní workout. Pravda, bicáky, jako má Doomguy, nikomu před monitorem nenarostou, ale frenetická akce rozpumpuje váš organismus a nedá vám spát. Doslova.

Far Cry 5 – recenze

Hodnotit většinu nových her od Ubisoftu je zapeklitý oříšek. Ať už zahalení v kápi šplháte na osmdesátou věž, nebo s kulometem a raketometem osvobozujete stý padesátý nepřátelský tábor, vždycky to bývá zábava – jenže taková povědomá. Kdyby tyhle hry existovaly ve vakuu, kdyby je nebylo možné přirovnávat k jejich předchůdcům, nejspíš by pravidelně vyhrávaly ocenění za nejlepší hru roku. Ovšem takové vakuum neexistuje, a porovnávat se musí i v případě Far Cry 5.

Carmageddon: Reincarnation - recenze

Max je zpátky! A fanoušci si to přáli, vždyť celý vývoj Reincarnation zaplatili právě oni skrze Kickstarter. Pomateně se chechtající řidič rudého Eaglu byl, společně se svou obdobně vyšinutou kamarádkou Die Annou, ústřední postavou nezřízeně krvavých závodů, které pobouřily mravokárnou společnost poprvé již v roce 1997. Jelikož na remaku pracovalo stejné studio, které mělo na svědomí originál (Stainless Games), naděje byly velké.

DC Universe Online - recenze komiksové onlineovky

Jaké by to bylo zabojovat si po boku Batmana? Nebo nakopat Supermana do těch jeho slipů přetažených přes elasťáky? Co všechno umí Wonder Woman s Lasem pravdy? Jakým vtipům se směje Joker? Co se stane, když řeknete SHAZAM? Neslzí Flash při ranním spinningu? Soutěžil někdy Bane v páce? Tak pokud hledáte odpovědi na tyhle otázky, asi vás DC Universe Online zklame, protože odpovídá přinejlepším na první dvě, možná tři. A pokud nemáte nejmenší ponětí o většině věcí, o nichž se předchozí řádky zmiňují, rovnou na tuhle hru zapomeňte. Bez lásky k universu, které vytvořila komiksová stáj DC, vás prostě nedokáže okouzlit.

Loco Roco - recenze

Letní radovánky na dovolené vám může zpestřit nevýslovně roztomilá kulička žvatlajícího želé. V hlavní roli kapesní hry, kombinující plošinovku se skládačkou, vám zaručeně vykouzlí na tváři úsměv během minuty.

Horizon Zero Dawn Complete Edition – recenze PC verze

Aloy se vrací a sluší jí to ještě víc

Assassin's Creed III - recenze

Ze starého kontinentu na nový. Z vrcholu lidské tvořivosti a architektury, která vyráží dech, do malebné divočiny a puritánsky ubíjejících dřevěných měst. Z tajného boje mezi asasíny a templáři do boje jednoho národa s druhým, kde se výše jmenovaní prolínají spíše nezřetelně. Z politických pletek ve Středomoří ke zrodu Spojených států amerických. Od lakonického a arogantního muslima, přes šarmantního a ironického Itala k indiánskému míšenci.

Riders Republic – recenze

Ďábelská jízda až nadoraz

Death Stranding – recenze

Poslední výtvor Hidea Kodžimy obestíralo tajemství dost dlouhou dobu a část hráčů tohle mystérium zvládlo odradit ještě před vydáním. Bude to vůbec hra, když všechno, co ukazoval, byly filmečky se slavnými herci, které slibně načrtávaly postapokalyptický svět? Co nějaká ta hratelnost? Obavy hoďte za hlavu, „hraní“ je v Death Stranding víc než dost.

Pathfinder: Kingmaker – recenze

Hned v úvodu přiznám barvu: mám slabost pro RPG založená na systému D&D. Kromě nespočtu seancí Dračáku už ani nepočítám, kolik hodin jsem utopil v prvním a druhém díle Neverwinter Nights. Pathfinder: Kingmaker má ke jmenovaným RPG velice blízko. Hra přímo vychází z gamebooků Pathfinder, což jsou dobrodružství ve stylu D&D s mírně modifikovanými pravidly. Hráči zběhlí v házení dvacetistěnkou se tu budou cítit jako doma.

Splinter Cell: Chaos Theory - recenze

Začíná platit pravidlo „co rok, to nový díl špionážní akce Splinter Cell“. Je ale agent Sam Fisher čím dál lepší, zručenější a zábavnější nebo z něj naopak táhne závan nastavované kaše? Odpověď je ve vyčerpávající recenzi!

Ghost Recon - recenze

Taktická hra Ghost Recon měla obrovské ambice a mnozí ji pasovali do role nástupce Counter-Strike či Flashpointu. Jak se ale dočtete v rozsáhlé recenzi, vše dopadlo kvůli omezené hratelnosti trochu jinak.

Fallout New Vegas: Lonesome Road - recenze

Poslední přídavek k Fallout New Vegas pojmenovaný Lonesome Road (Cesta osamění) byl obestřen atmosférou neznáma. Před každým dosavadním DLC jsme prakticky přesně věděli, jakou kostru bude mít hlavní linka, v jakých kulisách se bude odehrávat a jakým bude prodchnuto tématem. V Dead Money jsme byli lapeni v perimetru bezpečnostního systému předválečného kasina a museli jsme spolu s ostatními postavami spolupracovat tak, abychom se přinejmenším alespoň my sami dostali ven. Ústředním tématem byla touha vlastnit, konat, znát a neschopnost nechat být.

Dungeon Defenders - recenze

Dungeon Defenders se už od svého oznámení drží spíš při zemi. To, že o hře nebylo tolik slyšet, ale neznamená, že by měla v klidu ujít vaší pozornosti. Naopak, jedná se o jedno z největších překvapení právě končícího roku, obzvláště pro LAN party pozitivní hráče. Jde o zajímavý a originální mix akčního RPG a tower defense her, které vzaly útokem hlavně chytré mobily. Pamětníci možná zavzpomínají, jak mastili TD mapy pro Warcraft 3. Dungeon Defenders vám LAN orgie s W3 mody v mnohém připomenou, obzvlášť pokud seberete počítače, svezete si je na jedno místo nebo vyrazíte do herny.

Metroid Other M - recenze

Když herní společnost vlastní silnou značku, ke které se stále vrací, může to dopadnout různě. Jednou možností je osud Tomb Raidera, kdy Eidos s každým dílem vyhlašuje revoluci, ale skutek utek. Druhou variantou je série Metroid, která se ne s každým dílem, ale přesto poměrně často mění, a zůstává svěží. Záchytným bodem, držícím jí pohromadě, je od prvního dílu pokračující příběh a hlavní hrdinka – Samus Aran.

Hotline Miami – recenze

Je třeba si předem vyjasnit jednu věc: Hotline Miami JE retro. Teď se dobrá polovina z vás zase může sbalit a odejít si někam k modernímu umění. My zbylí si následujícím textem pojďme předat, proč je ta hra tak zatraceně dobrá.