nVidia vypustila nové verze ovladačů pro své grafické karty.

Přiznám se, že na hru Republic: The Revolution jsem již úplně zapomněl.

V souvislosti s nedávným doděláním Playstation 2 verze Red Faction jste se mohli na pár nejmenovaných webech dočíst, že PC verze hry bude brzy následovat, ale bohužel tomu tak není a do jejího dokončení uteče ještě hodně vody.

Rok 2000 byl pro příznivce RPG žánru velice příznivý.

Vydání velmi očekávané historické strategie Total War: Rome II se blíží a asi víc, než kde jinde se vyplatí sledovat všemožné stránky tvůrců, protože sem tam utrousí zajímavost, jíž pro média neventilují tiskovou zprávou. Takovým zdrojem nesmírně zajímavých detailů je dlouho běžící blog Jacka Lusteda, šéfa designu jednotek v Creative Assembly. My jsme pro vás vyzobali ty nejzajímavější prvky z chystané hry, o kterých se tolik nemluvilo.

Před mnoha lety vyšla série fotografií z podzemek. Byly v ní vyfocené stanice metra z velkých měst, od klaustrofobních londýnských koridorů až po barevné haly v Ulanbátaru. Jednoduchým porovnáním architektury z různých končin bylo jasné, že stanice metra v zemích bývalého Sovětského svazu jsou těmi nejprostornějšími na celém světě – komunista prostě kopal a budoval velké věci. I proto se může Metro: Last Light odehrávat po Metru 2033 znovu v tunelech moskevského metra - tak spletité a nekonečné bludiště vystačí ne na dvě, ale klidně na deset her. (Pozn. - V článku najdete i video s naším rozhovorem s tvůrci hry.) Bojíte se tmy?Každá prezentace má jedno slovo, které jí dokonale vystihuje. V případě Last Light je to „ponurost“. Nejen kvůli pocitům osamělosti a úzkosti ve vybydlené a zničené Moskvě, kterou se prohánějí smečky mutantů-démonů, ale především kvůli výrazům pánů z THQ. Ať už jim někdo zalil obličej zmražovadlem mimických svalů anebo jsou opravdu tak smrtelně vážní, vyvolávají dojem, že pod zem v Last Light nechcete ani nakouknout. A to byste přišli o hodně. „Naše hra je ve fázi, kdy je kompletně hratelná, vše v ní funguje a můžete jí projít od začátku do konce se všemi příběhovými animacemi,“ tvrdí jeden z vývojářů. Snad mu nějaký neviditelný démon drží pařát na tepně, protože dokáže v rámci ponurosti ještě mluvit rychle jako kulomet. „Vylepšili jsme všechny části hraní. Střílení, prozkoumávání, stealthování i RPG,“ snaží se zaujmout hrstku novinářů. Po tří minutovém monologu ponuře sjede publikum pohledem a s vážností funebráka se odebere za dveře. Obrazovka se rozsvítí, prezentace začíná. Vítejte v metru, dveře se zavírají. Galerie #14151

Pod recenzí Fallout: New Vegas se nám rozpoutala vášnivá diskuse mezi zastánci prvních dvou dílů, obhájci Falloutu 3 a kritiků New Vegas. Čekal jsem to, takže je na čase oprášit vzpomínky a připomenout všem, kteří se s fenoménem Fallout seznámili teprve prostřednictvím třetího dílu, o čem vlastně ty staré hry byly. Možná pak někteří pochopí, proč hráči originálů odsuzují Fallout 3 téměř jako kacířskou blasfémii. Čím se tedy vlastně Fallout zapsal do dějin? Proč na něj tolik hráčů nedá dopustit a proč ti samí lidé nemůžou vystát „pokračování“ od Bethesdy?

Epilogue - první dojmyAutor: DeathStalker & DepiPublikováno: 22.srpna 2000•RTS ze země...

Středoškolákům už na Steamu vyšel Kvark

V dalším výběru pozoruhodných freeware her se nám sešly dvě profesionálně vyhlížející dílka s vizuálem jako od Pixaru, roguelike putování po městě, co dává vzpomenout na GTA i Deux Ex, anebo třeba ideální hra pro lidi, kteří si potřebují vyvolat epileptický záchvat!

Ponorkový simulátor Silent Hunter nemá žádnou přímou konkurenci. Tento monopol na potápění lodí během 2. světové války není pro hráče moc výhodný, ale až do roku 2007, kdy vyšel čtvrtý díl série, to nemohlo nikomu vadit. Každý kousek série byl kvalitní, něčím úspěšný a měl u ponorkářské komunity dobrý ohlas.

Královohradecké kongresové centrum Aldis se před pár dny zaplnilo počítači, hrami a především pak jejich náruživými fanoušky. Co bylo na 2.ročníku festivalu interaktivní zábavy GameFest k vidění?

Cesta od konceptu k vydání hry bývá spletitá a mnohým nezkušeným vývojářům dojdou síly ještě před cílovou rovinkou. To ale neplatí o dvojici Petr Soviš a Antonín Tripes, kteří se mohou označovat za veterány herního vývoje. Zkušenosti s prací na titulech jako DayZ, Zaklínač 3, Quantum Break nebo El Matador se rozhodli přetavit do vlastní parkourové skákačky Ricky Runner, která je zároveň závodní atletickou hrou s otevřeným světem připraveným na hledání nejoptimálnější cesty. Petr s Antonínem v Tea Clubu vykládají karty na stůl, popisují bohatý animační systém, důležité fyzikální zákony, stavbu úrovní, ale také vzpomínají na své předchozí zaměstnavatele a úspěchy.

Venku to tak úplně nevypadá, ale věřte tomu. Jaro je tady. Spolu s jeho ne úplně povedeným startem ale přichází i zbrusu nový LEVEL 274, který vám snad ten nečas venku alespoň trochu vynahradí a zpříjemní. Pěkně v klidu a teple můžete usednout třeba k rozhovorům se dvěma adventurními legendami – tvůrcem Syberie Benoîtem Sokalem a autorem The Longest Journey a Dreamfall Ragnarem Tørnquistem. Vedle jejich povídání s Petrem Ticháčkem vám nabízíme i velké téma o problémech některých herních vývojářů s fenoménem early access, tedy her s předběžným přístupem, velký článek Jakuba Kováře o zákulisí přípravy velkých otevřených světů ve hrách nebo pohled na novou generaci grafických karet od Nvidie a AMD. Zkrátka, nový LEVEL je tady a vy byste si ho určitě neměli nechat ujít!   !function(f,b,e,v,n,t,s){if(f.fbq)return;n=f.fbq=function(){n.callMethod? n.callMethod.apply(n,arguments):n.queue.push(arguments)};if(!f._fbq)f._fbq=n; n.push=n;n.loaded=!0;n.version='2.0';n.queue=[];t=b.createElement(e);t.async=!0; t.src=v;s=b.getElementsByTagName(e)[0];s.parentNode.insertBefore(t,s)}(window, document,'script','https://connect.facebook.net/en_US/fbevents.js'); fbq('init', '234572886741524'); fbq('track', "PageView");

Duke Nukem Forever byl ve vývoji jak dlouho? Celých 14 let a kolikrát jsme se tvůrcům z 3D Realms během té doby vysmáli, že nejsou schopní hru dokončit. Kolikrát hra také vyhrála v soutěži o největší herní vaporware všech dob, člověk by to už ani nespočítal. Při tom ale existují další příklady her, jejichž vývoj oficiálně stále probíhá, ale není po nich vidu ani slechu. Třeba historická akční hra Ni-Oh, kterou Koei (ještě před svou fúzí s Tecmo) oznámila pro PS3 (tehdy vlastně jen pro "nástupce PS2") už v roce 2004, a poprvé ji představila trailerem (je v článku) na E3 2005. Vyjít měla v roce 2006, což se nepovedlo, pak se na hru tak nějak zapomněl, tvůrci ji občas připomněli, ale až během letošního ročníku Tokyo Games Show se s ní vrátili v plné parádě. Hra, jejíž zápletka vychází z nedokončeného scénáře slavného režiséra Akiry Kurosawy, se předvedla parádním trailer se záběry ze hry, a vyjít by pro PS4 měla v příštím roce. Tedy 12 let od oznámení. To je slušný výkon (pokud ovšem vyjde)!

Přestože hodiny strávené v redakci Levelu při hraní Mashed byly zábavné (olejová skvrna vždycky někoho vykostí), nejlepší hrou tohoto specifického žánru pro mě pořád zůstává PSX verze Micro Machines V3. Polovinu léta 2007 jsem vyndával motory z vytopených (po povodních 2006) dvanáctsettrojek, abych si mohl koupit originálky Blood Omen: Legacy of Kain a právě Micro Machines V3, a nakonec jsem nelitoval. Micro Machines jsem znal z Amigy, ale "vétrojka" přinesla nádhernou 3D grafiku, nápadité trati (chemická laboratoř!) a výborně vybalancovanou hratelnost. Vydržel jsem závodit za Chena snad rok, vypálil si tratě i zkratky do podvědomí a byl jsem strašně naštvaný, jak Codemasters (respektive tvůrci Mashed ze Supersonic Software) zmastili Micro Machines V4. Zpětně snad ale Codies tehdejší přešlap odpustím, protože včera vydaná závodní hra Toybox Turbos je v podstatě moderní verzí Micro Machines V3. Se vším všudy!

Milion prodaných kusů udělal dojem

Přednášky ve velkém sále během Game Developers Session 2013 byly bezesporu zajímavé i pro širší publikum, které nepatří mezi herní vývojáře, ale zajímá se o videohry trochu hlouběji. Zpětně si je můžete prohlédnout prakticky všechny prostřednictvím těchto videozáznamů.

Patetická písnička o zasloužilých hrdinech, co vstávají z invalidního křesla a znovu nasazují život za správnou věc, ve Wolfenstein: The New Order burácí jako hymna. B.J. Blazkowicz se probouzí po dlouholeté amnézii do světa, ve kterém Třetí říše zvítězila nad Spojenci. Tím pádem nemá poloviční Polák jinou možnost než čapnout svůj věrný rotačák a začít šířit pravdu, lásku a rovnoprávnost.

Hráči nízkorozpočtové adventury Limbo of the Lost si všimli, že jsou jim prostředí nějak povědomá. A není to náhoda.

Oblékne kabátek Forbidden West

Přidává i nástroje poháněné AI

George a Nico oslaví dvojitý návrat!

First-person Mezikraj

Milovaná klasika vypadá k světu

Z příběhové hry je svižná battle royale

Západozemí v Tamrielu

Ostrov Iki už čeká

Stříleček od Insomniacu mohlo být víc

Ještě víc Factoria!