Vývojáře z německého týmu Yager jsme si v posledních letech zvykli velebit za střílečku Spec Ops: The Line, ale dlouhá léta předtím byli známí díky futuristické letecké akci Yager. Kvalitní a zábavné letecké akci Yager, musím dodat. Podobně se přitom rýsuje primárně multiplayerová střílečka Dreadnought, kterou nechci označit za „leteckou“, přestože ve hře ovládáte různé druhy létajících pevností a jiných strojů. Spíše než o létání je totiž Dreadnought o poletování, manévrování a hledání správné pozice vůči nepříteli, jak dokazuje skoro šestiminutové video se záběry přímo ze hry. Dreadnought mi ze všeho nejvíce připomíná námořní bitvy 18. a 19. století, jen ve vzduchu.

Vytvořit kontroverzní hru, která se vymyká běžnému zpracování citlivé tematiky, je podle mého nesmírně obtížné, ale v principu není na podobném záměru nic špatného. Jen musí tvůrci počítat s tím, že budou čelit mnohem většímu tlaku ze strany hráčů i médií (nejenom herních, ale též mainstreamových), který se nemusí vždy pozitivně odrazit na prodejích, což bývá nejčastější důvod, proč kontroverzní hry vznikají. Stoprocentně to platí třeba pro debutový titul Hatred (nenávist) od polského studia Destructive Creations, jehož členové to teď lidově řečeno schytávají za svou hru zleva i zprava. Pojďme se podívat, jestli k tomu je vlastně nějaký důvod.

Dlouho se nestalo, abych se při hraní nějaké hry bál a pociťoval intenzivní a nepříjemný pocit strachu. Jasně, v The Evil Within, Alien: Isolation nebo Dying Light jsem se párkrát vylekal, ale to je něco jiného. Mám na mysli skutečný strach z toho, že se zase objeví, půjde mi po krku a navzdory vší snaze s tím nic neudělám já, ani kolegové. Hovořím o Goliathovi z kooperativní střílečky Evolve , který se producíruje na záběrech následujícího videa a zároveň připomíná, že Evolve sice vyjde příští rok v únoru, ale už na konci října by se měl konat alfa test.

Zatímco tvůrci z Haemimont Games už asi pracují na Tropico 6, s povedeným pátým dílem (recenze) ještě neskončili a nabízí hráčům DLC s názvem Generalissimo. Název napovídá, že kolem lepšího postřiku proti mšicím v zájmu bohaté úrody na plantážích se DLC točit nebude. Naopak. El Presidente vymění havajskou košili a sklenku mojita za uniformu a elitní komando.

Velké slevy na GOG a Steamu nebo rozdávačka Aliens vs Predator Classic 2000 nejsou to jediné, co by mohlo příznivce herních slev a výprodejů (protože takoví lidé vážně existují!) momentálně zajímat. Tentokrát se vyplatí minimálně omrknout nabídku her v rámci tradičního bezplatného víkendu na Steamu. Obvykle maximálně v bleskovkách zmíníme, že tadyhle třeba Torchlight 2 nebo Call of Duty si můžete během víkendu zahrát zdarma, což je fajn, ale nejde o nic světoborného, abychom se psali s článkem. Tentokrát si ale během víkendu (vlastně už ode dneška) můžete zdarma zahrát deset her. A to už poměrně světoborné je...

Žánr vesmírných stříleček a japonská zábava k sobě mají tradičně blízko. V sedmdesátých letech, kdy vyšel arkádový hit Space Invaders, se v zemi vycházejícího slunce dokonce zvedla vlna drobné kriminality mládeže, protože bylo potřeba sehnat za každou cenu sehnat mince do automatů. Sedmdesátá léta samozřejmě odvál čas. Přesněji řečeno domácí konzole, kvůli kterým se lidem přestalo chtít za zábavou do arkádových heren. V Astebreed se ale vzpomínky na pionýrskou herní dobu autenticky vrátily. Se spoustou efektů a také s japonským manga stylem vám tahle hra provrtá hlavu a rychlou akcí i notně unaví ruce. 

Post-apokalyptické RPG Wasteland 2 je už čtyři pátky venku, ale vývojáři z inXile zjevně mají a budou mít ještě dlouho co vylepšovat. Kdo ostatně pamatuje na Fallout 1 a 2 (příbuzní Wasteland her), má jistě na paměti jejich bohatou zásobu oficiálními místy nikdy neopravených bugů. Je proto fajn, že aktuální "velký update" upravuje celou řadu chyb, které se hře jako Wasteland 2 zkrátka nemohly vyhnout.

Po všemožné akci, válčení a hororech přijde každému určitě k duhu tahle poklidnější záležitost. InnerSpace (homepage) je explorační hrou skoro až meditativního zrna, co poněkud připomíná třeba parádní Journey. Zaměření na elegantní stylizaci (na obrázky ze hry je doslova radost pohledět) však není jediným lákadlem InnerSpace. Hra se totiž odehrává v podivném světě překroucených fyzikálních zákonů.

Debutový titul zkušených polských vývojářů ze studia The Astronauts přinesl lidem nejenom hru s úchvatně zpracovanou krajinou (poděkujme fotogrammetrii), ale též podmanivou atmosférou a chytře vystavěným příběhem se spoustou nečekaných momentů. The Vanishing of Ethan Carter je zkrátka netradiční adventura, které lze do značné míry odpustit i nepříliš sofistikované herní mechanismy. Stačí se projít virtuální krajinou a jste lapení, jak se můžete přesvědčit v následujícím gamesplayi.

Postupná produkce tak komplexních her jako Kerbal Space Program by mohla vyvolat zdání, že jejich vývoj vlastně není nikdy ani nebude u konce. Studio Squad chce ale dokázat, že tomu tak není, a oznámilo, že simulátor kosmického programu se po třech letech vývoje přesune z alfa fáze do bety.

Když v roce 1998 vyšel první díl Rainbow Six, byla to rána z čistého nebe. Pomineme-li o fous dříve vydanou taktickou akci Spec Ops (potažmo obskurní Nam), tak tehdy střílečky v drtivé většině nabízely cesty osamělých akčních hrdinů skrze přímočaře konstruované mapy, obvykle navíc stylizované kamsi mimo realitu. Rainbow Six však byla jiná - realistická, nesmlouvavá a napínavá. Právě ve snaze zachovat podobné napětí se tvůrci Rainbow Six: Siege rozhodli ze své veskrze multiplayerové hry vyšoupnout respawn (oživování) během soubojů. A jak dále uvádějí, podařilo se jim díky tomuto kroku objevit hned několika dalších možností, ze kterých hra může těžit. 

Výlet na San Hermanos léta Páně 1988 si mohou už nějaký čas užívat majitelé rozpracované verze Jagged Alliance: Flashback (homepage), ovšem už od 21. října by měla být hra dostupná v "plné" či spíše oficiálně dokončené verzi. Spolu s tím tvůrci připravují další úpravy herního systému, což se nedlouho před ostrým startem projevilo vydáním dalšího velkého updatu.

Když se na obrazovce objeví hláška „Francouzi vyhráli“, je nad slunce jasné, že něco se opravdu šeredně nevydařilo. Ostatně, první pohled na Blackwake: Dead Marque rovněž není bůhvíjak lákavý. Jde o multiplayerovou střílečku s prvky námořnické práce, která by měla být hotová až v polovině přespříštího roku, a zatím ji tvůrci prezentují slibnými informacemi na straně jedné a příšernými ukázkami ze hry na straně druhé. Dušují se ovšem, že veškerá grafika, modely i animace jsou dočasné a všechno časem nahradí finálním (a snad mnohem lepším) materiálem. Prozatím jim můžeme věřit, neřešit vzhled a chování hry na záběrech z alfa verze a říci si bližší informace o hře, jejíž koncept rozhodně potenciál má.

Ačkoliv první Halo hra měla původně vyjít na PC a podobat se spíše jakési sci-fi variantě Operace Flashpoint, v průběhu vývoje hru (i studio) koupil Microsoftu a udělal z ní vlajkovou loď konzole Xbox. Halo hry se tak na PC objevují jen zřídka a když už, tak se velkým zpožděním. Malou náplástí na tento neutěšený stav má být shora viděná singleplayer akce Halo: Spartan Strike, která vyjde výhradně pro Windows 8 platformy.

Cyanide Games je poněkud zvláštní společnost, která vytváří hry ze všech možných žánrů, často i velmi okrajových. Pestrost s sebou ovšem přináší i roztříštěnost, proto je dopředu obtížné odhadnout, co hry od Cyanide vlastně nabídnou. Třeba RPG Of Orcs and Men (na vývoji se podílelo ještě studio Spiders) netradičně kombinovalo akčně pojaté souboje se zadáváním příkazů, což vypadalo lákavě na papíře, ale v praxi to nefungovalo a frustrovalo. Cyanide se tedy chytili za nos, vzali Styxe, jednoho z hrdinů Of Orcs and Men a postavili jej do role ústřední postavy žánrově klasické stealth akce. A do značné míry se jim sázka na klasiku vyplatila.

Protože nejsem chodící knihovna, instaloval jsem aplikaci na telefon, abych poznal, co za kapelu a song doprovází řádění upravených vozidel na záběrech videa ze závodní hry The Crew. Aplikaci už jsem sice poslal do androidího nebe, ale vítězoslavně vám díky sofistikovanému algoritmu můžu oznámit, že video doprovází skladba Sick Case Of Loving You od Kill It Kid. A po vyčerpávající investigativní práci (to je sarkasmus, jen pro jistotu) se jdu ještě jednou podívat na to video... Klidně se přidejte.