Zaklínač 3 proslul hromadou postranních misí, kterým se Geralt mohl a nemusel věnovat. Podobné péče se dočká i nadcházející kyberpunkové RPG od CD Projektu. Mimo hlavní příběhové linky a na ní navázaných nepovinných úkolů se v Night City budete moct věnovat plejádě aktivit a kratších misí, které vám pomohou nabrat reputaci, vydělat eurodolary a obecně více proniknout do dění ve městě.

Sotva se Mike Laidlaw v quebeckém Ubisoftu ohřál, už z něj odchází. Na svém Twitteru oznámil, že 31. leden pro něj byl posledním dnem ve firmě, kde pracoval na blíže nespecifikovaném projektu, který pro něj ale před rokem byl dostatečnou motivací se přestěhovat přes polovinu kontinentu. Předtím se proslavil zejména svou prací na sérii Dragon Age.

Studio Ninja Theory před lety zabodovalo s akční adventurou Hellblade: Senua's Sacrifice, které na temné severské téma napasovalo špičkovou technologii a skutečné psychické poruchy podložené pečlivými výzkumy. Nedlouho na to se ve studiu rozjely debaty, jakou další herní cestou předat hráčům ještě další problémy lidské mysli. Tehdy vznikl The Insight Project, který má pomoci s jejich léčením, a dnes se přidává Project: Mara, hororová hra s cílem zprostředkovat zdravím to, co prožívají nemocní.

Včera ve večerních hodinách nás CD Projekt Red překvapil (i když to není zas takový šok) zprávou o odkladu jedné z nejočekávanějších her letošního roku a doprovodné informace na sebe nenechaly dlouho čekat. V rozhovoru s investory o Cyberpunku 2077 přišla řeč na multiplayer, novou generaci konzolí i crunch.

V redakci máme na bitvu PlayStationu a Xboxu docela jednotný názor – Microsoft potřebuje exkluzivní hry. Ty jsou v případě Sony důvodem, proč máme jejich konzoli. Nechceme přeci přijít o ty nejlepší hry své doby, ať už jde o God of War, Spider-Mana, The Last of Us, nebo třeba Bloodborne. Doufali jsme, že nadcházející generace konzolí nám dá důvod, proč investovat do Xboxu, ale Microsoft nám právě dal jasně najevo, že exkluzivity tím důvodem rozhodně nebudou.

Rok 2019 byl pro mě trochu jako horská dráha a kupodivu to platilo i pro herní část mého života. Zatímco na jaře mě zklamalo prakticky všechno, čemu jsem povolila vstoupit na pevný disk, na podzim jsem v záplavě ze všech stran doporučovaných titulů nevěděla, kam se vrtnout dřív. Konejšivou náruč mi nakonec nabídly spíš nenápadnější nezávislé tituly než očekávané tříáčkové pecky, ale tak už to prostě občas v životě redaktorky chodí.