Prezentace hry XCOM byla zcela po pravdě jedním z nejpodivnějších zážitků E3 2011. Bylo to přesně rok poté, co jsem hru viděl poprvé na E3 2010. A protože o hře celý rok nebylo ani vidu ani slechu, čekal jsem zásadní progres, který konečně naznačí, po čem vlastně tvůrci jdou - jakou hru vlastně chtějí vytvořit, protože při oznámení to jaksi zapomněli nejenom říci, ale i ukázat. Nutno říci, že ani po roce práce v naprostém odloučení od veřejnosti tvůrci nedokázali hře vtisknout jasnou tvář. Posun směrem k jasnějším konturám je sice patrný, ale pořád hra připomíná spíše koncept, ze kterého je potřeba vybrat to podstatné a na tom stavět. Ostatně, celé demo si nyní, i s doprovodným komentářem, můžete pustit a buď mi dát za pravdu, nebo zásadně nesouhlasit.

Gamescom, to nejsou jen netrpělivě očekávané hry a velkolepé stánky. Celá akce se v...

Jste z moderních her otrávení, vadí vám neustálá honba za technologickou dokonalostí a s konstatováním, že dříve byly hry mnohem lepší, znechuceně přehlížíte všechny současné AAA tituly? Pak i pro vás přinesl Gamescom zajímavou informaci a to konkrétně od nového studia Centauri Micro Games. To se totiž specializuje na vývoj retro her, které obohacuje o nové funkce poskytující současné platformy.

Konference Sony na letošním GamesComu přinejlepším rozpačitá, ale několik pozitivních kusů se na ní i tak našlo (a ne, ta podivně tancující skupinka to nebyla).

V roce 1996 jsem stopoval s kamarádem někde v Úlibicích u Jičína, u sebe měl Score s recenzí Duke Nukem 3D a nadšeně mu vykládal jak neuvěřitelná hra to je: „Jde v ní dělat úplně všechno! Seš ve velkým městě, můžeš chodit do obchodů, prohlížet si tam časopisy, čuřit na záchodě, hrát kulečník, používat bezpečnostní kamery, zhasínat a rozsvěcet světla, nebo jít do pornokina! Navíc je to strašná prdel!“ Nadšení bylo pochopitelné. V době, kdy kraloval Doom II a jeho všemožné deriváty, se jednalo o splněný sen každého hráče. Konečně hra, která místo anonymního hrdiny a generických bludišť nabídla reálné prostředí a postavu, která měla koule!

Pamětníci jako my v redakci s nostalgií vzpomínají na oprýskané maringotky, které v osmdesátých letech společně s kolotoči a dalšími atrakcemi brázdily naší zemi za železnou oponou a pro několik generací znamenaly téměř jedinou možnost, jak se dostat k nejnovějšímu výdobytku imperialistické kultury – videohrám. Zlatou éru arkádových automatů si nyní můžete připomenout v nově otevřeném muzeu Arcade Hry jen pár kilometrů od Prahy. Na Games už jsme se o něm letmo zmiňovali, v tomto článku se na tuto bohulibou aktivitu mrkneme blíž, ale nejdříve dostanete malou nalejvárnu ohledně historie arkádových automatů.