Teze o úbytku vysokorozpočtových her pro jednoho hráče se v posledních letech stala oblíbenou mantrou. Navzdory tomu, že do produkce kampaní ve střílečkách stále proudí horentní sumy, a zájem hráčů o kampaně ve střílečkách je zjevně také, loni v tomto směru došlo na něco bezprecedentního: Black Ops III vyšla pro konzole minulé generace bez kampaňové složky. Překomplikovanou zápletku BOIII navíc degradovalo, že ji hráč může díky odemknutí všech misí procházet v libovolném směru. Je to zajímavý posun od dob Medal of Honor (1999, ukázka gameplaye zde), což byl de facto předskokan Call of Duty série. A právě příběh vzniku Medal of Honor připomíná, že inovace vždy pramení z vymezení se vůči status quo. Zároveň také naznačuje, kudy se příběhové střílečky možná vydají v budoucnu.

Vztah Kaina s Razielem by měl na Facebooku status „je to komplikované“. Hrdina Blood Omen: Legacy of Kain se po svém vítězství pořádně rozjel a vytvořil upírskou říši, kde pro lidi není místo. A Raziel mu v tom hodně dlouho pomáhal jako jeden z pěti věrných velitelů. Narostla mu ovšem křídla, doslova, což Kain nesl dost těžko, protože závist je potvora. Strhl Razielovi křídla, skopnul jej do Jezera mrtvých a nechtěně tím připravil půdu pro herně i příběhově rozmáchlé dobrodružství v podobě Legacy of Kain: Soul Reaver. Když napíšeme, že jde o jednu z nezajímavějších akčních adventur všech dob, možná se ušklíbnete. Vydrží vám to ale jen do chvíle, kdy se v roli Raziela pustíte do rozplétání složitého příběhu. Pak už vás od monitorů nic nedostane, jak vám názorně předvedeme v našem retro gamesplayi.