Vztah Kaina s Razielem by měl na Facebooku status „je to komplikované“. Hrdina Blood Omen: Legacy of Kain se po svém vítězství pořádně rozjel a vytvořil upírskou říši, kde pro lidi není místo. A Raziel mu v tom hodně dlouho pomáhal jako jeden z pěti věrných velitelů. Narostla mu ovšem křídla, doslova, což Kain nesl dost těžko, protože závist je potvora. Strhl Razielovi křídla, skopnul jej do Jezera mrtvých a nechtěně tím připravil půdu pro herně i příběhově rozmáchlé dobrodružství v podobě Legacy of Kain: Soul Reaver. Když napíšeme, že jde o jednu z nezajímavějších akčních adventur všech dob, možná se ušklíbnete. Vydrží vám to ale jen do chvíle, kdy se v roli Raziela pustíte do rozplétání složitého příběhu. Pak už vás od monitorů nic nedostane, jak vám názorně předvedeme v našem retro gamesplayi.

S nedávným vydáním XCOM 2 se nejenom dlouholetým fanouškům vrátily vzpomínky na klasické díly série z devadesátých let. A vzhledem k vyšší obtížnosti patřila možná první vzpomínka hře X-COM: Terror from the Deep, která je také známá pro svou vysokou obtížnost. Ale nejenom pro ni. Přestože Terror from the Deep je krom odlišného zasazení hodně podobná původnímu Ufu, přeci jenom nabízí nové herní prvky, které mají vliv na hratelnost a tím pádem i výsledný zážitek. Všechno si to předvedeme v dnešním retro gamesplayi.

Kdyby nebyl Driver, možná by nikdy nevznikla Watch Dogs. A spousta jiných her, které kombinují závodění v otevřeném městském prostředí s akcí a příběhem. Driver sice nebyla první hra tohoto ražení, ale stejně se nesmazatelně zapsala do paměti celé řady hráčů na PC i PlayStationu díky své, na tehdejší dobu, parádní grafice, výborném tempu, zábavě a skvělému napodobení feelingu akčních filmů s automobilovými honičkami. A to jsou kvality, kvůli kterým stojí za to si Driver zahrát v dalším díle našeho seriálu retro gamesplayů.

Graficky parádní, obsahově prázdná, ve výsledku tedy zklamání. Takový je pohled na loni vydanou plastelínovou adventuru Armikrog od Mika Dietze, Eda Schofielda a Douga TenNapela, která se měla stát duchovním a vlastně i faktickým nástupcem legendární The Neverhood z roku 1996. Nepovedlo se, těžko říci, jestli se podobná příležitost ještě někdy naskytne. Naštěstí se ale můžeme pořád dokola vracet právě k The Neverhood, abychom si připomínali, jak může vypadat po všech stránkách svébytná hra – netradiční a skvělá vizuálně, nápaditá, vtipná a zábavná herně. The Neverhood je pořád pecka a velmi rádi vám to v dalším retro gamesplayi předvedeme.

Když se řekne A, mělo by se říct i B. Když jsme vám v gamesplayi předvedli Metal Gear Solid V: The Phantom Pain, měli bychom vám ukázat i hru, která novodobou (3D) větev celé Metal Gear série začala – Metal Gear Solid. A protože jsme odpovědní, tak vám ji v dalším retro gamesplayi taky ukážeme - v celé své, trošku rozpixelované, kráse.

Když před 20 lety vyšel první díl v sérii Command & Conquer, byla to velká událost, protože od nástupce již tehdy legendární Dune II čekali hráči hodně. A také se dočkali - krásně plynulé hratelnosti, zajímavých jednotek, parádních filmečků a humoru. Tvůrcům po úspěchu první hry narostla křídla a rozhodli se, že další hra nebude přímé pokračování, nýbrž prequel. Tento záměr se jim sice nepovedl, ale pod rukama jim vznikla alternativní série Red Alert, která popularitou hlavní sérii překonala, a v dnešním retro gamesplayi si názorně předvedeme čím to bylo.