Asi nejpřekvapivější hrou, kterou můžete v portfoliu Wargamingu najít, je Pagan Online. Nejde o žádné World of něco, neřeže se zde 15 a 15 hráčů na obsáhlých mapách, nelítají zde reálné peníze za odemykání nového obsahu. Vůbec to do jejich portfolia nesedí, ale je hezké, že se společnost nechce profilovat jen jako tvůrce multiplayerových her s milionovými měsíčními výdělky. Pagan Online je totiž singleplayerová kooperativní řež ve stylu Diabla.

Studio Drawblack vám možná moc neřekne, ale jméno Tomáš Bachtík jste u nás už možná slyšeli. Tomáš je totiž autorem her pro virtuální realitu Golem VR a Arachnoid, o kterých se rozpovídal ve Fight Clubu #428. Nyní je zpátky, aby v živém přenosu odstartoval crowdfundingovou kampaň své nové počítačové hry Extinction Protocol.

My se té skutečně výkonnější konzole od Nintenda jednoho dne snad opravdu dočkáme. Dnešek není tím dnem, ale po pouhém týdnu od odhalení Switche Lite, tedy menší čistě handheldové konzole, která ztratila spoustu funkcí, tu máme další oficiální představení tentokrát staronového Switche.

H. P. Lovecraft je sice mrtvý přes 80 let, herní svět ale jako by ho objevil teprve nedávno. Her, které ho alespoň zmiňují jako jednu z inspirací, pokud nebyl rovnou tou hlavní, je v posledních letech jak hub po dešti. Gibbous v téhle mírně homogenní hmotě hororových adventur volí alespoň trochu originální cestu: klasická 2D animace, drzá mluvící kočka… Ano, mluvící kočka.

V Americe slavili minulý týden Den nezávislosti, a tak jel celý herní průmysl tak trochu na půl plynu. O trochu nepříjemného vzrušení se ale postaral pro změnu český herní průmysl. Dozvěděli jsme se totiž o problémech kolem vývoje hardcore RPG Dungeons of Aledorn, respektive o rozpadu vývojářského týmu Team 21.

Snad do konce života mi zůstane v paměti bezpečně usazená moje první zkušenost s německým RPG Gothic. Hra byla tehdy přiložená na dvou CD u Levelu, vypadala na svou dobu dostatečně zajímavě, rozjel jsem ji na archivním domácím notebooku a bylo to RPG, což bylo pro mě v onom věku kolem dvanácti let naprosto zásadní. Co mě ovšem čekalo ve hře, bylo šokující, počínaje ovládáním a konče prvním krysokrtem, neschopností otevřít truhlu a prvním nešťastným pádem znamenajícím jistou smrt. Nevydržel jsem u Gothicu snad ani půl hodiny, jen abych se k němu vrátil po několika měsících a hře propadl na několik dalších let.