Recenze
Star Wars Battlefront II – recenze
24. 11. 2017
|
Šárka Tmějová
Před dávnými časy, v jedné předaleké galaxii, existovala dokonalá vesmírná střílečka. Měla smysluplný promyšlený příběh, který byl velkolepý, trochu dojemný a zároveň tak akorát vtipný. Oslnivou grafiku, grandiózní hudební doprovod, originální a zábavnou hratelnost i úkoly. Servery byly vždy perfektně stabilní. A nikdo si tam nemusel odemykat náhodné schopnosti v bedničkách skrz mikrotransakce.
From Dusk Till Dawn - recenze
9. 9. 2001
|
Redakce Games.cz
Stejně jako filmovou předlohu s Quentinem Tarantinem provázejí i akční hru s upíry From Dusk Till Dawn velmi rozporuplné pocity.
Overkill‘s The Walking Dead - recenze
4. 12. 2018
|
Vilém Koubek
Když se licenční hry ujme zkušené a schopné studio, může se z ní vyklubat klenot, kterým je letošní Spider-Man. I známí harcovníci však mohou selhat a zařadit se tak vedle nesčetně dalších, kteří si na oblíbených značkách vylámali zuby – Overkill‘s The Walking Dead je toho bohužel důkazem.
Guardians of the Galaxy - recenze 2. epizody
21. 6. 2017
|
Miloš Bohoněk
Tvůrci z Telltale jsou nepoučitelní. Už roky vydávají hry epizodického formátu, už roky jim hráči spílají, že dvouměsíční pauzy mezi epizodami nejsou dobré, a už roky na tom vývojáři nic nemění. Platí to i o jejich nejnovější sérii, která čerpá z marvelovských Strážců Galaxie. První epizody jsme se dočkali v polovině dubna, druhá vyšla na začátku června, téměř o dva měsíce později. Když ji tedy člověk spustí, pomalu už ani neví, co se minule událo. To je přesný opak toho, co by se v éře „binge watchingu“ (sledování několika epizod libovolného seriálu naráz) mělo dít.
Phantaruk - recenze
31. 8. 2016
|
Lucie Jiříková
Ačkoliv jsou hororové hry populární a vzniká jich celá řada, většina z nich ve výsledku nemá s hororem nic moc společného. Vývoj hororové hry je totiž velmi specifický – kromě jisté úrovně hratelnosti v ní musí být zachováno nezbytné napětí. A to bývá oříšek a docela velký.
Darksiders II: Deathinitive Edition - recenze
15. 12. 2015
|
Jan Slavík
Chtělo by se napsat, že Darksiders II je skvělá hra, není ji tedy třeba nijak zvlášť představovat. Bohužel to ale není pravda. Tedy, ona skvělá je, to bez debat, ale navzdory příznivé kritice herních žurnalistů trestuhodně prošuměla bez většího vzruchu z hráčské strany. Hra se neprodávala podle představ, což připustili i lidé z THQ. Značka pak po bankrotu společnosti THQ na konci roku 2012 skončila pod švédským vydavatelem Nordic Games, který brzy potvrdil záměr přivést Darksiders zpět do povědomí hráčů s remasterovanou Deathinitive Edition.
Call of Duty: Modern Warfare III – recenze ostudné singleplayerové kampaně
9. 11. 2023
|
Pavel Makal
Tak takhle ne
Splitgate 2 – recenze arénové střílečky s portály
20. 6. 2025
|
Michal Krupička
Když se Master Chief vloupá do Aperture Science
LEGO Star Wars II - recenze
24. 9. 2006
|
Redakce Games.cz
Zasazení do prostředí staré řady Hvězdných válek (Epizod IV-VI), větší využití vozidel a vytvoření vlastních postaviček ze stavebnice LEGO - to jsou hlavní novinky druhého dílu úspěšné akční adventury nejen pro děti.
Fragments of Him – recenze
7. 6. 2016
|
Honza Konfršt
Fragments of Him je netradičně pojatý projekt o ztrátě blízkého člověka. Úvod začíná dramaticky. Hlavní hrdina Will po pár minutách nešťastnou náhodou umírá a zanechává za sebou trojici blízkých postav - babičku Marry, ex-přítelkyni Sarah a svého současného přítele Harryho.
Wolves on the Westwind – recenze poutavého fantasy dobrodružství
22. 2. 2023
|
Václav Pecháček
Máte chuť na pořádnou vikinskou ságu?
A Fistful of Gun - recenze westernové střílečky
12. 11. 2015
|
Ondřej Švára
Jeden proti všem, tomu se říká výzva. A všichni proti všem? To je hlavně velká zábava. A Fistful of Gun nabízí obojí. Spojuje totiž tradiční zákony Divokého západu se zběsilou videoherní arkádou. Kdo chce, může si v top-down akci zahrát na osamělého hrdinu, ale teprve kooperativní multiplayer nabídne všem pistolníkům to pravé pomyšlení. Škoda jen občasného herního chaosu. Někdy je ten západ na herní obrazovce až příliš divoký.
Neo Scavenger – recenze nejzajímavější survival hry posledního roku
2. 1. 2015
|
Ladislav Loukota
Snad v reakci na populární tvrzení, že hráčské generaci schází praktické dovednosti, trh v posledních letech zaplavily survivalové simulace plné rozdělávání ohně, opravování nástrojů a soubojů s vlky doslovnými i metaforickými. Od DayZ po The Long Dark se vývojáři předhánějí v tom, kdo z nich na světlo světa přivede nejlépe vypadající a nejkrutěji simulaci reality, ve které má na přežití vliv snad i fakt, že jste panákovi už týden neostříhali nehty. Na první pohled vypadá NEO Scavenger podobně jenom s tím rozdílem, že graficky vypadá, jako by tvůrci použili Malování. Kdo však překousne první - negativní dojem, čeká ho odměna v podobě jedné z nejzajímavějších survival her za poslední rok. Důvod je prostý. NEO Scavenger konečně ze zavedené formulky survival her vykopla zombíky a klade důraz především na pozornost vůči detailům každodenního života v post-apokalyptickém světě.
Tower of Guns - recenze
21. 3. 2014
|
Ondřej Švára
Představte si, že slavíte třeba pětadvacetiny (kde jsou ty časy) a s plícemi plnými nastřádaného kyslíku se nahnete nad dort... což bude to poslední, co v životě uděláte. Prstenec svíček se sfouknout nenechá a naopak sborově do vás vypálí salvu bomb. Inhaluj, krasotinko... Že plácám?
Flintlock: The Siege of Dawn – recenze povedené akční adventury
22. 7. 2024
|
Jakub Malchárek
Bůh války
Crisis Core: Final Fantasy VII Reunion – recenze akčního spin-offu FFVII
16. 1. 2023
|
Šárka Tmějová
Trochu remaster, trochu remake
Doom: The Dark Ages – Revelations – recenze rozloučení s akčním velikánem
14. 7. 2026
|
Jakub Malchárek
Kdo se chopí mého kopí?
Reanimal – recenze nejnovějšího hororu od tvůrců Little Nightmares
18. 2. 2026
|
Michal Krupička
Tarsier Studios jsou zpět
We Happy Few – recenze
14. 8. 2018
|
Šárka Tmějová
Představte si ten nejkrásnější, na pohled nejšťavnatější kousek ovoce, perfektně zralý a vybízející k ochutnání. Máte? Fajn. A teď si představte, že se do něj s chutí zakousnete a vzápětí zjistíte, že je to voskové ovoce z výlohy asijského bistra. Takže ho rychle vyplivnete, ale stejně máte problém zbavit se pachuti svíček na patře. Tahle metafora není možná úplně dokonalá, ale We Happy Few na mě zapůsobilo nějak podobně.
Stalker 2: Heart of Chornobyl – recenze vymodleného návratu do Zóny
20. 11. 2024
|
Jakub Malchárek
Přenádherný piknik
Dr. Mario World – recenze
22. 9. 2019
|
Jan Hrdlička
Zdánlivě nekonečný počet misí, všechny možné power-upy a hned několik typů měny, plus klasická hratelnost žánru „spoj tři“. Jestli jste potřebovali důkaz, že žijeme v těžké době, tady ho máte – jmenuje se Dr. Mario World. Píše se rok 2019 a proboha živého, Nintendo se rozhodlo v zásadě okopírovat Candy Crush Sagu.
Arkanoid vs. Space Invaders - recenze
12. 8. 2017
|
Jan Hrdlička
Batman se Supermanem se spolu bijí na jedné obrazovce. Mario do svého týmu přibral šílené králíky. Disneyovské postavičky pomáhají porazit zlo ze světa Final Fantasy. A jak bláznivě vám zní návštěva Street Fighter u Mega Mana? Asi chápete. Herní průmysl si potrpí na všemožné fantastické crossovery. I s takovým vědomím by se však málokdo nadál spojení, k němuž došlo v mobilní hříčce, jejíž název mluví za vše – Arkanoid vs. Space Invaders.
Aliens Go Home Run - recenze
16. 2. 2017
|
Ondřej Švára
Vetřelci a baseball, to je vážně prapodivné spojení. Jenže v retro arkádě Aliens Go Home Run úžasně funguje. Asi proto, že ani o jedno, ani o druhé nakonec příliš nejde. Sportovní utkání proti zeleným mužíčkům je pouhou zástěrkou pro výborně odladěný derivát klasických arkádovek Galaxian a Breakout. Hra elegantně spojuje to nejlepší ze starých shoot ´em up stříleček a pinkacích trenažérů. Drží vysoké tempo, skvěle motivuje a nabízí relativně dostatek obsahu. Nicméně se jí dříve či později přejíte. Toť prokletí žánru, ve kterém stále jen pálíte k nebesům.
Butcher - recenze
17. 11. 2016
|
Jan Slavík
Krev! Potoky krve! Pokud jste si snad někdy v poslední době posteskli, jak je všechno přehnaně korektní, a že k naplňování vražedných herních choutek je třeba sahat po některé z letitých chuťovek, zpozorněte. Tvůrci z polského studia Transhuman Design vydali nemilosrdnou akční plošinovku Butcher, která, když už nic jiného, žízeň po krvavém vzrušení ukojí naprosto spolehlivě.
Sonic Boom: Fire & Ice - recenze
13. 10. 2016
|
Jakub Kovář
Modrý ježek Sonic se prohání nadzvukovou rychlostí ve vzpomínkách mnoha zapřisáhlých fanoušků plošinovek. Poslední tituly mu ovšem nejlepší reklamu nedělají. Sympatický bodlináč tak smutně kouká a čeká na nějaké šikovné tvůrce, kteří mu opět dají šanci zazářit ve slušné hře, kde nebude plnit jen roli maskota. Právě hopsačka Sonic Boom: Fire & Ice pro 3DS slibovala, že tuhle šanci ježkovi nabídne. Odpovědět na otázku, jestli svůj slib splnila, však není jednoduché.
Battlefield Hardline - recenze
25. 3. 2015
|
Daniel Kremser
Jestliže jsem dojmy ze singleplayeru končil výčtem negativ, v případě multiplayeru začnu s pozitivy. Navzdory rozporuplným dojmům z bety nakonec zvládla hra více hráčů udržet Battlefield Hardline nad vodou, a přestože výsledek není perfektní, je až překvapivě dobry. Pokud tedy kupujete Battlefield jen kvůli multilayeru, pak nemusíte ztrácet naději. Autoři totiž na rozdíl od singlu v multiplayeru tolik neexperimentovali, přerod klasické BF hry v něco nového realizovali jen napůl, a přes dílčí chyby dokáží s odřenýma ušima nabídnout poměrně zábavná multiplayerová klání.
Gods Will Be Watching - recenze
31. 7. 2014
|
Daniel Kremser
Mohl a měl to být příběh jak z pohádky. Geniální nápad a z něj vzniklá skvělá hra zrozená na Ludum Dare se dočká velkého zpracování. Zápletkou nevybíravé sci-fi o špionáži a volbách, které nejsou dobré ani špatné a jen vy se musíte popasovat s jejich následky. Kombinace adventury a tahové strategie, která se dotkne etiky, filosofie i náboženství. Gods Will Be Watching byla prostě příslibem něčeho skvělého. Jenomže ono tomu tak není a tohle rozpixelované dobrodružství ve skutečnosti neumí s ničím z výše jmenovaného naložit.
Daemon X Machina: Titanic Scion – recenze nadupaného anime béčka
10. 9. 2025
|
Michal Krupička
Nový Armored Core, nebo spíš Anthem?