Recenze
Brány Skeldalu - recenze mobilní verze
28. 1. 2014
|
Pavel Dobrovský
Krokovací dungeon Brány Skeldalu je v českém prostředí zajímavý fenomén. Po čtyřech letech vývoje vyšla hra roku 1998 do světa, kterému kralovaly trojrozměrné střílečky s plynulým pohybem. A dungeony? Pro hráče byly dávno odepsané. Nešlo o nic převratného a dokonce ani o první českou hru svého druhu. Přesto Brány Skeldalu vzbudily na domácím trhu nemalý ohlas.
Tearaway - recenze
26. 11. 2013
|
Jiří Pavlovský
Ano, většina her vás staví do role boha, všemocné bytosti ovládající buď celý svět, nebo aspoň jednu postavu. Na to už jsme celkem zvyklí a zbožštění naší osoby bereme jako zcela normální a přirozenou věc. Ovšem ne v každé hře se váš obličej vyjímá i na obrazech, plakátech a dívá se na hrdinu z výšky, obklopený sluneční aurou. To se musí nechat – tvůrci vážně vědí, jak hráči pošimrat už tak nabobtnalé ego.
Rocksmith 2014 - recenze
31. 10. 2013
|
Jan Olejník
Poprvé jsem po kytaře zatoužil, když jsem objevil chlapíka jménem Gavin Dunne, který v internetových vodách vystupuje pod jménem Miracle of Sound. Tenhle týpek, co skládá originální songy na motivy známých her, mi do hlavy vetknul nenechavou myšlenku: když už mám pár kreativních koníčků, mohl bych zkusit i elektrickou kejtru. Jak těžké to může být?
Defiance - recenze
2. 7. 2013
|
Karel Drda
Pořádně dobré sci-fi zde zoufale chybí. Shodnou se na tom nejenom filmoví a televizní diváci, ale i hráči počítačových her. Jednoznačná shoda se však začne pomalu a jistě rozpadat v okamžiku, kdy se začneme bavit o akčním MMO titulu Defiance, který měl přinést propojení hraného seriálu a hry a pokud možno tím nastartovat nový sci-fi kult.
Sly Cooper: Thieves in Time - recenze
23. 3. 2013
|
Petr Prošek
„Soňácký“ handheld PlayStation Vita trpí od svého vydání nedostatkem plnohodnotných herních titulů a rozpačitým majitelům nezbývá než doufat, že se letos dočkají bohatší nadílky než v loňském roce. Ostatně, únor přinesl vynikající JRPG Persona 4 Golden a březen nabízí nové pokračování legendární arkádové série Sly Cooper.
Deponia 2: Chaos on Deponia - recenze
16. 11. 2012
|
Lucie Jiříková
Na planetě Deponia nebyl pořádek asi nikdy. Vývojářský tým z Daedalic Entertainment ji už v prvním dílu profiloval jako páchnoucí špinavý kus země a od té doby se toho moc nezměnilo. Všude se povaluje haraburdí a páchne to tam jako na smeťáku. O Deponii proto nemá nikdo zájem a jinak to necítí ani hlavní představitel hry Rufus, který k planetě chová bezmeznou averzi.
Auta 2 - recenze
13. 7. 2011
|
Karel Drda
Auta jsou zpět! Pod tímto lakonickým oznámením se ukrývá informace, která potěší všechny malé kluky, ale i jejich trochu dětinské a věčně nedospělé otce. Studio Pixar natočilo druhý díl dnes již bezesporu kultovního animovaného snímku Cars (Auta) a současně s ním samozřejmě vychází i hra, v níž si budete moci zajezdit se svými oblíbenými hrdiny.
Men of War: Assault Squad - recenze
16. 3. 2011
|
Tomáš Jung
Při hraní realtime strategie Sudden Strike jsem si občas připadal jako Stalin. S heslem, že smrt jednotlivce je tragédie, smrt miliónů je statistika, jsem chladnokrevně posílal houfy malých vojáků do plamene bitvy a měnil je v červené loužičky. Pravým opakem Sudden Strike a jasnou ukázkou naprosto rozdílného přístupu ke strategiím je série Men of War.
Magicka - recenze promarněné hry
14. 2. 2011
|
Vilém Koubek
Představte si, že si koupíte auto, které ale jen couvá; notebook, jehož monitor nefunguje, nebo třeba nůžky, které jsou tupé. A teď si představte, že si koupíte hru, která je postavená na kooperaci a multiplayeru, a jen tak mimoděk lze hrát i v jednom hráči. Nainstalujete ji a... tušíte správně – multiplayer nejede, kooperace už tuplem a vy jste odsouzeni k hraní na vlastní pěst. Ano, právě jste si pořídili Magicku!
Test Drive Unlimited Solar Crown – recenze závodní katastrofy
16. 9. 2024
|
Patrik Hajda
Aneb jak ukázkově zničit slavnou značku
Forgotten but Unbroken – recenze zapomenutelného XCOMu z druhé světové
16. 12. 2024
|
Michal Krupička
Nápad občas nestačí
RoboCop: Rogue City – Unfinished Business – recenze akčního přídavku
29. 7. 2025
|
Jakub Malchárek
Další šichta
Forza Horizon 5 – recenze verze pro PlayStation 5
25. 4. 2025
|
Patrik Hajda
Další bývalá exkluzivita
Mario Kart World – recenze skvělých závodů pro nováčky i pokročilé
13. 6. 2025
|
Jakub Malchárek
Závan divočiny na čtyřech kolech
Peak – recenze kooperačního horolezectví
11. 7. 2025
|
Michal Krupička
Křik, slzy a pot. Ideálně s partou
FIFA 20 – recenze
2. 10. 2019
|
Václav Pecháček
14. února 2017 PSG zahodilo čtyřbrankový náskok z prvního zápasu a prohrálo odvetu proti Barceloně 6:1. 10. dubna 2018 se Barcelona psychicky složila v Římě a místní AS ji po prohře 4:1 ve Španělsku výsledkem 3:0 vyřadilo. 7. května 2019 Barcelonu ztrapnil pro změnu Liverpool, který sice na Nou Campu prohrál o tři góly, jenže doma na Anfieldu vyhrál o čtyři. To jsou tři nejvýznamnější fotbalové kolapsy poslední doby… a bohužel se k nim připojuje ještě jeden: FIFA 20.
NHL 19 - recenze
21. 9. 2018
|
Lucie Jiříková
Kdybych vám před pár měsíci řekla, že Verva Litvínov bude v nové sezóně po dvou kolech na prvním místě Extraligy, že Jaromír Jágr do ní ani nenastoupí, a že nové NHL bude zase o poznání lepší než předchozí díl, asi byste mi právem nevěřili. Verva do posledního zápasu hrála o záchranu. Jarda Jágr sice nedohrál sezónu, jenže s ním se konec hokejové kariéry nikdy spojovat nebude. No a NHL loni předvedlo tolik zajímavých a hru měnících novinek, až si člověk myslel, že novinky jsou na pár let vyčerpané. A vida. Ve všech třech případech jsme se přesvědčili, že realitou se mohou stát i věci zdánlivě nemožné.
Final Fantasy XV: Pocket Edition - recenze
19. 4. 2018
|
Jan Hrdlička
Od letošního února si každý může vzít Final Fantasy XV s sebou do kapsy. Ne, skutečně tomu tak je a nemyslím tím, že na něčem rozběháte PC verzi nebo si streamujete konzolovou. Jedna z vlakových lodí Square Enixu, kterou jako kandidáta na mobilní vydání tipoval asi jen málokdo, slevila něco ze své okázalosti, jinak se však na mobilech a tabletech rozkládá téměř v celé své šíři. Vznikla tím opravdická konverze rozmáchlého JRPG, která je přístupná kdekomu a vychází vstříc specifikům dotykových displejů tím nejlepším možným způsobem. Dostala název Pocket Edition a příjemná povinnost mi, milí čtenáři, ukládá vám sdělit, že jde o malý zázrak.
Total War: Warhammer II - Rise of the Tomb Kings – recenze
29. 1. 2018
|
Václav Pecháček
Settra Nezničitelný, Král králů, Nejvyšší král Nehekhary, Pán země, Monarcha nebes, Vládce čtyř horizontů, Mocný lev Nekonečné pouště, Velký nebeský jestřáb, Majestátní císař proměnlivých písků, Věčný vládce legií Khemri, je hrůzným válečníkem. Vůbec nevadí, že mu někdo vyndal mozek hákem skrz nosní dírky, což je, jak jistě uznáte, komicky nechutné. Má totiž na povel nespočetné legie nemrtvých přisluhovačů, oživlých soch a přerostlých škorpionů, a to k hrůznosti docela postačí. Rise of the Tomb Kings rozšiřuje Total War: Warhammer II o naprosto unikátní frakci, která je v lecčems možná až příliš silná.
Titan Quest: Ragnarök - recenze
6. 12. 2017
|
Mars Vertigo
Jako Thorovo kladivo zahřmělo z čistého nebe náhlé oznámení zbrusu nového datadisku pro diablovku Titan Quest, se kterou jsme se neviděli dobrých deset let. I když leccos mohlo napovědět loňské převlékání kůže v podobě přepracované výroční edice původní hry a rozšíření Immortal Throne. Zdá se, že THQ Nordic jakožto samozvaný spasitel starších, zpola zapadlých, značek rozhodně neztrácí čas a svého úkolu se zhostil s velkou vervou. Toto překvapivé dějství tentokrát pochází z dílen švédských Pieces Interactive, kteří stojí mimo jiné také za pokračováním Magicky. Ragnarök je vlastně takovým předčasným vánočním dárkem pro každého milovníka diablovek.
StarCraft: Remastered – recenze
30. 8. 2017
|
Adam Homola
StarCraft: Remastered je specifický produkt pro specifické publikum. Jestli si tenhle patnáctieurový remaster pořídíte, nebo ne, to jste pravděpodobně věděli už při jeho oznámení. Vývojáři z Blizzardu se nijak netajili posvátným statutem původního materiálu, ani tím, jak na něj nebudou v žádném případě obsahově sahat. Zatímco jedna skupina hráčů tak vrní blahem, všichni ostatní by se měli mít na pozoru. I přes jasné zacílení remasteru na profesionální hráče může být pro nejednoho nováčka lákavý vhled do takřka oficiální volnočasové aktivity každého mladého Jihokorejce. Jenže takový nováček by zasloužil před koupí StarCraft: Remastered varovat, že možná nejde o hru pro něj.
Mass Effect: Andromeda - recenze
20. 3. 2017
|
Jan Vrobel
Neustále se zrychlující doba letí takovým tempem, že se to zdá od posledního dílu epické sci-fi RPG série Mass Effect být jen chvilka. Věřili byste ale, že už je to celých pět let? Zatímco můžeme sledovat neustále postupující technologický pokrok, který přináší nové a nové vymoženosti v podobě hardwaru i služeb, některé věci se nemění a možná až trochu přešlapují na místě. Mass Effect: Andromeda přichází po tvůrčí pauze, po níž by naivní člověk čekal o to vyšší míru invence a hru, která by restartem série mohla získat tolik potřebnou svěžest. Jenže…
Football Manager 2017 - recenze
12. 11. 2016
|
Václav Pecháček
Fotbalové manažerování není zrovna vděčné řemeslo. Celé dny se dřete na tréninkovém hřišti, potíte z mozku jednu brilantní taktiku za druhou, staráte se o své hráče, jako o bezbranná novorozeňata, a ještě se musíte čas od času vykecávat s otravnými senzacechtivými novináři. A co z toho vlastně máte? Samozřejmě spoustu peněz a slávy, ale kromě toho? Jen stres! Pak vyhrajete Ligu mistrů a jistý slovanský oligarcha s vámi po pár měsících stejně vyrazí dveře i přes vaše přitažlivé italské charisma. Tenhle džob je prostě lepší přenechat lidským hrochům s tou nejtlustší kůží v okolí. Pro všechny ostatní je tu Football Manager 2017.
Obduction - recenze
14. 9. 2016
|
Lucie Jiříková
Když bratři Millerové vydali v roce 1993 pod hlavičkou vývojářského studia Cyan hru Myst, rozpoutali pěknou melu. Myst po několik měsíců trůnila na vrcholu žebříčků prodejnosti a z výšky shlížela na všechny ostatní, načež dala vzniknout novému subžánru logických explorativních adventur. Zkrátka a dobře, kdo ji neznal, jako by nebyl. Bratři Millerové se následně vrhli do víru přímých pokračování a mysteriózních odboček Mystu, vydávaných především prostřednictvím Ubisoftu. A když už to asi vůbec nikdo nečekal, tak z tohoto kolotoče náhle vystoupili a pustili se do vývoje her na vlastní pěst. Výsledkem je adventura Obduction, která sice rekordy netrhne, ale přesto se u ní dobře pobavíte.
Fossil Echo - recenze
26. 8. 2016
|
Pavel Válek
Kdybych měl spočítat hry, které za poslední dobu vyšly, a prezentovaly se spíše jako umění než běžná interaktivní zábava, trvalo by mi to poměrně dlouho. Některé na to jdou pomocí profesionálně složeného a orchestrem zahraného soundtracku, jiné k tomu využívají svého scénáře nebo grafického zpracování. Mnohdy ovšem v honbě za estetikou zajdou až tak daleko, že zapomenou na samotnou hratelnost, která je vitální součástí každé dobré hry. Fossil Echo se má dle vyjádření vývojářů také zařadit do skupiny „arthouse“ her. S inspiracemi od takových velikánů jako jsou filmy Studia Ghibli nebo hry Shadow of Collossus a Ico si vývojáři dali za úkol vytvořit krátký emotivní zážitek, na který budete vzpomínat ještě dlouho po jeho skončení.
Mirror’s Edge Catalyst - recenze
8. 6. 2016
|
Adam Homola
Pořád naživu. Značka Mirror’s Edge se probudila ze zimního spánku a chce být zase relevantní. V roce 2008 někoho překvapila a potěšila, jiné zase odradila a nebavila. Většina hráčů ji ale svými peněženkami ignorovala. Z jedničky se stal dnes už dobře známý případ masivně propagované nové značky, která komerčně neuspěla. I proto jsme museli čekat na pokračování dlouhých osm let. Nazývat ale Mirror’s Edge Catalyst pokračováním není úplně přesné. Nejde ovšem ani o reboot, prequel nebo remake. A zároveň trochu ano. Catalyst je od každého něco a říkat hře můžete třeba "preboot". Nebo druhý pokus. Nakonec je to ale vlastně jedno. Podstatné je, že „dvojka“ na první díl nenavazuje a její znalost pro hraní nepotřebujete.
Sun Dogs - recenze
4. 4. 2016
|
Ladislav Loukota
Nebesa samotná jsou vám limitem v textové adventuře Sun Dogs (Steam, homepage) od studia Royal Polygon. Hra na první pohled nabízí fenomenální, hlavně textová, dobrodružství z futuristické sluneční soustavy. Ne nadarmo se tedy nabízí srovnání s parádní adventurou 80 Days, jejíž PC verze lehce pokulhává, především na telefonech však nabízí jeden z nejlepších zážitků (před)loňského roku. Podobný přístup k látce ovšem ještě nezaručuje stejně kvalitní výsledek.
Toby: The Secret Mine - recenze
20. 12. 2015
|
Jan Slavík
Logická plošinovka na postřeh s černými siluetami postav i předmětů? Je zřejmé, že v dílně vývojáře Lukáše Navrátila nevznikl počin, který by měl potenciál zatřást světem svou průlomovou originalitou. Inspiraci hrou Limbo tvůrce bez skrupulí přiznává - ono mu také, co si budeme povídat, nic moc jiného nezbývá, protože je naprosto zjevná. Jenže existuje inspirace a inspirace, a Toby: The Secret Mine občas cupitá a poskakuje po hranici prachsprosté kopie. Možná se mělo jednat o pokývnutí směrem k vzoru, ale vzdání holdu vypadá jinak. Několik úrovní je totiž předloze podobných natolik, že by se kolem pomalu mohl začít šířit plíživý odér soudního sporu.
Clandestine - recenze skutečné stealth akce
9. 12. 2015
|
Ladislav Loukota
"Nezbývá než doufat, že Logic Artists vyřeší všechny mouchy k plné spokojenosti hráčů, ale především se jim kolem Clandestine (Steam) podaří vytvořit větší komunitu." Právě tímto konstatováním končil text, ve kterém jsem popisoval dojmy z early access verze netradiční kooperativní stealth akce Clandestine, jejíž silnou stránkou má být nutnost sladit postup agentky v poli s činností hackera u počítače. I po vydání Clandestine se však názory na úspěšné vychytání problémů notně liší. Je tedy Clandestine nebroušeným diamantem, nebo vývojáři geniální koncept zabili? Odpověď není jednoznačná.