Výsledky hledání pro: a plague tale

Suzerain – recenze politického simulátoru, který připomíná Československo

18. 3. 2021 | Aleš Smutný

Hra pro současnou ministryni financí

Wolcen: Lords of Mayhem – recenze

25. 2. 2020 | Pavel Skoták

Vzpomínáte na Greedfall? To bylo povyku kolem epického RPG, které bylo tak skvělé, že o něm pro jistotu nebyla při udílení cen za loňský rok pořádně nikde ani zmínka. A co si budeme povídat, bylo to právem. Hra byla v mnoha ohledech nedodělaná, její kvality nevyrovnané a přehnané ambice ji srazily na kolena. A právě na Greedfall jsem si vzpomněl při hraní Wolcenu. Bohužel to není lichotivé přirovnání.

Woven – recenze pro milovníky roztomilých slonů

9. 12. 2019 | Jakub Šindelář

Těžko říci, co si o Woven pomyslíte při prvním spuštění. V podivném světě upleteném z vlny se objevuje ještě podivnější slon Stuffy, který chodí po dvou a kulhá. Jeho roztomilá chůze a nevinné vzezření dávají tušit, že jsme se ocitli v jakémsi pohádkovém světě pohádkové hry. Brzy ale zjistíme, že to je pravda jen částečně.

Luigi’s Mansion 3 – recenze mariovské duchařiny

28. 10. 2019 | Adam Homola

Myslím si, že společným jmenovatelem řady her od Nintenda je v první řadě hravost, v druhé řadě radost a úžas z objevování: světů, mechanik, předmětů, možností i nových zážitků. A jsem přesvědčen o tom, že Luigi’s Mansion 3 splňuje oba jmenovatele na jedničku, přičemž je zvládá zabalit do neokoukaného prostředí strašidelného hotelu, který je stejně jako hra samotná bohatý na detaily.

Astro Bot – recenze 3D skákačky, která vzdává hold ostatním hrám z PlayStationu

5. 9. 2024 | Šárka Tmějová

Spyro a Crash jsou mrtví, ať žije Astro

South Park: Snow Day! – recenze plivance do tváře fanoušků

31. 3. 2024 | Pavel Makal

Kdyby Terrance a Phillip dělali hru

Wargroove 2 – recenze mistrovské tahovky, které k dokonalosti chybí málo

11. 10. 2023 | Jakub Malchárek

O myších, nemrtvých a lidech

Darkest Dungeon 2 – recenze očekávaného pokračování

28. 7. 2023 | Michal Krupička

Podruhé a tentokrát úplně jinak

Liberté – recenze hrůzostrašné hry z francouzské revoluce

28. 6. 2023 | Michal Krupička

Karty, rogue-lite a hromada utrpení

Age of Wonders 4 – recenze výborné fantasy tahovky

20. 5. 2023 | Jakub Malchárek

Civilizace moci a magie

Tchia – recenze hry, která vás zavede do nádherné Nové Kaledonie

5. 4. 2023 | Patrik Hajda

Za mořem, kulturou a požírači dětí

Recenze her na PS VR 2: Pistol Whip je akční pecka, Moss zase roztomilá pohádka

7. 3. 2023 | Pavel Makal

A k tomu jeden hudební propadák

The Plucky Squire – recenze hravého dobrodružství na stránkách dětské knížky

20. 9. 2024 | Zbyněk Povolný

Z pohádky do reality a zase zpátky

Millennia – recenze povedeného levobočka Civilizace

25. 3. 2024 | Jakub Malchárek

Úsvit a soumrak civilizací

Persona 3 Reload – recenze remaku stylového sociálního JRPG

30. 1. 2024 | Jakub Malchárek

Příběhy o školním životě a těžké existenci bytí

Against the Storm – recenze perfektního mixu nesourodých žánrů

13. 12. 2023 | Patrik Hajda

Vybuduj osadu, která zas a znova zaniká

Payday 3 – recenze kooperativní lupičské akce

29. 9. 2023 | Pavel Skoták

Potřetí a ne moc svěže

Final Fantasy XVI – recenze epické fantasy akce

3. 7. 2023 | Šárka Tmějová

Japonská píseň ledu a ohně

Midnight Suns – recenze megalomanské Marvelovky od tvůrců XCOMu

2. 12. 2022 | Patrik Hajda

Překvapivě obrovská a upovídaná hra

Killing Floor 2 - recenze

8. 12. 2016 | Ondřej Švára

Co je dobré, netřeba měnit, řekli si v Tripwire Interactive, a vytvořili Killing Floor 2, která znovu glorifikuje násilí a hraje se velmi podobně jako první díl. Přichází však také se slušnou porcí nového obsahu, trvanlivou hratelností a vyladěnou technologií. Po sedmiletém čekání je známá kooperativní akce vlastně konečně taková, jakou ji hráči chtěli mít. Uchovala si lidový charakter, ale už nevypadá jako amatérský derivát Left 4 Dead od Valve. Škoda pár přehmatů, i když nejsou příliš závažné.

Tyranny - recenze

30. 11. 2016 | Aleš Smutný

Jak se žije válečníkovi, kterého magická bouře odsoudila k životu uvnitř zbroje, z níž se až do smrti nedostane? Můžete si oblíbit psychopatickou vražedkyni? Kde leží hranice mezi zlem a prostým nezájmem o následky? A jde uprostřed války vůbec posuzovat, co je zlo, a co přirozený vývoj lidské povahy v extrémní situaci? Tvůrci od začátku deklarovali, že v Tyranny můžete hrát „za toho zlého,“ což je pravda. Příběh hry je ale naštěstí mnohem propracovanější a nesází na pouhé „teď vypálíme celou vesnici a budeme se u toho strašně zle smát.“

Kvark – recenze českého Half-Life

16. 10. 2024 | Michal Krupička

Čest práci a páčidlu

Stellar Blade – recenze akční jízdy s několika problémy

24. 4. 2024 | Pavel Makal

Mám rád velké zadky a nemohu lhát

Spider-Man 2 – recenze

16. 10. 2023 | Patrik Hajda

A ještě jednou do New Yorku…

Midnight Fight Express – recenze akční jízdy, která vám nedá vydechnout

6. 7. 2023 | Michal Krupička

Co mají společného John Wick, BoJack Horseman a Geoff Keighley?

Railway Empire 2 – recenze vláčkového tycoonu

1. 6. 2023 | Pavel Skoták

Něco mezi jedničkou a návykovou zbytečností

République - recenze 1. epizody

8. 1. 2014 | Pavel Dobrovský

Krčí se v koutě, schovaná za recepční stolek. V kapse ji tlačí Šarlatové písmeno od Hawthornea, v dlani žmoulá poslední pepřový sprej. Prizrak (to není chyba, nýbrž pojmenování stráží) se blíží, očima těká na všechny strany. Pátrá. Ví to ona, vím to já. Neuroticky se na ně dívám z několika bezpečnostních kamera a hledám cokoliv, čím bych upoutal prizrakovu pozornost. Nechci, aby jí našel. Sice by se pepřákem ubránila, ale to by znamenalo, že proti dalšímu prizrakovi bude bezmocná. Nechci, aby Hope odvedli zase do vězení. Už v jednom je a já jí pomáhám uniknout. V République jsem její digitální anděl strážný zakletý do bezpečnostních kamer a nesmím ji zklamat.

Recenze