Recenze

Deadpool - recenze

Deadpool není běžný komiksový hrdina. Tím spíš to není typický komiksový hrdina od Marvelu. Je to psychopat a žoldák s absencí morálky, příčetnosti, smrtelnosti (má stejnou totální regeneraci jako Wolverine) a ...také ví, že je v komiksu a čtou si o něm voyeurští čtenáři.

Mirrors Edge - mega-recenze

Její zbraní je pohyb a síla setrvačnosti. Pracuje jako kurýrka budoucnosti a při útěku před pronásledovateli hopsá po střechách mrakodrapů. Nezamotala se ji však z toho všeho trochu hlava?

Devil May Cry 4 - recenze

Masakr démonů se přesouvá na konzole nové generace a kromě toho se dočkáváme nového hlavního hrdiny s mírně odlišným herním stylem. Jde o renesanci nebo krok stranou?

Star Trek: The Video Game - recenze

Byl to jeden z nejstrašlivějších okamžiků posledních měsíců. Herní kamera se skřípla v nepřirozeném úhlu a na televizi jsem uviděl zadní stranu Spockových očí překrytou spletencem vlasů připomínajících mrtvé rousnice. Špičky uší mizely z obrazu a s mrazivou pravidelností Spockova dýchání se znovu objevovaly.

Splatterhouse - recenze

Pokud jste si mysleli, že víte, co je to krvavá hra, potom jste zřejmě ještě neměli co dočinění s maskovaným hrdinou ze Splatterhouse. Namco se v remaku osmibitové klasiky vůbec nedrželo zpátky, a tak světlo světa spatřila hra plná létajících vnitřností, odhalených poprsí a heavy metalu.

Mercedes-Benz World Racing - recenze

Žánr závodních her v poslední době trochu stagnuje, ale tento titul výhradně s vozy od známé německé automobilky by vám němel uniknout, neboť exceluje nápaditými tratěmi nebo volitelnou mírou simulace.

Assetto Corsa - recenze skvostné závodní simulace

Kdo by se nechtěl projet v supersportovním voze, aniž by na něj měl! Pro ty, které neznervózňuje finanční spoluúčast na případných nehodách, existují zážitkové půjčovny. Ti ostatní volí počítačové hry. Jednou z velmi lákavých je i Assetto Corsa, která naplnila potenciál stát se virtuální poctou rychlým automobilům. Sice jí chybí bohatý obsah i atraktivní singleplayerová kariéra, ale to první už napravuje hráčská komunita, zatímco o to druhé hra stejně neusiluje. Assetto Corsa je především multiplayerovou závodní arénou s úžasnou modifikovatelností a s důrazem na autentické pocity z jízdy. Vše ostatní jde stranou.

Sky: Children of Light – recenze

Patrně největší chvála, které se mobilní hře může dostat, je, že jako mobilní hra vůbec nepůsobí. Když se ve Sky: Children of Light člověk spustí ze sněhem zaváté římsy, jen aby se svezl po jiskřivě bílých pláních, nemá příliš pocit, že by hrál cosi do kapsy. Když se rozletí nad sytě zelenými stébly trávy, jimiž cloumá vichr, skoro si ani neuvědomuje, že hraje na mobilu. Thatgamecompany zkrátka umí, příkladem budiž jejich Flow, Flower či všeobecně a právem zbožňovaná Journey. A Sky v mnohých ohledech zachází ještě dále. Mohla to být nefalšovaná mobilní desítka. Jenže jí tu a tam přeci jen něco chybí.

Table Tennis - recenze

Nové dílo od oslavovaného Rockstaru opět bourá předsudky, jelikož je prototypem jedinečné next-gen hry, která věrně simuluje ping-pong a zároveň ukazuje engine, na kterém příští rok poběží Grand Theft Auto IV.

Sunset Overdrive - recenze

Co je vlastně Sunset Overdrive zač? Všichni víme, že jde o exkluzivitu pro Xbox One a dělali na ní tvůrci Resistance nebo Ratchet & Clank. Jak ale hra funguje v praxi? Představte si mládeži přístupnou verzi Saints Row, do ní přihoďte virtuální skateboarding Tonyho Hawka a celé to pak halabala nastříkejte stovkami různých sprejů. Sunset Overdrive určitě není nejlepší městská akce široko daleko, ale rozhodně je nejbarevnější. A také nejvíc odrazující. 

Forza Horizon 2 - recenze

Nad tempem, kterým Turn 10 chrlí další a další Forzy lze jenom smeknout klobouk, případně sebrat čelist ze země. Nejde ani tak o pásovou výrobu, kterou samu o sobě každý vnímá negativně, jako spíš o chytré rozložení zdrojů. Forza Horizon 2, opět především v režii Playground Games, si půjčuje to nejlepší z páté Forzy a na Xbox One platí nejen za jednu z nejhezčích, ale také nejnávykovějších her. A to nemusíte zrovna spát s volantem pod polštářem nebo poznat podle sluchu Ferrari od Lamborghini.

Kingdom Under Fire – The Crusaders – recenze

Korejská společnost Blueside se proslavila především značkou Kingdom Under Fire, která vyniká spojením klasické real-time strategie s dalším žánrem a vzniká tak pozoruhodně namixovaný koktejl. V roce 2019 vyšla dlouho odkládaná a ještě déle očekávaná hra Kingdom Under Fire II, která klasickou strategii propojila se základy akčního MMO, kritici však výsledkem nebyli příliš potěšeni a u fanoušků titul také kdovíjak nezazářil. Nejspíše i proto se v Blueside rozhodli, že jejich další krok nebude nová hra, ale opětovné vydání populární Kingdom Under Fire – The Crusaders, která vyšla před čtrnácti lety na původní Xbox.

Devil May Cry 5 – recenze

Červený kožený kabát, svižné tempo elektrických kytar, olbřímí meče i frajerské hlášky pronášené zády k explodujícím hlavám pekelné havěti. Devil May Cry se po originálním, ale fanoušky nepříliš vřele přijatém pokusu o restart od studia Ninja Theory vrátil k původním vývojářům a od prvního traileru bylo očividné, co nám chce Capcom říct: „Dante je zpátky i se vším, co jste na něm milovali“.

Rez Infinite - recenze PC verze

Rez Infinite je arkáda, jakou si nespletete. Možná snad jen s loňskou verzí téže hry pro PlayStation 4, s devět let starou HD verzí pro Xbox 360 nebo s originálem z roku 2001 pro Dreamcast a PlayStation 2. Unikátní herní zážitek nese rukopis designéra Tecuji Mizugučiho, který je blázen do tanečních rytmů a alternativní grafiky, a podle toho také moderní Rez Infinite zní a vypadá. Je to hra, ve které audiovizuální zážitky znovu předčily hratelnost, což je velký trumf, ale zároveň i malé prokletí. 

FIFA 17 - recenze

Nová fotbalová sezóna rovná se nová FIFA. Takový je nenarušitelný řád světa, nevyhnutelný výsledek pradávné rovnice. Stejně jistý, jako že se střídají roční období, jako že každé ráno vyjde slunce, a jako že všechny trofeje o nejlepšího fotbalistu světa si mezi sebe rozdělí Messi a Ronaldo. A protože fotbalová veřejnost stále tvrdošíjně odmítá ocenit úžasné výkony Tomáše Rosického Zlatým míčem, nic se na tom nezmění ani letos. Dámy a pánové, přivítejte FIFA 17 - nejnaleštěnější fotbalovou hru všech dob.

Ace Combat: Assault Horizon - recenze

Japonskou sérii Ace Combat jste si se simulátorem asi nikdy nespletli, ale do čistokrevné střílečky měla taky docela daleko a její odměřené servírování misí trochu připomínalo vojenskou latinu. Tu máš rozkazy a vytapetuj nížiny fiktivní země nepřátelskými Migy.

F1 2011 - recenze

Kdybyste se mě zeptali začátkem týdne na to, jak moc Codies letos makali v boxech, pravděpodobně bych jen výmluvně obrátil oči v sloup. Preview verze nových formulí sice naznačovaly, že se nic důležitého od minula nerozbilo, ale většina zlepšováků se dala vysvětlit změnou pravidel a klasickou technologickou setrvačností.

VVVVV - recenze

Myslíte si, že současné hry jsou příliš jednoduché? Že se hrají téměř samy? Patříte do skupiny hardcore hráčů, kteří od her vyžadují obtížnou výzvu než pasivní zábavu?

Geometry Wars: Retro Evolved 2 - recenze

Jednoduché pojetí ve stylu historických Asteroids s pěknými efekty a neřízenou hratelností zažívá obnovený zájem, když se s raketkou dá odreagovat hned v šesti zábavných módech.

Blur - mega-recenze

Co byste řekli na takový Project Gotham Racing 5, vytvořený také pro PC, a na tratích, kde je díky power-upům, bleskům či minám opravdu živo? PRVNÍ RECENZE

ReCore - recenze

Ještě několik měsíců zbývá, ale ReCore je pro mě jedním z největších překvapení roku. Až na úvodní trailer neudělaly v mých očích videa hře moc dobrou službu, a po vyloženě špatně vybrané hratelné ukázce na E3 jsem už skoro ztratil naději. Nepomohlo ani oznámení Microsoftu o nižší ceně, kde šel mezi řádky vycítit strach o kvality titulu. ReCore je naštěstí ten vzácný případ, kdy se obavy ukázaly jako liché, a pod neznámou slupkou vás čeká slušná porce zábavy.

Devil May Cry: Definitive Edition – recenze

Hra ještě nevyšla a vývojářům už někdo vyhrožoval smrtí. A jak! Nešlo o žádné sprosté tweety od anonymních vajíček nebo e-maily, ortodoxní fanoušci série Devil May Cry byli mnohem sofistikovanější a výhrůžky zpracovali formou komiksových stripů nebo metalové písně. Aneb když něco nesnášet, tak nápaditě. Proč k tomu ale vůbec došlo? Inu, ne každému se líbil výtvarný styl, kterým se restart japonské série ubral. Přitom ale jde výborný díl série Devil May Cry a jeho předělávka na konzole nové generace v podobě Definitive Edition to jen podtrhuje.

Metro Redux - recenze

Moskevské Metro znovu otevírá své brány a mladík Arťom se vydává na nebezpečnou pouť za záchranou posledních zbytků lidské rasy. Že už jste všechny démony vybili a takřka naučnou cestu moskevským podzemním okruhem absolvovali? Možná, ale určitě ne v tak krásné a technicky bezproblémové podobě, jakou nabízí Redux verze. Napoprvé navíc nemusela být vaše exkurze podzemkou kompletní, protože Metro není příklad série, u které byste vyhlíželi každé nové DLC. Anebo možná patříte k majitelům nových konzolí a koupě Redux balíčku je pro vás v tom případě spíše povinností.

Lightning Returns: Final Fantasy XIII - recenze

Miluji japonská RPG a všechno, co se skrývá za žánrovou zkratkou JRPG. Trhá mi proto srdce, když musím přihlížet sestupu celého žánru do podsvětí - alespoň na západě. Do Červené knihy ohrožených druhů se japonská RPG zapsala už na odcházející generaci a nic na tom nezmění několik dobrých nebo dokonce brilantních titulů.

Strider - recenze

Možná jste si toho nevšimli, ale nacházíme se v době, kdy se z recyklace stala každodenní realita. Velké vydavatelské domy namísto vývoje nových značek opakovaně sahají do rukávu a vynášejí trumfy, kterými nás bavily v devadesátých letech na arkádových automatech nebo starých konzolích. Vyjde to levněji a navíc ke hře přitáhnou pozornost pamětníků.

Disney Infinity - recenze

V každém člověku dříme malé dítě. Pokud tomu nevěříte, zkuste si koupit startovní balíček Disney Infinity. Při jeho rozbalování se budete cítit jako o Vánocích. Ne o loňských Vánocích, ale o bezstarostných Vánocích, které jste prožívali v dětství.

Ni no Kuni: Wrath of the White Witch - recenze

Fandové JRPG žánru to v aktuální konzolové generaci neměli vůbec lehké. Namlsáni klenoty z „péesdvojky“ vzhlíželi k zářným HD zítřkům a těšili se na hutnou japonskou žranici. Pravda, na Xbox 360 i PlayStation 3 bychom napočítali několik kousků, které by stály za desítky hodin pestrobarevného hříchu, ale staré dobré časy nám nikdo nevrátil.

NHL 13 - recenze

Už jsme si tak nějak zvykli naříkat na to, jak se dnešní hry neustále zjednodušují, zkracují a vůbec nabízejí méně obsahu a zábavy, než během „starých dobrých časů“. Nadáváme na nové střílečky, akční adventury i RPG, a v celé řadě případů máme pravdu. Pro jeden žánr ale podobné výtky neplatí. Sportovní hry.