Forza Horizon 4 – recenze, část druhá
9/10
zdroj: tisková zpráva

Forza Horizon 4 – recenze, část druhá

6. 10. 2018 18:00 | Recenze | autor: Jan Olejník |

Čtvrtá Forza Horizon sází na online složku a nekonečný příliv komunitních událostí více než předchozí díly. S finálním rozhodnutím o hodnocení (zde si přečtěte první část) jsem proto chtěl počkat až do momentu, kdy se virtuální Británie zaplní dalšími hráči, aby bylo možno v plné míře posoudit kvality i této části. Asi nebylo těžké tipnout, že je to opět trefa do černého. Podíváme se ale i na port pro PC, který v případě trojky zcela bezproblémový nebyl.

Ve více lidech

Online hry obecně moc nemusím. Je většinou velmi snadné narazit na otravné hráče, kteří vám svým chováním hru úmyslně či neúmyslně zkazí. Jasně, i ve Forze můžete narazit na provokatéra s přebujelou touhou zničit ostatním závod. Ale bude to mít sakra těžké.

Po herní mapě se sice prohánějí auta ostatních hráčů, ale jakmile se k vám přiblíží, zprůhlední se a dojde k vypnutí kolizí. Díky tomu vám například nebudou kazit komba neustálými bouračkami. Jinak s nimi můžete komunikovat pomocí předkonfigurovaných hlášek typu „Čau“ nebo „Hezká kára“. A lze je i vyzvat na rychlý závod do náhodně zvolené lokace.

Samozřejmě je toho tady ale mnohem víc. Účastnit se můžete pestré škály nejrůznějších závodů ale i miniher, plus si navíc můžete střihnout i kooperaci ve více lidech. Funguje tak, že při vytvoření skupiny hráčů a zahájení klasického závodu můžete kromě kompetitivní seance zapnout i týmový souboj (stejně jako v minulém díle). Jednotliví závodníci pak sbírají body podle toho, kolik protivníků z druhého týmu předjedou.

Multiplayer jinak po technické stránce funguje dle očekávání výborně, za celou dobu testování došlo jen párkrát k náhodnému odpojení do serveru během loadingu, což klidně mohlo být způsobeno mým připojením. Stabilita během závodů je parádní, a i pouhá možnost vidět ostatní hráče na mapě, a sledovat, čím se baví, je překvapivě zábavná.

Mimochodem, ke změně ročních období dochází jednou týdně (konkrétně ve čtvrtek), ale úvod hry má jednotlivé přechody naskriptované, aby nebyli noví uživatelé limitovaní pouze na jedno období po dobu několika dnů. Uvidíme po pár týdnech, jestli bylo toto rozhodnutí tím nejlepším možným. Nemohu se zbavit dojmu, že například jaro je vizuálně poměrně dost nudné, zatímco třeba zima naopak přináší vyšší nároky na řízení.

Stále nový obsah

Společně se můžete věnovat i Forzathonům, potažmo denním či týdenním výzvám, které po vás budou vyžadovat například nasbírání co nejvyšších rychlostí v průjezdových radarech nebo zakoupení a tuning určitého typu auta. Forzathony se často obměňují a dávají náruživým virtuálním závodníkům stále nové výzvy k pokoření, což je důležité pro to, aby vám hra vydržela co nejdéle. Za splněné Forzathon aktivity získáváte speciální měnu, za kterou si můžete kupovat nejrůznější limitované odměny.

zdroj: Archiv

Aktivit je už tak neskutečná hromada a ze hry je cítit, že se vývojáři jejich návrhem docela dost bavili. Narazíte třeba na youtuberku, která fandí jak autům, tak starým hrám. Tudíž před vás nahází spoustu závodů ve stylu klasických závodních pecek, takže si budete hrát třeba na Crazy Taxi nebo Sega Rally. Nebo se raději chcete věnovat kariéře filmového kaskadéra? Také možnost! Forza Horizon 4 totiž jinak vcelku normální vedlejší mise balí do atraktivního hávku, kterému říká Horizon Stories – jedná se v podstatě o závody doplněné o nějakou zajímavou nebo vtipnou omáčku.

A jak je dobrým zvykem téhle série, za každou prkotinu vás hra zasypává tunou odměn. Peněz je štědré množství, občas si ve šťastném kole můžete vytočit rovnou i milión kreditů. Krom toho si vyděláváte na perky, které jsou tentokrát svázané vždy s jedním vozem a nefungují globálně, což je oproti minulému dílu změna. Tam bylo možné relativně rychle odemknout všechny perky a dál nebylo co dělat. Tady je to jiné, každé auto si můžete vyladit separátně, takže i po mnoha odjetých hodinách je stále za co utrácet.

Nechci se uchylovat k módnímu termínu „hra jako služba“, spíš bych celkový dojem z Horizonu popsal jako nekončící záplavu nových událostí. Nejsou to jen multiplayerová klání, ale zkrátka pravidelný přísun čerstvého obsahu, který zajistí, že i když ze hry vyždímete několik desítek hodin a vrátíte se k ní za několik měsíců, budete mít zase co dělat.

Vývojáři navíc plánují rozšířit režim Horizon Blueprint, který umožňuje nastavit parametry závodu, o editor tratí, čímž se ještě víc obohatí nabídka závodních událostí.

Skvělá PC verze

Předchozí díl si od PC hráčů vysloužil kritiku především za nekonzistentní framerate a nedoladěnou optimalizaci na některých konfiguracích. Tedy, první dojem nebyl zrovna pozitivní: Forza mi hned na začátku zahlásila, že na konfiguraci Core i7 4770K, 16 GB RAM a GeForce GTX 1080 poběží sice ve 4K rozlišení, ale jen středních detailech. Nu což, schválně jsem si řekl, že nastavení nebudu měnit. A hle – hra běžela bez jediného zaškubnutí v rozlišení 3840×2160 při hladkých 60 fps.

Po chvíli jsem zamířil do velmi bohatého nastavení (je tu například i možnost detailně upravovat kameru a zorné pole / FOV) a začal přemýšlet, jaká volba zasáhne framerate největší silou. Nakonec jsem prostě zvolil režim Ultra a začal se připravovat na ten průšvih. Ten se nedostavil. Na výše zmíněné sestavě je možné hrát Horizon 4 v ultra detailech a 4K rozlišení při téměř stabilních 60 fps naprosto bez problémů. Ano, tu a tam plynulost spadne k cca 58 fps, čehož si ale málokdy všimnete. A hra vypadá tak fantasticky, až oči přecházejí. Ve vysokých detailech a rozlišení 1080p si dobře zahrajete i na obyčejné GTX 1050Ti, což mi v dnešní době připadá skoro jako malý zázrak.

Samozřejmě, že po stránce detailů je na tom PC verze lépe než ta pro Xbox One X, navíc na PC můžete skutečně jet ve 4K/60fps, zatímco Xbox One X nabídne volbu mezi 4K/30fps a 1080p/60fps. Jenže konzole od Microsoftu má v rukávu jeden dost zásadní trumf: HDR nasvícení. Ano, do našich domovů už také velice pomalu a opatrně pronikají HDR monitory, ale jejich rozšíření není zdaleka tak masivní jako v případě televizorů. Po stránce barev, kvality nasvícení a celkové „líbivosti“ obrazu vítězí konzolová verze.

Během hraní na PC jsem nezaznamenal žádné potíže, pouze jeden pád aplikace, který se přihodil během neustálého měnění grafických parametrů. Jinak všechno běželo jak na drátkách.

zdroj: Archiv

A ty novinky?

Je asi poměrně snadné napsat, že novinek jej poskrovnu, na druhou stranu asi nelze dostatečně zdůraznit, jak je pro hru důležitá změna ročních období. Nejde jen o změnu vizuální, potažmo změnu v náročnosti řízení. Především zima dost zásadním způsobem mění to, jak se po mapě pohybujete. Závodům na zamrzlých jezerech nechybí adrenalin, zatímco hledání vraků v garážích na kopcích po vás vyžaduje přípravu kvalitního 4×4 vozidla.

Změnami určitě prošel i audio systém. Jednak přibyly ambientní zvuky, což pomáhá k navození té správné atmosféry, ale došlo i na úpravu zvuku motorů. A určitě nejsem první, kdo se rozplývá nad charakteristickým zvukem anti-lag systému u starého Fordu. To je prostě radost poslouchat.

Samozřejmě se mírně zlepšila i grafika, takže odrazy laku, kapky na kapotě nebo noční stíny jsou zase o kus jinde. Není to sice kdovíjak dech beroucí změna, ale lépe vypadající závody budete dnes hledat jen těžko. Dost zásadně se na tom podílí i správně „zhuštěná“ mapa, kde nehrozí hluchá místa jako například v The Crew 2.

A poslední mírnou změnu cítím v ovládání. Opět je možné si obtížnost nastavit pomocí řady různých parametrů, byť simulátor ze hry nikdy neuděláte. I tak mám ale pocit, že auta působí těžším dojmem než v předchozím dílu, tudíž je v zatáčkách musíte trochu více krotit. Tak jako tak, jezdit například s BMW M2 je neskutečná radost.

Marná sláva…

Ke čtvrté Forze jsem přistupoval lehce skepticky. Už počtvrté to samé? V tak krátkém časovém horizon(t)u? Ale marná sláva: sice jsou to zase a jenom závody, ale Playground Games do hry nacpali kvanta obsahu, hratelnost vyladili do nadpozemských výšin, vymodelovali všechna možná a nemožná auta, přidali tunu vedlejších aktivit, fantastické střídání ročních období, obohatili multiplayer a udělali asi ještě tak padesát dalších věcí, díky kterým jsem téhle arkádové nirváně propadnul už počtvrté.

Několikrát jsem během hraní zažil pocit, který si spojuji s dětstvím stráveným u první PlayStation, kdy jsem s vyvalenýma očima prohlásil: „Cože? Tohle jde udělat?“ Jde. Můžete si koupit třeba Edinburský hrad. Nebo závodit ve Warthogu z Halo. Nebo se prostě jen tak zasmát hodně povedené narážce na automatovou Daytonu.

Forza Horizon 4 je pro mě nejlepší arkádovou závodní hrou, která kdy vyšla, a od maximálního hodnocení mě odrazuje jen to, že je přece jen až příliš podobná svým předchůdcům. Jo, až nám výkon hardwaru dovolí měnit roční období v reálném čase… Už takhle je ale ve Forze tolik obsahu, že vás spolehlivě zabaví na celou zimu. Je to hra zcela idealistická, tudíž konzervativní příznivci hardcore závodních simulací nad ní nejspíš ohrnou nos, ale pro všechny ostatní je tohle ten nejlepší způsob, jak se bez rizika (a s úsměvem od ucha k uchu) vyřádit za volantem těch nejbáječnějších strojů na planetě.

Verdikt:

Do detailu propracovaná, maniakálně vypiplaná a obsahem našlapaná závodní nirvána pro všechny milovníky dvoustopých mašin. Chyby bychom hledali leda tak s lupou v ruce – přílišná podobnost s vynikajícím předchůdcem je přesto nezpochybnitelná.

Nejnovější články