Recenze

RACE The WTCC Game - recenze

Fandové simulátorů jásejte, máme tu další kousek do sbírky vedle GTR 2 nebo GT Legends. A i u licencovaných závodů cestovních vozů, jak je známe z EuroSportu, jde o soupeření kolo na kolo a plech na plech. Nevěříte?

Thief: Deadly Shadows - recenze

Povedlo se ION Stormu po kontroverzním Deus Ex 2 oživit středověkou sérii Thief, která je biblí stealth akcí, nebo jsme se i tentokrát stali svědky zklamání? Přesně to zjistíte po přečtení první české a extra hutné recenze.

Commandos II - HD Remaster: recenze jedné hereze

Ano! Sny se plní! Desetiletý kluk ve mě tak zajásal, když mu Ježíšek v lednu nadělil HD verzi už skoro dvacet let staré klasiky taktických strategií Commandos 2: Men of Courage. O to větší bylo moje zklamání, když jsem zjistil, že právě kuráže těmto veteránům už moc nezbylo. Studiu Yippee se totiž podařila až neuvěřitelná věc. Vzít výbornou předlohu, na které není co zkazit, a následně zkazit prakticky všechno.

Ratchet & Clank - recenze

Většina moderních remasterů nabízí jen lepší textury, vyšší rozlišení a podporu aktuálních operačních systémů, ale neupravuje původní hratelnost. V případě hry Ratchet & Clank je tomu jinak. Nejde totiž o remaster, nýbrž o reimaginaci 14 let staré skákačky z PlayStation 2, která sice nabízí staré známé hrdiny, ale jinak pumpuje do hráčů spoustu nového a po všech stránkách skvělého obsahu.

Company of Heroes CZ - mega-recenze

Říkali jste si, že se v přemíře RTS z 2. světové války už nedá vymyslet nic, co by vás vyloženě strhlo? Ale kdeže, rezervy tu byly a prakticky beze zbytku jich dokázalo využít CoH. Přesvědčte se sami v první české recenzi!

Jagged Alliance: Flashback – recenze

Zřejmě nejsem jediný, komu se při vyslovení slov „Jagged Alliance 2“, „Arulco“ nebo „Deidranna“ v mozku aktivují nostalgické neurony, aby následně vytáhly kapesníky a zamáčkly slzy. Když se tedy dánské studio Full Control (tvůrci Space Hulk), rozhodlo rozjet kickstarterovou kampaň s cílem vybrat peníze na novou, trojrozměrnou a tradičním mechanikám věrnou hru Jagged Alliance: Flashback, zdálo se, že značku konečně potkalo štěstí. Zdálo...

Gone Home - recenze

V prvním odstavci upneme Gone Home do svěráku faktických informací, aby následné popisování nepopsatelného nebylo pomíjivé jako letní vánek. Mladé studio Fullbright zatím neudělalo ani jednu hru. Fakt. Mezi čtveřicí členů najdeme vývojáře BioShock Infinite a DLC Minerva’s Den pro BioShock 2. Fakt. Společně s Dear Esther jde o hry určující směřování Gone Home. Fakt.

Kohan II: Kings of War - recenze

V názvu má číslo 2, jedná se však už o třetí díl. Je to fantasy, trpaslíky a elfy tu ale nenajdete. A i když velíte velkým armádám, nemusíte odrovnat svou myš. To vše je Kohan II, svěží vítr v zatuchlé kobce tuctových RTS.

Life is Strange – recenze čtvrté epizody

Snad jste po konci minulé epizody stejně jako já tápali po tom, zda šlo něco udělat jinak a zdali šlo tomu tolik dramatickému cliffhangeru nějak předejít či snad jen zmírnit jeho následky, nicméně, prozatím to tak nevyznívá a nová epizoda začíná přesně tam, kde jsme před pár týdny s čelistmi mírně pokleslými skončili. Dalších detailů netřeba a raději bych kamkoli dále snad ani zabíhat nechtěl – mnozí jistě ještě nemají s epizodickým Life is Strange zkušenost a úkolem následujících řádků je podobné jedince přesvědčit, že možná dělají chybu. Těm přece nemohu cokoli z doposud tak bravurně vygradovaného příběhu prozrazovat.

Memento Mori - recenze

Půvabná ruská detektivka a napravený francouzský padělatel obrazů se pod taktovkou českých vývojářů pokoušejí zachránit adventurní Vánoce. Tak kolik má tahle nablýskaná kára koní pod kapotou?

Zoo Tycoon - recenze

V posledních letech mě dětské hry stále dokola vedou k úvahám, zdali mají lidé z herní branže všech pět pohromadě. Dětských her je málo, přestože se jedná o obrovský trh, který nabízí možnost nadprůměrných výdělků. No a když už se jednou (k velké radosti rodičů) nějaká ta primárně dětská hra urodí, najdeme v ní tolik nesmyslů, že je pro mladší hráče prakticky nehratelná. Podobný osud potkal Disney Infinity, Epic Mickey 2 a bohužel se nevyhnul ani Zoo Tycoonu.

Katamari Damacy REROLL – recenze

Doba před patnácti roky byla pro hráče velice přínosným obdobím. Svoji zásluhu na tom nese hlavně obrovská popularita konzole PlayStation 2 od Sony, která se i v našich končinách těšila nesmírné oblibě a kdo ji sám neměl, určitě na ní minimálně hrál u kamaráda. Díky tomu se i u nás objevovaly tituly všech možných žánrů a dříve neslýchaných konceptů. A to nás přivádí ke Katamari Damacy REROLL.

Samorost 3 - recenze

První Samorost vyšel již před třinácti lety. Šlo o jednoduchou, ale překrásnou webovou flashovku z dílny Jakuba Dvorského, tehdy ještě studenta na UMPRUM. Druhý díl už vyrazil svižnější chůzí tam, kam jednička pouze nakročila. A třetí díl pouť za plnohodnotnou, a opět překrásnou adventurou dokončuje.

Senua's Saga: Hellblade II – recenze

Staré triky v novém kabátě

The Suffering - recenze

Zavraždil vlastní ženu a svoje děti. Ocitá se mezi nejhorší spodinou v žaláři na ostrově, kde šílený vědec provádí tajné pokusy na lidech... To je zápletka survival-hororu The Suffering, jehož PC verze nás dostala.

Conan Unconquered – recenze

Conan Unconquered pochází z rukou vývojářů studia Petroglyph, jehož zakládající členové za sebou mají například legendární Command and Conquer nebo Star Wars: Empire at War. K nim se jako vydavatel přidal Funcom, který je mimo jiné známý svými hrami právě ze světa Conana. Pokud tedy spojíme tyto 2 ingredience, vychází nám vůbec první realtime strategie z univerza bájného barbara.

Artifact – recenze aneb kasino vždy vyhrává

Strašně bych chtěl mít rád Artifact. Jeho základní taktická myšlenka je skvělá a systém, když funguje, představuje jednu z nejtaktičtějších, nejkomplexnějších karetních her na digitálním trhu (na tom reálném nic netrumfne VtES, nechť odpočívá v pokoji). Jenže Valve se rozhodlo vydat hru v takové formě a takovém stavu, že nad tím zůstává rozum stát. A z obrovského potenciálu zbývají frustrující trosky.

Battlefield: Play4Free - recenze

Battlefield zadarmo? Čtete dobře, vážně dostanete bez zaplacení výborný derivát jedné z nejlepších multiplayerových stříleček. S děravou kapsou budete hrát na legendárních mapách okopírovaných z Battlefield 2 a do posledního výstřelu si užívat fortelní a léty prověřené online válčení. Battlefield Play4Free je zrádně lákavá hra, je jako medem potřená ruka nastavená poblíž vosího hnízda. Je vám jistě jasné, že taková pochoutka nebude tak úplně zdarma, že musí existovat způsob, jak se autoři pokusí strčit prstíky do vaší peněženky a něco z ní vytáhnout. A máte pravdu.

F/A-18 Precision Strike Fighter rec.

Pod názvem Precision Strike Fighter se překvapivě skrývá letecký simulátor F/A-18 Hornetu, který jsme tu už jednou měli...

Sea of Solitude – recenze

Ahoj. Jmenuji se Kay. A mám problém. Nevím, kde jsem se to vyskytla. Jsem vůbec naživu? Asi ano. Myslím, mluvím, cítím. Ale nevypadám jako člověk. Mé oči září červeně. A podobám se stínu. Jsem tak zmatená. Ale tohle místo. Znám ho. Už jsem tu byla. Vypadá jako město, kde jsem žila. Nebo ne? A proč je celé zaplavené? Ještě že mám svou loďku.

Flanker 2.5 - recenze

Nový patch v2.5 pro simulátor Flanker se snaží hru zpřístupnit širšímu publiku a nejen o tom se dočtete v naší detailní recenzi.

Rambo: The Video Game - recenze

Člověk toužící po bezvýchodné depresi, nefalšovaném utrpení a neodvratném pádu do propasti beznaděje, má aktuálně hned dvě možnosti, jak dosáhnout svého cíle. Za prvé, může vyrazit do kina na Babovřesky 2. Ty jsou sice bohužel o dvacet minut kratší než první díl, ale i tak by podle prvních ohlasů měly bez problémů splnit svůj účel a zprostředkovat peklo na zemi všem divákům. Druhou možností je koupit si právě vycházející Rambo: The Video Game. V tom, že tyto dva počiny přicházejí na trh prakticky ve stejný den, spatřuji jistou symboliku, vřele ale doporučuji jejich účinky nekombinovat. Rambo bude totiž bohatě stačit.

Half-Life: Alyx – recenze

Nový Half-Life, to je něco, co se nestává každý rok. Vlastně ani co pět let, nebo dokonce dekádu. Jde o celých 13 let, kdy naposledy spatřil světlo světa titul s tímto názvem, což je o to horší, že spousta z nás si dobře pamatuje na cliffhanger v závěru Epizody 2. Half-Life: Alyx není třetím dílem série, takže na události poslední hry nenavazuje, ale nebojte, i tak má co nabídnout, obzvláště těm, co holdují univerzu Half-Life a nebojí se na hlavu nasadit VR headset.

Rez Infinite - recenze PC verze

Rez Infinite je arkáda, jakou si nespletete. Možná snad jen s loňskou verzí téže hry pro PlayStation 4, s devět let starou HD verzí pro Xbox 360 nebo s originálem z roku 2001 pro Dreamcast a PlayStation 2. Unikátní herní zážitek nese rukopis designéra Tecuji Mizugučiho, který je blázen do tanečních rytmů a alternativní grafiky, a podle toho také moderní Rez Infinite zní a vypadá. Je to hra, ve které audiovizuální zážitky znovu předčily hratelnost, což je velký trumf, ale zároveň i malé prokletí. 

Zoo Tycoon: Marine Mania - recenze

Budovatelské strategie Zoo Tycoon se ve světě prodalo více než milion kusů, což je dostatečně pádný důvod k tomu, aby na nás Microsoft vyrukoval s druhým datadiskem s bazény a vodními živočichy.

World of Warcraft: Mists of Pandaria - recenze

Nevstoupíš prý dvakrát do stejné řeky, říká se. Pravdou ale je, že jsme se s WoWkem namočili už popáté. Při každé návštěvě řeka vypadala trochu jinak, v mezičase přibylo ryb, ale hlavně se rozšířilo koryto. No, nebudeme dlouho chodit okolo horké kaše, aby nevychladla, a po hlavě se vrhneme do finálního textu o novém datadisku pro World of Warcraft, který jsme si podrobně představili už v prvním, druhém a třetím článku s dojmy z hraní.

Anomaly Defenders - recenze

Anomaly Defenders staví hráče do netradiční role protivníka lidské rasy. Zajímavé také pro někoho může být, že jde o spin-off naruby stavěných tower defense her Anomaly: Warzone Earth a Anomaly 2. V Defenders ale tvůrci od originálního pojetí tower offense upouští, abyste si vyzkoušeli opačnou roli. Klasicky tedy místo budování kolony vozidel stavíte stověžaté království a úspěšně bráníte přístupové cesty. Úkrok od netradičního pojetí k absolutní žánrové klasice nemusí být sám o sobě špatný, otázkou však je, zda autoři dokázali udržet předešlými hrami nastavenou laťku strategické obtížnosti a příjemné dynamiky.