Výsledky hledání pro: bionicle her

Spacecom - recenze

25. 10. 2014 | Tomáš Jung

Všichni dobře víme, jak jednoduché hry dokáží strhnout a pohltit. Jenomže, zahrávat si s jednoduchostí je také pekelně nebezpečné. Pokud nejste dostatečně opatrní, může nadějný titul právě díky jednoduchým pravidlům a principům vyhořet za pár hodin a zmizet z dohledu jako popel rozfoukaný větrem. Spacecom je svými principy jedna z nejméně náročných her, jakou jsem kdy vyzkoušel. Sestavujete armádu jen ze tří typů lodí, obsazujete hvězdné soustavy o podobném počtu druhů a navíc tvůrci všechno předkládají v triviální grafice. Předložit něco tak minimalistického je ze strany autorů skoro hrdinská odvaha. Jak to nakonec zvládli?

The Keep - recenze českého dungeonu

3. 10. 2014 | Aleš Smutný

Na začátek si musíme vyjasnit jednu věc. Krokovací dungeon je královský herní žánr. Co na tom, že je už nějaký ten pátek mrtvý a dnes jej nekromanticky vyvolávají jen tituly jako Legend of Grimrock nebo právě český The Keep. Zlatá éra her jako Dungeon Master, Chaos Strikes Back nebo Stonekeep je pryč. Snad právě proto tituly jako The Keep vženou nostalgickou slzu do oka sešlých starců mého ražení a mladší generaci ukáží, v čem spočívala krása a údernost tohoto žánru.

Knock-knock - recenze

13. 11. 2013 | Lukáš Grygar

V časech, kdy k nám z Ruska chodí především špatné zprávy, je nová hra od Ice-Pick Lodge zprávou výjimečně dobrou. Také proto, že udržet naživu jedno z nejosobitějších herních studií na světě nebude, obzvlášť na tamním trhu, žádná legrace. Autorům obtížně uchopitelných (a po uchopení fenomenálních) her Pathologic a The Void tentokrát pomohla veřejná sbírka: Knock-knock vychází díky penězům vybraným přes Kickstarter a dobře tak – jde o možná nejucelenější zážitek, který se moskevským svérázům povedl.

Superfrog HD - recenze

23. 9. 2013 | Ondřej Švára

Tak už i žabáka dostali. Slavný Superfrog si po vzoru jiných klasik odskočil do vysokého rozlišení, snažíc se svůj rybníček příliš nezakalit. Jak totiž víme, s HD retrem je obvykle potíž. Kosmetické remaky jsou tak trochu hry-nehry, a kdybychom se ve verdiktech nenechávali ovlivnit nostalgií, probouraly by sklep našeho hodnocení. Proto se jim radši vyhýbáme. Většina těchto her totiž vyšší cíle nemá. Ale jak je to s obnovou milé amigácké plošinovky, která začátkem devadesátých let napodobila úspěch Sonica? Naštěstí je Superfrog HD něčím víc, než jen pastí na nostalgiky.

Pikmin 3 - recenze

14. 8. 2013 | Jan Olejník

Pamatuje si někdo herní sérii Pikmin? Snad ano. Překvapivý hit, který navzdory své poněkud infantilní prezentaci uchvátil davy hráčů bez ohledu na věk, si odbyl svoji premiéru už v roce 2001 na konzoli Nintendo Gamecube a o tři roky později ho následovalo neméně úspěšné pokračování. Rychloposunem v časoprostoru se dostáváme do roku 2013, kdy nový Pikmin s pořadovým číslem tři přistává na Nintendo Wii U. Je právě Pikmin 3 hra, kterou tahle konzole s poměrně slabým portfoliem kvalitních her potřebuje jako sůl? A nebude to sůl nasypaná do otevřené rány?

Wargame: AirLand Battle - recenze

1. 7. 2013 | Jakub Kovář

Wargame: European Escalation před rokem příjemně překvapila všechny fanoušky realtimových strategií, kteří zrovna neholdují hrám typu „postav základnu - vycvič jednotky - vrhni to všechno na základnu nepřítele“. European Escalation zcela zavrhla první bod a druhý si notně upravila. Jednotky necvičíte, ale za body získané z ovládaného území jich povoláváte přesně stanovený počet z předem sestaveného balíků. A konečně třetí pilíř tradičních RTS her si první Wargame v rámci taktiky upravila zcela k nepoznání. Stejně jako ve válce není v European Escalation nutné klikat co nejrychleji myší, ale vše dopředu promyslet a neposílat osamělého pěšáka proti tanku T-80.

LEGO Star Wars III: The Clone Wars - recenze

8. 4. 2011 | Aleš Smutný

Další zářez na pažbě značky LEGO, která bere svou invazi do her smrtelně vážně a důkladně, nabízí opět možnost hrát za hrdiny série Star Wars – bohužel hlavně v událostech známých z animovaného seriálu Clone Wars. Ten se u nás netěší takovému zájmu jako jinde ve světě navzdory tomu, že hezky rozšiřuje Star Wars universum, je zábavný a některé díly jsou bez přehánění geniální. Pokud však Clone Wars neznáte, nic zásadního se neděje, hře to nic neubírá, fandům zkrátka kontext jednotlivých scén dojde trošku dřív.

FIFA 11 - recenze

15. 10. 2010 | Aleš Smutný

Přišly nové časy. Osobně jsem alergický na pojem next-gen, ale u FIFA 11 na PC je tahle marketingová značka jednoduše na místě, jedenáctka skutečně přináší novou generaci fotbalu na PC. Tedy ono to PC je třeba zdůraznit, protože ačkoliv ve stíhacím sprintu PC verze tu konzolovou takřka dohonila, určité rozdíly tu přeci jenom jsou. Nicméně doufejme, že příští rok se už kvalita obou her srovná. Ano, letošní FIFA na konzole je o pár zatraceně zábavných prvků dál, ale o tom tu prostě nemá cenu diskutovat, pro PC fotbalistu od klávesnice je klíčové, že rozdíl mezi loňským a letošním ročníkem, to je nebe a tradiční skotský hudební nástroj.

The Park – recenze

28. 11. 2015 | Ladislav Loukota

Zaběhnuté dítě nikdy nevěstí nic dobrého. Pokud však uteče do lokace známé jako Atlantic Island Park, je teprve zaděláno na pořádný průšvih. Děsivé místo, známé z onlinovky The Secret World, je dějištěm krátkého hororu The Park (Steam, homepage), od kterého se obecně čekal zážitek inspirovaný dílem Stephena Kinga, a zároveň experiment ve virtuálním strašení a tak trochu návrat studia Funcom k singleplayerovému zážitku. Je toho hodně, co vývojáři chtěli vměstnat do jedné či dvou hodin hraní. Vyšel jim však jejich pokus, nebo je The Park kraťas, který si můžete nechat ujít? Cesta k rozřešení této otázky vede přes principy herních hororů.

Ninja Gaiden Master Collection – recenze líného remasteru

28. 6. 2021 | Pavel Makal

Ryu Hayabusa se vrátil. Ale nemusel

Lumo - recenze

6. 6. 2016 | Daniel Kremser

Téměř každý žánr nabízí hru, která si pekelnou, ale férovou obtížností zaslouží přirovnání k Dark Souls. V rámci plošinovek jde třeba o tituly Super Meat Boy nebo VVVVVV. Nově se ale o slovo hlásí prvotina studia Triple Eh? s názvem Lumo, která křísí archaickou hratelnost let minulých, a zprofanované označení „Dark Souls mezi plošinovkami“ si jednoznačně zaslouží nejen proto, že je pekelně těžká, ale také proto, že jde o povedenou old school záležitost.

Shenmue I & II – recenze

12. 9. 2018 | Jan Olejník

Téměř před dvěma dekádami se objevila hra, která následující vývoj herního průmyslu ovlivnila možná víc, než by si mnozí mysleli. Netradiční, v mnoha ohledech revoluční, poutavá, výpravná, ale i frustrující a pro mnohé nepochopitelná – taková byla japonská Shenmue. Nyní se vrací na naše obrazovky v prakticky nezměněné podobě společně s druhým dílem, aby si oba skvosty mohli užít i dnešní hráči. Otázkou ovšem zůstává, zda je dokážou náležitě ocenit.

Paper Mario: Thousand-Year Door HD – recenze povedeného remaku papírového JRPG

22. 5. 2024 | Adam Homola

Jiný, ale pořád zábavný Mario

Ratchet and Clank: Rift Apart – recenze PC verze, která dopadla skvěle!

22. 8. 2023 | Pavel Makal

Lombax a robot na návštěvě z domovského PlayStationu

Drova – Forsaken Kin – recenze pixelartové variace na Gothic

3. 12. 2024 | Pavel Skoták

Skoro jako v kolonii

MotoGP 15 - recenze

3. 7. 2015 | Ondřej Švára

Motocyklové závodění je navýsost adrenalinový sport, v němž se bojuje naplno v každé vteřině a na každém metru asfaltu. Poněkud jiná dynamika panuje ve vývoji motocyklových her. Chybějící konkurence a okrajovost žánru způsobily, že vývojářská studia, především Milestone, mohou tvořit čistě podle vlastních měřítek kvality, což není úplně nejlepší podhoubí pro inovace. V MotoGP 15 se nicméně pomalá evoluce projevila vcelku pozitivně. Nový díl je zase o "prsa" lepší než ten minulý, a tak jde celkově vzato o velmi zajímavé závodění s kvalitním fyzikálním enginem, motivujícím ovládáním a propracovaným historickým obsahem. Přesto se nezbavíte pocitu, že nový díl známé motocyklové série mohl být ještě lepší.

Wasteland 2 - recenze

18. 10. 2014 | Jan Smejkal

Nedohrál jsem a možná ani nedohraju. Wasteland 2 mě v jeden moment (zhruba v 90 % délky), zastavila podivnou směsí chyb a designových lapsů. Časem to tvůrci opraví, ovšem mnohem hůř jsem na tom s motivací pokračovat. Hra stojí hned na několika nohách – příběhu (hlavní zápletce, příbězích lokací/frakcí a na rozhodnutích s následky), tahových soubojích, lootu a rozvoji postav. A na všechny tyhle končetiny kulhá jak pouštní ranger, vracející se do masomlejnku sebevražedné mise. Když ani jedna složka díla není skutečně solidní, je v záplavě her, chrlených dnešním herním průmyslem, těžké nedat hře někde v půli vale. Devadesátky jsou pryč, víme?

Forza Horizon 2 - recenze

25. 9. 2014 | Václav Rybář

Nad tempem, kterým Turn 10 chrlí další a další Forzy lze jenom smeknout klobouk, případně sebrat čelist ze země. Nejde ani tak o pásovou výrobu, kterou samu o sobě každý vnímá negativně, jako spíš o chytré rozložení zdrojů. Forza Horizon 2, opět především v režii Playground Games, si půjčuje to nejlepší z páté Forzy a na Xbox One platí nejen za jednu z nejhezčích, ale také nejnávykovějších her. A to nemusíte zrovna spát s volantem pod polštářem nebo poznat podle sluchu Ferrari od Lamborghini.

Divinity: Original Sin - recenze

15. 7. 2014 | Daniel Kremser

Hráči, co žehrají v diskusích, že už hry nejsou, co bývaly, obtížnost se rapidně snižuje a noví hráči oldschool peckám vlastně vůbec nerozumí, nyní musí chrochtat blahem a od svého PC se jen tak nehnou. Pokud lze totiž o Divinity: Original Sin od Larian Studios něco opravdu říci, pak to, že do puntíku naplňuje význam zkratky RPG, čili v excelentní a moderní podobě realizuje koncept her jako Ultima nebo Baldur's Gate. Je snad možné, aby současné RPG mělo lepší reference?

Might & Magic X: Legacy - recenze

3. 2. 2014 | Lukáš Grygar

Kdykoli si starší ročníky stýskají, že hry už nejsou, co bývaly, je to pravda jenom z poloviny. Jsme to především my sami, kdo není, kým býval. Jeden z nejlepších dungeonů všech dob, Wizardry VII, jsem hrál ve dvanácti, zatímco dnes mi táhne na dvaatřicet a ne, nemůžu si dovolit propadnout hře podobného kalibru, i kdyby mi nakrásně tancovala před nosem. Navzdory tomu, že mě za hraní her namísto rodičovského peskování někdo platí, je představa dobrovolné výměny reálného života ve prospěch toho virtuálního prakticky nemožná. Moje povinnosti i zájmy neustoupí stranou způsobem, jakým kdysi odlétala do kouta školní taška.

Surgeon Simulator 2013 - recenze

1. 8. 2013 | Václav Rybář

Různé slevy nejsou ani zdaleka jediným důvodem, proč občas zabloudit na Steam. Přiznejte si, že jste občas z těch áčkových her unavení a chcete se odreagovat u něčeho bizarního. Simulátor metaře jste vyzkoušeli loni, kombajnování ve Farming Simulator už vás nebaví, ale někde vzadu v hlavě klíčí pocit viny, že jste se vydali na dráhu programátorů, ekonomů, právníků a dalších materialistických oborů, místo abyste prokázali světu službu a stali se lékařem. Naštěstí to můžete napravit alespoň virtuálně. Po seznámení se Surgeon Simulator 2013 budete příště sestřičku na sále prosit, aby vám to anestetikum píchla pro jistotu dvakrát.

LEGO Harry Potter: Years 5-7 - recenze

15. 12. 2011 | Karel Drda

K hraní LEGO her potřebujete pouze správnou náturu, smysl pro humor a nesmí vám vadit samotná podstata výtvoru, tedy marketingové propojení dvou produktů ve třetím, tvářícím se jako ojedinělá herní bomba. Pokud ani jednou z těchto vlastností neoplýváte, pak je pro vás LEGO Harry Potter: Years 5-7 ztrátou času, který vám nic a nikdo nenahradí. V opačném případě k vám štěstěna byla nakloněna, protože se chcete a umíte bavit nad lehce infantilní hříčkou, která v počítačovém světě jako zásadní komunikační nástroj používá barevné kostičky stále velmi populární stavebnice.

Breath of Death VII - recenze

4. 10. 2011 | Matěj Habarta

Stejně jako Cthulhu Saves the World, patřila i původní verze Breath of Death VII: The Beginning platformě XBLA. Breath of Death navíc vyšla o několik měsíců dřív než už recenzovaný sourozenec, PC platforma však oba kousky přivítala současně, a to v podobě nenápadného balíčku na Steamu. Věřím, že rozhodnutí, předělat dvojici her na počítače a vydat ji právě tímto způsobem, autoři určitě nelitují. Za první týden prodeje hra prý utržila více než za celou dobu (rok a půl) na Xbox Live.

Elden Ring Nightreign – recenze roguelite soulsovky

28. 5. 2025 | Jakub Malchárek

Pod tlakem

Game of Thrones – recenze 6. epizody

19. 11. 2015 | Miloš Bohoněk

Pět epizod za námi, před námi už jen finále a ve vzduchu visí stále několik tíživých otazníků. Dokázala se s nimi závěrečná epizoda vypořádat? Někdy ano, někdy ne. A třebaže je co vytýkat, závěrečný výlet za zbídačeným rodem Forresterů má větší spád než kterákoli z předchozích epizod.

Feist - recenze

18. 11. 2015 | Jan Vrobel

"Fist" nemusí znamenat jen pěst. Nechme stranou scórácké fórky na téma fisting a panzerfaust, koneckonců na stránkách Games.cz nemají své místo, a raději se vzdělávejme – "fist" je totiž i německé označení pro malého naštvaného pejska. Právě z němčiny také pochází anglické slovo "feist", které patří někomu, kdo je snadno k rozdurdění. Náladu stejnojmenné hříčky od švýcarské partičky vývojářů Bits & Beasts to vystihuje celkem patřičně.

The LEGO Movie Videogame - recenze

30. 3. 2014 | Lucie Jiříková

I mistr tesař se někdy utne, tvrdí přísloví, jehož pravdivost se ukazuje dnes a denně. Tentokrát se utnulo vývojářské studio TT Games se svou hrou The LEGO Movie Videogame, která přerušila velice úspěšnou šňůru vynikajících nebo alespoň výborných LEGO titulů.

Recenze