Recenze
Diablo III: Reaper of Souls Ultimate Evil Edition - recenze
1. 9. 2014
|
Jan Olejník
Mé první setkání s Diablo III se odehrálo teprve před několika dny a neslo se v poněkud rozpačitém duchu. Přece jen, když si představíte moloch jako Blizzard, do kterého tečou milióny dolarů každý den díky stále populárnímu World of Warcraft, očekáváte, že nástupce legendární série akčních RPG vás krátce po vložení disku do mechaniky zanechá sedět v němém úžasu s dokořán otevřenými ústy a extatickou slinou v koutku. Jenže Diablo III ne. Pořád mám v paměti slova Karla Drdy, když mi do telefonu popisoval původní PC verzi: „Jako je to fakt dobrý, ale…“
Enemy Front - recenze
23. 6. 2014
|
Jan Olejník
Víte, kdo jsou největší drsňáci? Kdepak, nejsou to vesmírní supervojáci, ani severští válečníci s ryšavými copy. Ba ani soukromá očka s prázdnou flaškou od whisky a s kapsami plnými metafor. Na pozoru byste se měli mít především před investigativními novináři. Hlavní hrdina Enemy Front je jedním z nich a je přesně tím prototypem amerického hrdiny, jak si jej představují Poláci. Má echt americké jméno (Robert Hawkins), strniště a koženou bundu. A zřejmě ho na žurnalistice naučili víc než jen těsnopis, protože pod vaším velením pak zlikviduje podstatně víc nácků než celý odboj, ke kterému se přidáte.
Forza Motorsport 5 - recenze
16. 1. 2014
|
Jan Olejník
Plyn až na podlahu. Vůně benzínu po ránu. Pach spálených pneumatik. Stádo koní pod kapotou. Rytmické dunění osmiválce. Nejrozšířenější závodní klišé máme z krku hned v úvodu a můžeme se bez příkras podívat na nový titul rozšiřující oblíbenou závodní sérii Forza. Pátý díl se stal zároveň i jedním z prvních titulů pro Xbox One a již od prvních chvil těšil oko hráčovo pohlednou grafikou a našince i přítomností matičky stověžaté. Naštěstí dokáže zapůsobit nejen na patrioty, ale především na pravověrné závodníky.
Pikmin 3 - recenze
14. 8. 2013
|
Jan Olejník
Pamatuje si někdo herní sérii Pikmin? Snad ano. Překvapivý hit, který navzdory své poněkud infantilní prezentaci uchvátil davy hráčů bez ohledu na věk, si odbyl svoji premiéru už v roce 2001 na konzoli Nintendo Gamecube a o tři roky později ho následovalo neméně úspěšné pokračování. Rychloposunem v časoprostoru se dostáváme do roku 2013, kdy nový Pikmin s pořadovým číslem tři přistává na Nintendo Wii U. Je právě Pikmin 3 hra, kterou tahle konzole s poměrně slabým portfoliem kvalitních her potřebuje jako sůl? A nebude to sůl nasypaná do otevřené rány?
Fallout New Vegas: Lonesome Road - recenze
6. 2. 2012
|
Jan Smejkal
Poslední přídavek k Fallout New Vegas pojmenovaný Lonesome Road (Cesta osamění) byl obestřen atmosférou neznáma. Před každým dosavadním DLC jsme prakticky přesně věděli, jakou kostru bude mít hlavní linka, v jakých kulisách se bude odehrávat a jakým bude prodchnuto tématem. V Dead Money jsme byli lapeni v perimetru bezpečnostního systému předválečného kasina a museli jsme spolu s ostatními postavami spolupracovat tak, abychom se přinejmenším alespoň my sami dostali ven. Ústředním tématem byla touha vlastnit, konat, znát a neschopnost nechat být.
Galactic Civilizations 2 & Dark Avatar rec.
1. 3. 2007
|
Redakce Games.cz
Ve společné recenzi základní hry a aktuálního datadisku se vypravíme do vzdálených galaxií, abychom vás přímo na místě mohli seznámit s rozdíly oproti jedničce a proč se jedná o nejlepší vesmírnou tahovou strategii.
Space Empires V - recenze
26. 11. 2006
|
Redakce Games.cz
Občas člověk narazí na nějakou hru, která už od prvního pohledu vykazuje všechny znaky přívlastku „hardcore“ strategie. Pro většinu lidí toto zjištění znamená jediné: ruce pryč. Mnohdy to je ale krátkozraké...
Battlefield 1943 - recenze
7. 8. 2009
|
Redakce Games.cz
Jako takřka ideální výplň okurkové sezóny se jeví předělávka populárního Battlefieldu 1942, která staví na enginu z Bad Company se zničitelným Pacifikem.
Magicka 2 - recenze
3. 6. 2015
|
Jan Slavík
Čtyři roky! To je docela dlouhá doba. Z puberťačky se stane dospělá a cílevědomá žena, prezident si odkroutí celé volební období a vědátoři stihnou přijít na nových sedmdesát osm běžných potravin, jejichž konzumace vás zaručeně zabije. Stejnou dobu měli vývojáři ze studia Pieces Interactive, aby pod hlavičkou Paradox Interactive navázali na první Magicku od studia Arrowhead. Zmíněná hra se zapsala do povědomí ikonickým systémem kouzlení, který nabízel netušené možnosti a divoké kombinace různých magií, ale také mizerným technickým stavem, a po chvíli hraní ubíjejícím stereotypem. První díl však rozhodně představoval solidní základ, takže jsme byli všichni zvědaví, do jakých nebeských výšin na něm vztyčí vývojáři svou kouzelnickou věž v pokračování.
Resident Evil HD Remaster - recenze
19. 1. 2015
|
Jan Olejník
Nevstoupíte dvakrát do stejného strašidelného domu. Nebo ano? Resident Evil nastartoval v roce 1996 novou vlnu survival hororů poté, co sérii Alone in the Dark došel se třetím dílem dech. Právě s nástupem éry prvního PlayStationu se objevily nové technologické možnosti a Capcom se je rozhodl popadnout za pačesy. Japonský Biohazard se dostal na západ pod názvem Resident Evil a položil základní kámen série, která začíná být v posledních letech až nebezpečně vydojená. Remaster prvního dílu ve vysokém rozlišení tedy vypadá jako poměrně logický krok, jak si usmířit rozladěné fanoušky.
Wasteland 2 - recenze
18. 10. 2014
|
Jan Smejkal
Nedohrál jsem a možná ani nedohraju. Wasteland 2 mě v jeden moment (zhruba v 90 % délky), zastavila podivnou směsí chyb a designových lapsů. Časem to tvůrci opraví, ovšem mnohem hůř jsem na tom s motivací pokračovat. Hra stojí hned na několika nohách – příběhu (hlavní zápletce, příbězích lokací/frakcí a na rozhodnutích s následky), tahových soubojích, lootu a rozvoji postav. A na všechny tyhle končetiny kulhá jak pouštní ranger, vracející se do masomlejnku sebevražedné mise. Když ani jedna složka díla není skutečně solidní, je v záplavě her, chrlených dnešním herním průmyslem, těžké nedat hře někde v půli vale. Devadesátky jsou pryč, víme?
Resident Evil: Revelations - recenze
2. 2. 2012
|
Jan Vitík
Od vydání 3DS již brzy uběhne skoro rok a je třeba přiznat, že to tento handheld vůbec neměl a nemá jednoduché. Přitom potenciálu by bylo na rozdávání, jenže míra neschopnosti jeho využití byla dlouho až zarážející. Ale časy se díky hrám od Nintenda a konečně také i jiných firem mění a všichni posměváčci se mohou jít zahrabat. Jen se podívejte na Resident Evil: Revelations. Silná značka z „velkých“ konzolí dorazila na kartridže 3DS a po nanicovatém spin-offu v podobě Resident Evil: The Mercenaries dokazuje, že to jde – udělat výbornou a přitom obsahově původní 3DS hru.
Fallout New Vegas: Honest Hearts - recenze
14. 1. 2012
|
Jan Smejkal
Národní park Zion. V reálném světě jde o fascinující místo plné symbolismu spojeného s dvěma třetinami abrahámovského duchovního světa. Obsidian Entertainment. Jedna z posledních výsep inteligentní a skutečně hravé a inovativní herní tvorby mezi středními až velkými studii. Fallout. Jedinečný herní svět, který byl v drtivé většině svých herních inkarnací tu mělčí tu hlubší studií morálky, kultury a socioekonomických struktur, aniž by se kdy uchýlil k náročnému filosofování po vzoru Planescape: Torment. Všechno dohromady. Záruka kvality? Lidé jsou líní, zvídaví a Bůh vynalezl scrollovací kolečko. Nebudeme si hrát na napínání, všichni jste už hodnocení viděli. Teď už je jen otázka, zda je to kvalita za rozumnou cenu.
Fallout New Vegas: Dead Money - recenze
12. 5. 2011
|
Jan Smejkal
Mám dojem, že Chris Avellone (MCA) je gambler, případně židobolševický agent nasazený svazem amerických kasin. Považte - designoval New Reno ve Falloutu 2, nejkomplexnější a zároveň tematicky nejmimóznější lokaci klasiky všech klasik. Vedl design celého Fallout New Vegas, autorského důkazu, že gambling je nezdolnější než švábi a škorpioni a že 3D Fallout z pohledu první osoby může fungovat, a dobře. A nakonec rozehrál sólo koncert v Dead Money, za drobný bakšiš stažitelné jednohubce o nevšední vloupačce do tajemného kasina Sierra Madre. Tedy aspoň tak to MCA v té nejstručnější verzi definoval sám.
Kirby's Epic Yarn - recenze nápadité plošinovky
6. 4. 2011
|
Jan Vitík
Když se Řehoř Kirby jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakousi nestvůrnou bavlnku. Kafka takto otevírá svoji povídku, Nintendo podobně otevírá Kirby's Epic Yarn, v pořadí již desátý titul se starým známým hrdinou Kirbym v hlavní roli. Při pohledu na obrázky ze hry se v první chvíli možná zděsíte a pohrdavě usmějete. „Přeci něco takového nebudu hrát, to je pro děti,“ běží leckomu v hlavě. Věřte, že by to byla chyba, obrovská, protože v tomto případě stojí za to odhodit předsudky, zapomenout na svůj „dospělý“ věk a ponořit se do fantaskního světa plného nápadité zábavy.
Super Street Fighter IV 3D Edition - recenze
1. 4. 2011
|
Jan Vitík
Nintendo umí vystupňovat napětí a získat tím pozornost pro svůj nedávno vydaný hardware 3DS (článek, video). Leckdo pak v euforii snadno přehlédne nepříliš vysokou kvalitu launchových titulů. Občas se však i v této skupině objeví hra, která je něčím lepším, než jen učesaným a nepříliš trvanlivým doprovodem nového hardwaru. A právě to je případ kapesní verze nesmrtelné klasiky Super Street Fighter IV: 3D Edition.
Gun Metal - recenze
25. 3. 2003
|
Redakce Games.cz
Oddechové futuristické střílečky se staly doménou konzolí, ale čas od času nějaká doputuje i na PC. To je případ akční hry Gun Metal z Xboxu disponující nevídanou grafikou díky DX9 a jazyku Cg od nVidie.
Star Trek: Legacy - recenze
27. 12. 2006
|
Redakce Games.cz
Měla to být nejlepší herní adaptace Star Treku. Plnohodnotný DirectX9 engine, spousta vychytávek a především obsažení všech epoch od dob původního seriálu z hlubokého vesmíru. Ale ve skutečnosti jde o...
Metal Gear Solid V: Ground Zeroes - recenze PC verze
7. 1. 2015
|
Jan Olejník
Zdá se mi to skoro neuvěřitelné, že od doby, kdy jsem na PC naposledy hrál Metal Gear Solid, uplynulo jedenáct let. PC verze Metal Gear Solid 2: Substance se tehdy nevyhnula několika klasickým neduhům konzolových konverzí – na klávesnici byla hratelná jen se štědrou dávkou trpělivosti, na kartách od ATi byly „humorné“ problémy s vykreslováním, a jestli si dobře vzpomínám, instalovala se hra snad hodinu. O to více jsem byl zvědavý na to, jak se podařilo Kodžimovi a jeho týmu zvládnout PC verzi Metal Gear Solid V: Ground Zeroes. A mám pro vás dobré zprávy: zklamání se nekoná! Naopak.
Tomb Raider: Definitive Edition - recenze
5. 2. 2014
|
Jan Olejník
Ušetřím vám práci při psaní komentářů. Tomb Raider: Definitive Edition je úplně stejná hra jako ta, která vyšla před rokem, má oproti původním konzolovým verzím silně vylepšenou grafiku a Square Enix si za to „drze“ účtuje plnou cenu. Ale za předpokladu, že jste se k poslednímu dílu slavné série zatím nedostali a potřebujete něčím nakrmit hladovou mechaniku své next-gen konzole, mohou vám být finanční praktiky Square Enix úplně ukradené. Už původní verze Tomb Raider je totiž parádní a napínavá záležitost hollywoodského střihu, a i když má své mouchy, je jedním z nejlepších příkladů, jak oživit chátrající značku.
Underrail - recenze
1. 3. 2016
|
Jan Vrobel
Dnes má hráč k dispozici tak pestrou nabídku, že se na ni občas dívá přezíravě jako třikrát dokola pozvracený římský hedonista na další chod stejků z anakondy, nadívaných bio olivami. Hernímu průmyslu se stalo to samé, co dříve hudebnímu - dnes může dát do kupy hru takřka každý. Zvyšuje to roli herních médií, která mohou (měla by!) zahlcenému hráči pomoci se v tom všem zorientovat. Jedním z trendů v soudobé pestré nabídce je výrazný segment hardcore RPG her, jejichž tvůrci křísí dávné modly z počátku a průběhu devadesátých let minulého století, často vyzbrojeni světonázorem, že někdy kolem roku 2000 se vývoj her podělal. Proto je třeba (prý) RPG systematicky vracet tu k odkazu starých dungeonů (třeba Legend of Grimrock), tam k izometrickým hrám běžícím na Infinity enginu (např. Pillars of Eternity) a jindy zase k hutným postapokalyptickým jízdám na bázi Falloutu. Právě do posledně jmenované kategorie patří Underrail od srbské party nadšenců známé jako Stygian Software. A co na jejich počin říct? Někdy to vyjde, jindy ne. Grimrock i Pillars of Eternity se hrály jako pohádka, naproti tomu Underrail od vás potřebuje mnohem víc spolupráce.
Tekken 6 - recenze
21. 1. 2010
|
Redakce Games.cz
Dřívější král žánru bojovek je zase zpátky. Má šanci dostat se na trůn, který mu kdysi patřil? Nebo platí, že starého psa novým kouskům nenaučíš?
Viking: Battle for Asgard - recenze
10. 4. 2008
|
Redakce Games.cz
Bohové jsou zase šílení. Tedy ti, které na severu uctívali fousatí mořeplavci. Nejudatnější z vikingských bojovníků Skarin má nyní na svých bedrech nejen osud lidí, ale i osud samotného sídla bohů - Asgardu.
Necromania: Trap of Darkness - recenze
24. 10. 2002
|
Redakce Games.cz
Necromania je akčně taktická fantasy hra z domácích luhů a hájů, která vás rozhodně nenechá v klidu. Jen se obávám, že prostředky, kterými se bude o vaši přízeň ucházet, jsou přinejmenším zvláštní...
Kholat - recenze atmosférického hororu
12. 6. 2015
|
Jan Slavík
V noci 2. února 1959 došlo k dodnes nevysvětlenému úmrtí výpravy devíti studentů Uralského polytechnického institutu. Studenti mířili k hoře Otorten, ovšem ve tmě zabloudili a nakonec se utábořili na úbočí hory Cholat Sjachyl, kde za tajemných okolností také zahynuli. Záchranná výprava na místě nalezla jejich tábořiště, stany roztrhané zevnitř, jakoby před něčím utíkali, a těla s poničenými orgány a frakturami lebek, ale bez známek potyčky či boje. Oblast byla na několik let uzavřena, teorií se vyrojilo nespočet, ale uspokojivé vysvětlení se do dnešních dnů nepodařilo podat nikomu. Tato událost je známá jako Djatlovův incident či incident Djatlovovy výpravy - podle náčelníka výpravy Igora Djatlova. Toliko fakta, jimiž se inspirovala hra Kholat.
Madden NFL 15 - recenze
5. 4. 2015
|
Jan Vitík
Do konce zápasu zbývá pár desítek vteřin, prohráváte o pět bodů. Míč má vaše offense na 35 yardech soupeřovy poloviny. Dva první downy nedopadly podle představ, konzervativní běhy přinesly jen čtyři yardy. 3rd&6 chcete hrát krátkou rychlou přihrávku na tight enda. Line of scrimmage stojí, playclock nekompromisně odečítají vteřiny. Zkouknete rozestavení obrany. Vidíte, že na levá straně je jenom jeden safety na vaše dva receivery, čas běží, rychle měníte hru, obrana se ve zmatku trošku hne, ale nezareaguje správně. Snap, tři kroky vzad, dlouhé dvě vteřiny čekáte, pocket drží, mačkáte čtvereček a přihrávka letí. Obránce váhal, hlídal bližšího receivera a nemá dostatek času zareagovat. Nikdo mu nepřišel na pomoc. Catch, touchdown, extáze. A tohle je ve zkratce Madden NFL 15.
Ryse: Son of Rome - recenze PC verze
21. 10. 2014
|
Jan Olejník
Podle některých stojí Ryse: Son of Rome za nedávnými finančními problémy Cryteku, zatímco oficiální vyjádření tvrdí, že pravda je prý někde úplně jinde. Buď jak buď, nutnost přišít finanční záplatu na díru v rozpočtu by klidně mohla být záminka, proč původně exkluzivní titul pro Xbox One vyšel nedávno i na PC. Minulý rok Gábina Ryse v recenzi chválila za audiovizuální zpracování, ale za všechny ostatní aspekty hru pěkně zkritizovala. Pojďme se tedy podívat, jestli se něco od vydání Xbox One verze v listopadu 2013 změnilo.
Borderlands: The Pre-Sequel - recenze
13. 10. 2014
|
Jan Olejník
Druhý díl Borderlands patří k mým nejoblíbenějším kooperativním hrám. Kombinace svižné hratelnosti, šílených postav, praštěného humoru a kvadrilionu zbraní funguje výborně a zdálo by se, že jde vlastně o univerzální recept na úspěch. Ne vždy ale platí, že jsou kvalitní recept a správné ingredience zárukou úspěchu v podobě výborné hry. Bez šikovného kuchaře dobré jídlo nevznikne a bez šikovných vývojářů zase můžete zapomenout na výbornou hru. Borderlands: The Pre-Sequel je toho důkazem, když tvůrci z Gearboxu přenechali vývoj kolegům z 2K Australia. K dispozici měli všechny potřebné podklady a jistě i někoho z Gearboxu na drátě. Přesto je poznat, že Borderlands: The Pre-Sequel je dílo někoho jiného než Gearboxu.
Dragon's Crown - recenze
4. 6. 2014
|
Jan Švelch
Pryč jsou ty časy, kdy jste ve 2D fantasy mohli být epičtí, násilní a svalnatí a nikdo vás neobviňoval z misogynie a sexismu. Kultovní hity Golden Axe a Dungeons & Dragons: Tower of Doom se ale i přes nepřízeň politické korektnosti dočkaly svého nástupce. Když veterán George Kamitani, který v 90. letech pracoval právě na Tower of Doom, zveřejnil obrázky z Dragon's Crown, čelil kritice. Hrdinové dvojrozměrné rubačky totiž svými rozměry spadají do nadlidské kategorie - jak muži svými svaly, tak ženy svými vnady. Za barokním fantasy hávem se ale skrývá herní duše kombinující skvělým způsobem mlátičku s RPG.
Ghost Recon: Shadow Wars - recenze tahovky od tvůrce X-Com
13. 4. 2011
|
Jan Vitík
Jméno amerického spisovatele Toma Clancyho je asi většině hráčské veřejnosti alespoň minimálně známé. Ale co takový Julian Gollop? Nevíte? Tak to zkusíme obráceně. Starší z vás si jistě pamatují na oceňované hry UFO: Enemy Unknown (1994) nebo X-COM: Apocalypse (1997). A právě jejich tvůrcem je britský vývojář Gollop, aktuálně zaměstnaný v kancelářích Ubisoftu v Sofii, kde pracoval na launchovém titulu pro Nintendo 3DS. Když se tato informace poprvé objevila, vzbudila velká očekávání, protože titul Tom Clancy's Ghost Recon: Shadow Wars měl patřit do stejné žánrové škatulky jako jeho předchozí mistrovská díla, tedy taktických tahových strategií.