Gun Metal - recenze
5/10
zdroj: Archiv
Recenze

Gun Metal - recenze

Datum vydání:
28. června 2002
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

25. 3. 2003 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Oddechové futuristické střílečky se staly doménou konzolí, ale čas od času nějaká doputuje i na PC. To je případ akční hry Gun Metal z Xboxu disponující nevídanou grafikou díky DX9 a jazyku Cg od nVidie.

Autor: Jan Rod
Publikováno: 25.března 2003


Obrázek zdroj: Archiv Titul, na který nyní zaměříme naší pozornost, již jednou vyšel a to na konzolích v létě loňského roku. Jedná se tedy pouze o předělávku na PC, která však jako jedna z prvních her předvádí vymoženosti programovacího jazyka Cg od nVidie nebo rozhraní DirectX 9 (info). Gun Metal má na svědomí firma Yetti Studios, která se povětšinou právě na konzolové systémy specializuje. Pokud se nyní ptáte, co je vlastně Gun Metal zač, pak vězte, že se jedná o čistokrevnou akční hru ve své nejklasičtější podobě. Po krátkém filmovém intru a malých průtazích, jako je třeba volba jména postavy, jste okamžitě vrženi do děje, tak jak to u podobných stříleček bývá.

 Akční jako actio
Než se ale podíváme blíže na samotný průběh hraní, udělejme si malý, veskrze amatérsky podaný exkurz do lingvistiky a herní historie. Z hlediska lingvistického má slovo „akční“ své kořeny v latině, kde je jeho předchůdcem slovo „actio“, které znamená jednat nebo také konat. Z tohoto hlediska by tedy akční hra měla být taková, že v ní budeme konat. Dobro, či dnes velmi moderní zlo, prostě jakoukoli činnost.

Z hlediska herní historie se pak akční hry vytřídily jako společná skupina zábavy, která přináší dění ve vysokém tempu, často (i když někdy to jen zbožné přání tvůrců) s příměsí adrenalinu. Pokud vzpomeneme ještě klasické akční hry, ať už „mlátičky“ ve stylu Mortal Kombat, či plošinovou, jako třeba historický Golden Axe a Double Dragon, nebo konečně i modernější povedené tituly, z nichž jmenujme například Incoming nebo FPS Serious Sam.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Přiznejme si předem, že Gun Metal bohužel na výše uvedené kvalitní akce nenavazuje. Pokud vám nyní tane na mysli otázka, proč takové odhalení hned ze začátku článku, tak proto, že recenze bude tentokrát krátká a také z toho důvodu, že nemá cenu chodit dlouho kolem horké kaše. V Gun Metalu jste v roli ochránce svých lidí, který má k dispozici speciální vybavení. Tím vybavením je udělátko blahé paměti zvané Transformer.

 První den ve službě
Na začátku mise (a po krátkém, obecném briefingu) se ocitnete v roli robota, ne nepodobného tomu z Mechwarriora, a před sebou máte nepřátelská invazní vojska. Vaším úkolem je zničit veškerý odpor, k čemuž vám dopomohou dvě automatické pistole s neomezeným počtem nábojů, automaticky naváděné rakety s trefou přesnou a neomylnou, flak kanón s drtivou ničivou silou a pořádná dávka energetického štítu. Poté, co se malinko zorientujete, vystřílíte všechny nepřátelské tanky a letadla, dostanete příkaz přesunout se na jiné místo, kde znovu začíná nepřátelský útok a tak stále dokola.

Rychlý přesun se vyřeší klávesou Q, která přemění našeho transformer-mechwarriora na stíhačku a začíná další část mise. Po příletu zjistíte, že tentokrát jde o letecký útok a je tedy jasné, že s těmito protivníky si budeme muset poradit z kokpitu. Ale ouha. Ovládání hry je tak neintuitivní, že jsem letecké boje vzdal, přistál a jal se letadla ničit automatickou pistolí ze země, což, jak jsem později zjistil, je ten nejlepší způsob. Za notné pomoci vraždo-matických raket jsem opět všechny vyřídil a vrátil se na základnu.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Neobvyklé ovládání
Tolik můj první den ve službě. Když jsem žehral na ovládání, myslel jsem tím to, že tento titul má naprosto nepochopitelný systém ovládání kamery a myši. V běžných hrách ze současnosti jsme zvyklí na to, že zaměřovač bývá pevně fixován na kameru ve third-person pohledu a pokud hýbete myší, otáčí se postava (její hlava - pohled - zaměřovač).

Vývojáři Gun Metalu však tímto zažitým a osvědčeným modelem opovrhli a vytvořili svůj vlastní. Ten spočívá v tom, že zaměřovač není fixován na kameru a ta se pohybuje pouze ve chvíli, kdy zajedete ke kraji obrazovky. Dalo by se tedy říci, že jde o klasický scrolling. To se dá v pozemních bojích ještě celkem snést, ale ve vzduchu je to katastrofa. Nehledě na to, že letecká část hry má celkově trochu zvláštní fyzikální model. No, spíše nemá žádný. Podobných neduhů bychom na hře našli mnoho, ale to by bylo pro čtenáře, již tak znavené dalším tuctovým produktem herního průmyslu, akorát ještě více unavující.

 Zbraně a mise
Zvětšit zdroj: Archiv Co se týče variability zbraní, také jich mnoho není. Na zemi je základem automatická pistole (v počtu dvou exemplářů - máte dvourukého robota), dále zde máme flak kanón, který je velmi účinný. Naváděné rakety jsme také popsali, později ještě přibudou torpéda, která vynikají v ničení skupinových cílů, a některé další zbraně. Ve vzduchu je výčet obdobný. Rakety jsou stejné, pistole nahradí kulomet Vulkán s nekonečně dlouhými pásy nábojů uloženými v mimoprostorových kapsách letadla, ale zároveň i další typy raket, využitelné především k ničení pozemních cílů.

Mise se na první pohled zdají poměrně odlišné, ale zdání klame. Tu máte odrážet invazi, tu zabránit útoku kamikadze robotů s náložemi, eskortovat kolonu a další ryze vojenské úkony, které ostatně všichni známe z podobných her. Posléze po odehrání prvních pěti misí však zjistíte, že jde stále o to samé - pořád střílet hlava nehlava, nepřemýšlet a akorát přeměřovat z cíle na cíl, což většinou vzhledem k pomalosti a tuposti nepřátel není problém.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Protivník je vůbec podivný. Velmi často se stane, že vás tank naprosto ignoruje a to, že na něj dvacet sekund střílíte vůbec nepostřehne, natož aby reagoval. Jediné pozitivum, které jsem na hře našel, byla pěkná grafika, která se navíc velmi dynamicky a pěkně pohybovala. Otázkou však je, jak tomu bude na pomalejších strojích ve chvíli, kdy se na obrazovce vyskytuje více nepřátelských strojů. Ovšem rychlost hry je taková, že se často ani nestihnete kochat okolím.

 Šedý průměr?
Gun Metal není špatná hra a znám mnoho horších, ale na této není nic, čím by vynikala ze šedého průměru, který na nás chrlí ziskuchtivé společnosti jako na běžícím páse. Paradoxní na tom trochu je, že původní vydavatel hry - Rage Software - nedávno zkrachoval. Každopádně hry mají být zábavou, ale já se u této neustále cítil frustrován špatným ovládáním, nuděn stále stejnou náplní hry a občas zaskočen nějakou tou maličkostí, která mě vyvedla z míry.

Zvětšit zdroj: Archiv Pokud si zábavu za několik set či tisíc korun představujete tímto způsobem, pak je Gun Metal váš. Nutno dodat, že ve své originální verzi pro Xbox byla hra vcelku úspěšná s hodnocením kolem 75%-90%. Těžko říci, ale asi to je absolutně jinou povahou konzolových titulů (i jinou náturou jejich hráčů), kde je obecně více prostoru pro takovéto ryzí střílečky pro odreagování a v neposlední řadě asi také v jiném typu ovládání, které dělá opravdu mnoho.

Stáhněte si: Demo, Trailer, Cheaty
Související články: Novinky

 
Jan Rod
připravil: jd




 
 

Verdikt:

Průměrná akční hra s pěknou grafikou a frustrujícím ovládáním.

Nejnovější články