Galactic Civilizations 2 & Dark Avatar rec.
9/10
zdroj: Archiv

Galactic Civilizations 2 & Dark Avatar rec.

Datum vydání:
8. února 2007
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

1. 3. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Ve společné recenzi základní hry a aktuálního datadisku se vypravíme do vzdálených galaxií, abychom vás přímo na místě mohli seznámit s rozdíly oproti jedničce a proč se jedná o nejlepší vesmírnou tahovou strategii.

Autor: Jan Rod
Publikováno: 1.března 2007
Verze hry: základní+datadisk/anglická
Doba recenzování: pár týdnů


Obrázek zdroj: Archiv Když před zhruba čtyřmi lety vyšla hra Galactic Civilizations, všichni byli nadšeni. „Nástupce Master of Orion se našel!“, radostně volali hráči a zalézali na dlouhé hodiny do svých temných brlohů, kde mohli v klidu získávat nadvládu nad celou galaxií. Ale časem každá hra omrzí a proto se dělají pokračování – jedno takové tu nyní máme a to včetně nového datadisku. Čím že se nás budou snažit tvůrci ze Stardock Systems přilákat nyní? Vylepšení a odlišnosti oproti původní předloze zdaleka není tolik, kolik by se dalo očekávat, ale to tak moc nevadí. Podíváme se také na druhou kapitolu, respektive datadisk, který vyšel nyní a hru významně rozšiřuje. Dark Avatar, jak se datadisk jmenuje, je v zahraničí v prodeji samostatně nebo jako součást Gold edice.

Galactic Civilizations II: Dreadlords

 Proti všem
Nebojte se, nebudeme zde rozebírat dílo našich obrozenců, i když příběh GalCiv2 tento opus magni trochu připomíná. Budete totiž v roli krásných a hodných lidí, kteří jsou postaveni před strašlivou hrozbu ošklivých a zlých kreatur, které si říkají Drengin Empire – ano, proto podtitul Dreadlords. Příběh má několik rovin, ale abych neprozradil příliš, radši se omezím na konstatování, že jde o propracované scifi, u kterého se rozhodně nebudete nudit.

Příběhová kampaň je hlavním těžištěm dvojky, nicméně po jejím dohrání, které pár desítek hodin zabere, se těšte na prakticky neomezené možnosti s předpřipravenými scénáři, nebo prostě s náhodně vygenerovanými galaxiemi. Prostě a jednoduše – jakmile jednou GalCiv2 nainstalujete, těšte se na pár probdělých nocí, kdy si říkáte „ještě jeden tah, ještě jeden tah“ a najednou jsou čtyři ráno a za tři hodiny máte vstát do školy či do práce.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Pokud se k vám žádná z předchozích her nedostala a nyní jste se zděsili při zjištění, že jde o tahovku, můžete se zase uklidnit. Ano, skutečně se hraje na tahy, ale rozhodně se nebojte nějakého neprostupného složitého systému. Je sice pravda, že bude nějaký čas trvat, než si vše osvojíte, ale k tomu tady jsou skvělé tutoriály.

 Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
Tutoriály většinou zdržují od samotného hraní a stejně se v nich zase nic nedozvíme. Stačí si zjistit namapování kláves a jedem. Tohle možná platí u akčních stříleček, ale tady rozhodně ne. Možná, pokud ještě nyní každý den trávíte čas u původních Civilizací, pak ano, přeskočte je. My ostatní si projdeme tutoriály. Navíc tentokrát autoři udělali skvělý krok – rozdělili všechno učení do jednotlivých tematických okruhů, ze kterých si můžete svobodně vybírat, co absolvovat chcete a co ne. Což se hodí, protože jezdit myší po mapě a vybrat planetu či vesmírnou loď dovede asi každý, ale méně z vás si bude pamatovat nebo vědět jak provést planetární invazi. Nebo jak vytvářet uživatelský design bojových jednotek a tak podobně. Nebo to můžete také dělat tak (a to byla i moje volba), že si hru pustíte a ve chvíli, kdy narazíte na něco, co nevíte, všechno pěkně uložíte a šup na příslušnou kapitolu tutoriálu.

 Galaxie jako na dlani
Tím, co vám padne do oka jako první při spuštění celé hry, je inovovaná galaktická mapa. Ta doznala asi největších změn. Hlavně grafických, ale i funkčních. Tím prvním, co vám dozajista padne do oka, jsou nádherně animovaná slunce a rotující planetky, kolem kterých obíhají měsíce a měsíčky, mají-li nějaké.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Oproti poslednímu setkání s galaktickými civilizacemi se obměnila hlavně koncepce celé mapy – je nyní plně trojrozměrná, takže s ní můžete všelijak otáčet a jinak manipulovat. Je to celé hrozně pěkné, ale z praktického hlediska celkem k ničemu. Rozhodně ale využijete jinou vlastnost tohoto nového provedení – pro odzoomování se totiž graficky vyvedená sluníčka a planetky přepnou do podoby přehledných 2D ikon, které vám umožní mít okamžitý přehled nad stavem planety a v neposlední řadě také nad všemi flotilami.

 Jak se vydat do vesmíru
Na začátku jste postaveni před nelehký úkol. Celé lidstvo stále smrdí na zemi a ta mu začíná už pomalu být malá, takže je potřeba s tím něco udělat. Ano, kolonizovat! Chcete-li se v GC2 vydat na cestu vesmírem za hledáním lepšího bydla, budete k tomu potřebovat ze všeho nejdříve kolonizační loď, do ní naženete budoucí osadníky a vystřelíte je ze starportu pěkně někam do vesmíru, však oni se někde uchytí, až najdou nějakou příhodnou planetu. Druhou možností (v případě, že je cílová planeta obsazená a nechce se vám hledat jinou), je naložit do speciální lodi pár set tisíc vojáků a planetární invaze může začít. K tomu ale bude nutné vykoumat všechny potřebné technologie.

 Technologický strom
Výzkum je v GC2 opravdu velmi propracovaný. Strom je neuvěřitelně rozsáhlý a pokud si na počátku nezapnete nějaké bonusy na rychlý vývoj, bude vám trvat opravdu dlouho, než se dostanete k některým lahůdkám úplně na konci (jmenujme za všechny zbraně jako Black Hole Gun, nebo Doom Ray), zato jakmile začnete montovat do vesmírných lodí tyto technologie, máte rázem vyhráno. Samostatnou kapitolou, je design lodí.

Hra nabízí postupně se rozšiřující základní typy, opravdové dokonalosti ale dosáhnete pouze využitím možnosti stavět vlastní lodě. Stačí zvolit velikost draku, vybrat do něj motory, zbraně, štíty, podpůrné systémy a senzory a výroba může začít. Postupem času, jak se škála technologií rozroste, máte možnost přejít k větší specializaci – třeba velké hodně dobře chráněné lodi s minimem zbraní k účelu invazí na nepřátelské planety atd..

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky ze základní hry Galactic Civilizations 2 v galerii

 Mikromanagment dotažený k dokonalosti
O všechno je ale třeba se náležitě starat. Obsadíte-li novou planetu, bude asi nutné na ní postavit továrny, výzkumné ústavy a další struktury, které zabezpečí její kvalitní funkci. Podle toho, kolik je na planetě místa (jakou má třídu) jí můžete různě zaměřit – třeba na produkci nebo pouze farmaření, které zvedá populaci, jíž je pak možné „vyvážet“ na okolní neobydlené světy. Stejně tak je možné na každé planetě produkovat jiné lodě – například tam, kde je hodně lidí a produkce je rychlá, vyplatí se stavět obrovské koráby. Na menších světech zase třeba méně náročná plavidla.

Samotnou kapitolou je diplomacie – můžete komunikovat s každým a uzavírat dohody, obchodovat, měnit, požadovat desátky, nebo také uměle udržovat mír v galaxii uplácením ostatních, aby mezi sebou neválčili. Tyto dohody ale nemají dlouhého trvání a po pár tazích se opět všechno vrátí do starých kolejí. Nakonec musíme zmínit také patch na verzi 1.1, který vychází na přelomu března a dubna. Přinese hlavně mnoho úprav kolem umělé inteligence a větší variabilitu nastavení herních podmínek (umožní zákaz obchodování s technologiemi, budeme moci vypnout malé rasy atd…). Dlužno dodat, že k tomu, abyste hry opatchovali musíte mít samozřejmě originální verzi.

Hra má prostě spád a dovede udržet pozornost, zabavit na dlouhé hodiny tak, že si ani nevšimnete, že už je ráno. Oproti minulému dílu je všechno graficky atraktivnější – třeba 3D souboje vesmírných lodí stojí za to, stále mají sice daleko ke střílečkám, ale zase se na ně dívá o něco lépe. A jak celý projekt zhodnotit v porovnání s předchozím počinem Stardock Systems? Rozhodně pozitivně. Sice trochu pokulhává co do originality, ale na druhou stranu, hratelnost je obrovská a to se počítá, nebo ne? Nehledě na to, že příběh je opravdu poutavý a rozhodně stojí za dohrání, nebudete litovat.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Galactic Civilizations II: Dark Avatar
Obrázek zdroj: Archiv
Na datadisku je docela dobře vidět zodpovědný přístup Stardocku. Samozřejmě že mohli, tak jako se to běžně dělá, dopsat další příběh, přidělat nějakou tu jednotku a všechno vychrlit na trh za cenu poloviční hry. Oproti tomu nás čeká příjemné překvapení. Dark Avatar připojuje i některé změny v herním systému. Tím prvním co v nové kampani působí velmi osvěžujícím dojmem jsou špionážní jednotky. S nimi můžete útočit na cizí impéria v různých bodech – třeba narušit jejich válečnou produkci a podobně. A dokonce, jak tvrdí oficiální materiály, je s možné skrze jejich práci dokonce jednotlivé hry dohrát.

Pokud vám Dreadlords přišli chvílema mírně repetitivní, pak by jste v Dark Avatar měli zajásat nad novou, přepracovanou umělou inteligencí. Je to opravdu znát, především v bojích, kde byl počítač předvídatelný, ale také v tom, že protihráči daleko lépe vyhodnocují data, která mají k dispozici a dokáží se třeba i diplomacií spojit proti vám.

Nastavit můžete dokonce i to, aby mohl počítač „podvádět“ a tudíž dostat nad hráčem další výhody. Když jsem tuto volbu zapnul, ve hře jsem neviděl nějaký okamžitý efekt, nicméně časem se u protivníků objevily technologie, které nebylo v jejich silách za tu dobu vyzkoumat. Právě technologie i výzkum se také proměnily. I když tyto změny poznají nejspíše především hardcore hráči, i pro nás, normální smrtelníky je to zpestření a člověk má znovu chuť ho celý prozkoumat a dosáhnout totálního technologického vítězství.

 Neobyvatelné světy a galaktické události
V původní hře bylo možné všemi rasami kolonizovat všechny planety, to se nyní mění, tak trochu ve stylu Space Empires V o kterých jsem psal v listopadu. I tady jsou nyní planety, které mohou být kolonizovány pouze nějakou rasou. Přibyly i pásy asteroidů a celkově je vesmír v Dark Avatar daleko pestřejší. Potřebné know how ke kolonizaci určitého typu světů je již skoro nestydatou kopií Space Empires. Nicméně, hře je to ku prospěchu.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z datadisku Dark Avatar si prohlédněte v galerii

Výborným nápadem, i když je občas trochu k zlosti, je implementace událostí s nesmírným, respektive vesmírným dosahem. Obrovské katastrofy, které mohou obrátit naruby dosavadní průběh hry jsou ale občas k zlosti. Typickým příkladem a asi i nejčastějším, je mor, který se šíří a decimuje obyvatelstvo. Nicméně nejde jen o katastrofy, ale třeba i změnu herních pravidel, povstání nové mocné civilizace apod. Podle autorů tyto události nejsou náhodné a hra nějakým způsobem počítá jejich dosah, dopad vliv na hru.

Zvětšit zdroj: Archiv Mnoho dalších dílčích úprav proběhlo nejen v diplomacii, ale i rozhraní a grafice. Třešničkou na dortu je pak kampaň, která je o trochu kratší, než Dreadlords, nicméně stále představuje parádní přidanou hodnotu, navíc když příběhově navazuje. Gold Edition je skvělou investicí, za kterou získáte desítky hodin parádní zábavy a datadisk rozhodně není odfláknutý. Pro normálního hráče možná kampaň není tak dlouhá, nicméně těžiště Dark Avatar je stejně ve volitelných jednotlivých hrách. A ty byly hodně vylepšeny.

Stáhněte si: Demo, Intro, Cheaty...

Související články: Novinky, Galactic Civilizations recenze
 
Jan Rod
autorovi je 25 let, studuje na Univerzitě Karlově a mimo počítačové hry se zajímá o vliv současných a budoucích technologií na kulturu a o japonský šerm Kendó






 
 
Jan Rod

Verdikt:

Nejlepší vesmírná tahová strategie, která přináší poutavý příběh ve formě kampaně a pár vylepšení oproti svému předchůdci. Datadisk pak vše dotahuje k dokonalosti.

Nejnovější články