Recenze

Iron Danger – recenze unikátního taktického RPG

Her, v nichž můžete vracet čas, je plus minus nekonečno, ale žádná z nich není jako Iron Danger. Tahle realtimová, ale zároveň tahová, sólově kooperační RPG strategie se vymyká přirovnání. Nejbližší, co mě z vlastní zkušenosti napadá, je hudební program Audacity, jen místo tracků mixujete úskoky, výpady a kouzla – a výsledkem je symfonie zabíjení. Zní to divně, hraje se to skvěle.

Age of Empires: Definitive Edition – recenze

Vývojáře Age of Empires: Definitive Edition rozhodně nemůžete obvinit z toho, že svůj remaster dvacet let staré strategické legendy odflákli. Od základu předělaná grafika, opětovně nahraný soundtrack i částečná modernizace mechanik jejich snahu jasně dokazují. Jenže bohužel narazili na jeden zásadní problém. Nostalgická část mozku nám našeptává, že před dávnými lety byly hry lepší než dnes. Je to hloupost. Hry byly většinou horší, a remaster prvního dílu Age of Empires je toho názorným příkladem.

BfME2: Rise of Witch-King - recenze

Witch-King, boss prstenových přízraků a pravá ruka Sauronova, je pro účely RTS snad vůbec nejstylovější tolkienovskou postavou. Neudělali však autoři jeho postavením do popředí datadisku špatný krok?

Diablo III - recenze konzolové verze

Mít slabost pro konspirační teorie, myslel bych si, že Blizzard to svým nejvěrnějším hack’n’slash fanouškům udělal snad schválně, jen aby je znova popíchl. Když Diablo III vypustilo studio před rokem na domácí PC platformu (viz recenze PC verze), prodalo se sice během prvního dne kolem čtyř milionů kopií, ale pověsti jedné z nejúspěšnějších PC her historie předcházela pověst jedné z nejkontroverznějších. I prostý singleplayer vyžadoval neustálé připojení k internetu, „občas“ vyskočil Error 37, zmizel LAN, přibyl požadavek registrace na Battle.net, legendární předměty padaly jednou za uherský rok a v neposlední řadě tu byla rozporuplná aukční síň s reálnými penězi.

Viking: Battle for Asgard - recenze

Bohové jsou zase šílení. Tedy ti, které na severu uctívali fousatí mořeplavci. Nejudatnější z vikingských bojovníků Skarin má nyní na svých bedrech nejen osud lidí, ale i osud samotného sídla bohů - Asgardu.

Top Spin 4 - recenze

Ze všech zemí světa se právě v té naší čekalo na nový Top Spin možná úplně nejvíce. Ne že bychom byli národ zapálených tenisových fanoušků nebo snad — nedejbože — zapálených nadrženců. Důvod je čistě patriotistický, protože právě čtvrtý člen oblíbené tenisové série se rodil v České republice, v pražských studiích 2K Czech. Jak proběhl porod? A je dítě v pořádku? Nebojte se, čtěte dál a vše podstatné se dozvíte.

Darksiders III - recenze

Takhle dlouhé intro je jako stvořené pro ztrátu pozornosti. Tuhle cimrmanovskou parafrázi jsem si říkal několikrát během asi tříminutového úvodu vedeného neuvěřitelně monotónním hlasem, který se snaží zasvětit hráče do Darksiders III. Pokud si dáte tu trpělivost a budete správně rozeznávat jednotlivá slova ztracená v absurdně hlubokém hlase, dozvíte se něco málo o čtyřech jezdcích Apokalypsy, vedoucí úloze Charred Council a především o velice netrpělivé jezdkyni Fury, se kterou se pustíte do záchrany lidstva.

Elex - recenze

Gothic. Téhle, v srdci Evropy neuvěřitelně populární, hře jsem zasvětil velkou část svého dospívání a dlouhé roky jsem byl velice jsem aktivním členem neméně neuvěřitelné komunity kolem serveru Gothicz.net. Ten funguje dodnes, a to navzdory faktu, že poslední Gothic vytvořili Piranha Bytes v roce 2006. Od té doby vytvořili tři díly kvalitativně rozporuplné série Risen a letos přichází s novinkou, která na první pohled boří jejich zaběhnuté zvyklosti. Elex totiž na hráče míří sice tradiční hratelností, ale především laserovými puškami. Vítejte v postapokalyptické sci-fi.

Codename: Panzers CZ - recenze

Dlouho očekávaná 3D real-time strategie od tvůrců hry S.W.I.N.E. je konečně tady a to rovnou v lokalizované verzi od Cenegy. Dokázali Panzers naplnit své vysoké ambice a pokořili veškerou konkurenci z druhé světové?

Triangle Strategy – recenze JRPG ve stylu Hry o trůny

Překvapivá pecka, která osloví hratelností i příběhem

American Conquest: Divided Nation - rec.

Americká občanská válka se ve své době stala nejhorším ozbrojeným konfliktem na tomto území a tyhle slavné bitvy či tažení generálů, jejichž jména vešla do dějin USA, můžete prožít v nástupci RTS od tvůrců Cossacks.

Age of Wonders: Shadow Magic recenze

Po krachu firmy 3DO stojící za Heroes of Might & Magic mohou fanoušci tahových fantasy strategií oslavovat nového krále - Age of Wonders: Shadow Magic - který posouvá tuto herní sérii k dokonalosti.

Dungeon of the Endless - recenze

Neuplyne rok, aby herní scéna nevydala aspoň jednu pořádnou rogue zabíračku, která staromilce vyždímá dosucha a odkopne zničené, vynervované, ale spokojené. Experimentování s žánrem navíc zajišťuje, že se každou chvíli posouvá novým směrem, takže o různorodou zábavu rozhodně není nouze. Jak jde ale dohromady rogue like hra s tower defense a tahovou strategií? Není tenhle mix s názvem Dungeon of the Endless už trochu moc extrémní?

Betrayer - recenze

Z filmů, her i knížek jsme za dlouhá léta zvyklí, že když se nám pod rukama rýsuje opravdu kolosální průser, můžeme volat o pomoc jak chceme a stejně nedorazí. Nebo se nakonec posily objeví, ale s křížkem po funuse.

Path of Exile - recenze

"Kdyby takhle vypadalo třetí Diablo, to by bylo něco." Tak s touto větou jsem se setkal v letošním roce opravdu mockrát. Slyšel jsem jí od lidí, kteří si zdarma stáhli betu Path of Exile a po nějaké době získali pocit, že se k nim dostalo to nejlepší izometrické akční RPG. Ten postoj jsem posléze pochopil, ale nechtěl se s ním hned ztotožnit. Pravdou však je, že jde o naprosto logický důsledek toho, že tvůrci dokázali najít cestu nejen k velmi náročné a přísné hard core komunitě, ale současně umožnili dlouhé hodiny jednoduchého, intuitivního a především i zábavného hraní i laikům.

Wargame: AirLand Battle - recenze

Wargame: European Escalation před rokem příjemně překvapila všechny fanoušky realtimových strategií, kteří zrovna neholdují hrám typu „postav základnu - vycvič jednotky - vrhni to všechno na základnu nepřítele“. European Escalation zcela zavrhla první bod a druhý si notně upravila. Jednotky necvičíte, ale za body získané z ovládaného území jich povoláváte přesně stanovený počet z předem sestaveného balíků. A konečně třetí pilíř tradičních RTS her si první Wargame v rámci taktiky upravila zcela k nepoznání. Stejně jako ve válce není v European Escalation nutné klikat co nejrychleji myší, ale vše dopředu promyslet a neposílat osamělého pěšáka proti tanku T-80.

Clutch - recenze

Jede v zakrvácených stopách od pneumatik, které tu zanechal Carmageddon, a v demoličních arénách přejíždí stovky zombíků poblíž anomálií, jak vystřižených ze Stalkera.

Halcyon 6: Starbase Commander – recenze

Žijeme v úžasné době! Po dekádách plánování jsou virtuální helmy konečně dostupnou realitou, davy lidí po ulicích honí Pokémony a šest lidí z Massive Damage, Inc. vytvořilo hru, o níž sním od roku 1998 – kosmickou variaci na staré díly. Mé nadšení proto bude v recenzi Halcyon 6, mixu strategie, RPG a startrekovského sci-fi, evidentní. Splněné sny ale vždycky trochu zavání nočními můrami. Co se tedy v Halcyon 6 vyvedlo, a co už méně?

Nioh - recenze

Z nebohého uzlíčku, v němž byste jen těžko hledali člověka, vytékají poslední potůčky nevábné tekutiny a já mohu s klidem jít dál. Bylo to monstrum a jinak to nešlo… Tak skončil poslední člověk, který přede mnou řekl, že Nioh je kopie Dark Souls. A pokud si myslíte, že to beru příliš vážně, asi jste ještě Nioh nehráli a nepochopili, že ačkoliv se možná hra od studia Team Ninja odráží ze stejných základů, výsledek je v mnoha směrech velmi odlišný.

Guitar Hero 5 - recenze

Klesajícímu zájmu o hudební hry má čelit již pátý koncert prapůvodce kytarových simulátorů, který celé šílenství rozpoutal. Dokázal ještě přinést něco nového?

8-bit Armies - recenze RTS ve stylu Command & Conquer

Tak dlouho se chodilo s RTS žánrem pro vodu, až se většině známých sérií ucho utrhlo. StarCraft funguje, ale hlavně díky progamerům, za Command & Conquer se (snad dočasně) zavřely vody a vzdor vakuu na trhu se nezdá, že by po staré gardě měl kdo převzít štafetu. Jako záchranář proto přichází studio Petroglyph, složené z veteránů Westwoodu, které má na triku povedenou strategii Star Wars: Empire at War, méně povedenou Universe at War a třeba i nevýraznou Grey Goo. Klesající křivku kvality svých her se ale studiu podařilo zastavit a prostřednictvím akční RTS 8-bit Armies ukazuje, že žánr má hráčům co nabídnout.

God of War Ragnarök – recenze

Severská mytologie pro starší a pokročilé

Fate - recenze

Fate je tak trochu jako zjevení z nebe, protože za ním nestojí žádný známý vydavatel. Jedná se nejen o pekelný, ale i parádní obšleh nejchytlavějšího akčního RPG všech dob s řadou zajímavých nápadů.

Medal of Honor - recenze

Série Medal of Honor letos slaví už jedenácté narozeniny. Za ta léta nás EA obdařila celkem šestnácti díly a datadisky na PC, konzole a handheldy. Nepřímo vděčíme této hře i za další válečnou mega sérii a zároveň největšího konkurenta - Call Of Duty, kterou mají na svědomí původní tvůrci MoH: Allied Assault (Vince Zampella a Jason West, dnes opět spolupracují s EA se svým novým týmem Respawn Entertainment).

LEGO Star Wars III: The Clone Wars - recenze

Další zářez na pažbě značky LEGO, která bere svou invazi do her smrtelně vážně a důkladně, nabízí opět možnost hrát za hrdiny série Star Wars – bohužel hlavně v událostech známých z animovaného seriálu Clone Wars. Ten se u nás netěší takovému zájmu jako jinde ve světě navzdory tomu, že hezky rozšiřuje Star Wars universum, je zábavný a některé díly jsou bez přehánění geniální. Pokud však Clone Wars neznáte, nic zásadního se neděje, hře to nic neubírá, fandům zkrátka kontext jednotlivých scén dojde trošku dřív.

Schein - recenze

Slovíčko „Schein“ v Němčině znamená (krom jiného) „záře“. A jelikož jsou tvůrci této hry sdruženi pod hlavičkou rakouského studia Zeppelin, asi nikoho nepřekvapí, že protentokrát není její jméno jenom líbivou změtí písmenek, ale prozrazuje o hře skutečně něco víc - dokonce rovnou ústřední mechaniku hry.

Black Desert Online - recenze

Další korejské MMORPG. Copak snad může mít šanci na dávno nasyceném trhu? Byla by ovšem chyba tento počin z provenience v podstatě neznámého studia Pearl Abyss mávnutím ruky odsunout do škatulky všemožných klonů a tuctových onlinovek. Black Desert Online totiž opravdu má co nabídnout a spoustu herních prvků máte možnost vidět v MMO poprvé.