• Úpadek síťových 3D akcí?
zdroj: tisková zpráva I když je 3D akce žánrem hodně oblíbeným a už jsme v něm byli svědky řady perel, přeci jen toho opravdu „top“ jsme se už nějakou dobu nedočkali. Řada ohlašovaných a očekávaných projektů se nakonec ukázala jako neslané nemastné tuctovky nepřinášející nic převratného a mizící v propadlišti herních bažin. Na ohlášenou hru Tribes II se čekalo o to víc, neboť její první díl nebyl vůbec špatný a zprávy, které hru předcházely se poslouchaly velice dobře. Druhý díl je dnes již skutečností a my jsme měli možnost se podívat, jaké to s ním nakonec opravdu je.

Tribes II jsou další z řady vyhraněně multiplayerových 3D akčních her. Jejich zaměření a hlavně zpracování ale není tak zcela v duchu Quaka a jemu podobných. První dominující rozdíl a zároveň hlavní rys hry je v tom, že se jedná o „střílečku“ pro velký počet hráčů, konkrétně až 64. To je základní idea hry a kolem ní se všechno točí.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Jak jsme již zmiňovali, jedná se o multiplayerovou střílečku a tomu je přizpůsobeno i další ovládání hry. Kromě klasických kláves pro pohyb hráče, střelbu, přepínání mezi zbraněmi, používání energetického zásobníku apod. ve hře najdete i řadu dalších funkcí, které je nejen dobré, ale často i nutné znát a používat jak pro hru jako takovou, tak i pro komunikaci s ostatními. Ovládání čítá pěkných pár desítek kláves a patří k těm složitějším. Jestli je to dobře či ne nechám na vás, rozhodně ale u Tribes platí, že chvíli vstřebáváním ovládání určitě strávíte. Naštěstí je ve hře přítomen i naučný tutorial ve formě pěti tréninkových misí, které vás od začátků provedou a hlasem instruktorky vás seznámí se základy ovládání a vedení boje. Nesmím zapomenout zmínku o podpoře mikrofonu a tedy hlasové komunikace, která je součástí hry a není tedy třeba pro ni používat jiné, externí programy.

zdroj: tisková zpráva Zajímavě a netradičně je zpracováno i doplňování zbraní, munice a zdraví. Slouží k tomu většinou speciální stanoviště, do nichž si přijdete doplnit zásoby všeho zmíněného. Tato stanoviště bývají navíc zničitelná, takže i tímto způsobem je možné deptat nepřítele. Pokud proniknete pod slupku hry, budete objevovat i další taktické možnosti, které nevyplývají přímo ze hry, ale které se odvíjí od jejího zpracování. Další v podstatě novinkou v akční hře je přítomnost jakéhosi řídícího centra, které si můžete kdykoliv ve hře zapnout a které vám ukazuje zdigitalizovaný obraz bojiště, rozmístění hlavních lokalit, spoluhráčů a bojové techniky a jejich stavu včetně možnosti velet a zadávat odtud základní příkazy. Při této činnosti je třeba mít stále na zřeteli, že bitva kolem zuří dál a jste tak snadným cílem nepřátelských útoků.

• Herní módy
Je již nějakou dobu dobrým zvykem nespokojit se s bezhlavým (ale velice zábavným) pustošením nepřátel v honbě za fragy, ale doplnit tento prapůvodní herní mód o varianty další, více či méně odlišné jak co do způsobu vedení boje, tak i z hlediska odměňování (bodování) hráčů či celých týmů. Tribes přicházejí celkem s úctyhodnými osmi herními variacemi, což alespoň co do kvantity je poměrně dost.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Team Hunters je týmová obdoba předchozí hry, navíc s možností využívání tzv. cappera, kterému můžete svoje nasbírané vlajky předat a on se pak může s nakumulovanými vlaječkami pokusit o super zabodování.

Siege je obdoba známého Assaultu známého z UT, kde se dva týmy setkávají střídavě v roli obránců a útočníků. Nejprve jeden tým brání vyznačené lokace v mapě, druhý tým se je snaží co nejrychleji dobýt a poté se role obrací. Bývalí útočníci brání a tým, který dříve bránil nyní útočí a snaží se být v dobytí rychlejší než jeho soupeř.

Bounty je variace na klasický deathmatch, jen s tím rozdílem, že máte za cíl zneškodňovat soupeře v předem daném pořadí - pokud omylem nebo úmyslně zabijete někoho jiného, body se vám odčítají.

zdroj: tisková zpráva Rabbit je založen na motivu hry hon na zajíce. Na začátku hry je někde na mapě umístěna vlajka. Kdo se jí první zmocní se stává od tohoto okamžiku zajícem a získává body za dobu, po kterou dokáže s vlajkou na zádech přežít. Všichni ostatní jsou v rolích lovců a snaží se jednak „zajíce“ co nejdřív sejmout, navíc sebrat vlajku, která po něm zbyde a sami se tak pasovat do úlohy nového zajíce. Mno, představte si zajíce a třiašedesát myslivců v chumlu všude kolem něj. Takhle to vypadá, když tuto hru hrajete a vzhledem k tomu, že vlajka je prakticky neustále uprostřed tohoto houfu o sto šest pálících „myslivců“, je to pěkný závar a zmatek. Alespoň tak to vypadalo, když jsem hru provozoval já a to nás nebylo zdaleka plných čtyřiašedesát. Životnost zajíce se tak zredukovala na zlomky vteřin a nešlo ani tak o to vlajku sebrat jako sejmout každého, koho by to byť jen napadlo. Mno, byla to odreagovačka, ale ruku na srdce - moc dlouho mě to nebavilo.

• Zbraně
Dalším důležitým aspektem akčních her jsou zbraně. Těch je ve hře deset od vše a zároveň nicneříkajícího Blasteru přes kulomet, granátomet, laserovou pušku, až po silně ničivé zbraně na velkou dálku. Pokud jsem to dosud opomíjel, tak konečně vybalím, že Tribes jsou hrou z budoucnosti a tak si pod pojmem kulomet předstvte něco, co metá kule, ale klasický kalašnikov to připomíná jen velice vzdáleně, pokud vůbec. Sbírka zbraní co do kvantity představuje standard, jediný mód jejich užití je slabší stránkou hry. Ze zkušenosti ve hře mi nepřipadly zbraně nic moc promakané. Je pravda, že některé se hodí spíš na dálku, jiné užijete víc v boji zblízka. Na tom není nic překvapivého. Některé zbraně mají omezenou zásobu střeliva, jiné můžete používat donekonečna, velké rozdíly jsou i v kadencích či prostorovém účinku. Do zbraní můžeme zahrnout i servisní kit, kterým sice nikoho nemůžeme majznout, ale můžeme jej použít k opravě vlastní techniky.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Kromě zmiňovaných palných zbraní ve hře najdeme i granáty a miny, které mohou také dojít svého uplatnění v bojích, kde soupeř hlídá nějakou lokaci, průchod či jiné úzké místo.

• Mapy
Mapy jsou poněkud netradiční a poplatné základní myšlence hry velkého počtu hráčů. Tím je dán první požadavek - mapy musí být veliké. To zároveň naráží na hardwarový problém, kterým je schopnost počítače takto polygonově náročné lokace přepočítávat. Výsledkem je jakýsi kompromis, z něhož vycházejí široké otexturované pláně, graficky nijak moc záživné tu a tam s lokacemi v podobě věžiček, věží, mostů, středně velkých komplexů apod. Výsledek by se dal přirovnat k pohledu na zvlněnou pláň, kde tu a tam se tyčí nějaká osamělá jednoduchá stavba či několik těchto staveb vedle sebe, zase pláň, kopec či něco podobného (sem tam keř či strom) a zase nějaká ta stavbička.

zdroj: tisková zpráva Že jsou mapy opravdu rozsáhlé, poznáte velice brzy podle toho, že dostat se z jednoho místa na jiné není otázkou pár kroků, ale i s používáním energie pro zrychlování či jízdou na skútru či vznášedlem strávíte přemístěním nějaký ten čas. Asi vás napadá, jak se v takovéhle mapě hledají ostatní hráči. To je vyřešeno tak, že je nad jejich hlavami zobrazována šipka, červená nad nepřítelem, zelená nad vlastními spolubojovníky a rovněž důležité lokace jsou zobrazovýny jednoduchými symboly. Pohled do mapy pak připomíná například zvětšený radar v kokpitu letadla, na který se řítí roj nepřátelských střel.

Čili polopatisticky je to tak, že mnohem dřív, než uvidíte, jak soupeř vlastně vypadá (což často ani neuvidíte) se vám na obrazovce ukáže šipečka napovídající „tady jsem!“ Osobně si přijdu trochu jako bych cheatoval, ale jinak to asi ani na takové mapě nejde. Pak začíná vlastní bitva, kde můžte začít pálit už na dálku něčím výbušným do míst, kam šipečka ukazuje anebo se přiblížíte víc až skutečně nepřítele uvidíte a může začít boj zblízka. Ten se ale díky energetickému packu na zádech hráčů ve většině případů liší od klasického honění se a uskakování v odlétnutí podstatně dál a tak je bitka proti šikovnému soupeři podstatně složitější a trefit něco, co je během mžiku kdoví kde, není jen tak.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Co do počtu map musím Tribes II pochválit, neboť jich je tu požehnaně. Většinou jsou rozdělěny a každý herní mód má mapy vlastní, ale někdy je i stejná mapa s mírnou úpravou použita pro více herních variant. Nepočítal jsem to, ale odhaduji, že by map mohlo být kolem stovky, což je překvapivě hodně. Druhá stránka věci je to, jak hodnotit jejich architekturu. V klasické mapě poznáte, v čem je mapa dobrá a kde jsou její slabiny. Na pláni s věžičkami jsem nedokázal zhodnotit, jestli je tahle mapa lepší než ta předchozí.

• Boti
zdroj: tisková zpráva Abyste nebyli odkázaní jen na Internet, můžete si do hry přidat hráče s umělou interligencí, dobře známé boty. Ti se v Tribesech vyskytují pouze ve třech úrovních, což je žalostně málo nehledě na další vlastnosti jako útočnost, přesnost, vitalita, preference zbraní, způsob boje a další. Neplýtvejme ale žalem, ten bych použil až na označení jejich inteligence. I když jsem si totiž nastavil obtížnost nejtěžší, neměl jsem často pocit, že mě soupeř vůbec registruje, klidně stál na místě a dělal, že míří kdoví kam a byl pro mě pouhým snadným cílem.

No a pokud mi ještě trochu žalu zbylo, vyplácnu jej na to, že zdaleka všechny mapy nejdou s boty hrát (odhadem tak cca čtyři pětiny map si s nimi nezahrajete) a aby toho nebylo dost, tak botů do hry přidáte maximálně šestnáct, což by normálně bohatě stačilo, ale v mapách typu Tribes budete mít v tomto počtu problém často se vůbec potkat.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Technické zpracování
Bohužel budu pokračovat v ne právě optimistickém duchu. Nebudu mluvit ani tak o grafické či zvukové stránce hry, které jsou naprosto v pořádku. Postupné vydání hned několika patchů v zápětí po uvedení hry na trh přejdu jen touto poznámkou. Už vlastní instalace hry může být pro někoho noční můrou a nemusí se jen tak podařit.

Předpokádejme ale, že hru úspěšně nainstalujete. Ani teď nemusíte mít zcela vyhráno. Důvod je jeden, a tím je opravdu vysoká hardwarová náročnost, konkrétně na procesor. Hru jsem nejprve testoval na počítači PII 550, GeForce2 MX 32MB, 198MB RAM (jediný ze tří, které doma mám a na který jsem hru dokázal nainstalovat) a vězte, že jsem si vůbec nezahrál.

zdroj: tisková zpráva
Bohaté možnosti nastavení grafiky, kterými hra disponuje neměly téměř žádný vliv na to, jak se hra chovala a i když jsem nakonec stáhnul rozlišení na minimálních 640 x 480 a grafiku ořezal tak, že jsem viděl jsen skoro jednobarevné polygony, hratelnosti to nic nepřidalo. Když jsem potom přidal ještě boty, bylo dobojováno. Takže na Tribes II si připravte něco sakra výkonného. No a hra po internetu? Připravte se na to, že naše české domácí linky asi nebudou tím pravým pro řádění na webu v roli obávaného tribes][warriora. Předběhly tak Tribes II dobu? V tomto ohledu možná ano.

zdroj: tisková zpráva Jak celkově hru zhodnotit? Hratelnost, zbraně, styl boje, záliba v kde čem je věcí individuální a co někomu přijde jako plus, jiný odsuzuje a naopak. Osobně nejsem z Tribes II nijak odvázaný a nepředpokládám, že se ze mě stane jejich ortodoxní vyznavač. Na druhou stranu hra je zpracována kvalitně, přináší spoustu nového, co si navíc vyžádá podrobnějšího a dlouhodobějšího zkoumání a až čas nejlépe zhodnotí, který záměr vyšel a co byl krok do lejna.