Recenze
Salt and Sanctuary - recenze
29. 3. 2016
|
Lucie Jiříková
Zatímco se zraky fanoušků nesmlouvavých, ale férových RPG upínají k vydání Dark Souls III, vyšla bez větších ovací pro PS4 (a časem snad i pro PC) hra Salt and Sanctuary. Jde o nemilosrdné a na soubojích založené akční RPG, které má ambice zapsat se do srdcí fanoušků Dark Souls nesmazatelnou čarou stejně, jako přiznaný vzor. A světe div se, Salt and Sanctuary se to opravdu daří, protože nejenom splňuje všechny předpoklady výborné hry, ale navíc přidává parádně stylizované zpracování a rozlehlý svět k objevování.
Salt and Sacrifice – recenze „dvojrozměrných Souls“, kde budete umírat
23. 5. 2022
|
Pavel Makal
Sůl nad zlato?
Tempest Rising – recenze potomka Command and Conquer
17. 4. 2025
|
Jakub Malchárek
Jízda na tanku nostalgie
Throne and Liberty – recenze MMORPG od autorů Lineage 2
25. 10. 2024
|
Jan Slavík
Revoluce nepřichází
Broken Sword – Shadow of the Templars: Reforged – recenze remaku staré klasiky
19. 9. 2024
|
Adam Homola
Nico, my cousin!
Songs of Conquest – recenze mobilní verze nástupce Heroes of Might and Magic
13. 3. 2025
|
Jakub Malchárek
Pixelartoví Heroes v kapse
Tents and Trees – recenze návykové, odpočinkové kratochvíle
29. 4. 2024
|
Patrik Hajda
Když sudoku potkalo picross
Salt Lake City 2002 - recenze
31. 1. 2002
|
Redakce Games.cz
Od slavnostního zahájení zimní olympiády v Salt Lake nás dělí už jen pár dnů a k tomuto sportovnímu svátku vyšla i stejnojmenná hra. Nabízí více zábavy než celonoční pobyt u televize?
Bayonetta Origins: Cereza and the Lost Demon – recenze
14. 3. 2023
|
Patrik Hajda
Pohádka o malé Bayonettce
Slain! - recenze metalové plošinovky
10. 4. 2016
|
Jan Vrobel
Tohle je trochu k pláči, zvlášť když člověk vidí, jak dopadla Salt and Sanctuary, a tedy ví, že to opravdu jde. Slain! je nicméně v zásadě další z velmi průměrných plošinovek od malého studia, tentokrát nazvaného Wolf Brew Games, které je evidentně tvořeno partou lidí, co mají blízko jak k metalové muzice, tak k temné fantastice a gotické estetice jako vystřižené z původních dílů série Castlevania. Ačkoli jde o svého způsobu estéty, jejich hra jednoduše není zdaleka tak zábavná, aby šla doporučit. Ale pojďme se na to podívat podrobněji.
Bud Spencer & Terence Hill – Slaps and Beans 2 – recenze
28. 11. 2023
|
Patrik Hajda
Dva machři opět zasahují
Return to Monkey Island – recenze nostalgické adventury
26. 9. 2022
|
Jakub Malchárek
Podívej, tříhlavá opice!
Songs of Conquest – recenze dědice Heroes of Might and Magic
20. 5. 2024
|
Jakub Malchárek
Král mezi tahovkami
Ratchet and Clank: Rift Apart – recenze PC verze, která dopadla skvěle!
22. 8. 2023
|
Pavel Makal
Lombax a robot na návštěvě z domovského PlayStationu
Smoke and Sacrifice - recenze
4. 6. 2018
|
Miloš Bohoněk
„Obřad jsem už vedl stokrát, ale stále mě naplňuje radostí. A ty, Sachi, nesmutni. Druhé dítě a všechna další si už můžeš ponechat,“ chlácholil kněz matku, která zrovna absolvovala srdceryvný rituál, během něhož její batole pohltil strom života. O Sun Tree se vypráví, že farmářskou vesničku udržuje plodnou a chrání ji před krutým mrazem, má to však jeden háček: ke svému fungování potřebuje mladé, přímo dětské životy. Jenomže když se vesnička ocitne pod útokem klanu zmutovaných yetti, hlavní hrdinka Sachi zjišťuje, že její prvorozený syn Lio je možná stále naživu. A že celý obětní rituál je jeden velký podvod…
Kingdoms and Castles - recenze
21. 7. 2017
|
Ondřej Švára
Budovatelské strategie jsou již léta za svým zenitem. Přitom i ojedinělé žánrové příspěvky jako Kingdoms and Castles v sobě ukrývá tradiční návykovost a je snadné jim aspoň na chvíli podlehnout. Nicméně, nová směs starých hitů Caesar a Stronghold je opravdu jen skromnou ozvěnou zlatých časů. Je málo propracovaná, než aby pobavila dosyta a s grácií jako hry, které napodobuje.
Sunday Gold – recenze stylového kyberpunkového mixu adventury a tahovky
14. 9. 2022
|
Patrik Hajda
Originální koktejl
Masquerada: Songs and Shadows - recenze
3. 3. 2017
|
Jan Vrobel
Pro příznivce RPG nastaly krásné časy. Po dlouhých letech odříkání, kdy jsme si mysleli, že ta izometrická vyhynula jako dinosauři, vrátila se zpět. A to nejen ve formě prací ostřílených matadorů, kteří zplodili Tyranny, Pillars of Eternity nebo Torment: Tides of Numenera, ale i skrz menší studia, která se nebojí experimentovat. A právě z tohoto ranku pochází Masquerada: Songs and Shadows od Witching Hour Studios, velmi sympatické a po většině stránek dotažené skupinové RPG vonící exotikou.
Pokémon Sun and Moon - recenze
7. 12. 2016
|
Miloš Bohoněk
Ok, všichni jsme si užili trochu srandy s Pokémon GO, ale teď je čas vrátit se zase k jádru značky. Pokémoni v původním slova smyslu totiž neznamenají jen šmrdlání prstem po displeji a uskakování před troubícími auty, když v městských ulicích nepozorně lovíte. Pokémoni neznamenají ani koukání na ten japonský anime seriál, který jste v deseti letech zbožňovali a ve dvaceti se za něj styděli. Co tedy znamenají Pokémoni? Pokémoni jsou v prvé řadě velkolepou RPG sérií, která pod infantilní slupkou skrývá komplexní mechanismy, na které si většina západní produkce netroufne. Každých pár let se série rozroste o nový díl a nyní, dvacet let od legendárního Red and Blue, přichází další pokračování. Jmenuje se Sun and Moon, sérii posouvá do sedmé generace, a co si budeme povídat, je to stále skvělá zábava. Ne však bezchybná.
Civilization VI: Rise and Fall – recenze
23. 2. 2018
|
Václav Pecháček
Vždycky je fajn číst si o hrách, které jsou buď naprosto výborné, nebo příšerně špatné. Bezbřehé nadšení umí být nakažlivé, nad nemilosrdnou kritickou popravou se zase člověk rád zlomyslně zasměje. Rise and Fall, první velký datadisk k Civilization VI, bohužel nespadá ani do jedné kategorie. Kdybyste mi přikázali, ať své pocity shrnu do jedné věty, odpověděl bych: „Je to fajn…?“ Ano, s třemi tečkami a otazníkem.
Regalia: Of Men and Monarchs - recenze
26. 6. 2017
|
Mars Vertigo
Regalia je ručně kreslené strategické PRG od polského studia Pixelated Milk, které na Kickstarteru podpořilo 2710 přispěvatelů, což jednoznačně indikuje jistý hlad po taktických RPG, které ne nutně musí vznikat v Japonsku. Při pohledu na obrázky vás hned trkne nápadná podobnost taktické složky hry s úspěšnou sérii The Banner Saga, která nabídla nordickou variaci žánru. RPG část však zůstává věrná spíše japonským předlohám a půjčuje si designově ze sérií Persona či Disgaea.
Herald: Book I and II - recenze
14. 3. 2017
|
Ondřej Švára
Herald je mořeplavecká adventura s duší, kterou stojí za to objevit. Hra o dvou epizodách (další díly se chystají) balancuje mezi kostýmním dramatem a mikropovídkou. Asi jako kdyby Nezkrotnou Angeliku políbil Hercule Poirot. Mimořádně elegantní dílo nicméně přináší více emocí než poctivého hraní a místy se proměňuje v trochu ospalý interaktivní film.
Poochy and Yoshi's Woolly World - recenze
2. 2. 2017
|
Pavel Skoták
Poochy and Yoshi's Woolly World je další v řadě Wii U her, které si našly cestu i na handheld 3DS. Oproti originálu přináší nová verze několik příjemných změn, ale co si zachovává, je roztomilé zpracování, které dokáže pohladit po duši i ty největší tvrďáky
Blues and Bullets - recenze 2. epizody
28. 4. 2016
|
Ondřej Švára
Agent Elliot Ness se vrátil, aby lidé v Santa Esperanze mohli klidně spát. Kdo by ale čekal, že jedná na objednávku samotného Al Caponeho? Vyjma bizarního spojenectví detektiva a šéfa podsvětí už ale druhý díl epizodické detektivky ničím pozoruhodným nepřekvapí. Po skvělém rozjezdu se netradiční noirová detektivka zadrhla a pokračování série Blues and Bullets s podtitulem Píchnutí do vosího hnízda prostě zklamalo.
Blues and Bullets - recenze 1. epizody
6. 9. 2015
|
Ondřej Švára
Když se hrdinovy myšlenky otisknou na obrazovku tak velkým písmem, že se za nimi zabarikádují jeho nepřátelé, je to důkaz, že originalita ve hrách ještě nezemřela. Blues and Bullets je vůbec plná zajímavých nápadů, postupů a řešení. Především vás ale tato nová epizodická adventura strhne svojí temnou atmosférou, detektivní zápletkou a filmovou výpravou. Už dlouho mě úvod do série tak dobře nenalákal na další pokračování.
Argonus and the Gods of Stone – recenze
7. 11. 2019
|
Ondřej Švára
Řecká mytologie pohříchu není ve hrách důstojně využité téma. Zatímco ve velkých hrách dělá křoví běžné akční zábavě, v alternativních projektech se hlubší myšlenka obvykle nepotkává s kvalitním zpracováním. Bohužel, v Argonus and the Gods of Stone se bohové zaprodali směsi nudného walking simulátoru a mělké adventury bez motivujícího příběhu a hratelnosti. Ojedinělé záblesky poetičnosti spolehlivě zadusí nevyladěná technologie.
Yooka-Laylee and the Impossible Lair – recenze
26. 10. 2019
|
Ondřej Švára
Život se mění a hry s ním. Také rozverná arkáda Yooka-Laylee prošla proměnou, a to nejen kosmetickou. Ve spin-offu s podtitulem Impossible Lair opouští sandboxovou zábavu v otevřeném prostředí, ačkoliv vrátka za předloňským dílem tak úplně nezavřela. Vznikla jakási herní princezna Koloběžka s napůl lineární a napůl rozvětvenou hratelností a s grafikou na rozhraní druhého a třetího rozměru. Pobaví, i když nenadchne.