Salt Lake City 2002 - recenze
3/10
zdroj: tisková zpráva

Salt Lake City 2002 - recenze

31. 1. 2002 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Od slavnostního zahájení zimní olympiády v Salt Lake nás dělí už jen pár dnů a k tomuto sportovnímu svátku vyšla i stejnojmenná hra. Nabízí více zábavy než celonoční pobyt u televize?

Autor: ACE
Publikováno: 31.ledna 2002


Obrázek zdroj: tisková zpráva Máme tu rok 2002, který je rokem olympijským. Od slavnostního zahájení zimních olympijských her v Salt Lake nás dělí jen posledních pár dnů. A jak už to v současném komercializovaném světě chodí, když už se vyskytne takový ohromný mediální hype kolem akce celosvětového významu, kterou olympijské hry bezesporu jsou, všichni obchodníci a obchodníčci se na tom snaží co nejvíce vydělat. Bohužel to zpravidla dopadá, obzvlášť pro herní průmysl, katastrofálně - ukázkovým příkladem budiž různé narychlo splácané arkády na motivy filmů. A do kategorie těch opravdu slabších her spadá bohužel i dnes recenzovaná hra Salt Lake 2002 od Eidosu.

A přitom to vše mohlo dopadnout naprosto jinak. Společnost ATD (Attention To Detail) už za sebou jeden relativně úspěšný sportovní titul má. Jedná se o hru Sydney 2000, která vyšla před dvěma lety u příležitosti letní olympiády v Austrálii. V ní bylo obsaženo celkem 12 disciplín, některé dosud v počítačových hrách nerealizované, měla speciální tréninkový režim, ve kterém jste si mohli zlepšovat vlastnosti postavy a poskytovala odreagování a zábavu alespoň na pár hodin. Oproti tomu Salt Lake 2002 přichází s polovičním počtem sportů, z nichž tři jsou více méně hodně podobné, tréninkový režim jako Sydney 2000 nemá a s hratelností, která vás před počítačem neudrží příliš dlouho.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Menu jako na konzolích
Prvním varujícím faktem by už mělo být menu - je vytvořeno dost barevnou grafikou, která vypadá, jako by se jednalo spíše o výplod nějakého středoškoláka než profesionálního týmu herních vývojářů. Ovládání je rozporuplné: i když máte k dispozici kurzor od myši, stejně budete muset při výběru hráče sáhnout na klávesnici, která však funguje jako na konzoli - jedno tlačítko pro potvrzení volby, druhé pro návrat do předchozího menu. Asi ani nemusím dodávat, které zmáčknete jako první…

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Při strastiplném pobytu v systému menu si můžete zadat své jméno a vybrat stát, který budete reprezentovat. S vlastenectvím nepočítejte, česká vlajka pochopitelně chybí. Celkem zarážejícím faktem však je, že barva pleti a celkový vzhled vašeho soutěžícího se nemění na základě vybrané země - takže i po výběru reprezentace oblíbeného Japonska měli můj sjezdař a akrobatická lyžařka černou pleť. No nic… ono by to dalo asi dost práce, implementovat do hry nějakou tu texturu navíc, viďte páni vývojáři?

Identitu našeho sportovce jsme si tedy ujasnili a už můžeme konečně začít sportovat. Na výběr máme ze čtyř různých herních režimů. Po odzkoušení všech disciplín v Freeform neboli tréninkovém režimu asi většina z vás sáhne po Olympic režimu, ve kterém bojujete o olympijské medaile z jednotlivých sportů. Třetí volbou je režim Tournament, který vám umožní bojovat o přední příčky v dané kategorii systémem play-off. Poslední je arkádový režim Classic, ve kterém se postupně zvyšuje obtížnost hry. Po volbě režimu už jen zbývá nastavit jednu z pěti úrovní obtížnosti a už se můžete pustit do výběru disciplín.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Sjezd
První disciplínou, po které asi sáhnete a která je také pravděpodobně tím nejlepším z celé šestky, je sjezd neboli Alpine Skiing Downhill. Vydařenost této disciplíny si lze vysvětlit faktem, že na ní prakticky není co zkazit - prostě jedete dolů a trefujete branky, které jsou relativně daleko od sebe a dostatečně široké. Pokud se netrefíte, následuje okamžitá diskvalifikace - což je celkem pochopitelné. Tato disciplína byla velice oblíbená i ve starých oblíbených Olympic Games: Winter Challenge (mezi „pařany“ známých jako Winter Games), které se ve své době nacházely snad na všech pevných discích 386tek v celé republice. Salt Lake oproti této klasice přichází s lepší 3D grafikou, v jejíž prospěch navíc hraje možnost výběru ze třech denních dob a různého počasí. Nicméně okolí tratě je vcelku nudné a monotónní, takže žádné extra grafické orgie se nekonají. Kdo jednou viděl libovolný zimní sport na konzolích (například SSX na PS2), dá mi jistě za pravdu, že sportovní hru jde udělat vizuálně daleko poutavější. I na PC existuje pár takových her s atraktivním okolím trati, třeba Extreme Winter Sports.

 Pararelní slalom na snowboardu
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Žhavým kandidátem na zajímavou disciplínu je bezesporu paralelní slalom na snowboardu (Snowboard Parallel GS). Bohužel, největším lákadlem na snowboardových hrách jsou především triky, kterých si díky faktu, že se jedná o slalom, neužijete. Zůstáváte tedy u stejného modelu jako v předchozím případě - trefování branek v co nejvyšší rychlosti. Ty jsou v této disciplíně podstatně blíž u sebe, což vás v kombinaci s velice citlivým ovládáním přinese několik opravdu nepříjemných chvilek při hře. Navíc je závod celkem krátký a tak jste v cíli za 30 sekund, což je celkem málo. Snowboard je především o životním stylu vůbec a tak se k němu i u her daleko více hodí freestyle než takovéto přesné vyměřování pravidel a omezování.

 Slalom
Nejbolestivější disciplínou, odehrávající se na sjezdovce, je slalom (Alpine Skiing Slalom). Zde jsou branky nejblíže u sebe a ovládání je naprosto nesnesitelné, pravděpodobně seslané z pekla. Při této disciplíně jsem opět zalitoval, že je PC standardně ochuzeno o takové vymoženosti, jako je analogový joypad, kterým se pyšní i moje stařičká PS One (o funkci rumble ani nemluvě). Pokud snad náhodou minete branku (mě se to povedlo asi miliónkrát), jste okamžitě teleportováni před ní a vaše rychlost snížena na nulu, takže se vám prostě nesmí stát, že nějakou minete. Báječné… to je jeden z těch prvků reality, o kterých se autoři na svém webu zmiňují a které prý dokonce konzultují s olympijskými sportovci? Spíš bych to viděl na uklizečku, která sportovcům vytírá podlahu v šatnách.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Akrobatické lyžování
Freestyle Skiing Aerials, neboli akrobatické lyžování. No hurá, tady máš ten svůj freestyle, který ti tak chyběl u snowboardu. Jenže ouha, zde se jedná o jakousi napodobeninu známé americké hry „Simon says…“. Vyberete si druh triku, který zamýšlíte provést, rozjedete se na rampu a když se ocitáte ve vzduchu, musíte s mimořádnou přesností namačkat klávesy, které se vám zobrazují na monitoru a následně dopadnout. Na nohy. Zábava, řeknete si, ale není to úplně ono - podstatně větší zábava to byla ve stařičkým egovém Ski or Die (EGA - starší typ grafických adaptérů, pracující v 16ti barvách).

 Skoky na lyžích
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Převedení skoků na lyžích (Ski Jumping K120 Individual) do digitální podoby už tu párkrát bylo, naposledy ve hře RTL Ski Jump 2002, která byla právě na tento sport úzce zaměřena. Na vynikajícím výsledku, který se sestává jednak z délky skoku a také z bodového ohodnocení stylu, se podílí několik faktorů - správné načasování odrazu, udržení optimálního postoje a rovnováhy při letu a vynikající dopad. Na rozdíl od RTL SKi Jumpu, kde jste korigovali rovnováhu myší (což bylo podstatně složitější) se v Salt Lake pouze snažíte dostat lyže do polohy, které ukazují šipky, letící vedle lyžaře. Uff… no musím se na tu olympiádu dívat a dát si dobrý pozor, jestli ty šipky budou i v televizi. Vždyť tou proklamovanou prezentací v televizním stylu autoři snad nemysleli jenom pár průletů kamerou nad sportovištěm před začátkem každé disciplíny?

 Jízda na bobech
Poslední disciplínou je jízda na bobech (2 Man Bobsleigh). Je také jediným sportem, ve kterém uplatníte grif rychlého mačkání klávesy, vypěstovaný z již zmiňovaných Winter Games. Bob co nejrychleji roztlačíte, ve vhodnou chvíli naskočíte a pak už jen korigujete jízdu ledovým korytem po již vyježděné stopě. Bohužel váš stroj je velice náchylný na překlopení, takže vám dá chvilku tréninku, než se dostanete do cíle. Pokud se překlopíte, následuje animace, jak závodník utěšuje brečícího kolegu tak, že ho něžně hladí po hlavě - někteří by v tom mohli najít nějaký podtext? :)

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

A to je vše. Bohužel musím konstatovat, že tato hra si už více textu nezaslouží. Za zmínku už snad stojí jen hudební doprovod - ten je přesně ve stylu zimních sportů tvořen především z rock-punk kombinace vcelku příjemných songů, které navozují tu správnou zimní atmosféru, známou z různých snowboard videoklipů.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Bohužel hudba hru nedělá. Mělo by jít především o hratelnost a o užitnou hodnotu jako takovou. A ta je v případě Salt Lake 2002 nízká, podstatně nižší, než se zdálo ze všech preview screenshotů a videoklipů. Pokud si chcete zahrát pěknou hru se zimní tematikou, sáhněte radši po nějaké konzoli a nebo si zahrajte stařičké Winter Games - pobavíte se víc.

Stáhněte si: Videa (7 MB a 3 MB), Demo (116 MB)

 
ACE
připravil: jd




 
 

Verdikt:

Nepříliš povedená hra s olympijskou tematikou, která bohužel hratelností nedosahuje kvalit starých osvědčených klasik jako Winter nebo Ski or Die a ani její prezentace není na úrovni roku 2002.

Nejnovější články