Recenze
Hand of Fate - recenze mixu karetní a akční hry
7. 4. 2015
|
Lucie Jiříková
Společně s nástupem indie scény přišla i lavina her, které sveřepě mixují i zdánlivě nekompatibilní herní žánry. Z některých míchanic vám bude stejně "dobře", jako byste snědli jídlo od Babici či Ládi Hrušky, ovšem najdou se mezi nimi i takové, které vám přirostou k srdci. Hand of Fate je příkladem stravitelnější skupiny žánrových mutací. V tomto případě bych se dokonce nebála tvrdit, že po téhle kombinaci karetní hry a diablovky budete mít v bříšku jako v pokojíčku.
Madden NFL 15 - recenze
5. 4. 2015
|
Jan Vitík
Do konce zápasu zbývá pár desítek vteřin, prohráváte o pět bodů. Míč má vaše offense na 35 yardech soupeřovy poloviny. Dva první downy nedopadly podle představ, konzervativní běhy přinesly jen čtyři yardy. 3rd&6 chcete hrát krátkou rychlou přihrávku na tight enda. Line of scrimmage stojí, playclock nekompromisně odečítají vteřiny. Zkouknete rozestavení obrany. Vidíte, že na levá straně je jenom jeden safety na vaše dva receivery, čas běží, rychle měníte hru, obrana se ve zmatku trošku hne, ale nezareaguje správně. Snap, tři kroky vzad, dlouhé dvě vteřiny čekáte, pocket drží, mačkáte čtvereček a přihrávka letí. Obránce váhal, hlídal bližšího receivera a nemá dostatek času zareagovat. Nikdo mu nepřišel na pomoc. Catch, touchdown, extáze. A tohle je ve zkratce Madden NFL 15.
Game of Thrones – recenze 3. epizody
29. 3. 2015
|
Miloš Bohoněk
„Když hraješ hru o trůny, buď zvítězíš, nebo zemřeš.“ Památný citát královny Cersei rezonuje celou fantasy ságou Písně ohně a ledu, a i události ve videoherní adaptaci Game of Thrones toho jsou jasným důkazem. Mladičká služebná Mira Forrester se ocitá v královské metropoli a nezkušeně se zaplétá do mocenské hry plné intrik, tajných aliancí a dýk v zádech, jejíž pravidla nemůže znát. Jsou to nervy a také důkaz, že z tvorby studia Telltale Games se konečně stává dílo hodné své předlohy.
Devil May Cry: Definitive Edition – recenze
28. 3. 2015
|
Miloš Bohoněk
Hra ještě nevyšla a vývojářům už někdo vyhrožoval smrtí. A jak! Nešlo o žádné sprosté tweety od anonymních vajíček nebo e-maily, ortodoxní fanoušci série Devil May Cry byli mnohem sofistikovanější a výhrůžky zpracovali formou komiksových stripů nebo metalové písně. Aneb když něco nesnášet, tak nápaditě. Proč k tomu ale vůbec došlo? Inu, ne každému se líbil výtvarný styl, kterým se restart japonské série ubral. Přitom ale jde výborný díl série Devil May Cry a jeho předělávka na konzole nové generace v podobě Definitive Edition to jen podtrhuje.
Pillars of Eternity - recenze
27. 3. 2015
|
Václav Pecháček
Sním? Bdím? Jsem na drogách? Vážně jsem právě hrál směsici Baldur’s Gate, Icewind Dale a dokonce i Planescape: Torment, navíc v kombinaci s krásnou novou grafikou a mechanikami? Jak je možné, že vyšla hra, která je tak strašně nostalgická a zároveň tak moderní a zábavná? Opravdu tohle všechno zaplatili fanoušci na Kickstarteru? Jak se to mohlo podařit? Jak? Jak?! Počkat. Uklidni se, Vašku, a hezky pěkně od začátku. Takže, Pillars of Eternity je...
Battlefield Hardline - recenze
25. 3. 2015
|
Daniel Kremser
Jestliže jsem dojmy ze singleplayeru končil výčtem negativ, v případě multiplayeru začnu s pozitivy. Navzdory rozporuplným dojmům z bety nakonec zvládla hra více hráčů udržet Battlefield Hardline nad vodou, a přestože výsledek není perfektní, je až překvapivě dobry. Pokud tedy kupujete Battlefield jen kvůli multilayeru, pak nemusíte ztrácet naději. Autoři totiž na rozdíl od singlu v multiplayeru tolik neexperimentovali, přerod klasické BF hry v něco nového realizovali jen napůl, a přes dílčí chyby dokáží s odřenýma ušima nabídnout poměrně zábavná multiplayerová klání.
Resident Evil: Revelations 2 – recenze (celé hry)
24. 3. 2015
|
Jan Olejník
V nekonečné sérii Resident Evil se zase jednou blýsklo na lepší časy. Krom toho, že se Capcom rozhodl vydat hru rozsekanou na epizody, rovnou zkusil přihodit i několik významných pomrknutí na fanoušky původních dílů. Při dávkování jedné epizody na týden jsem však občas měl pocit, že sedím na horské dráze. To když se nadšení z napínavé kapitoly náhle proměnilo v rozčarování – z nejrůznějších důvodů. V konečném důsledku ale naštěstí Revelations 2 dopadla dobře.
Tales from the Borderlands – recenze 2. epizody
20. 3. 2015
|
Miloš Bohoněk
Tři a půl měsíce! Skoro čtvrt roku trvalo čekání na druhou z pěti epizod Tales from the Borderlands. Ostuda. Vynásobte ten čas třemi a dostanete interval, během něhož jiná studia zvládnou udělat kompletní hru. Telltale Games mají zkrátka moc velké oči, nabrali si příliš mnoho projektů (aktuálně dělají na šesti titulech!) a zoufale nestíhají (nebo je omezují smlouvy s vlastníky licence, ale to se nikdy nedozvíme). Jaká je pointa epizodického modelu, když epizody rozdělují čtvrtletní propasti, během nichž spolehlivě zapomenete rozjetý příběh? Tales from the Borderlands zkrátka nemá cenu kupovat po epizodách - raději počkejte na konec roku, kdy snad série vyvrcholí. Když totiž pominu příšerný vydavatelský plán, půjde dost možná o jednu z nejlepších adventur poslední doby.
Shadows: Heretic Kingdoms - recenze
15. 3. 2015
|
Ondřej Švára
Celé desetiletí si museli fanoušci slovenského RPG Kult: Heretic Kingdoms počkat na pokračování. Trpělivost se ale vyplatila. Zatímco názvem se Shadows: Heretic Kingdoms liší od první hry jen kosmeticky, hratelnost, atmosféra a příběhové podání hry se změnily dramaticky - naštěstí k lepšímu. Druhý díl (vlastně jeho první část s podtiulem Book I: Devourer of Souls) fantasy ságy chytře propojuje tradiční RPG prvky s novými nápady, a nebýt některých chyb, byl by to úžasný mix moderny s klasickým stylem po vzoru Baldur's Gate.
The Book of Unwritten Tales 2 - recenze humorné adventury
3. 3. 2015
|
Daniel Kremser
Pokračování hry, o které jste ani nikdy neslyšeli? Ano, tak už to s klasickými adventurami z Německa zkrátka bohužel bývá. Pokud se nejedná o zvučné vývojářské legendy nebo interaktivní filmy, zase tak moc na první pohled netáhnou. To byl právě případ první The Book of Unwritten Tales, která ale jinak byla po všech stránkách solidním titulem. Z jejího pokračování autoři vystavěli další z plejády tradičních point and click klenotů, jenž byste prostě neměli minout! Alespoň pokud se chcete zasmát v dobré hře!
The Binding of Isaac: Rebirth - recenze
2. 3. 2015
|
Vilém Koubek
Patříte-li mezi masochisty, kteří mají rádi roguelike herní styl, první inkarnace The Binding of Isaac vám jistě neunikla. Zalíbení v její specifické úchylnosti našla hromada hráčů i videoherních kritiků – já nejsem výjimkou. A když na scénu vtrhly konzole se svou „novou generací,“ rozhodli se tvůrci v čele s Edmundem McMillenem, že přišel čas mučit Isaaca znovu a to v titulu nazvaném s dávkou černého humoru The Binding of Isaac: Rebirth.
Grow Home - recenze unikátní plošinovky s robotem
27. 2. 2015
|
Adam Homola
Grow Home je typická hra od Ubisoftu. Ne, nemá multiplayer, neobsahuje podobné prvky odemykání kusů světa synchronizací u nějaké věže a dokonce ani nevyužívá Uplay. Typický styl velkého vydavatele, který se promítl do téhle hry z klávesnic britské pobočky, Ubisoft Reflections, spočívá ve snaze o něco nového a zaměření na okouzlení z objevování neznámého. Celou náplní hry je lezení po něčem vysokém za účelem odhalení dalšího kusu světa. Koncept hráčům dobře známý z Far Cry, Assassínů a třeba i z Watch Dogs a jiných velkých produkcí. Grow Home chytrá, nápaditá a hlavně a především zábavná hra s robotem.
The Legend of Zelda: Majora's Mask 3D - recenze
24. 2. 2015
|
Miloš Bohoněk
Majora’s Mask je jednou z nejvíce stresujících, frustrujících a nepřátelských her, jaké jsem za poslední léta zkusil. Coby chlapeček v zelené tunice jsem se ocitl v zemi Termina, která, jak již název napovídá, čelí svému konci. Za tři dny jí spadne na hlavu děsivě se smějící měsíc, a je na hrdinném Linkovi, aby s tím něco udělal. Což se v takto šibeničním termínu samozřejmě nedá stihnout. Apokalypsa se nezastavitelně blíží, obloha rudne, lidé utíkají, hudba zrychluje, hráč zmateně pobíhá po světě a měsíc se nakonec zakusuje do povrchu zemského. Život končí, Link se vrací na začátek třídenního cyklu, přichází o všechen postup a jede nanovo. Co to sakra je?
Sunless Sea - recenze vernovského dobrodružství
22. 2. 2015
|
Ondřej Švára
Oceán nikdy nebyl člověku příliš nakloněn. Při zdolávání jedné námořní míle za druhou si nejeden dobrodruh uvědomí, jak strašné přírodní převaze čelí a s monotónní modrou na obzoru přehodnocuje své životní priority. Kdo hledá na moři poklady, dobrodružství nebo snad námět pro vlastní román, ten nakonec čelí hrůzostrašnému strachu o život a Sunless Sea vám takový pocit dá okusit. Ovšem nejen ten. Nakonec si řeknete, že potopit viktoriánský Londýn opravdu stálo za tohle dobrodružství.
The Order: 1886 - recenze příběhové střílečky
19. 2. 2015
|
Jan Olejník
Je tomu už několik hodin, co se podzemními chodbami viktoriánského Londýna rozlehl poslední výstřel. Ale jeho dozvuk mi stále rezonuje v hlavě a vyrušuje mě od přemýšlení nad tím, jak vlastně potenciálnímu zákazníkovi přiblížit hru, od které jsem věru mnoho nečekal, ale nakonec mě příjemně překvapila. Je to úkol o to složitější, že se The Order: 1886 dostalo v posledních dnech poněkud nechtěné pozornosti díky prapodivnému "skandálu" kvůli prý nedostačující délce hry. Určitě se bude hovořit o nastavování zrcadel dnešní době, o mainstreamu, cenách her a očekávání hráčů. Já vám ale chci nejprve povědět o Řádu.
Emergency 5 - recenze záchranářské strategie
18. 2. 2015
|
Jakub Kovář
Série Emergency je na trhu už pěkných pár let a svým konceptem vybočuje z řady klasických strategií, v nichž jde primárně těžbu surovin, výboru jednotek a porážku nepřítele. Místo maršálské hole vám totiž Emergency svěří do rukou velení nad jednotkou profesionálních záchranářů a vaším úkolem nebude někoho zlikvidovat, ale právě naopak zajistit klidné spaní několika miliónů občanů. Vaším revírem tak budou ulice německých velkoměst a vašimi nepřáteli oheň, nemoci a zločinci.
Apotheon - recenze antické rubanice
17. 2. 2015
|
Pavel Dobrovský
Když se bohové na Olympu dožerou a začnou kosit smrtelníky, bývá to nepěkné divadlo. Pakliže je ale mezi nebohými lidmi jeden, který má velký meč a kuráž dojít bohům vysvětlit, že takhle tedy ne, vážení, může z toho být pěkná hra. Platilo to v případě Gods, God of War, a platí to i v Apotheon. Do dvourozměrného světa zasazená odysea bojovníka Nikandreose není jen nezávislou kopírkou Kratova tažení proti řeckému božskému panteonu. Samotný příběh a poutavou stylizaci doplňují nečekané designové finesy, které bychom u hry od malého týmu nečekali.
Game of Thrones - recenze 2. epizody
7. 2. 2015
|
Miloš Bohoněk
„Sakra, na tohle jsem úplně zapomněl. Tak já radši skočím do menu a rozjedu to znova i za cenu deseti minut nepřeskočitelných dialogů…“ Nějak obdobně jsem se cítil, když jsem v kůži Rodrika Forrestera reagoval na požadavky Lorda Whitehilla, jen aby mi bylo záhy připomenuto, že v kůži Ethana Forrestera jsem minule slíbil něco jiného. Jenže jak po mně někdo může chtít, abych si pamatoval vše z minula, když ono „minule“ bylo už před dvěma měsíci, a úvodní video připomínající děj první epizody bylo trestuhodně skoupé? Zkrátka a dobře, jedním z největších problémů videoherní Hry o trůny od Telltale není obsah, ale forma.
Life is Strange - recenze první epizody
5. 2. 2015
|
Honza Konfršt
Mé první kroky v Life is Strange by se daly označit za rozpačité – ujímám se role mladé, z našeho pohledu čerstvě plnoleté dívenky Max, studentky fotografie na prestižní střední škole v jejím rodném městě, Arcadia Bay. Max se do města přestěhovala po pěti letech života v Seattlu, kde žila v odloučení od dětské kamarádky Chloe. Palčivé otázky, zda se kamarádka změnila a jejich dříve tolik blízké přátelství může vůbec fungovat, nezůstanou nezodpovězeny dlouho.
Grim Fandango Remastered - recenze
1. 2. 2015
|
Pavel Dobrovský
Co se stane po smrti? To je otázka, která trápí všechny věřící. Bude to kotel žhavé vody? Andělské chóry? Napichování na kůl? Zástupy panen? Čert s vidlemi? Reinkarnace? Ne, hlavně ne reinkarnace! Nikdo nechce být švábem! Oproti věřícím to mají pragmatici a ateisté lehčí. Buď neočekávají nic, nebo se chtějí nechat překvapit. Nikoho by ale nenapadlo, že se pár sekund po zhasnutí života objeví smrtka a jako cestovní agent mu nabídne tour-de-záhrobí. Přesně to se děje ve světě Grim Fandanga a ne, vy nejste ten nebožtík. Namísto toho jste Manny Calavera, úředník ministerstva smrti s teleskopickou kosou, kterému tak trochu nevychází život. Vlastně: Smrt.
Grey Goo - recenze RTS, co se zasekla v čase
31. 1. 2015
|
Ladislav Loukota
Vzpomenete si alespoň na patero solidních real-time strategií, které vyšly v posledních pěti letech? No jasně, zaprvé StarCraft II, potom je tu nepříliš povedená Planetary Annihilation, a dále? Snad Company of Heroes 2, která se ale vymyká typickému sci-fi zasazení žánru, nebo Ultimate General: Gettysburg? Říct, že poslední roky byly pro fanoušky real-time strategií zklamáním, by bylo podhodnocením situace. Právě studio Petroglyph se však žánr snaží resuscitovat se svým nadějně vyhlíženým sci-fi RTS Grey Goo.
Galaxy Trucker - recenze
30. 1. 2015
|
Lucie Jiříková
Galaxy Trucker je videoherní adaptace stejnojmenné deskové hry od Vládi Chvátila, jednoho z nejuznávanějších návrhářů deskových her na světě. A jelikož Vláďa Chvátil svého času hodně fušoval i do počítačových her a ve vývojářském portfoliu se mu skví tituly jako Original War nebo Fish Fillets, téhle předělávce nechybí žádný z prostředků, jimiž hráče oslovují i klasické videohry. Výsledek je natolik působivý, že jsme Galaxy Trucker ocenili i titulem nejlepší české hry za rok 2014.
Heroes of Might & Magic III HD Edition - recenze
28. 1. 2015
|
Ladislav Loukota
Skoro šestnáct let uplynulo od vydání Heroes of Might & Magic III: Restoration of Erathia, jedné z nejlepších tahových strategií všech dob, a zároveň i příčiny rozkolu mezi přáteli, rodinami či partnery vlivem vydařeného hotseat režimu na jediném počítači. HoM&M III se však zároveň stala i vrcholem série, který žádný z následovníků nepřekonal. Logika proto velí, že by aktuální HD verze pro PC Windows a iOS/Android tablety měla zábavu stále vyzařovat s nezměněnou intenzitou. Tak jednoduché to ale s Heroes of Might & Magic III HD bohužel není.
Destiny: The Dark Below - recenze
27. 1. 2015
|
Pavol Buday
Bungie se povedlo s MMO střílečkou Destiny úspěšně rozdělit hráčskou obec na ty, kteří mají s kým hrát online, a na ty, co se spoléhají na matchmaking. A s prvním z dvojice již ohlášených datadisků se propast mezi oběma skupina ještě prohloubila.
Saints Row: Gat Out of Hell - recenze
24. 1. 2015
|
Lucie Jiříková
„V muzikálovém čísle z Saints Row: Gat Out of Hell vám zazpívá sám Satan“ hlásily novinkové titulky před vydáním hry a hráči byli i tentokrát v šoku. Ačkoliv je tradicí série sypat ze sebe šílenosti v takové míře, že by bohatě vystačily na stovky jiných her, pějící Satan v ní zatím ještě chyběl. Bohužel v ní mnohem více chyběly podstatné změny, na které se autoři i tentokrát vykašlali.
Hearthstone: Goblins vs Gnomes - recenze
17. 1. 2015
|
Jana Kilianová
Blizzard si dal s prvním datadiskem pro Hearthstone: Heroes of Warcraft na čas. Zaběhnutý ekosystém sice trochu rozčeřil s kampaní Curse of Naxxramas, opravdový posun v metagame měl ale teprve přijít, což se také stalo. Začátkem prosince tvůrci vyrukovali s novým karetním setem Goblins vs Gnomes a vytvořili tak podklad pro nové změny jak ve sféře občasného „casual“ hraní, tak na soutěžní scéně.
Dead State – recenze
15. 1. 2015
|
Jakub Kovář
Vypukla zombie apokalypsa, přirozený řád se hroutí, lidská společnost jako celek přestala fungovat a nejen zombie, ale hlavně člověk člověku je vlkem. V takovém prostředí je úkol jasný – přežít a ideálně zajistit přežití pro co nejvíce lidí, které kolem sebe postupně shromáždíte. A jakkoliv může popis hry znít až příliš povědomě, zdání klame. Dead State totiž v tradičních kulisách rozehrává RPG spojené s klasickou taktickou tahovkou a ve svých nejlepších momentech dává vzpomenout na první dva díly série Fallout.
Metal Gear Solid V: Ground Zeroes - recenze PC verze
7. 1. 2015
|
Jan Olejník
Zdá se mi to skoro neuvěřitelné, že od doby, kdy jsem na PC naposledy hrál Metal Gear Solid, uplynulo jedenáct let. PC verze Metal Gear Solid 2: Substance se tehdy nevyhnula několika klasickým neduhům konzolových konverzí – na klávesnici byla hratelná jen se štědrou dávkou trpělivosti, na kartách od ATi byly „humorné“ problémy s vykreslováním, a jestli si dobře vzpomínám, instalovala se hra snad hodinu. O to více jsem byl zvědavý na to, jak se podařilo Kodžimovi a jeho týmu zvládnout PC verzi Metal Gear Solid V: Ground Zeroes. A mám pro vás dobré zprávy: zklamání se nekoná! Naopak.
Five Nights at Freddy's 2 - recenze
5. 1. 2015
|
Lucie Jiříková
Five Nights at Freddy's se několik dní držela v žebříčku nejprodávanějších aplikací v App Store a hlavně díky let's playerům uspěla i na Steamu. Scott Cawthon si tedy vzpomněl na známé pořekadlo „kuj železo, dokud je žhavé“ a hned poté, co se jeho prvotina zapsala do vystrašených srdcí tisíců hráčů, rozjel vývoj pokračování s prozaickým názvem Five Nights at Freddy's 2 (a nyní už zase maká na trojce). Rychlost, s níž Scott pokračování připravil, by mu jistě záviděl leckterý tvůrce nikdy nekončících blockbusterů typu Call of Duty nebo Assassin's Creed. Vydání dvou dílů totiž nedělily ani tři měsíce, což může pravděpodobně za "problémy" druhého dílu.
Lords of Xulima - recenze hardcore RPG ze staré školy
4. 1. 2015
|
Vilém Koubek
Lords of Xulima od španělských Numantian Games slibuje klidně i stohodinový zážitek. Ohání se hardcore obtížností, nesmlouvavou hratelností, obrovským světem ke zkoumání a dokonce i vlastním originálním univerzem. Docela dost ambicí na nezávislé vývojářské studio, co říkáte? Jakmile se ale do Xulimy pustíte, zjistíte, že ne všechny sliby se okolo ní rozpouští jak PR pára nad hrncem.