Recenze

Kenshi – recenze unikátního RPG

Když se člověk u titulů, co kombinují velké množství různých přístupů a možností, snaží přesně vystihnout, čím vlastně doopravdy jsou, skončí leckdy v úzkých. Stěžejní prvek bývá mlhavý, nejasný, s rozostřenými okraji. Ne tak v tomto případě. Kenshi, monumentálně obrovská hra, jejíž hotová verze spatřila světlo světa po dvanácti letech ve vývoji, je skrz naskrz RPG v nejčistším slova smyslu. Hrajete role. V místní postapokalypse jich existuje závratné množství, a které se ujmete, je jen a pouze na vás.

Need for Speed: Payback – recenze

Vývojářům z Ghost Games se podařilo vyprodukovat podle mého názoru jeden z nejhorších dílů dlouholeté série Need for Speed. Payback přitom není vyloženě otřesný, nebo sotva funkční. Dá se hrát, auta vypadají hezky, otevřený svět je sice bez osobnosti, ale je použitelný. A když ve vysokých rychlostech s vytuněným Mustangem kličkujete mezi civilními auty, zatímco vám na paty šlapou jiní závodníci a cíl je už v dohledu, je to vlastně docela fajn. Jenže...

Civilization V: Gods & Kings - recenze

Blbě se recenzuje hra (v tomto případě datadisk), která se od preview verze liší jen v tom, že mě nechala sebe samu dohrát. Nicméně co platí v prvních dojmech, když se předjímá, nemusí platit v praxi. A přesně to se částečně stalo. Dlouho jsem přemýšlel, jak napsat totéž s drobnými obměnami a definitivními stanovisky, aniž bych zabředl do mnou nenáviděné formy zaníceného vyprávění příběhu mých virtuálních svěřenců. Přesto pro vás jeden kraťoulinký příběh mám.

The Legend of Zelda: Skyward Sword – recenze

Zpátky do krásné minulosti a minulost představit současnosti. Po pěti letech vývoje Nintendo vydává nové dobrodružství Linka a Zeldy, a tím tak oslavuje 25. výročí videoherní značky, jež okouzlila bezmála celý svět. Jenomže Link tenkrát byl poplatný své vlastní době. Dnešní hráči spíše očekávají modernější přístup japonských vizionářů tam, kde trojrozměrná Zelda bloudila, zakopávala a rušila. Oddaným fanouškům série se dá Skyward Sword přiblížit jinými slovy: je to stará dobrá Zelda se všemi svými pro a proti. Některé věci se však donekonečna omlouvat nedají.

Secret Files 2: Puritas Cordis - recenze

V pokračování úspěšné Tungusky, zlevněné na 299 Kč, opět padá na vaše bedra tíha záchrany světa, tentokrát před proroctvím konce lidstva a fanatickou sektou.

Warhammer Battle March - recenze

Na světě Warhammeru je kouzelné, že člověk nemusí být invenční génius, aby vytáhl z rukávu nějaký ten datadisk. Stačí vzít dvě rasy, které ještě nebyly použity - a že je v hutně propracované mytologii z čeho vybírat.

Dracula: Origin (Zrození) CZ - recenze

Pan „Chodící reklama na zubní pastu“, ujíždějící už pár set let na červené tekutině, je notoricky užívanou postavou napříč snad všemi rovinami uměleckého snažení člověka. Tak proč ne ještě jednou v adventuře?

Belief & Betrayal - recenze

Zradili italští tvůrci naši důvěru, jak možná s předstihem naznačují už v názvu hry, nebo jde o pořádně našlápnutou adventuru, laděnou na podobné struně jako Šifra mistra Leonarda?

Ghost in the Sheet - recenze

Komediální adventura paranormálních rozměrů, tvrdí o své duchařské prvotině čeští tvůrci. Tragédie rozměrů skoro úplně normálních, hlásáme bohužel v ústrety my.

Ankh 2: Srdce Osirise - CZ recenze

Assil a Thara jsou zpátky! Ovšem za jejich zády se krčí křivák Osiris, který splétá plány na návrat do světa živých a jeho postupné ovládnutí. Takové je v kostce pokračování výborné adventury z Egypta.

Stronghold Legends - recenze

Oprosťme se od nudných historických faktů, na scénu přicházejí pohádkové bytosti a kouzla. Ekonomická a bojová část přidala na tempu a dobývání hradů už není, co bývávalo. Povedlo se osvěžit zavedený koncept?

Heroes of M&M V: Hammers of Fate CZ

Měli jsme možnost zahrát si téměř finální českou verzi datadisku pro oblíbené Heroesy a jaký dojem v nás zanechali trpaslíci, sněhové mapy, jejich generátor a jiné novinky, to vám zde poodhalíme.

The Ship - recenze

Z přepychového záoceánského parníku se pomalu stává vražedná past. Postupně mizí jednotliví pasažéři a brzy přijde řada i na vás. Co musíte udělat pro přežití v této multiplayerové akci, která staví na neotřelém základu? Viz recenze jen u nás.

25 to Life - recenze

Do tradičního souboje drsných gangsterských černochů s bezmocnými policisty se vypravíte v third-person akci, která vyvolala hlasité protesty od strážců zákona, které si bere na mušku. Je zajímavá ještě něčím jiným?

Call of Duty 2 - recenze multiplayeru

Stříleček z druhé světové války existuje přehršel, ale málokterá je tak oblíbená jako série Call of Duty zejména díky multiplayeru, do nějž denně nastupují desetitisíce vojáků. Chcete vědět,zda se CoD2 stane tak úspěšný?

Voyage: Inspired by J.Verne - recenze

Po dlouhé době máte šanci zažít výpravu, během níž si přijde na své i ta hráčská menšina, která mimozemské entity konfrontuje raději silou svého intelektu. Měsíčňané čekají jen na vás!

Arthurs Knights II - recenze

Posledním přírůstkem do série adventur Legend Collection od Crya je The Secret of Merlin s příběhem jednoho z rytířů krále Artuše.

Ground Control: Dark Conspiracy

Bylo jen otázkou času, kdy se jedna z nejlepších real-time 3D strategií loňska Ground Control dočká datadisku - Dark Conspiracy.

NHL 2002 - recenze

Česká verze NHL 2002 konečně dorazila s novinkami jako pohledy kamer, sběratelskými kartičkami a vylepšenou inteligencí.

Return to Castle Wolfenstein - recenze

Praotec všech 3D akcí, bezmála desetiletý Wolfenstein, se letos dočkal svého pokračování. Naplnil návrat agenta B.J. Blazkowicze všechna očekávání a jedná se opravdu o akční hru roku?

Baldur’s Gate II: Enhanced Edition - recenze

Baldur’s Gate je legendární série, která znovu dokázala na obrazovkách oživit počítačový svět Forgotten Realms. Je začátkem a zároveň i koncem. Koncem jedné éry počítačových RPG a začátkem té následující. Jde o základní stavební kámen tvorby společnosti BioWare, protože všechno, co přišlo po Baldur’s Gate hrách byla, svým způsobem, jenom variace na motivy načrtnuté v této sérii.

Neverwinter Nights: Shadows of Undrentide - recenze

Pokud vás loni učarovalo fantasy RPG Neverwinter Nights založené na pravidlech Dungeons & Dragons, pak asi přivítáte příchod prvního datadisku, který obohatí hru o mnoho novinek zmíněných v recenzi.

Gun Metal - recenze

Oddechové futuristické střílečky se staly doménou konzolí, ale čas od času nějaká doputuje i na PC. To je případ akční hry Gun Metal z Xboxu disponující nevídanou grafikou díky DX9 a jazyku Cg od nVidie.

Beam Breakers - recenze

Loni vyšla hra NY Race na motivy filmu Pátý Element a nyní přilétá podobný titul s futuristickými vznášedly. Pojďme se tedy podívat, jak se s New Yorkem budoucnosti poprali autoři Beam Breakers.

Tsunami 2265 - recenze

Oproti konzolím není akčních her na PC nikdy dost, ale tento stav se nyní snaží změnit italská arkáda s roboty Tsunami 2265, která graficky vychází z japonského kreslířského stylu manga.

The Partners - recenze

Bylo asi jen otázkou času, kdy někoho napadne udělat klon The Sims. Důkazem je hra The Partners, v níž nebudujete domácí hnízdečka, nýbrž vedete právnickou firmu podle seriálu s Ally McBealovou.

Nightstone - recenze

Nighstone je další z pokusů o sesazení Diabla II z kralování na trůnu akčních RPG v isometrickém zpracování. Otázkou zůstává, co může nabídnout hra bez špetky invence a kloudného konceptu?

Wizardry 8 - recenze

Série RPG Wizardry bezpochyby patří ke zlatému fondu počítačových her. Její historie trvá dlouhých dvacet let a nyní jsme se konečně dočkali osmého dílu, který u nás vychází kompletně v češtině.

Purge - recenze

Netradičně pojatý projekt Purge v sobě kloubí dvojici populárních žánrů a to first-person akci s RPG prvky, výsledkem čehož je zajímavá týmová hra s vývojem postav, používáním kouzel či speciálních schopností.

RAGE - recenze

Když se mě v posledních dnech někdo zeptal, s jakým že číslem se hodlám vytasit v recenzi na RAGE, odpovídal jsem v žertu, že se pořád rozhoduji, jestli dát tři, nebo osm z deseti. O RAGE totiž více, než o jakékoliv jiné letošní hře platí, že si ji buď zamilujete, nebo ji budete nenávidět. id Software sedm let po vydání DOOM 3 škádlí hráče hrou, která se na první pohled vymyká jejich dřívější produkci, aby po pár hodinách hraní odhalila, že její hlavní klady spočívají v lpění na tradici. Nejde přitom o tradici FPS žánru, ta se ostatně v posledních letech dost rozmělnila, ale o tradici přístupu id Software ke hrám jako takovým.