zavřít

Brány Skeldalu 2 - recenze

Vychází na platformách: Windows

Verdikt: Celkem kvalitní titul, který trošku trpí nedostatky v grafice a žánrovou rozpolceností.

Hodnocení redakce 7/10

Jak hodnotíme

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Přestože první díl Bran Skeldalu byl obdobou Dungeon Mastera, druhé pokračování této české hry s podtitulem Pátý učedník přichází jako neobvyklý mix adventury, RPG prvků a soubojů jako v HoMM.

Autor: Jan Rod
Publikováno: 2.ledna 2003


Pokud nepatříte mezi mladší část našeho čtenářstva, zcela jistě se upamatujete na dávné doby, kdy česká herní scéna patřila amatérským nadšencům a komerčně se zde tvorbou her nikdo nezabýval. Pak se konečně někdo odhodlal k prvním krůčkům a tak začaly vznikat pilotní komerční projekty české herní scény. Jednou z těchto vlaštovek byla arkáda Colony 28 od týmu kolem Napoleon Games. Po ní přišel další titul od stejné firmy, tentokrát klasické RPG Brány Skeldalu. Ten si získal srdce mnoha hráčů svojí atmosférou a provedením, ale kolik z tohoto úspěchu udělala národní solidarita již asi nezjistíme. Nyní se snaží Napoleon Games na úspěchy původního titulu navázat čerstvou novinkou Brány Skeldalu 2: Pátý učedník.

Autorům patří hned na začátek jedna veliká pochvala - při navrhování Pátého učedníka se nenechali, tak jako některé jiné vývojářské týmy, zlákat jednoduchou možností “nastavované kaše” a tak zde máme zbrusu novou hru, která na ten původní navazuje jen velmi volně příběhem a možná by se dalo říci stylem. Možná si v tuto chvíli řeknete, proč se pak hra nejmenuje jinak. Dle mého mínění to je proto, že již vybudované jméno je přeci jenom určitou zárukou, že se titulu dostane pozornosti. Své místo na slunci si však bude muset najít sám. To se mu celkem začátku daří, i když ho v tom brzdí některé malé neduhy, ale začněme od začátku.

 Adventura nebo RPG?
Z prvních informací, které byly o Pátém učedníkovy k dispozici, byly možná mnozí zaraženi. První díl bylo RPG ve své čisté podobě, zatímco druhý díl má býti spíše adventurou s RPG prvky. To může být pro mnoho zarytých fandů role-playing titulů trošku překážka, nicméně pokud jí překonají, nebudou zklamáni. Hra tedy probíhá jako adventura, je však doplněná o sbírání zkušenostních bodů (trofejí), které se pak dají převést na vylepšení některých vlastností postavy.



Jednoznačně adventurní je pohyb po lokacích, není zde výběr postavy, ta je vždy stejná, stejně tak jako její povolání a základní vlastnosti. Souboje jsou vyřešeny podobně jako tomu bylo v sérii Heroes of Might and Magic, tahově na poli šestiúhelníků. Právě souboje a vývoj postavy tvoří RPG “nadstavbu” adventurní části Pátého učedníka.

 Jak je tomu s příběhem?
Ten je totiž u všech adventur základem atmosféry, hratelnosti a celkového dojmu ze hry. Již na samém začátku se dovídáme zprostředkovaně o osudech Wahargema, jediného dobrodruha navrátivšího se z výpravy, kterou popisovaly Brány Skeldalu před osmi lety. Ten byl obecně brán jako zachránce, skoro spasitel a král mu dal velké pravomoce. Ovšem, jak tomu někdy bývá, moc ho zkazila a začal jí zneužívat proti svým odpůrcům.

Na tento fakt “dojel” i náš nynější hrdina - Engeor - který je, podobně jako třeba další klasická postava - d'Artagnan, synem chudého venkovského šlechtice. Do svého smolného dne byl studentem magie, čar a kouzel na univerzitě v Moharnu. Onen den, zmožen studiem šel se svými kolegy do hospody a tam si po několika žejdlících začal poštět pusu na špacír. Dopadlo to tak, že druhý den byl zatčen a odvlečen do vězeňského tábora. Tolik intro a úvod do děje, v tuto chvíli přebírají otěže hráči, kteří budou dále ovlivňovat Engeorovy osudy.

 Učíme se kouzlit
Zpočátku hraní půjde spíše o adventure, postupem času však bude magie a RPG prvky stále více prostupovat dějem, a v pozdějších částech budou skoro rovnocené. Vzhledem k tomu, že Engeor je student, tedy žádný zasloužilý Merlin, zpočátku to s jeho kouzly nebude tak slavné. Postupem času se však jeho schopnosti velmi rozrostou a budete tak mít možnost dát všem nestvůrám pocítit, jakou silou dokážete disponovat.


Kouzel je celkem pět základních skupin, dělených podle živlů - země, oheň, voda, vítr, a pátá skupina, cosi jako psychické schopnosti. Každá ze skupin obsahuje pět kouzel, jejichž síla je ovlivněna úrovní, na které dané kouzlo umíte používat. Na magii jste od počátku do konce hry absolutně závislí a kouzla získáváte ze svitků. Je nemožné Engeora ozbrojit, takže na tom, jak umí kouzlit, závisí jeho život. Proto je velmi záhodno se alespoň v počátcích hry soutředit především na útočná kouzla. Velmi pěkným zpestřením je možnost (někdy dokonce nutnost) používat magii i mimo souboje, v adventurní části, což je dle mého názoru velmi dobrý nápad.

 Zákysy
Co se týče hratelnosti mimo souboje, je také na poměrně vysoké úrovni. Řešení problémů dá někdy docela zabrat, já jsem měl jeden zákys přímo na samém začátku, ale trochu alibisticky bych ho svedl na neúplnou, či trošku horší funkčnost kamery, která za to vše mohla. Přichystáno je i pár čistě logických hříček, které hru zpestří a budou trochu namáhat mozek. Nicméně většina problému je řešitelná prostým selským rozumem a po chvíli se dá přijít na vše. Zákysů jsem později v průběhu hraní měl ještě několik, ale poučen z toho prvního, jsem vždy zkoumal a zkoumal, až jsem na vše přišel. Nutno dodat, že dialogy jsou velmi dobře propracované a vcelku spolehlivě “vedou” ke zdárnému řešení.

 Dabing
Nyní se dostáváme k další vlastnosti, která je velmi důležitá pro celkový dojem ze hry - dabing. Jak tomu u českých her bývá, je velmi kvalitní a dialogy postav i různé hlášky Engeora nejednou pobaví. Například při výrobě uspávací opiové směsi z misky a drcené zelené makovice, Engeor povídá: “Dal bych si, ale na takovéhle věci teď není čas, možná později...”. Nicméně občas jsou zde i nechtěné chybky - pokud Engeor neví, co po něm chcete, většinou říká: “Mámo to sníst, nebo si s tím pokecat, nebo co?”. Jistě si dovedete představit, jak takováhle hláška zapůsobí, když jí použije v momentě, kdy mu cpete do pusy nějakou pochoutku.



Jedinou chybou v dabingu je dle mého názoru nedostatek standardních hlášek - pokud nějaký váš úkon k ničemu nevede, řekne Engeor prostě “nic”. Když tohle “nic” zopakuje třistakrát, začne to hodně lézt na nervy. Nicméně to jsou spíše kosmetické chybky. Na tomto místě bych si dovolil malé upozornění - Pátý učedník není hra pro malé děti, dabing obsahuje chvílemi velmi drsné a jadrné výrazy. Není to však zbytečné, tyto dialogy většinou “sednou jak prdel na nočník” :) Zvuky jsou taktéž na úrovni, kvalitě se toho moc vytknout nedá, snad opět jenom příležitostná nepestrost.

 Grafické zpracování...
... je podle mého subjektivního názoru asi největší problém Bran Skeldalu 2. Grafika je kreslená a statická, což by tak nevadilo (ačkoliv se dnes jedná o spíše zastaralou technologii), ale především se podle mého mínění nepovedly postavy. Engeor je mnohdy rozmazaný, animace jeho pohybů je trhaná, nepřirozená, stejně tak animace jiných postav. Poměrně legračně působí chvílemi absolutně nesynchronizovaná gestikulace s dabingem. Postavy jsou totiž kreslené, stejně jako pozadí, a v momentě, kdy se některá z nich začne přibližovat k pohledu kamery, stává se z ní neostrý, rozplizlý flek. Tady také můžeme jasně vidět, co provedou možnosti vyhlazování u 3D karet s pěkně nakreslenou grafikou.

Dalším problémkem bylo občasné špatné překreslování pozadí při pohybu postavy, ovšem je možné, že to byl pouze lokální problém mé konfigurace. Dalším diskutabilním řešením jsou animované sekvence. Intro se skládá ze statických obrázků, ke kterým běží mluvený komentář. To sice chvilku působí vcelku atmosféricky, nicméně při délce intra to nakonec mnohdy povede k tomu, že budete mít chuť zmáčkout escape a animaci zrušit. Ve hře jsou některé animace opět statické, ovšem jejich počet na úkor nestatických dramaticky klesne a tím se reputace na začátku pošramocená o něco vylepší.


další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

 Závěr
Zpočátku jsem měl k Pátému učedníkovi velmi silné výhrady. Hlavně co se týkalo grafického zpracování, protože to celou hru degraduje o několik stupínků. Nicméně po chvíli hraní mne chytnul příběh a dál to šlo jako po másle. Ačkoliv mám vůči adventurám odmalinka velké výhrady a spíše se jim vyhýbám, tato si mne získala. Hlavně vcelku zajímavým a poutavým příběhem, za který by se nemusela stydět žádná fantasy hra s několikanásobně vyšším rozpočtem. Pokud tedy nejste typ hráčů, kteří k tomu aby se dokázali bavit, potřebují moderní grafiku na vysoké technické úrovni, ale naopak vám bude stačit zajímavě vyprávěný příběh, pak je Pátý učedník přesně pro vás.

Další, čím by mohl trochu odrazovat, je právě mix RPG a adventure prvků. Je jasné, že s klasickým RPG se srovnávat nedá, a že příznivci tohoto žánru mají v tomto případě spíše smůlu. Na druhou stranu skalním adventuristům by zase mohly vadit ty RPG prvky... Jak vidíte, je to těžké. Žánrová provázanost se zde nepovedla tak plynule a občas jsem měl smíšené pocity, že BS2 není ani ryba ani rak. Nicméně to nic nemění na tom, že disponuje kvalitním zpracováním a vyváženým zajímavým příběhem. Bude jen na vás, jestli si k žánrové rozpolcenosti najdete cestu, nebo ne. Rozhodně jde o dobrou zábavu s velkým množstvím legrace. A to je přeci to hlavní, nebo ne?

Stáhněte si: Hudební ukázka v MP3, Screenshoty
Související články: Rozhovor, Novinky

 
Jan Rod
připravil: jd




 
 
Některé naše odkazy mohou vést na prodejce her či hardwaru. Pokud si skrze takový odkaz něco koupíte, můžeme z prodeje obdržet malá procenta. Více informací zde.

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.